Česko se od nedělního dopoledne vyrovnává se smutnou zprávou o úmrtí populárního herce a baviče Jiřího Krampola. Bylo mu 87 let a spousta lidí ho měla ráda. Není proto divu, že se již objevují první reakce známých osobností na jeho odchod.
Smutek veřejně vyjádřila například zpěvačka Monika Absolonová. "Jirko milý a vždy zábavný, šťastný let do nebe! Jsi skvělej. Upřímnou soustrast všem blízkým, je mi to moc líto," napsala v rámci tzv. stories na instagramovém profilu.
Na Krampolovo úmrtí reagují i politici. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) označil zesnulého za jeden z nezaměnitelných hlasů a tváří české kultury. "Jeho charisma, humor i schopnost zaujmout diváky napříč generacemi z něj učinily legendu. Pro mnohé byl synonymem noblesy a herecké všestrannosti," uvedl na sociální síti X.
Připojil se také poslanec Aleš Juchelka (ANO). "Odešel Jiří Krampol, legenda českého filmu, divadla i zábavy. Svým humorem a energií dokázal rozdávat radost po celé generace. Čest jeho památce," poznamenal.
Krampol se narodil ve středočeském Buštěhradě a absolvoval obor činoherní herectví na pražské DAMU. Během divadelní kariéry působil v Divadle Na Fidlovačce či Divadle Na zábradlí a především v divadle Semafor, kde ho proslavila spolupráce s Miloslavem Šimkem.
Populární herec se objevoval také ve filmech či televizních seriálech, k jeho nejznámějším rolím patří poručík Libor Krejcárek v kriminálním seriálu Malý pitaval z velkého města. Divácky oblíbený byl rovněž zábavný pořad Nikdo není dokonalý, který dlouhá léta moderoval na stanici TV Prima.
Krampol se prosadil také jako dabér francouzských hereckých hvězd. V českém znění mluvily jeho hlasem postavy Jeana-Paula Belmonda, jehož původně daboval Jan Tříska, a po smrti Františka Filipovského i postavy Louise de Funèse.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
