Česko se od nedělního dopoledne vyrovnává se smutnou zprávou o úmrtí populárního herce a baviče Jiřího Krampola. Bylo mu 87 let a spousta lidí ho měla ráda. Není proto divu, že se již objevují první reakce známých osobností na jeho odchod.
Smutek veřejně vyjádřila například zpěvačka Monika Absolonová. "Jirko milý a vždy zábavný, šťastný let do nebe! Jsi skvělej. Upřímnou soustrast všem blízkým, je mi to moc líto," napsala v rámci tzv. stories na instagramovém profilu.
Na Krampolovo úmrtí reagují i politici. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) označil zesnulého za jeden z nezaměnitelných hlasů a tváří české kultury. "Jeho charisma, humor i schopnost zaujmout diváky napříč generacemi z něj učinily legendu. Pro mnohé byl synonymem noblesy a herecké všestrannosti," uvedl na sociální síti X.
Připojil se také poslanec Aleš Juchelka (ANO). "Odešel Jiří Krampol, legenda českého filmu, divadla i zábavy. Svým humorem a energií dokázal rozdávat radost po celé generace. Čest jeho památce," poznamenal.
Krampol se narodil ve středočeském Buštěhradě a absolvoval obor činoherní herectví na pražské DAMU. Během divadelní kariéry působil v Divadle Na Fidlovačce či Divadle Na zábradlí a především v divadle Semafor, kde ho proslavila spolupráce s Miloslavem Šimkem.
Populární herec se objevoval také ve filmech či televizních seriálech, k jeho nejznámějším rolím patří poručík Libor Krejcárek v kriminálním seriálu Malý pitaval z velkého města. Divácky oblíbený byl rovněž zábavný pořad Nikdo není dokonalý, který dlouhá léta moderoval na stanici TV Prima.
Krampol se prosadil také jako dabér francouzských hereckých hvězd. V českém znění mluvily jeho hlasem postavy Jeana-Paula Belmonda, jehož původně daboval Jan Tříska, a po smrti Františka Filipovského i postavy Louise de Funèse.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
