Velikonoční neděle odstartovala na řadě míst v Česku ranními mlhami, které se nejčastěji vyskytovaly v povodí Vltavy a Berounky. Po jejich rozplynutí se ale počasí začalo rychle zlepšovat a většina území nyní hlásí jasno až skoro jasno. Počasí je tak zatím ideální pro velikonoční vycházky i tradiční pomlázku.
Teploty v průběhu odpoledne vystoupají až na příjemných 22 °C, zejména v nížinách. Navzdory převážně klidnému průběhu dne však meteorologové upozorňují, že se večer mohou objevit lokální přeháňky nebo bouřky. Ty se mají vyskytnout především v Karlovarském a Plzeňském kraji, ovšem jejich plošné rozšíření se neočekává.
Zásadnější meteorologická změna ale přijde v pondělí, kdy na velikonoční svátek pravděpodobně dorazí první výraznější bouřky letošního roku. Podle aktuálních výstupů numerických modelů se odpoledne nad Rakouskem vytvoří pásmo bouřek, které se postupně přesune přes Vysočinu a jihozápad Moravy směrem k severovýchodu.
Bouřky zasáhnou jen část území, zejména kraje Jihomoravský, Zlínský a části Vysočiny. I přesto meteorologové varují, že podmínky v atmosféře umožňují i vznik silnějších bouřkových struktur, včetně supercel nebo organizovaných bouřkových systémů. Klíčovým faktorem zde bude střih větru, který může pomoci těmto jevům vzniknout.
Přestože modely ukazují dostatečný střih větru, samotná energie v atmosféře zřejmě nebude příliš vysoká. To by mohlo vývoj bouřek částečně omezit. Meteorologové však upozorňují, že v obdobných situacích není výjimkou, že se počasí vyvine výrazněji, než simulace původně naznačují.
Zítřejší vývoj počasí sleduje i družice MTG, jejíž snímky ve spojení s výpočty modelu Aladin ukazují, že bouřková aktivita by se mohla koncentrovat především nad Vysočinou. Přesné určení místa a času výskytu bouřek je však stále velmi nejisté, a proto odborníci doporučují věnovat vývoji počasí zvýšenou pozornost.
Vzhledem k možnému riziku silnějších bouřek a náhlých změn počasí se očekává, že ČHMÚ vydá během pondělí aktualizovaná varování. Lidé plánující venkovní aktivity by proto měli sledovat meteorologické portály, radarová data a být připraveni na možnost silného větru, deště nebo i krupobití.
Pondělní vývoj počasí tak může přinést první výraznější ukázku nadcházející bouřkové sezóny. Velikonoční svátky sice nabídly příjemné jarní počasí, avšak závěr prodlouženého víkendu může být doprovázen velmi dynamickými a lokálně silnými jevy.
Zda se pondělní bouřky projeví skutečně tak výrazně, jak naznačují aktuální modely, nebo zda atmosféra zůstane stabilnější, se ukáže až během následujících hodin. Jisté je, že meteorologové budou situaci nadále pečlivě monitorovat a veřejnost včas informovat o případných rizicích.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
