Velikonoční neděle odstartovala na řadě míst v Česku ranními mlhami, které se nejčastěji vyskytovaly v povodí Vltavy a Berounky. Po jejich rozplynutí se ale počasí začalo rychle zlepšovat a většina území nyní hlásí jasno až skoro jasno. Počasí je tak zatím ideální pro velikonoční vycházky i tradiční pomlázku.
Teploty v průběhu odpoledne vystoupají až na příjemných 22 °C, zejména v nížinách. Navzdory převážně klidnému průběhu dne však meteorologové upozorňují, že se večer mohou objevit lokální přeháňky nebo bouřky. Ty se mají vyskytnout především v Karlovarském a Plzeňském kraji, ovšem jejich plošné rozšíření se neočekává.
Zásadnější meteorologická změna ale přijde v pondělí, kdy na velikonoční svátek pravděpodobně dorazí první výraznější bouřky letošního roku. Podle aktuálních výstupů numerických modelů se odpoledne nad Rakouskem vytvoří pásmo bouřek, které se postupně přesune přes Vysočinu a jihozápad Moravy směrem k severovýchodu.
Bouřky zasáhnou jen část území, zejména kraje Jihomoravský, Zlínský a části Vysočiny. I přesto meteorologové varují, že podmínky v atmosféře umožňují i vznik silnějších bouřkových struktur, včetně supercel nebo organizovaných bouřkových systémů. Klíčovým faktorem zde bude střih větru, který může pomoci těmto jevům vzniknout.
Přestože modely ukazují dostatečný střih větru, samotná energie v atmosféře zřejmě nebude příliš vysoká. To by mohlo vývoj bouřek částečně omezit. Meteorologové však upozorňují, že v obdobných situacích není výjimkou, že se počasí vyvine výrazněji, než simulace původně naznačují.
Zítřejší vývoj počasí sleduje i družice MTG, jejíž snímky ve spojení s výpočty modelu Aladin ukazují, že bouřková aktivita by se mohla koncentrovat především nad Vysočinou. Přesné určení místa a času výskytu bouřek je však stále velmi nejisté, a proto odborníci doporučují věnovat vývoji počasí zvýšenou pozornost.
Vzhledem k možnému riziku silnějších bouřek a náhlých změn počasí se očekává, že ČHMÚ vydá během pondělí aktualizovaná varování. Lidé plánující venkovní aktivity by proto měli sledovat meteorologické portály, radarová data a být připraveni na možnost silného větru, deště nebo i krupobití.
Pondělní vývoj počasí tak může přinést první výraznější ukázku nadcházející bouřkové sezóny. Velikonoční svátky sice nabídly příjemné jarní počasí, avšak závěr prodlouženého víkendu může být doprovázen velmi dynamickými a lokálně silnými jevy.
Zda se pondělní bouřky projeví skutečně tak výrazně, jak naznačují aktuální modely, nebo zda atmosféra zůstane stabilnější, se ukáže až během následujících hodin. Jisté je, že meteorologové budou situaci nadále pečlivě monitorovat a veřejnost včas informovat o případných rizicích.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
