Velikonoční neděle odstartovala na řadě míst v Česku ranními mlhami, které se nejčastěji vyskytovaly v povodí Vltavy a Berounky. Po jejich rozplynutí se ale počasí začalo rychle zlepšovat a většina území nyní hlásí jasno až skoro jasno. Počasí je tak zatím ideální pro velikonoční vycházky i tradiční pomlázku.
Teploty v průběhu odpoledne vystoupají až na příjemných 22 °C, zejména v nížinách. Navzdory převážně klidnému průběhu dne však meteorologové upozorňují, že se večer mohou objevit lokální přeháňky nebo bouřky. Ty se mají vyskytnout především v Karlovarském a Plzeňském kraji, ovšem jejich plošné rozšíření se neočekává.
Zásadnější meteorologická změna ale přijde v pondělí, kdy na velikonoční svátek pravděpodobně dorazí první výraznější bouřky letošního roku. Podle aktuálních výstupů numerických modelů se odpoledne nad Rakouskem vytvoří pásmo bouřek, které se postupně přesune přes Vysočinu a jihozápad Moravy směrem k severovýchodu.
Bouřky zasáhnou jen část území, zejména kraje Jihomoravský, Zlínský a části Vysočiny. I přesto meteorologové varují, že podmínky v atmosféře umožňují i vznik silnějších bouřkových struktur, včetně supercel nebo organizovaných bouřkových systémů. Klíčovým faktorem zde bude střih větru, který může pomoci těmto jevům vzniknout.
Přestože modely ukazují dostatečný střih větru, samotná energie v atmosféře zřejmě nebude příliš vysoká. To by mohlo vývoj bouřek částečně omezit. Meteorologové však upozorňují, že v obdobných situacích není výjimkou, že se počasí vyvine výrazněji, než simulace původně naznačují.
Zítřejší vývoj počasí sleduje i družice MTG, jejíž snímky ve spojení s výpočty modelu Aladin ukazují, že bouřková aktivita by se mohla koncentrovat především nad Vysočinou. Přesné určení místa a času výskytu bouřek je však stále velmi nejisté, a proto odborníci doporučují věnovat vývoji počasí zvýšenou pozornost.
Vzhledem k možnému riziku silnějších bouřek a náhlých změn počasí se očekává, že ČHMÚ vydá během pondělí aktualizovaná varování. Lidé plánující venkovní aktivity by proto měli sledovat meteorologické portály, radarová data a být připraveni na možnost silného větru, deště nebo i krupobití.
Pondělní vývoj počasí tak může přinést první výraznější ukázku nadcházející bouřkové sezóny. Velikonoční svátky sice nabídly příjemné jarní počasí, avšak závěr prodlouženého víkendu může být doprovázen velmi dynamickými a lokálně silnými jevy.
Zda se pondělní bouřky projeví skutečně tak výrazně, jak naznačují aktuální modely, nebo zda atmosféra zůstane stabilnější, se ukáže až během následujících hodin. Jisté je, že meteorologové budou situaci nadále pečlivě monitorovat a veřejnost včas informovat o případných rizicích.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
