Velikonoční neděle odstartovala na řadě míst v Česku ranními mlhami, které se nejčastěji vyskytovaly v povodí Vltavy a Berounky. Po jejich rozplynutí se ale počasí začalo rychle zlepšovat a většina území nyní hlásí jasno až skoro jasno. Počasí je tak zatím ideální pro velikonoční vycházky i tradiční pomlázku.
Teploty v průběhu odpoledne vystoupají až na příjemných 22 °C, zejména v nížinách. Navzdory převážně klidnému průběhu dne však meteorologové upozorňují, že se večer mohou objevit lokální přeháňky nebo bouřky. Ty se mají vyskytnout především v Karlovarském a Plzeňském kraji, ovšem jejich plošné rozšíření se neočekává.
Zásadnější meteorologická změna ale přijde v pondělí, kdy na velikonoční svátek pravděpodobně dorazí první výraznější bouřky letošního roku. Podle aktuálních výstupů numerických modelů se odpoledne nad Rakouskem vytvoří pásmo bouřek, které se postupně přesune přes Vysočinu a jihozápad Moravy směrem k severovýchodu.
Bouřky zasáhnou jen část území, zejména kraje Jihomoravský, Zlínský a části Vysočiny. I přesto meteorologové varují, že podmínky v atmosféře umožňují i vznik silnějších bouřkových struktur, včetně supercel nebo organizovaných bouřkových systémů. Klíčovým faktorem zde bude střih větru, který může pomoci těmto jevům vzniknout.
Přestože modely ukazují dostatečný střih větru, samotná energie v atmosféře zřejmě nebude příliš vysoká. To by mohlo vývoj bouřek částečně omezit. Meteorologové však upozorňují, že v obdobných situacích není výjimkou, že se počasí vyvine výrazněji, než simulace původně naznačují.
Zítřejší vývoj počasí sleduje i družice MTG, jejíž snímky ve spojení s výpočty modelu Aladin ukazují, že bouřková aktivita by se mohla koncentrovat především nad Vysočinou. Přesné určení místa a času výskytu bouřek je však stále velmi nejisté, a proto odborníci doporučují věnovat vývoji počasí zvýšenou pozornost.
Vzhledem k možnému riziku silnějších bouřek a náhlých změn počasí se očekává, že ČHMÚ vydá během pondělí aktualizovaná varování. Lidé plánující venkovní aktivity by proto měli sledovat meteorologické portály, radarová data a být připraveni na možnost silného větru, deště nebo i krupobití.
Pondělní vývoj počasí tak může přinést první výraznější ukázku nadcházející bouřkové sezóny. Velikonoční svátky sice nabídly příjemné jarní počasí, avšak závěr prodlouženého víkendu může být doprovázen velmi dynamickými a lokálně silnými jevy.
Zda se pondělní bouřky projeví skutečně tak výrazně, jak naznačují aktuální modely, nebo zda atmosféra zůstane stabilnější, se ukáže až během následujících hodin. Jisté je, že meteorologové budou situaci nadále pečlivě monitorovat a veřejnost včas informovat o případných rizicích.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
