Velikonoční neděle odstartovala na řadě míst v Česku ranními mlhami, které se nejčastěji vyskytovaly v povodí Vltavy a Berounky. Po jejich rozplynutí se ale počasí začalo rychle zlepšovat a většina území nyní hlásí jasno až skoro jasno. Počasí je tak zatím ideální pro velikonoční vycházky i tradiční pomlázku.
Teploty v průběhu odpoledne vystoupají až na příjemných 22 °C, zejména v nížinách. Navzdory převážně klidnému průběhu dne však meteorologové upozorňují, že se večer mohou objevit lokální přeháňky nebo bouřky. Ty se mají vyskytnout především v Karlovarském a Plzeňském kraji, ovšem jejich plošné rozšíření se neočekává.
Zásadnější meteorologická změna ale přijde v pondělí, kdy na velikonoční svátek pravděpodobně dorazí první výraznější bouřky letošního roku. Podle aktuálních výstupů numerických modelů se odpoledne nad Rakouskem vytvoří pásmo bouřek, které se postupně přesune přes Vysočinu a jihozápad Moravy směrem k severovýchodu.
Bouřky zasáhnou jen část území, zejména kraje Jihomoravský, Zlínský a části Vysočiny. I přesto meteorologové varují, že podmínky v atmosféře umožňují i vznik silnějších bouřkových struktur, včetně supercel nebo organizovaných bouřkových systémů. Klíčovým faktorem zde bude střih větru, který může pomoci těmto jevům vzniknout.
Přestože modely ukazují dostatečný střih větru, samotná energie v atmosféře zřejmě nebude příliš vysoká. To by mohlo vývoj bouřek částečně omezit. Meteorologové však upozorňují, že v obdobných situacích není výjimkou, že se počasí vyvine výrazněji, než simulace původně naznačují.
Zítřejší vývoj počasí sleduje i družice MTG, jejíž snímky ve spojení s výpočty modelu Aladin ukazují, že bouřková aktivita by se mohla koncentrovat především nad Vysočinou. Přesné určení místa a času výskytu bouřek je však stále velmi nejisté, a proto odborníci doporučují věnovat vývoji počasí zvýšenou pozornost.
Vzhledem k možnému riziku silnějších bouřek a náhlých změn počasí se očekává, že ČHMÚ vydá během pondělí aktualizovaná varování. Lidé plánující venkovní aktivity by proto měli sledovat meteorologické portály, radarová data a být připraveni na možnost silného větru, deště nebo i krupobití.
Pondělní vývoj počasí tak může přinést první výraznější ukázku nadcházející bouřkové sezóny. Velikonoční svátky sice nabídly příjemné jarní počasí, avšak závěr prodlouženého víkendu může být doprovázen velmi dynamickými a lokálně silnými jevy.
Zda se pondělní bouřky projeví skutečně tak výrazně, jak naznačují aktuální modely, nebo zda atmosféra zůstane stabilnější, se ukáže až během následujících hodin. Jisté je, že meteorologové budou situaci nadále pečlivě monitorovat a veřejnost včas informovat o případných rizicích.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
Americká klimatická politika prochází radikálními změnami. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy dostávají na zcela novou, kontroverzní cestu. Zatímco dříve byla Amerika v rámci Pařížské klimatické dohody na vrcholu diplomatického úsilí o ochranu klimatu, nyní Trumpova administrativa podniká kroky, které mají za cíl zcela vymazat možnosti jakékoli vlády v budoucnosti reagovat na klimatickou změnu.
Prezident Donald Trump si konečně splní svůj dlouholetý sen o novém tanečním sále v Bílém domě. Výstavba sálu, jehož cena se odhaduje na 200 milionů dolarů, začne v září. Nový prostor, který bude mít rozlohu 90 000 čtverečních stop, má sloužit jako místo pro pořádání významných akcí a zároveň odrážet luxusní styl, který Trump prosazuje ve svých soukromých klubech.
