Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Tím byl těsně překonán předchozí červnový rekord z roku 2024. Tento trend potvrdila také data ze sesterské služby Copernicus Marine Service, kterou provozuje nezisková organizace Mercator Ocean International. Podle jejich měření vystoupala teplota moří ve stejný den na 21 stupňů Celsia (69,38 stupně Fahrenheita), což dosavadní maximum z roku 2024 převýšilo o 0,18 stupně Fahrenheita.
Tento abnormální nárůst teplot je poháněn nástupem klimatického jevu El Niño, který se vyznačuje neobvykle teplou vodou podél rovníkového Tichého oceánu. Jev sice teprve začal, podle odhadů by však mohl zesílit v jeden z nejsilnějších za poslední desetiletí.
Klíčovým podkladem pro tento vývoj je dlouhodobá klimatická krize způsobená lidskou činností, která teploty trvale tlačí nahoru. Světové oceány totiž po celá desetiletí fungují jako hlavní lapač tepla na planetě a absorbují přibližně 90 % přebytečného tepla vyprodukovaného lidstvem při spalování fosilních paliv.
Oceánský vědec Michael Meredith z British Antarctic Survey upozornil, že stoupající teploty mořské hladiny sice nejsou neočekávané, samotné tempo současného oteplování je však alarmující.
Odborníci vyjadřují obavy z toho, zda je tento červnový výkyv pouze dočasný, nebo signalizuje dlouhodobější trend. Ředitel Služby pro klimatickou změnu Copernicus Carlo Buontempo pro CNN uvedl, že současné podmínky mohou naznačovat začátek nové fáze, která planetu posune do dosud neprobádaných oblastí.
Vzhledem k aktuálním teplotám oceánů a blížícímu se jevu El Niño je podle něj pravděpodobné, že v nadcházejících měsících padnou další teplotní rekordy. Dění v oceánech má přitom zásadní vliv na globální počasí, jelikož teplejší voda ohřívá vzduch, což následně zesiluje vlny veder, dodává energii bouřím a zvyšuje odpařování, což vede k riziku extrémních srážek a záplav.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
