Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Tím byl těsně překonán předchozí červnový rekord z roku 2024. Tento trend potvrdila také data ze sesterské služby Copernicus Marine Service, kterou provozuje nezisková organizace Mercator Ocean International. Podle jejich měření vystoupala teplota moří ve stejný den na 21 stupňů Celsia (69,38 stupně Fahrenheita), což dosavadní maximum z roku 2024 převýšilo o 0,18 stupně Fahrenheita.
Tento abnormální nárůst teplot je poháněn nástupem klimatického jevu El Niño, který se vyznačuje neobvykle teplou vodou podél rovníkového Tichého oceánu. Jev sice teprve začal, podle odhadů by však mohl zesílit v jeden z nejsilnějších za poslední desetiletí.
Klíčovým podkladem pro tento vývoj je dlouhodobá klimatická krize způsobená lidskou činností, která teploty trvale tlačí nahoru. Světové oceány totiž po celá desetiletí fungují jako hlavní lapač tepla na planetě a absorbují přibližně 90 % přebytečného tepla vyprodukovaného lidstvem při spalování fosilních paliv.
Oceánský vědec Michael Meredith z British Antarctic Survey upozornil, že stoupající teploty mořské hladiny sice nejsou neočekávané, samotné tempo současného oteplování je však alarmující.
Odborníci vyjadřují obavy z toho, zda je tento červnový výkyv pouze dočasný, nebo signalizuje dlouhodobější trend. Ředitel Služby pro klimatickou změnu Copernicus Carlo Buontempo pro CNN uvedl, že současné podmínky mohou naznačovat začátek nové fáze, která planetu posune do dosud neprobádaných oblastí.
Vzhledem k aktuálním teplotám oceánů a blížícímu se jevu El Niño je podle něj pravděpodobné, že v nadcházejících měsících padnou další teplotní rekordy. Dění v oceánech má přitom zásadní vliv na globální počasí, jelikož teplejší voda ohřívá vzduch, což následně zesiluje vlny veder, dodává energii bouřím a zvyšuje odpařování, což vede k riziku extrémních srážek a záplav.
Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.
Tříletý chlapec byl vyproštěn živý z trosek šest dní po ničivém zemětřesení ve Venezuele, jak oznámil jordánský záchranný tým. Batole jménem Klieber Morán objevili záchranáři v troskách ve státě La Guaira, což prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za obrovský zdroj naděje pro celý národ.
Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028.
Ve středu se v katarské metropoli Dauhá uskutečnila nepřímá technická jednání na nižší úrovni mezi představiteli Spojených států a Íránu, která zprostředkovali katarští a pákistánští diplomaté. Úterní schůzka amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera s katarským premiérem sloužila k přípravě těchto středečních rozhovorů. Zástupci obou zemí se však přímo nesetkali.
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které dnes vstoupilo v platnost, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
