Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Tím byl těsně překonán předchozí červnový rekord z roku 2024. Tento trend potvrdila také data ze sesterské služby Copernicus Marine Service, kterou provozuje nezisková organizace Mercator Ocean International. Podle jejich měření vystoupala teplota moří ve stejný den na 21 stupňů Celsia (69,38 stupně Fahrenheita), což dosavadní maximum z roku 2024 převýšilo o 0,18 stupně Fahrenheita.
Tento abnormální nárůst teplot je poháněn nástupem klimatického jevu El Niño, který se vyznačuje neobvykle teplou vodou podél rovníkového Tichého oceánu. Jev sice teprve začal, podle odhadů by však mohl zesílit v jeden z nejsilnějších za poslední desetiletí.
Klíčovým podkladem pro tento vývoj je dlouhodobá klimatická krize způsobená lidskou činností, která teploty trvale tlačí nahoru. Světové oceány totiž po celá desetiletí fungují jako hlavní lapač tepla na planetě a absorbují přibližně 90 % přebytečného tepla vyprodukovaného lidstvem při spalování fosilních paliv.
Oceánský vědec Michael Meredith z British Antarctic Survey upozornil, že stoupající teploty mořské hladiny sice nejsou neočekávané, samotné tempo současného oteplování je však alarmující.
Odborníci vyjadřují obavy z toho, zda je tento červnový výkyv pouze dočasný, nebo signalizuje dlouhodobější trend. Ředitel Služby pro klimatickou změnu Copernicus Carlo Buontempo pro CNN uvedl, že současné podmínky mohou naznačovat začátek nové fáze, která planetu posune do dosud neprobádaných oblastí.
Vzhledem k aktuálním teplotám oceánů a blížícímu se jevu El Niño je podle něj pravděpodobné, že v nadcházejících měsících padnou další teplotní rekordy. Dění v oceánech má přitom zásadní vliv na globální počasí, jelikož teplejší voda ohřívá vzduch, což následně zesiluje vlny veder, dodává energii bouřím a zvyšuje odpařování, což vede k riziku extrémních srážek a záplav.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
