V průběhu týdne se bude oteplovat, teploty se před víkendem dostanou až k 20 stupňům. Na víkend však meteorologové varují před návratem chladnějšího počasí.
V úterý přes den bude oblačno až zataženo, zpočátku převážně v Čechách, večer se ale vyjasní i jinde. Ojediněle se objeví déšť nebo přeháňky, a to zejména v horských oblastech. Zpočátku nad 800 m, postupně nad 1000 m se objeví smíšené nebo sněhové srážky. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 8 až 13 °C. Vítr zůstane mírný, severovýchodní až severní, a ve večerních hodinách bude částečně zeslabovat.
Ve středu předpovídá Český hydrometeorologický ústav polojasno až oblačno, přičemž na horách se mohou objevit ojedinělé přeháňky. K večeru se počasí vyjasní. Nejnižší noční teploty se pohybují mezi 7 až 3 °C, přičemž v Čechách, při slabším větru, může klesnout až na 0 °C. Nejvyšší denní teploty dosáhnou hodnoty 13 až 17 °C, vítr bude mírný, severovýchodní až východní, s rychlostí 3 až 7 m/s, který k večeru zeslábne.
Ve čtvrtek se podle meteorologa Filipa Smoly dočkáme jasného až polojasného počasí, na Moravě a ve Slezsku bude převládat oblačnost. Noční teploty klesnou na 5 až 1 °C a nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 15 až 19 °C. V průběhu dne bude vítr slabý, místy mírný, východní až severovýchodní s rychlostí 2 až 6 m/s.
V pátek očekává Český hydrometeorologický ústav jasno až polojasno, přičemž během dne od severovýchodu přibude oblačnosti. Noční teploty se budou pohybovat mezi 5 až 1 °C, zatímco denní teploty vzrostou na 16 až 20 °C. Vítr bude slabý, proměnlivý nebo severozápadní, s rychlostí 1 až 4 m/s.
V sobotu meteorologové předpovídají oblačno až zataženo, místy přeháňky, přičemž ve středních polohách se mohou objevit sněhové srážky. Postupně se bude oblačnost měnit na polojasno a srážky se budou vyskytovat pouze na severovýchodě území. Nejnižší noční teploty v sobotu klesnou na 7 až 3 °C, v dalších dnech se očekává teplota od +1 až -4 °C. Nejvyšší denní teploty budou v sobotu mezi 9 až 13 °C, v následujících dnech se budou pohybovat od 3 do 8 °C.
Podle aktuálních předpovědí nás čeká proměnlivé počasí, kdy se během týdne vystřídají období deště a oblačnosti s jasnými chvilkami, což je pro začátek dubna typické.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
