Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
V roce 2015 se téměř 200 zemí zavázalo v rámci Pařížské dohody, že omezí globální oteplení právě na 1,5 °C. Tento cíl měl pomoci vyhnout se nejzávažnějším důsledkům klimatických změn. Přesto však svět i nadále rekordně spaluje uhlí, ropu a zemní plyn a zároveň kácí uhlíkem bohaté lesy, čímž se šance na dosažení tohoto cíle výrazně snižují.
Klimatická změna už dnes výrazně zesiluje extrémní počasí – například rekordní červencové vedro 40 °C ve Velké Británii v roce 2022 – a rychle zvyšuje hladinu světových oceánů, což ohrožuje přímo pobřežní komunity po celém světě.
„Vše se ubírá špatným směrem,“ uvedl vedoucí autor studie profesor Piers Forster z Priestley Centre for Climate Futures na Univerzitě v Leedsu. „Pozorujeme bezprecedentní změny, přičemž oteplování Země a stoupání hladiny moří se urychlují. Tyto změny byly předpovězeny už dříve a můžeme je přímo přičíst vysoké hladině emisí.“
V roce 2020 vědci odhadovali, že lidstvo má ještě k dispozici asi 500 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), aby mělo 50% šanci udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C. Nová studie však ukazuje, že k začátku roku 2025 tento „uhlíkový rozpočet“ klesl na pouhých 130 miliard tun. Tento pokles je způsoben jak pokračujícími rekordními emisemi, tak zpřesněním vědeckých výpočtů.
Při současné úrovni emisí kolem 40 miliard tun CO2 ročně bude tento rozpočet vyčerpán zhruba během tří let. To znamená, že globální oteplení se pravděpodobně brzy dostane za hranici stanovenou Pařížskou dohodou, ačkoli samotné překročení o 1,5 °C by mohlo nastat o několik let později.
Rok 2024 byl prvním zaznamenaným rokem, kdy průměrná globální teplota překročila hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když je třeba brát v potaz, že jeden rok samotný nelze považovat za definitivní porušení dohody, jelikož do výsledné teploty významně zasahují i přirozené klimatické výkyvy, hlavní příčinou těchto rekordů je lidské působení.
Současné tempo oteplování činí přibližně 0,27 °C za desetiletí, což je rychlost výrazně překonávající jakékoli podobné změny v geologické historii planety. Pokud by emise zůstaly na vysoké úrovni, lze očekávat dosažení trvalého oteplení o 1,5 °C kolem roku 2030.
Některé technologie pro zpětné odstraňování CO2 z atmosféry by mohly teoreticky pomoci snížit oteplení po překročení této hranice. Odborníci ale varují, že na tyto technologie nelze spoléhat jako na spásu. „Čím více překročíme hranici 1,5 °C, tím méně pravděpodobné je, že odstranění CO2 dokáže zcela zvrátit oteplení způsobené dnešními emisemi,“ upozornil profesor Joeri Rogelj z Imperial College London.
Studie přináší také alarmující údaje o „energetické nerovnováze Země“ – množství přebytečného tepla, které se hromadí v klimatu planety. Za posledních deset let je tato rychlost oteplování více než dvojnásobná ve srovnání s 70. a 80. lety minulého století a asi o 25 % vyšší než v roce 2010.
Většina tohoto přebytečného tepla se ukládá do oceánů, což nejen narušuje mořské ekosystémy, ale zároveň zvyšuje hladinu moří, protože teplejší voda zabírá více místa a navíc je k tomu přičítán tání ledovců. Rychlost zvyšování hladiny moří se od 90. let minulého století zrychlila na dvojnásobek, což znamená zvýšené riziko záplav pro miliony lidí žijících v pobřežních oblastech.
Ačkoli situace vypadá velmi vážně, autoři studie poukazují na zpomalení růstu emisí díky zavádění čistých technologií. Zdůrazňují však, že nyní je klíčové přijmout „rychlé a přísné“ snížení emisí, aby bylo možné ještě ovlivnit tempo oteplování.
Cíl Pařížské dohody je založen na vědeckých důkazech, že dopady klimatické změny při oteplení 2 °C budou výrazně horší než při 1,5 °C. Je ale důležité si uvědomit, že oteplení pod 1,5 °C není bezpečné a nad 1,5 °C nebezpečné, jak se někdy zjednodušuje. Každá další desetina stupně oteplení zvyšuje závažnost extrémů počasí, tání ledovců a stoupání hladiny moří.
„Snížení emisí během příštího desetiletí může zásadně ovlivnit tempo oteplování,“ zdůraznil profesor Rogelj. „Každá zlomková částka oteplení, které můžeme předejít, znamená méně utrpení především pro chudé a zranitelné komunity a méně výzev pro naše společnosti, aby mohly žít životy, jaké si přejeme.“
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.