Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
V roce 2015 se téměř 200 zemí zavázalo v rámci Pařížské dohody, že omezí globální oteplení právě na 1,5 °C. Tento cíl měl pomoci vyhnout se nejzávažnějším důsledkům klimatických změn. Přesto však svět i nadále rekordně spaluje uhlí, ropu a zemní plyn a zároveň kácí uhlíkem bohaté lesy, čímž se šance na dosažení tohoto cíle výrazně snižují.
Klimatická změna už dnes výrazně zesiluje extrémní počasí – například rekordní červencové vedro 40 °C ve Velké Británii v roce 2022 – a rychle zvyšuje hladinu světových oceánů, což ohrožuje přímo pobřežní komunity po celém světě.
„Vše se ubírá špatným směrem,“ uvedl vedoucí autor studie profesor Piers Forster z Priestley Centre for Climate Futures na Univerzitě v Leedsu. „Pozorujeme bezprecedentní změny, přičemž oteplování Země a stoupání hladiny moří se urychlují. Tyto změny byly předpovězeny už dříve a můžeme je přímo přičíst vysoké hladině emisí.“
V roce 2020 vědci odhadovali, že lidstvo má ještě k dispozici asi 500 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), aby mělo 50% šanci udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C. Nová studie však ukazuje, že k začátku roku 2025 tento „uhlíkový rozpočet“ klesl na pouhých 130 miliard tun. Tento pokles je způsoben jak pokračujícími rekordními emisemi, tak zpřesněním vědeckých výpočtů.
Při současné úrovni emisí kolem 40 miliard tun CO2 ročně bude tento rozpočet vyčerpán zhruba během tří let. To znamená, že globální oteplení se pravděpodobně brzy dostane za hranici stanovenou Pařížskou dohodou, ačkoli samotné překročení o 1,5 °C by mohlo nastat o několik let později.
Rok 2024 byl prvním zaznamenaným rokem, kdy průměrná globální teplota překročila hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když je třeba brát v potaz, že jeden rok samotný nelze považovat za definitivní porušení dohody, jelikož do výsledné teploty významně zasahují i přirozené klimatické výkyvy, hlavní příčinou těchto rekordů je lidské působení.
Současné tempo oteplování činí přibližně 0,27 °C za desetiletí, což je rychlost výrazně překonávající jakékoli podobné změny v geologické historii planety. Pokud by emise zůstaly na vysoké úrovni, lze očekávat dosažení trvalého oteplení o 1,5 °C kolem roku 2030.
Některé technologie pro zpětné odstraňování CO2 z atmosféry by mohly teoreticky pomoci snížit oteplení po překročení této hranice. Odborníci ale varují, že na tyto technologie nelze spoléhat jako na spásu. „Čím více překročíme hranici 1,5 °C, tím méně pravděpodobné je, že odstranění CO2 dokáže zcela zvrátit oteplení způsobené dnešními emisemi,“ upozornil profesor Joeri Rogelj z Imperial College London.
Studie přináší také alarmující údaje o „energetické nerovnováze Země“ – množství přebytečného tepla, které se hromadí v klimatu planety. Za posledních deset let je tato rychlost oteplování více než dvojnásobná ve srovnání s 70. a 80. lety minulého století a asi o 25 % vyšší než v roce 2010.
Většina tohoto přebytečného tepla se ukládá do oceánů, což nejen narušuje mořské ekosystémy, ale zároveň zvyšuje hladinu moří, protože teplejší voda zabírá více místa a navíc je k tomu přičítán tání ledovců. Rychlost zvyšování hladiny moří se od 90. let minulého století zrychlila na dvojnásobek, což znamená zvýšené riziko záplav pro miliony lidí žijících v pobřežních oblastech.
Ačkoli situace vypadá velmi vážně, autoři studie poukazují na zpomalení růstu emisí díky zavádění čistých technologií. Zdůrazňují však, že nyní je klíčové přijmout „rychlé a přísné“ snížení emisí, aby bylo možné ještě ovlivnit tempo oteplování.
Cíl Pařížské dohody je založen na vědeckých důkazech, že dopady klimatické změny při oteplení 2 °C budou výrazně horší než při 1,5 °C. Je ale důležité si uvědomit, že oteplení pod 1,5 °C není bezpečné a nad 1,5 °C nebezpečné, jak se někdy zjednodušuje. Každá další desetina stupně oteplení zvyšuje závažnost extrémů počasí, tání ledovců a stoupání hladiny moří.
„Snížení emisí během příštího desetiletí může zásadně ovlivnit tempo oteplování,“ zdůraznil profesor Rogelj. „Každá zlomková částka oteplení, které můžeme předejít, znamená méně utrpení především pro chudé a zranitelné komunity a méně výzev pro naše společnosti, aby mohly žít životy, jaké si přejeme.“
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
