Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
V roce 2015 se téměř 200 zemí zavázalo v rámci Pařížské dohody, že omezí globální oteplení právě na 1,5 °C. Tento cíl měl pomoci vyhnout se nejzávažnějším důsledkům klimatických změn. Přesto však svět i nadále rekordně spaluje uhlí, ropu a zemní plyn a zároveň kácí uhlíkem bohaté lesy, čímž se šance na dosažení tohoto cíle výrazně snižují.
Klimatická změna už dnes výrazně zesiluje extrémní počasí – například rekordní červencové vedro 40 °C ve Velké Británii v roce 2022 – a rychle zvyšuje hladinu světových oceánů, což ohrožuje přímo pobřežní komunity po celém světě.
„Vše se ubírá špatným směrem,“ uvedl vedoucí autor studie profesor Piers Forster z Priestley Centre for Climate Futures na Univerzitě v Leedsu. „Pozorujeme bezprecedentní změny, přičemž oteplování Země a stoupání hladiny moří se urychlují. Tyto změny byly předpovězeny už dříve a můžeme je přímo přičíst vysoké hladině emisí.“
V roce 2020 vědci odhadovali, že lidstvo má ještě k dispozici asi 500 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), aby mělo 50% šanci udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C. Nová studie však ukazuje, že k začátku roku 2025 tento „uhlíkový rozpočet“ klesl na pouhých 130 miliard tun. Tento pokles je způsoben jak pokračujícími rekordními emisemi, tak zpřesněním vědeckých výpočtů.
Při současné úrovni emisí kolem 40 miliard tun CO2 ročně bude tento rozpočet vyčerpán zhruba během tří let. To znamená, že globální oteplení se pravděpodobně brzy dostane za hranici stanovenou Pařížskou dohodou, ačkoli samotné překročení o 1,5 °C by mohlo nastat o několik let později.
Rok 2024 byl prvním zaznamenaným rokem, kdy průměrná globální teplota překročila hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když je třeba brát v potaz, že jeden rok samotný nelze považovat za definitivní porušení dohody, jelikož do výsledné teploty významně zasahují i přirozené klimatické výkyvy, hlavní příčinou těchto rekordů je lidské působení.
Současné tempo oteplování činí přibližně 0,27 °C za desetiletí, což je rychlost výrazně překonávající jakékoli podobné změny v geologické historii planety. Pokud by emise zůstaly na vysoké úrovni, lze očekávat dosažení trvalého oteplení o 1,5 °C kolem roku 2030.
Některé technologie pro zpětné odstraňování CO2 z atmosféry by mohly teoreticky pomoci snížit oteplení po překročení této hranice. Odborníci ale varují, že na tyto technologie nelze spoléhat jako na spásu. „Čím více překročíme hranici 1,5 °C, tím méně pravděpodobné je, že odstranění CO2 dokáže zcela zvrátit oteplení způsobené dnešními emisemi,“ upozornil profesor Joeri Rogelj z Imperial College London.
Studie přináší také alarmující údaje o „energetické nerovnováze Země“ – množství přebytečného tepla, které se hromadí v klimatu planety. Za posledních deset let je tato rychlost oteplování více než dvojnásobná ve srovnání s 70. a 80. lety minulého století a asi o 25 % vyšší než v roce 2010.
Většina tohoto přebytečného tepla se ukládá do oceánů, což nejen narušuje mořské ekosystémy, ale zároveň zvyšuje hladinu moří, protože teplejší voda zabírá více místa a navíc je k tomu přičítán tání ledovců. Rychlost zvyšování hladiny moří se od 90. let minulého století zrychlila na dvojnásobek, což znamená zvýšené riziko záplav pro miliony lidí žijících v pobřežních oblastech.
Ačkoli situace vypadá velmi vážně, autoři studie poukazují na zpomalení růstu emisí díky zavádění čistých technologií. Zdůrazňují však, že nyní je klíčové přijmout „rychlé a přísné“ snížení emisí, aby bylo možné ještě ovlivnit tempo oteplování.
Cíl Pařížské dohody je založen na vědeckých důkazech, že dopady klimatické změny při oteplení 2 °C budou výrazně horší než při 1,5 °C. Je ale důležité si uvědomit, že oteplení pod 1,5 °C není bezpečné a nad 1,5 °C nebezpečné, jak se někdy zjednodušuje. Každá další desetina stupně oteplení zvyšuje závažnost extrémů počasí, tání ledovců a stoupání hladiny moří.
„Snížení emisí během příštího desetiletí může zásadně ovlivnit tempo oteplování,“ zdůraznil profesor Rogelj. „Každá zlomková částka oteplení, které můžeme předejít, znamená méně utrpení především pro chudé a zranitelné komunity a méně výzev pro naše společnosti, aby mohly žít životy, jaké si přejeme.“
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
