Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
V roce 2015 se téměř 200 zemí zavázalo v rámci Pařížské dohody, že omezí globální oteplení právě na 1,5 °C. Tento cíl měl pomoci vyhnout se nejzávažnějším důsledkům klimatických změn. Přesto však svět i nadále rekordně spaluje uhlí, ropu a zemní plyn a zároveň kácí uhlíkem bohaté lesy, čímž se šance na dosažení tohoto cíle výrazně snižují.
Klimatická změna už dnes výrazně zesiluje extrémní počasí – například rekordní červencové vedro 40 °C ve Velké Británii v roce 2022 – a rychle zvyšuje hladinu světových oceánů, což ohrožuje přímo pobřežní komunity po celém světě.
„Vše se ubírá špatným směrem,“ uvedl vedoucí autor studie profesor Piers Forster z Priestley Centre for Climate Futures na Univerzitě v Leedsu. „Pozorujeme bezprecedentní změny, přičemž oteplování Země a stoupání hladiny moří se urychlují. Tyto změny byly předpovězeny už dříve a můžeme je přímo přičíst vysoké hladině emisí.“
V roce 2020 vědci odhadovali, že lidstvo má ještě k dispozici asi 500 miliard tun oxidu uhličitého (CO2), aby mělo 50% šanci udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C. Nová studie však ukazuje, že k začátku roku 2025 tento „uhlíkový rozpočet“ klesl na pouhých 130 miliard tun. Tento pokles je způsoben jak pokračujícími rekordními emisemi, tak zpřesněním vědeckých výpočtů.
Při současné úrovni emisí kolem 40 miliard tun CO2 ročně bude tento rozpočet vyčerpán zhruba během tří let. To znamená, že globální oteplení se pravděpodobně brzy dostane za hranici stanovenou Pařížskou dohodou, ačkoli samotné překročení o 1,5 °C by mohlo nastat o několik let později.
Rok 2024 byl prvním zaznamenaným rokem, kdy průměrná globální teplota překročila hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní. I když je třeba brát v potaz, že jeden rok samotný nelze považovat za definitivní porušení dohody, jelikož do výsledné teploty významně zasahují i přirozené klimatické výkyvy, hlavní příčinou těchto rekordů je lidské působení.
Současné tempo oteplování činí přibližně 0,27 °C za desetiletí, což je rychlost výrazně překonávající jakékoli podobné změny v geologické historii planety. Pokud by emise zůstaly na vysoké úrovni, lze očekávat dosažení trvalého oteplení o 1,5 °C kolem roku 2030.
Některé technologie pro zpětné odstraňování CO2 z atmosféry by mohly teoreticky pomoci snížit oteplení po překročení této hranice. Odborníci ale varují, že na tyto technologie nelze spoléhat jako na spásu. „Čím více překročíme hranici 1,5 °C, tím méně pravděpodobné je, že odstranění CO2 dokáže zcela zvrátit oteplení způsobené dnešními emisemi,“ upozornil profesor Joeri Rogelj z Imperial College London.
Studie přináší také alarmující údaje o „energetické nerovnováze Země“ – množství přebytečného tepla, které se hromadí v klimatu planety. Za posledních deset let je tato rychlost oteplování více než dvojnásobná ve srovnání s 70. a 80. lety minulého století a asi o 25 % vyšší než v roce 2010.
Většina tohoto přebytečného tepla se ukládá do oceánů, což nejen narušuje mořské ekosystémy, ale zároveň zvyšuje hladinu moří, protože teplejší voda zabírá více místa a navíc je k tomu přičítán tání ledovců. Rychlost zvyšování hladiny moří se od 90. let minulého století zrychlila na dvojnásobek, což znamená zvýšené riziko záplav pro miliony lidí žijících v pobřežních oblastech.
Ačkoli situace vypadá velmi vážně, autoři studie poukazují na zpomalení růstu emisí díky zavádění čistých technologií. Zdůrazňují však, že nyní je klíčové přijmout „rychlé a přísné“ snížení emisí, aby bylo možné ještě ovlivnit tempo oteplování.
Cíl Pařížské dohody je založen na vědeckých důkazech, že dopady klimatické změny při oteplení 2 °C budou výrazně horší než při 1,5 °C. Je ale důležité si uvědomit, že oteplení pod 1,5 °C není bezpečné a nad 1,5 °C nebezpečné, jak se někdy zjednodušuje. Každá další desetina stupně oteplení zvyšuje závažnost extrémů počasí, tání ledovců a stoupání hladiny moří.
„Snížení emisí během příštího desetiletí může zásadně ovlivnit tempo oteplování,“ zdůraznil profesor Rogelj. „Každá zlomková částka oteplení, které můžeme předejít, znamená méně utrpení především pro chudé a zranitelné komunity a méně výzev pro naše společnosti, aby mohly žít životy, jaké si přejeme.“
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
