Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Databáze HadUK-Grid je postavena na tisících měření prováděných po celé zemi. Tato pozorování se následně převádějí do podrobné mřížky s rozlišením jeden kilometr na jeden kilometr, která pokrývá každé místo na území Spojeného království. Tato metoda zajišťuje, že i tam, kde se nenachází žádná meteorologická stanice, máme stále spolehlivou představu o panujících podmínkách. Některé záznamy sahají až do roku 1836, což poskytuje bezkonkurenčně dlouhou časovou řadu pro sledování proměn klimatu.
Dlouhodobost a plošná úplnost této databáze jsou jejími největšími přednostmi. Nejen že zaznamenává běžné hodnoty jako maximální a minimální teploty, množství srážek či počet hodin slunečního svitu, ale zahrnuje i méně obvyklé ukazatele jako rychlost větru, dny se sněhem nebo dny s přízemním mrazem. To vše je k dispozici v denním, měsíčním, sezónním i ročním rozlišení.
Klíčovým prvkem pro určování rekordů je srovnání aktuálních hodnot s tzv. klimatickými průměry. Ty se vždy počítají za třicetileté období, což je mezinárodně uznávaný standard. V současnosti se pracuje s průměry z let 1991–2020. Pokud tedy Met Office oznámí, že daný měsíc byl teplejší nebo deštivější než průměr, porovnává se s tímto obdobím. Pro srovnání: průměrná teplota jara mezi lety 1991 a 2020 činila 8,1 stupně Celsia, zatímco mezi roky 1961 a 1990 to bylo pouze 7,1 stupně. Tato změna už sama o sobě naznačuje směr, kterým se britské klima vyvíjí.
Na konci každého měsíce Met Office analyzuje všechna nová data a zveřejňuje srovnání teplot, srážek a slunečního svitu s dlouhodobým průměrem. Pokud se naměřené hodnoty pohybují v jeho blízkosti, data příliš nevybočují z normálu. Výjimečné je naopak období, kdy počasí výrazně překračuje běžné hodnoty – například extrémně suchý měsíc, neobvykle dlouhá vlna veder nebo rekordní deště. Právě tyto výjimečné situace se zaznamenávají jako nové klimatické rekordy, které pak slouží k dlouhodobému sledování změn.
Jedním z hlavních výstupů založených na datech z HadUK-Grid je každoroční zpráva o stavu klimatu ve Spojeném království, která vychází v červenci. Obsahuje přehled toho, jak se britské klima v uplynulém roce chovalo, a zároveň přináší důkazy o tom, jak se mění v dlouhodobém horizontu. Tento dokument využívají nejen vědci a meteorologové, ale i státní správa a další instituce, které na jeho základě plánují opatření týkající se adaptace na klimatickou změnu.
Spolehlivost databáze je podpořena pravidelnou aktualizací a přísnou kontrolou kvality. Každý rok se do ní přidávají nová měření, ale také historické údaje, které se podaří objevit a ověřit. Mnohdy v tom pomáhají i veřejní dobrovolníci – například v rámci projektu Rainfall Rescue, vedeného profesorem Edem Hawkinsem z University of Reading. Všechna data procházejí dvojí kontrolou: automatickými algoritmy i ručním dohledem odborníků. Metodika odpovídá normám Světové meteorologické organizace (WMO) a používá se nejen ve Spojeném království, ale i v mezinárodním vědeckém prostředí.
Databáze HadUK-Grid tak v tichosti a bez velké publicity mapuje proměny britského klimatu. Její existence nám umožňuje chápat, jak se počasí skutečně mění, a nehodnotit je jen na základě dojmů nebo paměti. Každý rekordní měsíc, každá výjimečná sezóna jsou díky ní zasazeny do širšího kontextu téměř dvousetleté historie. A právě v tomto dlouhodobém pohledu se odhaluje, jak vážně se mění klima, ve kterém žijeme.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
