Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Databáze HadUK-Grid je postavena na tisících měření prováděných po celé zemi. Tato pozorování se následně převádějí do podrobné mřížky s rozlišením jeden kilometr na jeden kilometr, která pokrývá každé místo na území Spojeného království. Tato metoda zajišťuje, že i tam, kde se nenachází žádná meteorologická stanice, máme stále spolehlivou představu o panujících podmínkách. Některé záznamy sahají až do roku 1836, což poskytuje bezkonkurenčně dlouhou časovou řadu pro sledování proměn klimatu.
Dlouhodobost a plošná úplnost této databáze jsou jejími největšími přednostmi. Nejen že zaznamenává běžné hodnoty jako maximální a minimální teploty, množství srážek či počet hodin slunečního svitu, ale zahrnuje i méně obvyklé ukazatele jako rychlost větru, dny se sněhem nebo dny s přízemním mrazem. To vše je k dispozici v denním, měsíčním, sezónním i ročním rozlišení.
Klíčovým prvkem pro určování rekordů je srovnání aktuálních hodnot s tzv. klimatickými průměry. Ty se vždy počítají za třicetileté období, což je mezinárodně uznávaný standard. V současnosti se pracuje s průměry z let 1991–2020. Pokud tedy Met Office oznámí, že daný měsíc byl teplejší nebo deštivější než průměr, porovnává se s tímto obdobím. Pro srovnání: průměrná teplota jara mezi lety 1991 a 2020 činila 8,1 stupně Celsia, zatímco mezi roky 1961 a 1990 to bylo pouze 7,1 stupně. Tato změna už sama o sobě naznačuje směr, kterým se britské klima vyvíjí.
Na konci každého měsíce Met Office analyzuje všechna nová data a zveřejňuje srovnání teplot, srážek a slunečního svitu s dlouhodobým průměrem. Pokud se naměřené hodnoty pohybují v jeho blízkosti, data příliš nevybočují z normálu. Výjimečné je naopak období, kdy počasí výrazně překračuje běžné hodnoty – například extrémně suchý měsíc, neobvykle dlouhá vlna veder nebo rekordní deště. Právě tyto výjimečné situace se zaznamenávají jako nové klimatické rekordy, které pak slouží k dlouhodobému sledování změn.
Jedním z hlavních výstupů založených na datech z HadUK-Grid je každoroční zpráva o stavu klimatu ve Spojeném království, která vychází v červenci. Obsahuje přehled toho, jak se britské klima v uplynulém roce chovalo, a zároveň přináší důkazy o tom, jak se mění v dlouhodobém horizontu. Tento dokument využívají nejen vědci a meteorologové, ale i státní správa a další instituce, které na jeho základě plánují opatření týkající se adaptace na klimatickou změnu.
Spolehlivost databáze je podpořena pravidelnou aktualizací a přísnou kontrolou kvality. Každý rok se do ní přidávají nová měření, ale také historické údaje, které se podaří objevit a ověřit. Mnohdy v tom pomáhají i veřejní dobrovolníci – například v rámci projektu Rainfall Rescue, vedeného profesorem Edem Hawkinsem z University of Reading. Všechna data procházejí dvojí kontrolou: automatickými algoritmy i ručním dohledem odborníků. Metodika odpovídá normám Světové meteorologické organizace (WMO) a používá se nejen ve Spojeném království, ale i v mezinárodním vědeckém prostředí.
Databáze HadUK-Grid tak v tichosti a bez velké publicity mapuje proměny britského klimatu. Její existence nám umožňuje chápat, jak se počasí skutečně mění, a nehodnotit je jen na základě dojmů nebo paměti. Každý rekordní měsíc, každá výjimečná sezóna jsou díky ní zasazeny do širšího kontextu téměř dvousetleté historie. A právě v tomto dlouhodobém pohledu se odhaluje, jak vážně se mění klima, ve kterém žijeme.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
