Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Databáze HadUK-Grid je postavena na tisících měření prováděných po celé zemi. Tato pozorování se následně převádějí do podrobné mřížky s rozlišením jeden kilometr na jeden kilometr, která pokrývá každé místo na území Spojeného království. Tato metoda zajišťuje, že i tam, kde se nenachází žádná meteorologická stanice, máme stále spolehlivou představu o panujících podmínkách. Některé záznamy sahají až do roku 1836, což poskytuje bezkonkurenčně dlouhou časovou řadu pro sledování proměn klimatu.
Dlouhodobost a plošná úplnost této databáze jsou jejími největšími přednostmi. Nejen že zaznamenává běžné hodnoty jako maximální a minimální teploty, množství srážek či počet hodin slunečního svitu, ale zahrnuje i méně obvyklé ukazatele jako rychlost větru, dny se sněhem nebo dny s přízemním mrazem. To vše je k dispozici v denním, měsíčním, sezónním i ročním rozlišení.
Klíčovým prvkem pro určování rekordů je srovnání aktuálních hodnot s tzv. klimatickými průměry. Ty se vždy počítají za třicetileté období, což je mezinárodně uznávaný standard. V současnosti se pracuje s průměry z let 1991–2020. Pokud tedy Met Office oznámí, že daný měsíc byl teplejší nebo deštivější než průměr, porovnává se s tímto obdobím. Pro srovnání: průměrná teplota jara mezi lety 1991 a 2020 činila 8,1 stupně Celsia, zatímco mezi roky 1961 a 1990 to bylo pouze 7,1 stupně. Tato změna už sama o sobě naznačuje směr, kterým se britské klima vyvíjí.
Na konci každého měsíce Met Office analyzuje všechna nová data a zveřejňuje srovnání teplot, srážek a slunečního svitu s dlouhodobým průměrem. Pokud se naměřené hodnoty pohybují v jeho blízkosti, data příliš nevybočují z normálu. Výjimečné je naopak období, kdy počasí výrazně překračuje běžné hodnoty – například extrémně suchý měsíc, neobvykle dlouhá vlna veder nebo rekordní deště. Právě tyto výjimečné situace se zaznamenávají jako nové klimatické rekordy, které pak slouží k dlouhodobému sledování změn.
Jedním z hlavních výstupů založených na datech z HadUK-Grid je každoroční zpráva o stavu klimatu ve Spojeném království, která vychází v červenci. Obsahuje přehled toho, jak se britské klima v uplynulém roce chovalo, a zároveň přináší důkazy o tom, jak se mění v dlouhodobém horizontu. Tento dokument využívají nejen vědci a meteorologové, ale i státní správa a další instituce, které na jeho základě plánují opatření týkající se adaptace na klimatickou změnu.
Spolehlivost databáze je podpořena pravidelnou aktualizací a přísnou kontrolou kvality. Každý rok se do ní přidávají nová měření, ale také historické údaje, které se podaří objevit a ověřit. Mnohdy v tom pomáhají i veřejní dobrovolníci – například v rámci projektu Rainfall Rescue, vedeného profesorem Edem Hawkinsem z University of Reading. Všechna data procházejí dvojí kontrolou: automatickými algoritmy i ručním dohledem odborníků. Metodika odpovídá normám Světové meteorologické organizace (WMO) a používá se nejen ve Spojeném království, ale i v mezinárodním vědeckém prostředí.
Databáze HadUK-Grid tak v tichosti a bez velké publicity mapuje proměny britského klimatu. Její existence nám umožňuje chápat, jak se počasí skutečně mění, a nehodnotit je jen na základě dojmů nebo paměti. Každý rekordní měsíc, každá výjimečná sezóna jsou díky ní zasazeny do širšího kontextu téměř dvousetleté historie. A právě v tomto dlouhodobém pohledu se odhaluje, jak vážně se mění klima, ve kterém žijeme.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
