Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Databáze HadUK-Grid je postavena na tisících měření prováděných po celé zemi. Tato pozorování se následně převádějí do podrobné mřížky s rozlišením jeden kilometr na jeden kilometr, která pokrývá každé místo na území Spojeného království. Tato metoda zajišťuje, že i tam, kde se nenachází žádná meteorologická stanice, máme stále spolehlivou představu o panujících podmínkách. Některé záznamy sahají až do roku 1836, což poskytuje bezkonkurenčně dlouhou časovou řadu pro sledování proměn klimatu.
Dlouhodobost a plošná úplnost této databáze jsou jejími největšími přednostmi. Nejen že zaznamenává běžné hodnoty jako maximální a minimální teploty, množství srážek či počet hodin slunečního svitu, ale zahrnuje i méně obvyklé ukazatele jako rychlost větru, dny se sněhem nebo dny s přízemním mrazem. To vše je k dispozici v denním, měsíčním, sezónním i ročním rozlišení.
Klíčovým prvkem pro určování rekordů je srovnání aktuálních hodnot s tzv. klimatickými průměry. Ty se vždy počítají za třicetileté období, což je mezinárodně uznávaný standard. V současnosti se pracuje s průměry z let 1991–2020. Pokud tedy Met Office oznámí, že daný měsíc byl teplejší nebo deštivější než průměr, porovnává se s tímto obdobím. Pro srovnání: průměrná teplota jara mezi lety 1991 a 2020 činila 8,1 stupně Celsia, zatímco mezi roky 1961 a 1990 to bylo pouze 7,1 stupně. Tato změna už sama o sobě naznačuje směr, kterým se britské klima vyvíjí.
Na konci každého měsíce Met Office analyzuje všechna nová data a zveřejňuje srovnání teplot, srážek a slunečního svitu s dlouhodobým průměrem. Pokud se naměřené hodnoty pohybují v jeho blízkosti, data příliš nevybočují z normálu. Výjimečné je naopak období, kdy počasí výrazně překračuje běžné hodnoty – například extrémně suchý měsíc, neobvykle dlouhá vlna veder nebo rekordní deště. Právě tyto výjimečné situace se zaznamenávají jako nové klimatické rekordy, které pak slouží k dlouhodobému sledování změn.
Jedním z hlavních výstupů založených na datech z HadUK-Grid je každoroční zpráva o stavu klimatu ve Spojeném království, která vychází v červenci. Obsahuje přehled toho, jak se britské klima v uplynulém roce chovalo, a zároveň přináší důkazy o tom, jak se mění v dlouhodobém horizontu. Tento dokument využívají nejen vědci a meteorologové, ale i státní správa a další instituce, které na jeho základě plánují opatření týkající se adaptace na klimatickou změnu.
Spolehlivost databáze je podpořena pravidelnou aktualizací a přísnou kontrolou kvality. Každý rok se do ní přidávají nová měření, ale také historické údaje, které se podaří objevit a ověřit. Mnohdy v tom pomáhají i veřejní dobrovolníci – například v rámci projektu Rainfall Rescue, vedeného profesorem Edem Hawkinsem z University of Reading. Všechna data procházejí dvojí kontrolou: automatickými algoritmy i ručním dohledem odborníků. Metodika odpovídá normám Světové meteorologické organizace (WMO) a používá se nejen ve Spojeném království, ale i v mezinárodním vědeckém prostředí.
Databáze HadUK-Grid tak v tichosti a bez velké publicity mapuje proměny britského klimatu. Její existence nám umožňuje chápat, jak se počasí skutečně mění, a nehodnotit je jen na základě dojmů nebo paměti. Každý rekordní měsíc, každá výjimečná sezóna jsou díky ní zasazeny do širšího kontextu téměř dvousetleté historie. A právě v tomto dlouhodobém pohledu se odhaluje, jak vážně se mění klima, ve kterém žijeme.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
