Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
WMO ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi ve své zprávě „Stav klimatu v Asii“ poukázala na alarmující změny v klíčových klimatických ukazatelích – od teploty půdy a moří přes úbytek ledovců až po stoupající hladinu oceánů. Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že extrémní jevy již nyní „představují nepřijatelně vysokou zátěž“ pro celý region.
Zpráva konstatuje, že mezi lety 2001 a 2024 se tempo oteplování v Asii téměř zdvojnásobilo oproti období 1961–1990. Průměrná teplota byla v roce 2024 o 1,04 °C vyšší než průměr z let 1991–2020. Obrovské vlny veder zasáhly většinu kontinentu a přinesly smrtící následky.
V Saúdské Arábii zemřelo během hadždže přes 1300 poutníků na následky extrémního horka. V Indii zemřelo v květnu 112 lidí, když teploty překročily hranici 50 °C. V jihovýchodní Asii padaly rekordy: Thajsko zaznamenalo desítky úmrtí, zatímco v Japonsku byl loňský červenec, léto i podzim historicky nejteplejší. Čína i Jižní Korea hlásily opakované překonávání teplotních maxim.
Mořská hladina u asijských břehů vzrostla rychleji než globální průměr. Zpráva upozorňuje, že v roce 2024 se voda v mořích ohřívala rekordním tempem a většina oceánské oblasti trpěla intenzivními tepelnými vlnami, což ohrožuje pobřežní komunity i celé ostrovní státy.
Vysoké teploty oceánů zároveň zesilují tropické cyklóny a extrémní srážky. Nejsilnější událostí loňského roku byl tajfun Yagi, který si v září vyžádal více než tisíc životů a zpustošil Filipíny, Čínu, Vietnam, Laos, Thajsko a Myanmar. Mnohé oblasti hlásily rozsáhlou destrukci a stovky tisíc zničených budov.
Země jako Pákistán, Kazachstán, Írán nebo Spojené arabské emiráty čelily historicky nejvyšším srážkám a záplavám. Jižní Asii zasáhl extrémní monzun – Nepál, Indie i Pákistán hlásily masivní povodně.
Zatímco vlády se snaží reagovat, WMO varuje, že region je zásadně nepřipravený. Organizace vyzývá ke zlepšení včasného varování, klimatické adaptace a ochrany obyvatel před dopady měnícího se klimatu. Dosavadní oteplení Země o 1,3 °C oproti předindustriálnímu období se v některých asijských regionech již projevuje tak, jako by hranice 1,5 °C byla překročena.
Vietnamská provincie Gia Lai je ukázkovým příkladem devastace způsobené změnami klimatu. Pěstitelé durianů a kešu ořechů zažívají již třetí rok po sobě katastrofální sklizeň. Nezralé plody opadávají, úroda mizí a viníkem jsou podle odborníků malnutrice rostlin, teplotní šoky a nestabilní počasí. Jedna deštivá vlna střídá týdny sucha a veder – rytmus, na který tradiční zemědělství není připraveno.
Situace ve Vietnamu není ojedinělá – podobné problémy hlásí zemědělci v Kalifornii, pěstitelé kakaa v západní Africe i producenti kávy po celém světě. Dopady klimatických výkyvů se rychle šíří do globálních potravinových řetězců, zvyšují ceny a zhoršují potravinovou bezpečnost.
Na pomoc přichází alespoň částečně doporučení odborníků: lepší zavlažování, cílené hnojení a diverzifikace plodin. Zemědělci ale potřebují podporu, ať už od státu, nebo od spotřebitelů, kteří mohou upřednostnit udržitelnou a místní produkci.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
