Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
WMO ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi ve své zprávě „Stav klimatu v Asii“ poukázala na alarmující změny v klíčových klimatických ukazatelích – od teploty půdy a moří přes úbytek ledovců až po stoupající hladinu oceánů. Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že extrémní jevy již nyní „představují nepřijatelně vysokou zátěž“ pro celý region.
Zpráva konstatuje, že mezi lety 2001 a 2024 se tempo oteplování v Asii téměř zdvojnásobilo oproti období 1961–1990. Průměrná teplota byla v roce 2024 o 1,04 °C vyšší než průměr z let 1991–2020. Obrovské vlny veder zasáhly většinu kontinentu a přinesly smrtící následky.
V Saúdské Arábii zemřelo během hadždže přes 1300 poutníků na následky extrémního horka. V Indii zemřelo v květnu 112 lidí, když teploty překročily hranici 50 °C. V jihovýchodní Asii padaly rekordy: Thajsko zaznamenalo desítky úmrtí, zatímco v Japonsku byl loňský červenec, léto i podzim historicky nejteplejší. Čína i Jižní Korea hlásily opakované překonávání teplotních maxim.
Mořská hladina u asijských břehů vzrostla rychleji než globální průměr. Zpráva upozorňuje, že v roce 2024 se voda v mořích ohřívala rekordním tempem a většina oceánské oblasti trpěla intenzivními tepelnými vlnami, což ohrožuje pobřežní komunity i celé ostrovní státy.
Vysoké teploty oceánů zároveň zesilují tropické cyklóny a extrémní srážky. Nejsilnější událostí loňského roku byl tajfun Yagi, který si v září vyžádal více než tisíc životů a zpustošil Filipíny, Čínu, Vietnam, Laos, Thajsko a Myanmar. Mnohé oblasti hlásily rozsáhlou destrukci a stovky tisíc zničených budov.
Země jako Pákistán, Kazachstán, Írán nebo Spojené arabské emiráty čelily historicky nejvyšším srážkám a záplavám. Jižní Asii zasáhl extrémní monzun – Nepál, Indie i Pákistán hlásily masivní povodně.
Zatímco vlády se snaží reagovat, WMO varuje, že region je zásadně nepřipravený. Organizace vyzývá ke zlepšení včasného varování, klimatické adaptace a ochrany obyvatel před dopady měnícího se klimatu. Dosavadní oteplení Země o 1,3 °C oproti předindustriálnímu období se v některých asijských regionech již projevuje tak, jako by hranice 1,5 °C byla překročena.
Vietnamská provincie Gia Lai je ukázkovým příkladem devastace způsobené změnami klimatu. Pěstitelé durianů a kešu ořechů zažívají již třetí rok po sobě katastrofální sklizeň. Nezralé plody opadávají, úroda mizí a viníkem jsou podle odborníků malnutrice rostlin, teplotní šoky a nestabilní počasí. Jedna deštivá vlna střídá týdny sucha a veder – rytmus, na který tradiční zemědělství není připraveno.
Situace ve Vietnamu není ojedinělá – podobné problémy hlásí zemědělci v Kalifornii, pěstitelé kakaa v západní Africe i producenti kávy po celém světě. Dopady klimatických výkyvů se rychle šíří do globálních potravinových řetězců, zvyšují ceny a zhoršují potravinovou bezpečnost.
Na pomoc přichází alespoň částečně doporučení odborníků: lepší zavlažování, cílené hnojení a diverzifikace plodin. Zemědělci ale potřebují podporu, ať už od státu, nebo od spotřebitelů, kteří mohou upřednostnit udržitelnou a místní produkci.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
