Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
WMO ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi ve své zprávě „Stav klimatu v Asii“ poukázala na alarmující změny v klíčových klimatických ukazatelích – od teploty půdy a moří přes úbytek ledovců až po stoupající hladinu oceánů. Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že extrémní jevy již nyní „představují nepřijatelně vysokou zátěž“ pro celý region.
Zpráva konstatuje, že mezi lety 2001 a 2024 se tempo oteplování v Asii téměř zdvojnásobilo oproti období 1961–1990. Průměrná teplota byla v roce 2024 o 1,04 °C vyšší než průměr z let 1991–2020. Obrovské vlny veder zasáhly většinu kontinentu a přinesly smrtící následky.
V Saúdské Arábii zemřelo během hadždže přes 1300 poutníků na následky extrémního horka. V Indii zemřelo v květnu 112 lidí, když teploty překročily hranici 50 °C. V jihovýchodní Asii padaly rekordy: Thajsko zaznamenalo desítky úmrtí, zatímco v Japonsku byl loňský červenec, léto i podzim historicky nejteplejší. Čína i Jižní Korea hlásily opakované překonávání teplotních maxim.
Mořská hladina u asijských břehů vzrostla rychleji než globální průměr. Zpráva upozorňuje, že v roce 2024 se voda v mořích ohřívala rekordním tempem a většina oceánské oblasti trpěla intenzivními tepelnými vlnami, což ohrožuje pobřežní komunity i celé ostrovní státy.
Vysoké teploty oceánů zároveň zesilují tropické cyklóny a extrémní srážky. Nejsilnější událostí loňského roku byl tajfun Yagi, který si v září vyžádal více než tisíc životů a zpustošil Filipíny, Čínu, Vietnam, Laos, Thajsko a Myanmar. Mnohé oblasti hlásily rozsáhlou destrukci a stovky tisíc zničených budov.
Země jako Pákistán, Kazachstán, Írán nebo Spojené arabské emiráty čelily historicky nejvyšším srážkám a záplavám. Jižní Asii zasáhl extrémní monzun – Nepál, Indie i Pákistán hlásily masivní povodně.
Zatímco vlády se snaží reagovat, WMO varuje, že region je zásadně nepřipravený. Organizace vyzývá ke zlepšení včasného varování, klimatické adaptace a ochrany obyvatel před dopady měnícího se klimatu. Dosavadní oteplení Země o 1,3 °C oproti předindustriálnímu období se v některých asijských regionech již projevuje tak, jako by hranice 1,5 °C byla překročena.
Vietnamská provincie Gia Lai je ukázkovým příkladem devastace způsobené změnami klimatu. Pěstitelé durianů a kešu ořechů zažívají již třetí rok po sobě katastrofální sklizeň. Nezralé plody opadávají, úroda mizí a viníkem jsou podle odborníků malnutrice rostlin, teplotní šoky a nestabilní počasí. Jedna deštivá vlna střídá týdny sucha a veder – rytmus, na který tradiční zemědělství není připraveno.
Situace ve Vietnamu není ojedinělá – podobné problémy hlásí zemědělci v Kalifornii, pěstitelé kakaa v západní Africe i producenti kávy po celém světě. Dopady klimatických výkyvů se rychle šíří do globálních potravinových řetězců, zvyšují ceny a zhoršují potravinovou bezpečnost.
Na pomoc přichází alespoň částečně doporučení odborníků: lepší zavlažování, cílené hnojení a diverzifikace plodin. Zemědělci ale potřebují podporu, ať už od státu, nebo od spotřebitelů, kteří mohou upřednostnit udržitelnou a místní produkci.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.
