Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
WMO ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi ve své zprávě „Stav klimatu v Asii“ poukázala na alarmující změny v klíčových klimatických ukazatelích – od teploty půdy a moří přes úbytek ledovců až po stoupající hladinu oceánů. Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že extrémní jevy již nyní „představují nepřijatelně vysokou zátěž“ pro celý region.
Zpráva konstatuje, že mezi lety 2001 a 2024 se tempo oteplování v Asii téměř zdvojnásobilo oproti období 1961–1990. Průměrná teplota byla v roce 2024 o 1,04 °C vyšší než průměr z let 1991–2020. Obrovské vlny veder zasáhly většinu kontinentu a přinesly smrtící následky.
V Saúdské Arábii zemřelo během hadždže přes 1300 poutníků na následky extrémního horka. V Indii zemřelo v květnu 112 lidí, když teploty překročily hranici 50 °C. V jihovýchodní Asii padaly rekordy: Thajsko zaznamenalo desítky úmrtí, zatímco v Japonsku byl loňský červenec, léto i podzim historicky nejteplejší. Čína i Jižní Korea hlásily opakované překonávání teplotních maxim.
Mořská hladina u asijských břehů vzrostla rychleji než globální průměr. Zpráva upozorňuje, že v roce 2024 se voda v mořích ohřívala rekordním tempem a většina oceánské oblasti trpěla intenzivními tepelnými vlnami, což ohrožuje pobřežní komunity i celé ostrovní státy.
Vysoké teploty oceánů zároveň zesilují tropické cyklóny a extrémní srážky. Nejsilnější událostí loňského roku byl tajfun Yagi, který si v září vyžádal více než tisíc životů a zpustošil Filipíny, Čínu, Vietnam, Laos, Thajsko a Myanmar. Mnohé oblasti hlásily rozsáhlou destrukci a stovky tisíc zničených budov.
Země jako Pákistán, Kazachstán, Írán nebo Spojené arabské emiráty čelily historicky nejvyšším srážkám a záplavám. Jižní Asii zasáhl extrémní monzun – Nepál, Indie i Pákistán hlásily masivní povodně.
Zatímco vlády se snaží reagovat, WMO varuje, že region je zásadně nepřipravený. Organizace vyzývá ke zlepšení včasného varování, klimatické adaptace a ochrany obyvatel před dopady měnícího se klimatu. Dosavadní oteplení Země o 1,3 °C oproti předindustriálnímu období se v některých asijských regionech již projevuje tak, jako by hranice 1,5 °C byla překročena.
Vietnamská provincie Gia Lai je ukázkovým příkladem devastace způsobené změnami klimatu. Pěstitelé durianů a kešu ořechů zažívají již třetí rok po sobě katastrofální sklizeň. Nezralé plody opadávají, úroda mizí a viníkem jsou podle odborníků malnutrice rostlin, teplotní šoky a nestabilní počasí. Jedna deštivá vlna střídá týdny sucha a veder – rytmus, na který tradiční zemědělství není připraveno.
Situace ve Vietnamu není ojedinělá – podobné problémy hlásí zemědělci v Kalifornii, pěstitelé kakaa v západní Africe i producenti kávy po celém světě. Dopady klimatických výkyvů se rychle šíří do globálních potravinových řetězců, zvyšují ceny a zhoršují potravinovou bezpečnost.
Na pomoc přichází alespoň částečně doporučení odborníků: lepší zavlažování, cílené hnojení a diverzifikace plodin. Zemědělci ale potřebují podporu, ať už od státu, nebo od spotřebitelů, kteří mohou upřednostnit udržitelnou a místní produkci.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
