Rok 2024 se zapsal jako jeden z nejteplejších v dějinách Asie. Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se kontinent otepluje téměř dvakrát rychleji než celosvětový průměr, což mělo v loňském roce drtivý dopad na ekonomiky, společnosti i ekosystémy napříč celou oblastí. Extrémní počasí si vyžádalo tisíce lidských životů, zničilo úrodu a infrastrukturu a ohrozilo stabilitu regionu.
WMO ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi ve své zprávě „Stav klimatu v Asii“ poukázala na alarmující změny v klíčových klimatických ukazatelích – od teploty půdy a moří přes úbytek ledovců až po stoupající hladinu oceánů. Generální tajemnice WMO Celeste Saulo upozornila, že extrémní jevy již nyní „představují nepřijatelně vysokou zátěž“ pro celý region.
Zpráva konstatuje, že mezi lety 2001 a 2024 se tempo oteplování v Asii téměř zdvojnásobilo oproti období 1961–1990. Průměrná teplota byla v roce 2024 o 1,04 °C vyšší než průměr z let 1991–2020. Obrovské vlny veder zasáhly většinu kontinentu a přinesly smrtící následky.
V Saúdské Arábii zemřelo během hadždže přes 1300 poutníků na následky extrémního horka. V Indii zemřelo v květnu 112 lidí, když teploty překročily hranici 50 °C. V jihovýchodní Asii padaly rekordy: Thajsko zaznamenalo desítky úmrtí, zatímco v Japonsku byl loňský červenec, léto i podzim historicky nejteplejší. Čína i Jižní Korea hlásily opakované překonávání teplotních maxim.
Mořská hladina u asijských břehů vzrostla rychleji než globální průměr. Zpráva upozorňuje, že v roce 2024 se voda v mořích ohřívala rekordním tempem a většina oceánské oblasti trpěla intenzivními tepelnými vlnami, což ohrožuje pobřežní komunity i celé ostrovní státy.
Vysoké teploty oceánů zároveň zesilují tropické cyklóny a extrémní srážky. Nejsilnější událostí loňského roku byl tajfun Yagi, který si v září vyžádal více než tisíc životů a zpustošil Filipíny, Čínu, Vietnam, Laos, Thajsko a Myanmar. Mnohé oblasti hlásily rozsáhlou destrukci a stovky tisíc zničených budov.
Země jako Pákistán, Kazachstán, Írán nebo Spojené arabské emiráty čelily historicky nejvyšším srážkám a záplavám. Jižní Asii zasáhl extrémní monzun – Nepál, Indie i Pákistán hlásily masivní povodně.
Zatímco vlády se snaží reagovat, WMO varuje, že region je zásadně nepřipravený. Organizace vyzývá ke zlepšení včasného varování, klimatické adaptace a ochrany obyvatel před dopady měnícího se klimatu. Dosavadní oteplení Země o 1,3 °C oproti předindustriálnímu období se v některých asijských regionech již projevuje tak, jako by hranice 1,5 °C byla překročena.
Vietnamská provincie Gia Lai je ukázkovým příkladem devastace způsobené změnami klimatu. Pěstitelé durianů a kešu ořechů zažívají již třetí rok po sobě katastrofální sklizeň. Nezralé plody opadávají, úroda mizí a viníkem jsou podle odborníků malnutrice rostlin, teplotní šoky a nestabilní počasí. Jedna deštivá vlna střídá týdny sucha a veder – rytmus, na který tradiční zemědělství není připraveno.
Situace ve Vietnamu není ojedinělá – podobné problémy hlásí zemědělci v Kalifornii, pěstitelé kakaa v západní Africe i producenti kávy po celém světě. Dopady klimatických výkyvů se rychle šíří do globálních potravinových řetězců, zvyšují ceny a zhoršují potravinovou bezpečnost.
Na pomoc přichází alespoň částečně doporučení odborníků: lepší zavlažování, cílené hnojení a diverzifikace plodin. Zemědělci ale potřebují podporu, ať už od státu, nebo od spotřebitelů, kteří mohou upřednostnit udržitelnou a místní produkci.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
