V 08:15 6. srpna 1945, když jaderná bomba padala nad Hirošimu, byla Lee Jung-soon na cestě do základní školy. "Můj otec se chystal odejít do práce, ale náhle se vrátil a řekl nám, abychom okamžitě opustili dům," vzpomíná pro BBC dnes, ve svých 88 letech. "Říkají, že ulice byly plné mrtvých – ale já si pamatuji jen pláč. Plakala jsem a plakala."
Tento šokující okamžik před 80 lety změnil život nejen jí, ale i mnoha dalším. Lee Jung-soon vzpomíná na chvíle po výbuchu, kdy se „těla obětí roztavila, takže byly vidět pouze jejich oči“. Sila výbuchu, který odpálil ekvivalent 15 000 tun TNT, zničila celé město a zanechala za sebou znetvořené a neidentifikovatelné mrtvé. "Atomová bomba je opravdu děsivá zbraň," dodává.
Důsledky této první atomové bomby, která okamžitě zabila téměř 70 000 lidí, byly devastující. V následujících měsících přibývaly tisíce dalších obětí, které podlehly popáleninám, dehydrataci a nemocem způsobeným radiací. Bombardování Hirošimy a Nagasaki bylo rozhodujícím bodem konce druhé světové války, ale i symbolem konce japonského imperialismu v Asii.
Co je však často přehlíženo, je skutečnost, že přibližně 20 % obětí v Hirošimě tvořili Korejci. V roce 1945 byla Korea pod japonskou okupací a Korejci, kteří byli v té době v Hirošimě, byli většinou nuceni k práci nebo tam přišli jako součást kolonizační exploatace. Tito Korejci byli obvykle považováni za druhotné občany, pracující na nejtěžších a nejnebezpečnějších úkolech.
Z těchto více než 140 000 Korejců, kteří v Hirošimě žili, přežilo jen několik. A ti, kteří přežili, stále čelí trvalým následkům nejen ve formě zdravotních problémů, ale i v podobě hlubokého sociálního stigmatizování. Mnozí přeživší dodnes žijí ve městě Hapcheon v Jižní Koreji, které je známé jako "Korejská Hirošima", kvůli velkému počtu přeživších, kteří se sem po válce přestěhovali.
Shim Jin-tae, 83letý přeživší a aktivista, také žijící v Hapcheonu, popisuje tuto neustálou diskriminaci a ignorování: "Nikdo nepřijímá odpovědnost. Ne ta země, která bombu shodila. Ne ta země, která nás neochránila. Amerika se nikdy neomluvila. Japonsko dělá, že o nás neví. A Korea? Ta jenom hází vinu na ostatní a nechává nás napospas."
Přestože Lee Jung-soon a další přeživší trpí vážnými zdravotními problémy, jako jsou rakovina, Parkinsonova nemoc, angina pectoris a další dlouhodobé zdravotní problémy způsobené radiací, to, co je ještě těžší, je, že bolest a utrpení nepostihly jen je, ale i jejich potomky.
Syn Lee, Ho-chang, který o ni pečuje, trpí selháním ledvin a čeká na transplantaci. "Myslím, že je to kvůli ozáření, ale kdo to může dokázat?" říká. "Je těžké to vědecky ověřit – potřebujete genetické testy, které jsou vyčerpávající a drahé."
I když korejské ministerstvo zdravotnictví a sociálního zabezpečení (MOHW) zahájilo v letech 2020 až 2024 sběr genetických dat a plánuje pokračovat ve výzkumech až do roku 2029, stále není jasné, zda bude možné vědecky dokázat dědičné účinky radiace na druhou a třetí generaci.
A i když se provádějí studie, podle nichž jsou potomci přeživších náchylnější k různým nemocem, korejské úřady stále požadují více důkazů před uznáním těchto nemocí jako přímých následků jaderného útoku.
Pro Shim Jin-taeho a další přeživší je to však více než jen otázka kompenzace. Jde o uznání jejich utrpení a historie. "Paměť je důležitější než kompenzace," říká. "Naše těla si pamatují, čím jsme prošli… Pokud zapomeneme, může se to stát znovu. A jednoho dne už nebude nikdo, kdo by vyprávěl náš příběh."
Po válce, kdy se Korejci vrátili zpět domů, čelili nejen zdravotním problémům, ale i silné diskriminaci. Mnozí z nich byli považováni za prokleté a zrazené – označeni za nositele nemocí, protože jejich znetvořené tělo bylo považováno za důkaz prokletí. "Hapcheon už měl svůj leprozní ústav," vysvětluje Shim. "A kvůli tomu si lidé mysleli, že přeživší atomové bomby mají také kožní nemoci."
Tato stigmatizace vedla k tomu, že mnozí přeživší raději mlčeli o svém utrpení. "Přežití bylo důležitější než hrdost," dodává Shim. A i když dnes Lee Jung-soon a další přeživší čelí těžkým zdravotním následkům, stále neexistuje oficiální uznání jejich obětí. Mnozí se ptají, proč stále musí bojovat o uznání, když jejich bolesti a následky jsou jasně viditelné.
Situace přeživších se stále nezlepšila ani v Koreji, kde se dlouhá léta nebralo v úvahu jejich utrpení. Až v roce 2019, více než 70 let po útoku, Ministerstvo zdravotnictví poprvé zveřejnilo zprávu o situaci těchto obětí. Ale i přesto stále mnoho lidí žije v nejistotě a bez uznání.
V roce 2025, kdy Japonsko oficiálně hovoří o míru, přichází do Hapcheonu návštěva japonských představitelů, ale lidem stále chybí omluva za zneužívání Korejců během a po druhé světové válce. Jak říká japonská aktivistka Junko Ichiba, "Mír bez omluvy je bezvýznamný."
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.