V 08:15 6. srpna 1945, když jaderná bomba padala nad Hirošimu, byla Lee Jung-soon na cestě do základní školy. "Můj otec se chystal odejít do práce, ale náhle se vrátil a řekl nám, abychom okamžitě opustili dům," vzpomíná pro BBC dnes, ve svých 88 letech. "Říkají, že ulice byly plné mrtvých – ale já si pamatuji jen pláč. Plakala jsem a plakala."
Tento šokující okamžik před 80 lety změnil život nejen jí, ale i mnoha dalším. Lee Jung-soon vzpomíná na chvíle po výbuchu, kdy se „těla obětí roztavila, takže byly vidět pouze jejich oči“. Sila výbuchu, který odpálil ekvivalent 15 000 tun TNT, zničila celé město a zanechala za sebou znetvořené a neidentifikovatelné mrtvé. "Atomová bomba je opravdu děsivá zbraň," dodává.
Důsledky této první atomové bomby, která okamžitě zabila téměř 70 000 lidí, byly devastující. V následujících měsících přibývaly tisíce dalších obětí, které podlehly popáleninám, dehydrataci a nemocem způsobeným radiací. Bombardování Hirošimy a Nagasaki bylo rozhodujícím bodem konce druhé světové války, ale i symbolem konce japonského imperialismu v Asii.
Co je však často přehlíženo, je skutečnost, že přibližně 20 % obětí v Hirošimě tvořili Korejci. V roce 1945 byla Korea pod japonskou okupací a Korejci, kteří byli v té době v Hirošimě, byli většinou nuceni k práci nebo tam přišli jako součást kolonizační exploatace. Tito Korejci byli obvykle považováni za druhotné občany, pracující na nejtěžších a nejnebezpečnějších úkolech.
Z těchto více než 140 000 Korejců, kteří v Hirošimě žili, přežilo jen několik. A ti, kteří přežili, stále čelí trvalým následkům nejen ve formě zdravotních problémů, ale i v podobě hlubokého sociálního stigmatizování. Mnozí přeživší dodnes žijí ve městě Hapcheon v Jižní Koreji, které je známé jako "Korejská Hirošima", kvůli velkému počtu přeživších, kteří se sem po válce přestěhovali.
Shim Jin-tae, 83letý přeživší a aktivista, také žijící v Hapcheonu, popisuje tuto neustálou diskriminaci a ignorování: "Nikdo nepřijímá odpovědnost. Ne ta země, která bombu shodila. Ne ta země, která nás neochránila. Amerika se nikdy neomluvila. Japonsko dělá, že o nás neví. A Korea? Ta jenom hází vinu na ostatní a nechává nás napospas."
Přestože Lee Jung-soon a další přeživší trpí vážnými zdravotními problémy, jako jsou rakovina, Parkinsonova nemoc, angina pectoris a další dlouhodobé zdravotní problémy způsobené radiací, to, co je ještě těžší, je, že bolest a utrpení nepostihly jen je, ale i jejich potomky.
Syn Lee, Ho-chang, který o ni pečuje, trpí selháním ledvin a čeká na transplantaci. "Myslím, že je to kvůli ozáření, ale kdo to může dokázat?" říká. "Je těžké to vědecky ověřit – potřebujete genetické testy, které jsou vyčerpávající a drahé."
I když korejské ministerstvo zdravotnictví a sociálního zabezpečení (MOHW) zahájilo v letech 2020 až 2024 sběr genetických dat a plánuje pokračovat ve výzkumech až do roku 2029, stále není jasné, zda bude možné vědecky dokázat dědičné účinky radiace na druhou a třetí generaci.
A i když se provádějí studie, podle nichž jsou potomci přeživších náchylnější k různým nemocem, korejské úřady stále požadují více důkazů před uznáním těchto nemocí jako přímých následků jaderného útoku.
Pro Shim Jin-taeho a další přeživší je to však více než jen otázka kompenzace. Jde o uznání jejich utrpení a historie. "Paměť je důležitější než kompenzace," říká. "Naše těla si pamatují, čím jsme prošli… Pokud zapomeneme, může se to stát znovu. A jednoho dne už nebude nikdo, kdo by vyprávěl náš příběh."
Po válce, kdy se Korejci vrátili zpět domů, čelili nejen zdravotním problémům, ale i silné diskriminaci. Mnozí z nich byli považováni za prokleté a zrazené – označeni za nositele nemocí, protože jejich znetvořené tělo bylo považováno za důkaz prokletí. "Hapcheon už měl svůj leprozní ústav," vysvětluje Shim. "A kvůli tomu si lidé mysleli, že přeživší atomové bomby mají také kožní nemoci."
Tato stigmatizace vedla k tomu, že mnozí přeživší raději mlčeli o svém utrpení. "Přežití bylo důležitější než hrdost," dodává Shim. A i když dnes Lee Jung-soon a další přeživší čelí těžkým zdravotním následkům, stále neexistuje oficiální uznání jejich obětí. Mnozí se ptají, proč stále musí bojovat o uznání, když jejich bolesti a následky jsou jasně viditelné.
Situace přeživších se stále nezlepšila ani v Koreji, kde se dlouhá léta nebralo v úvahu jejich utrpení. Až v roce 2019, více než 70 let po útoku, Ministerstvo zdravotnictví poprvé zveřejnilo zprávu o situaci těchto obětí. Ale i přesto stále mnoho lidí žije v nejistotě a bez uznání.
V roce 2025, kdy Japonsko oficiálně hovoří o míru, přichází do Hapcheonu návštěva japonských představitelů, ale lidem stále chybí omluva za zneužívání Korejců během a po druhé světové válce. Jak říká japonská aktivistka Junko Ichiba, "Mír bez omluvy je bezvýznamný."
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.