Dopady změny klimatu zasahují do života mladých lidí v nejchudších venkovských oblastech Afriky daleko víc než jen obavou z budoucnosti. Nová studie z jižního Madagaskaru ukazuje, že čelí akutnímu duševnímu strádání – s extrémně vysokými úrovněmi deprese, úzkosti a klimatického stresu.
„Jejich strach se netýká budoucnosti, ale přítomnosti,“ uvedl psycholog Samuel Solomon z University College London (UCL), jeden ze spoluautorů výzkumu provedeného v šesti komunitách na jihu ostrova.
Madagaskar patří mezi nejzranitelnější státy světa vůči klimatickým změnám. Jižní část ostrova se potýká s desertifikací, vysychajícími vodními zdroji a devastujícími cyklóny. Výsledkem je rostoucí hlad a nedostatek příležitostí – situace, která se obzvlášť tvrdě podepisuje na psychice mladistvých.
Studie mezi 83 teenagery s průměrným věkem 15 let zjistila, že 90 % z nich zažilo, jak jejich rodině došlo jídlo, a téměř 70 % někdy celý den nejedlo. Ztráta přístupu ke vzdělání situaci zhoršuje – mnozí přestali chodit do školy, protože jejich rodiče už nemají peníze.
„Dřív jsme chodili do školy, i když to bylo těžké. Teď už nemůžeme, protože naši rodiče nic nevydělávají,“ uvedla jedna z dívek.
Zpráva, publikovaná v časopise Journal of Climate Change and Health, navrhuje, aby se mládež ve venkovských oblastech učila klimaticky odolnému zemědělství a aby stát podporoval jejich setrvání ve vzdělávacím systému.
Spoluautorka studie Isabelle Mareschal z UCL upozorňuje, že řešení duševního zdraví v rozvojových zemích musí vycházet z místních potřeb. „Nelze jen kopírovat přístupy z bohatých zemí, kde mají mladí lidé možnost zapojit se do aktivismu. Na venkově v Africe to takhle nefunguje,“ řekla přímo z Madagaskaru.
Posílení potravinové a vodní bezpečnosti by podle autorů mohlo významně ulevit i psychickému tlaku.
Podle Světové zdravotnické organizace jen 3 % klimatických strategií jednotlivých států zohledňuje psychické zdraví. Na loňské klimatické konferenci COP29 v Ázerbájdžánu zazněla ostrá kritika ze strany iniciativy Connecting Climate Minds. „Politici mladé lidi selhávají,“ řekla její zástupkyně Emma Lawrance.
Zatímco venkovské oblasti jsou často od možnosti aktivismu odříznuté, ve městech se mládež v globálním Jihu spojuje. Nigerijská aktivistka Ayomide Olude (26) se zapojila do skupiny SustyVibes, která pořádá setkání pro mladé lidi s cílem sdílet jejich obavy a posílit komunitní odolnost.
V Konžské demokratické republice ztratil teenager Emmanuel Jidisa kvůli povodním v roce 2022 veškerý rodinný majetek. Dnes navštěvuje školy s UNICEF a motivuje děti k ekologickému chování. „Změna začne, když se zapojí ti, kdo jsou zasaženi nejvíc,“ říká.
Mongolský aktivista Bilgudei Gankhulug (26) přišel v devíti letech o 90 % rodinného stáda během zimní katastrofy zvané dzud. Vyvinul aplikaci Otorchin, která pomáhá pastevcům najít pastviny, sledovat zvířata a předpovídat počasí. I pro něj byla práce na řešení součástí psychického uzdravení.
Podle výzkumníků může praktická angažovanost pomoci vyrovnat se s pocity bezmoci, které změna klimatu vyvolává. Avšak bez podpory politiků a systémových opatření bude většina mladých v nejzranitelnějších regionech stále trpět.
„Nejde už jen o strach z budoucnosti,“ uzavírá studie. „Pro mnoho mladých lidí je krize duševního zdraví realitou dneška.“
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.