Dopady změny klimatu zasahují do života mladých lidí v nejchudších venkovských oblastech Afriky daleko víc než jen obavou z budoucnosti. Nová studie z jižního Madagaskaru ukazuje, že čelí akutnímu duševnímu strádání – s extrémně vysokými úrovněmi deprese, úzkosti a klimatického stresu.
„Jejich strach se netýká budoucnosti, ale přítomnosti,“ uvedl psycholog Samuel Solomon z University College London (UCL), jeden ze spoluautorů výzkumu provedeného v šesti komunitách na jihu ostrova.
Madagaskar patří mezi nejzranitelnější státy světa vůči klimatickým změnám. Jižní část ostrova se potýká s desertifikací, vysychajícími vodními zdroji a devastujícími cyklóny. Výsledkem je rostoucí hlad a nedostatek příležitostí – situace, která se obzvlášť tvrdě podepisuje na psychice mladistvých.
Studie mezi 83 teenagery s průměrným věkem 15 let zjistila, že 90 % z nich zažilo, jak jejich rodině došlo jídlo, a téměř 70 % někdy celý den nejedlo. Ztráta přístupu ke vzdělání situaci zhoršuje – mnozí přestali chodit do školy, protože jejich rodiče už nemají peníze.
„Dřív jsme chodili do školy, i když to bylo těžké. Teď už nemůžeme, protože naši rodiče nic nevydělávají,“ uvedla jedna z dívek.
Zpráva, publikovaná v časopise Journal of Climate Change and Health, navrhuje, aby se mládež ve venkovských oblastech učila klimaticky odolnému zemědělství a aby stát podporoval jejich setrvání ve vzdělávacím systému.
Spoluautorka studie Isabelle Mareschal z UCL upozorňuje, že řešení duševního zdraví v rozvojových zemích musí vycházet z místních potřeb. „Nelze jen kopírovat přístupy z bohatých zemí, kde mají mladí lidé možnost zapojit se do aktivismu. Na venkově v Africe to takhle nefunguje,“ řekla přímo z Madagaskaru.
Posílení potravinové a vodní bezpečnosti by podle autorů mohlo významně ulevit i psychickému tlaku.
Podle Světové zdravotnické organizace jen 3 % klimatických strategií jednotlivých států zohledňuje psychické zdraví. Na loňské klimatické konferenci COP29 v Ázerbájdžánu zazněla ostrá kritika ze strany iniciativy Connecting Climate Minds. „Politici mladé lidi selhávají,“ řekla její zástupkyně Emma Lawrance.
Zatímco venkovské oblasti jsou často od možnosti aktivismu odříznuté, ve městech se mládež v globálním Jihu spojuje. Nigerijská aktivistka Ayomide Olude (26) se zapojila do skupiny SustyVibes, která pořádá setkání pro mladé lidi s cílem sdílet jejich obavy a posílit komunitní odolnost.
V Konžské demokratické republice ztratil teenager Emmanuel Jidisa kvůli povodním v roce 2022 veškerý rodinný majetek. Dnes navštěvuje školy s UNICEF a motivuje děti k ekologickému chování. „Změna začne, když se zapojí ti, kdo jsou zasaženi nejvíc,“ říká.
Mongolský aktivista Bilgudei Gankhulug (26) přišel v devíti letech o 90 % rodinného stáda během zimní katastrofy zvané dzud. Vyvinul aplikaci Otorchin, která pomáhá pastevcům najít pastviny, sledovat zvířata a předpovídat počasí. I pro něj byla práce na řešení součástí psychického uzdravení.
Podle výzkumníků může praktická angažovanost pomoci vyrovnat se s pocity bezmoci, které změna klimatu vyvolává. Avšak bez podpory politiků a systémových opatření bude většina mladých v nejzranitelnějších regionech stále trpět.
„Nejde už jen o strach z budoucnosti,“ uzavírá studie. „Pro mnoho mladých lidí je krize duševního zdraví realitou dneška.“
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
