Dopady změny klimatu zasahují do života mladých lidí v nejchudších venkovských oblastech Afriky daleko víc než jen obavou z budoucnosti. Nová studie z jižního Madagaskaru ukazuje, že čelí akutnímu duševnímu strádání – s extrémně vysokými úrovněmi deprese, úzkosti a klimatického stresu.
„Jejich strach se netýká budoucnosti, ale přítomnosti,“ uvedl psycholog Samuel Solomon z University College London (UCL), jeden ze spoluautorů výzkumu provedeného v šesti komunitách na jihu ostrova.
Madagaskar patří mezi nejzranitelnější státy světa vůči klimatickým změnám. Jižní část ostrova se potýká s desertifikací, vysychajícími vodními zdroji a devastujícími cyklóny. Výsledkem je rostoucí hlad a nedostatek příležitostí – situace, která se obzvlášť tvrdě podepisuje na psychice mladistvých.
Studie mezi 83 teenagery s průměrným věkem 15 let zjistila, že 90 % z nich zažilo, jak jejich rodině došlo jídlo, a téměř 70 % někdy celý den nejedlo. Ztráta přístupu ke vzdělání situaci zhoršuje – mnozí přestali chodit do školy, protože jejich rodiče už nemají peníze.
„Dřív jsme chodili do školy, i když to bylo těžké. Teď už nemůžeme, protože naši rodiče nic nevydělávají,“ uvedla jedna z dívek.
Zpráva, publikovaná v časopise Journal of Climate Change and Health, navrhuje, aby se mládež ve venkovských oblastech učila klimaticky odolnému zemědělství a aby stát podporoval jejich setrvání ve vzdělávacím systému.
Spoluautorka studie Isabelle Mareschal z UCL upozorňuje, že řešení duševního zdraví v rozvojových zemích musí vycházet z místních potřeb. „Nelze jen kopírovat přístupy z bohatých zemí, kde mají mladí lidé možnost zapojit se do aktivismu. Na venkově v Africe to takhle nefunguje,“ řekla přímo z Madagaskaru.
Posílení potravinové a vodní bezpečnosti by podle autorů mohlo významně ulevit i psychickému tlaku.
Podle Světové zdravotnické organizace jen 3 % klimatických strategií jednotlivých států zohledňuje psychické zdraví. Na loňské klimatické konferenci COP29 v Ázerbájdžánu zazněla ostrá kritika ze strany iniciativy Connecting Climate Minds. „Politici mladé lidi selhávají,“ řekla její zástupkyně Emma Lawrance.
Zatímco venkovské oblasti jsou často od možnosti aktivismu odříznuté, ve městech se mládež v globálním Jihu spojuje. Nigerijská aktivistka Ayomide Olude (26) se zapojila do skupiny SustyVibes, která pořádá setkání pro mladé lidi s cílem sdílet jejich obavy a posílit komunitní odolnost.
V Konžské demokratické republice ztratil teenager Emmanuel Jidisa kvůli povodním v roce 2022 veškerý rodinný majetek. Dnes navštěvuje školy s UNICEF a motivuje děti k ekologickému chování. „Změna začne, když se zapojí ti, kdo jsou zasaženi nejvíc,“ říká.
Mongolský aktivista Bilgudei Gankhulug (26) přišel v devíti letech o 90 % rodinného stáda během zimní katastrofy zvané dzud. Vyvinul aplikaci Otorchin, která pomáhá pastevcům najít pastviny, sledovat zvířata a předpovídat počasí. I pro něj byla práce na řešení součástí psychického uzdravení.
Podle výzkumníků může praktická angažovanost pomoci vyrovnat se s pocity bezmoci, které změna klimatu vyvolává. Avšak bez podpory politiků a systémových opatření bude většina mladých v nejzranitelnějších regionech stále trpět.
„Nejde už jen o strach z budoucnosti,“ uzavírá studie. „Pro mnoho mladých lidí je krize duševního zdraví realitou dneška.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.