Dopady změny klimatu zasahují do života mladých lidí v nejchudších venkovských oblastech Afriky daleko víc než jen obavou z budoucnosti. Nová studie z jižního Madagaskaru ukazuje, že čelí akutnímu duševnímu strádání – s extrémně vysokými úrovněmi deprese, úzkosti a klimatického stresu.
„Jejich strach se netýká budoucnosti, ale přítomnosti,“ uvedl psycholog Samuel Solomon z University College London (UCL), jeden ze spoluautorů výzkumu provedeného v šesti komunitách na jihu ostrova.
Madagaskar patří mezi nejzranitelnější státy světa vůči klimatickým změnám. Jižní část ostrova se potýká s desertifikací, vysychajícími vodními zdroji a devastujícími cyklóny. Výsledkem je rostoucí hlad a nedostatek příležitostí – situace, která se obzvlášť tvrdě podepisuje na psychice mladistvých.
Studie mezi 83 teenagery s průměrným věkem 15 let zjistila, že 90 % z nich zažilo, jak jejich rodině došlo jídlo, a téměř 70 % někdy celý den nejedlo. Ztráta přístupu ke vzdělání situaci zhoršuje – mnozí přestali chodit do školy, protože jejich rodiče už nemají peníze.
„Dřív jsme chodili do školy, i když to bylo těžké. Teď už nemůžeme, protože naši rodiče nic nevydělávají,“ uvedla jedna z dívek.
Zpráva, publikovaná v časopise Journal of Climate Change and Health, navrhuje, aby se mládež ve venkovských oblastech učila klimaticky odolnému zemědělství a aby stát podporoval jejich setrvání ve vzdělávacím systému.
Spoluautorka studie Isabelle Mareschal z UCL upozorňuje, že řešení duševního zdraví v rozvojových zemích musí vycházet z místních potřeb. „Nelze jen kopírovat přístupy z bohatých zemí, kde mají mladí lidé možnost zapojit se do aktivismu. Na venkově v Africe to takhle nefunguje,“ řekla přímo z Madagaskaru.
Posílení potravinové a vodní bezpečnosti by podle autorů mohlo významně ulevit i psychickému tlaku.
Podle Světové zdravotnické organizace jen 3 % klimatických strategií jednotlivých států zohledňuje psychické zdraví. Na loňské klimatické konferenci COP29 v Ázerbájdžánu zazněla ostrá kritika ze strany iniciativy Connecting Climate Minds. „Politici mladé lidi selhávají,“ řekla její zástupkyně Emma Lawrance.
Zatímco venkovské oblasti jsou často od možnosti aktivismu odříznuté, ve městech se mládež v globálním Jihu spojuje. Nigerijská aktivistka Ayomide Olude (26) se zapojila do skupiny SustyVibes, která pořádá setkání pro mladé lidi s cílem sdílet jejich obavy a posílit komunitní odolnost.
V Konžské demokratické republice ztratil teenager Emmanuel Jidisa kvůli povodním v roce 2022 veškerý rodinný majetek. Dnes navštěvuje školy s UNICEF a motivuje děti k ekologickému chování. „Změna začne, když se zapojí ti, kdo jsou zasaženi nejvíc,“ říká.
Mongolský aktivista Bilgudei Gankhulug (26) přišel v devíti letech o 90 % rodinného stáda během zimní katastrofy zvané dzud. Vyvinul aplikaci Otorchin, která pomáhá pastevcům najít pastviny, sledovat zvířata a předpovídat počasí. I pro něj byla práce na řešení součástí psychického uzdravení.
Podle výzkumníků může praktická angažovanost pomoci vyrovnat se s pocity bezmoci, které změna klimatu vyvolává. Avšak bez podpory politiků a systémových opatření bude většina mladých v nejzranitelnějších regionech stále trpět.
„Nejde už jen o strach z budoucnosti,“ uzavírá studie. „Pro mnoho mladých lidí je krize duševního zdraví realitou dneška.“
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.