Dopady změny klimatu zasahují do života mladých lidí v nejchudších venkovských oblastech Afriky daleko víc než jen obavou z budoucnosti. Nová studie z jižního Madagaskaru ukazuje, že čelí akutnímu duševnímu strádání – s extrémně vysokými úrovněmi deprese, úzkosti a klimatického stresu.
„Jejich strach se netýká budoucnosti, ale přítomnosti,“ uvedl psycholog Samuel Solomon z University College London (UCL), jeden ze spoluautorů výzkumu provedeného v šesti komunitách na jihu ostrova.
Madagaskar patří mezi nejzranitelnější státy světa vůči klimatickým změnám. Jižní část ostrova se potýká s desertifikací, vysychajícími vodními zdroji a devastujícími cyklóny. Výsledkem je rostoucí hlad a nedostatek příležitostí – situace, která se obzvlášť tvrdě podepisuje na psychice mladistvých.
Studie mezi 83 teenagery s průměrným věkem 15 let zjistila, že 90 % z nich zažilo, jak jejich rodině došlo jídlo, a téměř 70 % někdy celý den nejedlo. Ztráta přístupu ke vzdělání situaci zhoršuje – mnozí přestali chodit do školy, protože jejich rodiče už nemají peníze.
„Dřív jsme chodili do školy, i když to bylo těžké. Teď už nemůžeme, protože naši rodiče nic nevydělávají,“ uvedla jedna z dívek.
Zpráva, publikovaná v časopise Journal of Climate Change and Health, navrhuje, aby se mládež ve venkovských oblastech učila klimaticky odolnému zemědělství a aby stát podporoval jejich setrvání ve vzdělávacím systému.
Spoluautorka studie Isabelle Mareschal z UCL upozorňuje, že řešení duševního zdraví v rozvojových zemích musí vycházet z místních potřeb. „Nelze jen kopírovat přístupy z bohatých zemí, kde mají mladí lidé možnost zapojit se do aktivismu. Na venkově v Africe to takhle nefunguje,“ řekla přímo z Madagaskaru.
Posílení potravinové a vodní bezpečnosti by podle autorů mohlo významně ulevit i psychickému tlaku.
Podle Světové zdravotnické organizace jen 3 % klimatických strategií jednotlivých států zohledňuje psychické zdraví. Na loňské klimatické konferenci COP29 v Ázerbájdžánu zazněla ostrá kritika ze strany iniciativy Connecting Climate Minds. „Politici mladé lidi selhávají,“ řekla její zástupkyně Emma Lawrance.
Zatímco venkovské oblasti jsou často od možnosti aktivismu odříznuté, ve městech se mládež v globálním Jihu spojuje. Nigerijská aktivistka Ayomide Olude (26) se zapojila do skupiny SustyVibes, která pořádá setkání pro mladé lidi s cílem sdílet jejich obavy a posílit komunitní odolnost.
V Konžské demokratické republice ztratil teenager Emmanuel Jidisa kvůli povodním v roce 2022 veškerý rodinný majetek. Dnes navštěvuje školy s UNICEF a motivuje děti k ekologickému chování. „Změna začne, když se zapojí ti, kdo jsou zasaženi nejvíc,“ říká.
Mongolský aktivista Bilgudei Gankhulug (26) přišel v devíti letech o 90 % rodinného stáda během zimní katastrofy zvané dzud. Vyvinul aplikaci Otorchin, která pomáhá pastevcům najít pastviny, sledovat zvířata a předpovídat počasí. I pro něj byla práce na řešení součástí psychického uzdravení.
Podle výzkumníků může praktická angažovanost pomoci vyrovnat se s pocity bezmoci, které změna klimatu vyvolává. Avšak bez podpory politiků a systémových opatření bude většina mladých v nejzranitelnějších regionech stále trpět.
„Nejde už jen o strach z budoucnosti,“ uzavírá studie. „Pro mnoho mladých lidí je krize duševního zdraví realitou dneška.“
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.