Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Přínosy přítomnosti zvířete pro lidské zdraví jsou dnes již vědecky podloženým faktem. Studie opakovaně prokazují, že život s mazlíčkem snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a výrazně pomáhá v boji proti stresu. Majitelé psů jsou navíc nuceni k pravidelnému pohybu, což vede k aktivnějšímu sociálnímu životu a nižší náchylnosti k depresím. U dětí pak zvířata fungují jako nenahraditelní učitelé empatie a zodpovědnosti.
Tento vztah však zdaleka není jen o chování, ale především o naplňování hlubokých emocionálních potřeb. V moderní společnosti, která se potýká s rostoucí osamělostí a úzkostmi, se pes či kočka stávají skutečnou psychologickou oporou. Poskytují pocit stability a užitečnosti, což je klíčové zejména pro starší generaci, kde zvíře pomáhá udržovat kognitivní schopnosti, jako je paměť, a celkově zlepšuje morálku.
Na druhou stranu může silné pouto přinášet i psychickou zátěž. U některých majitelů se rozvíjí takzvaná úzkostná vazba, projevující se nadměrnými obavami z nemoci zvířete nebo ze separace. Pro seniory může být vynucené odloučení od mazlíčka, například kvůli hospitalizaci nebo odchodu do domova s pečovatelskou službou, skutečným traumatem, které narušuje jejich křehkou emocionální rovnováhu.
Pozitivní vliv vazby mezi člověkem a zvířetem se již úspěšně využívá v terapeutické praxi. V domovech pro seniory pomáhají zvířata rozvíjet komunikaci a oživovat vzpomínky, zatímco v pedatrických odděleních, včetně onkologie, doprovázejí speciálně vycvičená zvířata malé pacienty během zákroků, aby zmírnila jejich strach. Stále častěji se zvířecí mediace objevuje i v psychoterapii pro dospívající.
Zajímavou novinkou je zavádění koťat na francouzské policejní stanice, kde mají za úkol uklidňovat oběti násilí. Podobná praxe funguje i ve Spojených státech, kde speciálně vycvičení psi doprovázejí oběti přímo k soudním jednáním. Ačkoliv pro tento kontext zatím chybí rozsáhlá vědecká data, svědectví jsou jednoznačně pozitivní a přínosy hlásí i samotní policisté, kterým přítomnost zvířat na pracovišti pomáhá lépe zvládat stres.
Aby bylo možné tyto komplexní vazby lépe studovat, začali vědci ve Francii používat Lexingtonskou škálu vazby k domácím mazlíčkům (LAPS). Tento nástroj skrze 23 okruhů otázek kvantifikuje emoční přilnutí majitele. Výzkum na vzorku téměř 1 900 respondentů ukázal, že francouzští majitelé jsou ke svým zvířatům připoutáni silněji než lidé v Anglii, Dánsku nebo Rakousku.
Studie odhalila zajímavé rozdíly v profilech majitelů. Vyšší skóre citové vazby vykazují ženy a lidé žijící bez dětí, u nichž zvířata často fungují jako náhradní rodinné postavy. Majitelé psů dosahují v průměru vyššího skóre (58,5) než majitelé koček (52). To může být způsobeno tím, že psi nabízejí interakci podobnou vztahu s dítětem – aktivně vyžadují pozornost a projevují radost, zatímco kočky jsou nezávislejší a jejich projevy náklonnosti musí majitelé častěji interpretovat.
Vědci se nyní zaměřují i na to, jak zdraví zvířete ovlivňuje zdraví jeho majitele. Probíhající výzkum ve Francii se věnuje například dopadu osteoartrózy u psů na každodenní život jejich lidských společníků. Ukazuje se, že když trpí zvíře, nese následky celá domácnost. Porozumění těmto vazbám je klíčové pro zlepšení péče nejen o zvířata, ale i o rodiny, které je považují za své plnohodnotné členy.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.