Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Přínosy přítomnosti zvířete pro lidské zdraví jsou dnes již vědecky podloženým faktem. Studie opakovaně prokazují, že život s mazlíčkem snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a výrazně pomáhá v boji proti stresu. Majitelé psů jsou navíc nuceni k pravidelnému pohybu, což vede k aktivnějšímu sociálnímu životu a nižší náchylnosti k depresím. U dětí pak zvířata fungují jako nenahraditelní učitelé empatie a zodpovědnosti.
Tento vztah však zdaleka není jen o chování, ale především o naplňování hlubokých emocionálních potřeb. V moderní společnosti, která se potýká s rostoucí osamělostí a úzkostmi, se pes či kočka stávají skutečnou psychologickou oporou. Poskytují pocit stability a užitečnosti, což je klíčové zejména pro starší generaci, kde zvíře pomáhá udržovat kognitivní schopnosti, jako je paměť, a celkově zlepšuje morálku.
Na druhou stranu může silné pouto přinášet i psychickou zátěž. U některých majitelů se rozvíjí takzvaná úzkostná vazba, projevující se nadměrnými obavami z nemoci zvířete nebo ze separace. Pro seniory může být vynucené odloučení od mazlíčka, například kvůli hospitalizaci nebo odchodu do domova s pečovatelskou službou, skutečným traumatem, které narušuje jejich křehkou emocionální rovnováhu.
Pozitivní vliv vazby mezi člověkem a zvířetem se již úspěšně využívá v terapeutické praxi. V domovech pro seniory pomáhají zvířata rozvíjet komunikaci a oživovat vzpomínky, zatímco v pedatrických odděleních, včetně onkologie, doprovázejí speciálně vycvičená zvířata malé pacienty během zákroků, aby zmírnila jejich strach. Stále častěji se zvířecí mediace objevuje i v psychoterapii pro dospívající.
Zajímavou novinkou je zavádění koťat na francouzské policejní stanice, kde mají za úkol uklidňovat oběti násilí. Podobná praxe funguje i ve Spojených státech, kde speciálně vycvičení psi doprovázejí oběti přímo k soudním jednáním. Ačkoliv pro tento kontext zatím chybí rozsáhlá vědecká data, svědectví jsou jednoznačně pozitivní a přínosy hlásí i samotní policisté, kterým přítomnost zvířat na pracovišti pomáhá lépe zvládat stres.
Aby bylo možné tyto komplexní vazby lépe studovat, začali vědci ve Francii používat Lexingtonskou škálu vazby k domácím mazlíčkům (LAPS). Tento nástroj skrze 23 okruhů otázek kvantifikuje emoční přilnutí majitele. Výzkum na vzorku téměř 1 900 respondentů ukázal, že francouzští majitelé jsou ke svým zvířatům připoutáni silněji než lidé v Anglii, Dánsku nebo Rakousku.
Studie odhalila zajímavé rozdíly v profilech majitelů. Vyšší skóre citové vazby vykazují ženy a lidé žijící bez dětí, u nichž zvířata často fungují jako náhradní rodinné postavy. Majitelé psů dosahují v průměru vyššího skóre (58,5) než majitelé koček (52). To může být způsobeno tím, že psi nabízejí interakci podobnou vztahu s dítětem – aktivně vyžadují pozornost a projevují radost, zatímco kočky jsou nezávislejší a jejich projevy náklonnosti musí majitelé častěji interpretovat.
Vědci se nyní zaměřují i na to, jak zdraví zvířete ovlivňuje zdraví jeho majitele. Probíhající výzkum ve Francii se věnuje například dopadu osteoartrózy u psů na každodenní život jejich lidských společníků. Ukazuje se, že když trpí zvíře, nese následky celá domácnost. Porozumění těmto vazbám je klíčové pro zlepšení péče nejen o zvířata, ale i o rodiny, které je považují za své plnohodnotné členy.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.