Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
První rok staronové administrativy přinesl bezprecedentní otřesy v domácích i mezinárodních strukturách. Trump nechal rozpustit úřady jako Agenturu pro mezinárodní rozvoj, propustil tisíce federálních zaměstnanců a udělil milosti účastníkům nepokojů ze 6. ledna. Symbolem jeho moci se stalo i zbourání východního křídla Bílého domu. Mezi nejkontroverznější kroky patřilo nasazení maskovaných agentů k deportacím migrantů či vyslání Národní gardy do amerických měst.
Zatímco příznivci vidí v těchto krocích naplňování slibů a ozdravnou kůru pro zemi, odpůrci poukazují na alarmující vedlejší efekty. Například škrty ve financování léčby rakoviny nebo snahy Roberta F. Kennedyho Jr. o změnu očkovacích kalendářů přicházejí v době, kdy USA čelí nejvyššímu počtu případů spalniček za posledních 30 let. Také ekonomické dopady jsou předmětem sporů; nové daňové úlevy sice Trump prezentuje jako vítězství, ale analytici varují, že zvýšené náklady způsobené jeho celními válkami mohou tyto zisky běžným občanům smazat.
V roce 2026 se očekává, že hlavní brzdou prezidentových ambicí budou soudy. Nejvyšší soud má rozhodnout o ústavnosti Trumpových vzájemných cel, což je verdikt, který může zásadně omezit jeho využívání nouzových pravomocí. Dalším výbušným tématem je pokus o zrušení automatického občanství pro děti narozené na území USA. Aktuálně je sledováno přes 550 soudních sporů s vládou, přičemž ve více než 150 případech soudy vládní kroky alespoň dočasně zablokovaly.
Trumpova politická síla však vykazuje známky eroze. Jeho popularita v průměrech průzkumů CNN klesla na 38 % a republikánští zákonodárci se obávají porážky v blížících se midterms. V samotném hnutí MAGA se navíc objevují trhliny. Kongresmanka Marjorie Taylor Greene se stala jednou z nejhlasitějších kritiček, když napadla Trumpovy globální mocenské hry jako zradu principu „America First“ a ostře vystoupila proti jeho postoji k nezveřejněným souborům Jeffreyho Epsteina.
Právě kauza Epsteinových spisů vyvolala nečekanou vzpouru v Kongresu. Pod tlakem veřejnosti a po téměř jednohlasném hlasování byl Trump nucen podepsat zákon o transparentnosti těchto dokumentů. To spolu s vítězstvím demokratických guvernérů v New Jersey a Virginii naznačuje, že aura prezidentovy nedotknutelnosti slábne. Veřejnost navíc začíná pochybovat o jeho schopnosti splnit sliby ohledně snižování cen, zatímco konec dotací na zdravotní péči přinesl milionům lidí skokové zdražení pojistného.
Trumpův osobní stav bude i nadále pod drobnohledem, zejména poté, co v červnu oslaví 80. narozeniny. Spekulace o jeho zdraví přiživují momenty, kdy se zdálo, že během veřejných akcí usíná, nebo nejasnosti kolem jeho lékařských vyšetření. Přestože prezident i jeho lékaři trvají na jeho vynikající kondici, jakékoli zaváhání může v napjaté předvolební atmosféře hrát klíčovou roli.
Na mezinárodní scéně Trump pokračuje v politice konfrontace i nečekaných spojenectví. Chystá se na dubnový summit v Pekingu s prezidentem Si Tin-pchingem poté, co jeho obchodní válka odhalila závislost USA na čínských nerostných surovinách. Pokud by se mu však podařilo dotáhnout mírový plán v Gaze nebo ukončit konflikt na Ukrajině, mohl by navzdory domácím potížím výrazně posílit svůj historický odkaz. Rok 2026 tak ukáže, zda Trumpova transformace Ameriky bude trvalá, nebo zda narazí na limity demokratického odporu.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.