Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
První rok staronové administrativy přinesl bezprecedentní otřesy v domácích i mezinárodních strukturách. Trump nechal rozpustit úřady jako Agenturu pro mezinárodní rozvoj, propustil tisíce federálních zaměstnanců a udělil milosti účastníkům nepokojů ze 6. ledna. Symbolem jeho moci se stalo i zbourání východního křídla Bílého domu. Mezi nejkontroverznější kroky patřilo nasazení maskovaných agentů k deportacím migrantů či vyslání Národní gardy do amerických měst.
Zatímco příznivci vidí v těchto krocích naplňování slibů a ozdravnou kůru pro zemi, odpůrci poukazují na alarmující vedlejší efekty. Například škrty ve financování léčby rakoviny nebo snahy Roberta F. Kennedyho Jr. o změnu očkovacích kalendářů přicházejí v době, kdy USA čelí nejvyššímu počtu případů spalniček za posledních 30 let. Také ekonomické dopady jsou předmětem sporů; nové daňové úlevy sice Trump prezentuje jako vítězství, ale analytici varují, že zvýšené náklady způsobené jeho celními válkami mohou tyto zisky běžným občanům smazat.
V roce 2026 se očekává, že hlavní brzdou prezidentových ambicí budou soudy. Nejvyšší soud má rozhodnout o ústavnosti Trumpových vzájemných cel, což je verdikt, který může zásadně omezit jeho využívání nouzových pravomocí. Dalším výbušným tématem je pokus o zrušení automatického občanství pro děti narozené na území USA. Aktuálně je sledováno přes 550 soudních sporů s vládou, přičemž ve více než 150 případech soudy vládní kroky alespoň dočasně zablokovaly.
Trumpova politická síla však vykazuje známky eroze. Jeho popularita v průměrech průzkumů CNN klesla na 38 % a republikánští zákonodárci se obávají porážky v blížících se midterms. V samotném hnutí MAGA se navíc objevují trhliny. Kongresmanka Marjorie Taylor Greene se stala jednou z nejhlasitějších kritiček, když napadla Trumpovy globální mocenské hry jako zradu principu „America First“ a ostře vystoupila proti jeho postoji k nezveřejněným souborům Jeffreyho Epsteina.
Právě kauza Epsteinových spisů vyvolala nečekanou vzpouru v Kongresu. Pod tlakem veřejnosti a po téměř jednohlasném hlasování byl Trump nucen podepsat zákon o transparentnosti těchto dokumentů. To spolu s vítězstvím demokratických guvernérů v New Jersey a Virginii naznačuje, že aura prezidentovy nedotknutelnosti slábne. Veřejnost navíc začíná pochybovat o jeho schopnosti splnit sliby ohledně snižování cen, zatímco konec dotací na zdravotní péči přinesl milionům lidí skokové zdražení pojistného.
Trumpův osobní stav bude i nadále pod drobnohledem, zejména poté, co v červnu oslaví 80. narozeniny. Spekulace o jeho zdraví přiživují momenty, kdy se zdálo, že během veřejných akcí usíná, nebo nejasnosti kolem jeho lékařských vyšetření. Přestože prezident i jeho lékaři trvají na jeho vynikající kondici, jakékoli zaváhání může v napjaté předvolební atmosféře hrát klíčovou roli.
Na mezinárodní scéně Trump pokračuje v politice konfrontace i nečekaných spojenectví. Chystá se na dubnový summit v Pekingu s prezidentem Si Tin-pchingem poté, co jeho obchodní válka odhalila závislost USA na čínských nerostných surovinách. Pokud by se mu však podařilo dotáhnout mírový plán v Gaze nebo ukončit konflikt na Ukrajině, mohl by navzdory domácím potížím výrazně posílit svůj historický odkaz. Rok 2026 tak ukáže, zda Trumpova transformace Ameriky bude trvalá, nebo zda narazí na limity demokratického odporu.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.