Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
První rok staronové administrativy přinesl bezprecedentní otřesy v domácích i mezinárodních strukturách. Trump nechal rozpustit úřady jako Agenturu pro mezinárodní rozvoj, propustil tisíce federálních zaměstnanců a udělil milosti účastníkům nepokojů ze 6. ledna. Symbolem jeho moci se stalo i zbourání východního křídla Bílého domu. Mezi nejkontroverznější kroky patřilo nasazení maskovaných agentů k deportacím migrantů či vyslání Národní gardy do amerických měst.
Zatímco příznivci vidí v těchto krocích naplňování slibů a ozdravnou kůru pro zemi, odpůrci poukazují na alarmující vedlejší efekty. Například škrty ve financování léčby rakoviny nebo snahy Roberta F. Kennedyho Jr. o změnu očkovacích kalendářů přicházejí v době, kdy USA čelí nejvyššímu počtu případů spalniček za posledních 30 let. Také ekonomické dopady jsou předmětem sporů; nové daňové úlevy sice Trump prezentuje jako vítězství, ale analytici varují, že zvýšené náklady způsobené jeho celními válkami mohou tyto zisky běžným občanům smazat.
V roce 2026 se očekává, že hlavní brzdou prezidentových ambicí budou soudy. Nejvyšší soud má rozhodnout o ústavnosti Trumpových vzájemných cel, což je verdikt, který může zásadně omezit jeho využívání nouzových pravomocí. Dalším výbušným tématem je pokus o zrušení automatického občanství pro děti narozené na území USA. Aktuálně je sledováno přes 550 soudních sporů s vládou, přičemž ve více než 150 případech soudy vládní kroky alespoň dočasně zablokovaly.
Trumpova politická síla však vykazuje známky eroze. Jeho popularita v průměrech průzkumů CNN klesla na 38 % a republikánští zákonodárci se obávají porážky v blížících se midterms. V samotném hnutí MAGA se navíc objevují trhliny. Kongresmanka Marjorie Taylor Greene se stala jednou z nejhlasitějších kritiček, když napadla Trumpovy globální mocenské hry jako zradu principu „America First“ a ostře vystoupila proti jeho postoji k nezveřejněným souborům Jeffreyho Epsteina.
Právě kauza Epsteinových spisů vyvolala nečekanou vzpouru v Kongresu. Pod tlakem veřejnosti a po téměř jednohlasném hlasování byl Trump nucen podepsat zákon o transparentnosti těchto dokumentů. To spolu s vítězstvím demokratických guvernérů v New Jersey a Virginii naznačuje, že aura prezidentovy nedotknutelnosti slábne. Veřejnost navíc začíná pochybovat o jeho schopnosti splnit sliby ohledně snižování cen, zatímco konec dotací na zdravotní péči přinesl milionům lidí skokové zdražení pojistného.
Trumpův osobní stav bude i nadále pod drobnohledem, zejména poté, co v červnu oslaví 80. narozeniny. Spekulace o jeho zdraví přiživují momenty, kdy se zdálo, že během veřejných akcí usíná, nebo nejasnosti kolem jeho lékařských vyšetření. Přestože prezident i jeho lékaři trvají na jeho vynikající kondici, jakékoli zaváhání může v napjaté předvolební atmosféře hrát klíčovou roli.
Na mezinárodní scéně Trump pokračuje v politice konfrontace i nečekaných spojenectví. Chystá se na dubnový summit v Pekingu s prezidentem Si Tin-pchingem poté, co jeho obchodní válka odhalila závislost USA na čínských nerostných surovinách. Pokud by se mu však podařilo dotáhnout mírový plán v Gaze nebo ukončit konflikt na Ukrajině, mohl by navzdory domácím potížím výrazně posílit svůj historický odkaz. Rok 2026 tak ukáže, zda Trumpova transformace Ameriky bude trvalá, nebo zda narazí na limity demokratického odporu.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.