Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
První rok staronové administrativy přinesl bezprecedentní otřesy v domácích i mezinárodních strukturách. Trump nechal rozpustit úřady jako Agenturu pro mezinárodní rozvoj, propustil tisíce federálních zaměstnanců a udělil milosti účastníkům nepokojů ze 6. ledna. Symbolem jeho moci se stalo i zbourání východního křídla Bílého domu. Mezi nejkontroverznější kroky patřilo nasazení maskovaných agentů k deportacím migrantů či vyslání Národní gardy do amerických měst.
Zatímco příznivci vidí v těchto krocích naplňování slibů a ozdravnou kůru pro zemi, odpůrci poukazují na alarmující vedlejší efekty. Například škrty ve financování léčby rakoviny nebo snahy Roberta F. Kennedyho Jr. o změnu očkovacích kalendářů přicházejí v době, kdy USA čelí nejvyššímu počtu případů spalniček za posledních 30 let. Také ekonomické dopady jsou předmětem sporů; nové daňové úlevy sice Trump prezentuje jako vítězství, ale analytici varují, že zvýšené náklady způsobené jeho celními válkami mohou tyto zisky běžným občanům smazat.
V roce 2026 se očekává, že hlavní brzdou prezidentových ambicí budou soudy. Nejvyšší soud má rozhodnout o ústavnosti Trumpových vzájemných cel, což je verdikt, který může zásadně omezit jeho využívání nouzových pravomocí. Dalším výbušným tématem je pokus o zrušení automatického občanství pro děti narozené na území USA. Aktuálně je sledováno přes 550 soudních sporů s vládou, přičemž ve více než 150 případech soudy vládní kroky alespoň dočasně zablokovaly.
Trumpova politická síla však vykazuje známky eroze. Jeho popularita v průměrech průzkumů CNN klesla na 38 % a republikánští zákonodárci se obávají porážky v blížících se midterms. V samotném hnutí MAGA se navíc objevují trhliny. Kongresmanka Marjorie Taylor Greene se stala jednou z nejhlasitějších kritiček, když napadla Trumpovy globální mocenské hry jako zradu principu „America First“ a ostře vystoupila proti jeho postoji k nezveřejněným souborům Jeffreyho Epsteina.
Právě kauza Epsteinových spisů vyvolala nečekanou vzpouru v Kongresu. Pod tlakem veřejnosti a po téměř jednohlasném hlasování byl Trump nucen podepsat zákon o transparentnosti těchto dokumentů. To spolu s vítězstvím demokratických guvernérů v New Jersey a Virginii naznačuje, že aura prezidentovy nedotknutelnosti slábne. Veřejnost navíc začíná pochybovat o jeho schopnosti splnit sliby ohledně snižování cen, zatímco konec dotací na zdravotní péči přinesl milionům lidí skokové zdražení pojistného.
Trumpův osobní stav bude i nadále pod drobnohledem, zejména poté, co v červnu oslaví 80. narozeniny. Spekulace o jeho zdraví přiživují momenty, kdy se zdálo, že během veřejných akcí usíná, nebo nejasnosti kolem jeho lékařských vyšetření. Přestože prezident i jeho lékaři trvají na jeho vynikající kondici, jakékoli zaváhání může v napjaté předvolební atmosféře hrát klíčovou roli.
Na mezinárodní scéně Trump pokračuje v politice konfrontace i nečekaných spojenectví. Chystá se na dubnový summit v Pekingu s prezidentem Si Tin-pchingem poté, co jeho obchodní válka odhalila závislost USA na čínských nerostných surovinách. Pokud by se mu však podařilo dotáhnout mírový plán v Gaze nebo ukončit konflikt na Ukrajině, mohl by navzdory domácím potížím výrazně posílit svůj historický odkaz. Rok 2026 tak ukáže, zda Trumpova transformace Ameriky bude trvalá, nebo zda narazí na limity demokratického odporu.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.