Zlom v moderní americké historii. Rok 2026 definitivně rozhodne o Trumpovi

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 2. ledna 2026 08:47
Sdílej:

Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.

První rok staronové administrativy přinesl bezprecedentní otřesy v domácích i mezinárodních strukturách. Trump nechal rozpustit úřady jako Agenturu pro mezinárodní rozvoj, propustil tisíce federálních zaměstnanců a udělil milosti účastníkům nepokojů ze 6. ledna. Symbolem jeho moci se stalo i zbourání východního křídla Bílého domu. Mezi nejkontroverznější kroky patřilo nasazení maskovaných agentů k deportacím migrantů či vyslání Národní gardy do amerických měst.

Zatímco příznivci vidí v těchto krocích naplňování slibů a ozdravnou kůru pro zemi, odpůrci poukazují na alarmující vedlejší efekty. Například škrty ve financování léčby rakoviny nebo snahy Roberta F. Kennedyho Jr. o změnu očkovacích kalendářů přicházejí v době, kdy USA čelí nejvyššímu počtu případů spalniček za posledních 30 let. Také ekonomické dopady jsou předmětem sporů; nové daňové úlevy sice Trump prezentuje jako vítězství, ale analytici varují, že zvýšené náklady způsobené jeho celními válkami mohou tyto zisky běžným občanům smazat.

V roce 2026 se očekává, že hlavní brzdou prezidentových ambicí budou soudy. Nejvyšší soud má rozhodnout o ústavnosti Trumpových vzájemných cel, což je verdikt, který může zásadně omezit jeho využívání nouzových pravomocí. Dalším výbušným tématem je pokus o zrušení automatického občanství pro děti narozené na území USA. Aktuálně je sledováno přes 550 soudních sporů s vládou, přičemž ve více než 150 případech soudy vládní kroky alespoň dočasně zablokovaly.

Trumpova politická síla však vykazuje známky eroze. Jeho popularita v průměrech průzkumů CNN klesla na 38 % a republikánští zákonodárci se obávají porážky v blížících se midterms. V samotném hnutí MAGA se navíc objevují trhliny. Kongresmanka Marjorie Taylor Greene se stala jednou z nejhlasitějších kritiček, když napadla Trumpovy globální mocenské hry jako zradu principu „America First“ a ostře vystoupila proti jeho postoji k nezveřejněným souborům Jeffreyho Epsteina.

Právě kauza Epsteinových spisů vyvolala nečekanou vzpouru v Kongresu. Pod tlakem veřejnosti a po téměř jednohlasném hlasování byl Trump nucen podepsat zákon o transparentnosti těchto dokumentů. To spolu s vítězstvím demokratických guvernérů v New Jersey a Virginii naznačuje, že aura prezidentovy nedotknutelnosti slábne. Veřejnost navíc začíná pochybovat o jeho schopnosti splnit sliby ohledně snižování cen, zatímco konec dotací na zdravotní péči přinesl milionům lidí skokové zdražení pojistného.

Trumpův osobní stav bude i nadále pod drobnohledem, zejména poté, co v červnu oslaví 80. narozeniny. Spekulace o jeho zdraví přiživují momenty, kdy se zdálo, že během veřejných akcí usíná, nebo nejasnosti kolem jeho lékařských vyšetření. Přestože prezident i jeho lékaři trvají na jeho vynikající kondici, jakékoli zaváhání může v napjaté předvolební atmosféře hrát klíčovou roli.

Na mezinárodní scéně Trump pokračuje v politice konfrontace i nečekaných spojenectví. Chystá se na dubnový summit v Pekingu s prezidentem Si Tin-pchingem poté, co jeho obchodní válka odhalila závislost USA na čínských nerostných surovinách. Pokud by se mu však podařilo dotáhnout mírový plán v Gaze nebo ukončit konflikt na Ukrajině, mohl by navzdory domácím potížím výrazně posílit svůj historický odkaz. Rok 2026 tak ukáže, zda Trumpova transformace Ameriky bude trvalá, nebo zda narazí na limity demokratického odporu.

Stalo se
Novinky
Petr Pavel a Eva Pavlová volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavlova volební odyssea: Koho a kolik to stálo? A co věděl Macinka?

Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi. 

Novinky
Komentář
Chorvatsko, ilustrační fotografie.

Chorvatsko není jen dovolenkový ráj! Češi mohou závidět i něco jiného

Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv je otevřený, proč přesto ceny ropy dál prudce rostou?

Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.

Novinky
Turecko

Turecko před COP31 vyzvalo státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více než na obranu

Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.