Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
K tragické nehodě došlo už v roce 2005, kdy bylo tehdy patnáctiletému princi. Studoval tehdy na vojenské akademii v Londýně, když utrpěl vážné poranění mozku při autonehodě. V důsledku zranění upadl do hlubokého bezvědomí, ze kterého se už nikdy neprobral.
Rodina ho po nehodě převezla do vlasti, konkrétně do nemocnice King Abdulaziz Medical City v Rijádu, kde zůstal po celou dobu života připojen na přístroje. Jeho otec se rozhodl nikdy nepřistoupit k odpojení životní podpory a věřil v možné uzdravení.
Princ Khaled, který je bratrem miliardáře a známého saúdského prince Al-Waleeda bin Talala, opakovaně veřejně vyjadřoval naději, že jeho syn jednou procitne. Často sdílel videa a fotografie z nemocničního pokoje, kde s dalšími členy rodiny u lůžka modlil a trávil významné svátky.
Během let jeho otec publikoval záběry, na kterých bylo vidět, jak jeho syn občas reagoval drobnými pohyby — zvedl ruku či pohnul prsty. Tyto záběry se na sociálních sítích stávaly virálními a oslovily miliony uživatelů, kteří vyjadřovali podporu a účast.
Rodina prince Al-Waleeda přezdívala „Dede“ a jeho příběh se stal v Saúdské Arábii symbolem naděje, víry a oddanosti. Jeho nemocniční pokoj býval pravidelně zdoben při příležitosti různých svátků – od ramadánu po Den nezávislosti. Rodina na něj nikdy nezapomněla.
O smrti prince informoval princ Khaled na své sociální síti X (dříve Twitter). V arabštině oznámil: „Srdcem věřícím v Boží vůli a rozhodnutí a s hlubokým zármutkem a smutkem oznamujeme smrt našeho milovaného syna: prince Al-Waleeda bin Khaleda bin Talala bin Abdulazize Al Saúda, nechť se nad ním Bůh smiluje.“
K oznámení připojil černobílou fotografii syna ležícího na nemocničním lůžku s očima zavřenýma. Zároveň informoval, že pohřeb se uskuteční v neděli 20. července.
Příběh „spícího prince“ byl v Saúdské Arábii a dalších částech Blízkého východu široce sledován a inspiroval mnoho lidí. Ve společnosti rozvířil také diskuze o hranicích moderní medicíny, víře v zázrak a etice dlouhodobé intenzivní péče.
I přesto, že princ nikdy neprojevil známky plného vědomí, jeho rodina ho po celá ta léta obklopovala láskou a péčí. Lidé z různých koutů země i zahraničí ho navštěvovali, aby se za něj pomodlili, podpořili jeho otce nebo jednoduše vzdali úctu jeho životnímu boji.
Po 20 letech v bezvědomí tak skončil život jednoho z nejdéle žijících pacientů v kómatu v novodobé historii. Zpráva o jeho smrti vyvolala širokou vlnu soustrasti na sociálních sítích, kde lidé oceňují zejména sílu a víru jeho otce, který se nikdy nevzdal naděje.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.