Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
K tragické nehodě došlo už v roce 2005, kdy bylo tehdy patnáctiletému princi. Studoval tehdy na vojenské akademii v Londýně, když utrpěl vážné poranění mozku při autonehodě. V důsledku zranění upadl do hlubokého bezvědomí, ze kterého se už nikdy neprobral.
Rodina ho po nehodě převezla do vlasti, konkrétně do nemocnice King Abdulaziz Medical City v Rijádu, kde zůstal po celou dobu života připojen na přístroje. Jeho otec se rozhodl nikdy nepřistoupit k odpojení životní podpory a věřil v možné uzdravení.
Princ Khaled, který je bratrem miliardáře a známého saúdského prince Al-Waleeda bin Talala, opakovaně veřejně vyjadřoval naději, že jeho syn jednou procitne. Často sdílel videa a fotografie z nemocničního pokoje, kde s dalšími členy rodiny u lůžka modlil a trávil významné svátky.
Během let jeho otec publikoval záběry, na kterých bylo vidět, jak jeho syn občas reagoval drobnými pohyby — zvedl ruku či pohnul prsty. Tyto záběry se na sociálních sítích stávaly virálními a oslovily miliony uživatelů, kteří vyjadřovali podporu a účast.
Rodina prince Al-Waleeda přezdívala „Dede“ a jeho příběh se stal v Saúdské Arábii symbolem naděje, víry a oddanosti. Jeho nemocniční pokoj býval pravidelně zdoben při příležitosti různých svátků – od ramadánu po Den nezávislosti. Rodina na něj nikdy nezapomněla.
O smrti prince informoval princ Khaled na své sociální síti X (dříve Twitter). V arabštině oznámil: „Srdcem věřícím v Boží vůli a rozhodnutí a s hlubokým zármutkem a smutkem oznamujeme smrt našeho milovaného syna: prince Al-Waleeda bin Khaleda bin Talala bin Abdulazize Al Saúda, nechť se nad ním Bůh smiluje.“
K oznámení připojil černobílou fotografii syna ležícího na nemocničním lůžku s očima zavřenýma. Zároveň informoval, že pohřeb se uskuteční v neděli 20. července.
Příběh „spícího prince“ byl v Saúdské Arábii a dalších částech Blízkého východu široce sledován a inspiroval mnoho lidí. Ve společnosti rozvířil také diskuze o hranicích moderní medicíny, víře v zázrak a etice dlouhodobé intenzivní péče.
I přesto, že princ nikdy neprojevil známky plného vědomí, jeho rodina ho po celá ta léta obklopovala láskou a péčí. Lidé z různých koutů země i zahraničí ho navštěvovali, aby se za něj pomodlili, podpořili jeho otce nebo jednoduše vzdali úctu jeho životnímu boji.
Po 20 letech v bezvědomí tak skončil život jednoho z nejdéle žijících pacientů v kómatu v novodobé historii. Zpráva o jeho smrti vyvolala širokou vlnu soustrasti na sociálních sítích, kde lidé oceňují zejména sílu a víru jeho otce, který se nikdy nevzdal naděje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.