Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
K tragické nehodě došlo už v roce 2005, kdy bylo tehdy patnáctiletému princi. Studoval tehdy na vojenské akademii v Londýně, když utrpěl vážné poranění mozku při autonehodě. V důsledku zranění upadl do hlubokého bezvědomí, ze kterého se už nikdy neprobral.
Rodina ho po nehodě převezla do vlasti, konkrétně do nemocnice King Abdulaziz Medical City v Rijádu, kde zůstal po celou dobu života připojen na přístroje. Jeho otec se rozhodl nikdy nepřistoupit k odpojení životní podpory a věřil v možné uzdravení.
Princ Khaled, který je bratrem miliardáře a známého saúdského prince Al-Waleeda bin Talala, opakovaně veřejně vyjadřoval naději, že jeho syn jednou procitne. Často sdílel videa a fotografie z nemocničního pokoje, kde s dalšími členy rodiny u lůžka modlil a trávil významné svátky.
Během let jeho otec publikoval záběry, na kterých bylo vidět, jak jeho syn občas reagoval drobnými pohyby — zvedl ruku či pohnul prsty. Tyto záběry se na sociálních sítích stávaly virálními a oslovily miliony uživatelů, kteří vyjadřovali podporu a účast.
Rodina prince Al-Waleeda přezdívala „Dede“ a jeho příběh se stal v Saúdské Arábii symbolem naděje, víry a oddanosti. Jeho nemocniční pokoj býval pravidelně zdoben při příležitosti různých svátků – od ramadánu po Den nezávislosti. Rodina na něj nikdy nezapomněla.
O smrti prince informoval princ Khaled na své sociální síti X (dříve Twitter). V arabštině oznámil: „Srdcem věřícím v Boží vůli a rozhodnutí a s hlubokým zármutkem a smutkem oznamujeme smrt našeho milovaného syna: prince Al-Waleeda bin Khaleda bin Talala bin Abdulazize Al Saúda, nechť se nad ním Bůh smiluje.“
K oznámení připojil černobílou fotografii syna ležícího na nemocničním lůžku s očima zavřenýma. Zároveň informoval, že pohřeb se uskuteční v neděli 20. července.
Příběh „spícího prince“ byl v Saúdské Arábii a dalších částech Blízkého východu široce sledován a inspiroval mnoho lidí. Ve společnosti rozvířil také diskuze o hranicích moderní medicíny, víře v zázrak a etice dlouhodobé intenzivní péče.
I přesto, že princ nikdy neprojevil známky plného vědomí, jeho rodina ho po celá ta léta obklopovala láskou a péčí. Lidé z různých koutů země i zahraničí ho navštěvovali, aby se za něj pomodlili, podpořili jeho otce nebo jednoduše vzdali úctu jeho životnímu boji.
Po 20 letech v bezvědomí tak skončil život jednoho z nejdéle žijících pacientů v kómatu v novodobé historii. Zpráva o jeho smrti vyvolala širokou vlnu soustrasti na sociálních sítích, kde lidé oceňují zejména sílu a víru jeho otce, který se nikdy nevzdal naděje.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.