Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
K tragické nehodě došlo už v roce 2005, kdy bylo tehdy patnáctiletému princi. Studoval tehdy na vojenské akademii v Londýně, když utrpěl vážné poranění mozku při autonehodě. V důsledku zranění upadl do hlubokého bezvědomí, ze kterého se už nikdy neprobral.
Rodina ho po nehodě převezla do vlasti, konkrétně do nemocnice King Abdulaziz Medical City v Rijádu, kde zůstal po celou dobu života připojen na přístroje. Jeho otec se rozhodl nikdy nepřistoupit k odpojení životní podpory a věřil v možné uzdravení.
Princ Khaled, který je bratrem miliardáře a známého saúdského prince Al-Waleeda bin Talala, opakovaně veřejně vyjadřoval naději, že jeho syn jednou procitne. Často sdílel videa a fotografie z nemocničního pokoje, kde s dalšími členy rodiny u lůžka modlil a trávil významné svátky.
Během let jeho otec publikoval záběry, na kterých bylo vidět, jak jeho syn občas reagoval drobnými pohyby — zvedl ruku či pohnul prsty. Tyto záběry se na sociálních sítích stávaly virálními a oslovily miliony uživatelů, kteří vyjadřovali podporu a účast.
Rodina prince Al-Waleeda přezdívala „Dede“ a jeho příběh se stal v Saúdské Arábii symbolem naděje, víry a oddanosti. Jeho nemocniční pokoj býval pravidelně zdoben při příležitosti různých svátků – od ramadánu po Den nezávislosti. Rodina na něj nikdy nezapomněla.
O smrti prince informoval princ Khaled na své sociální síti X (dříve Twitter). V arabštině oznámil: „Srdcem věřícím v Boží vůli a rozhodnutí a s hlubokým zármutkem a smutkem oznamujeme smrt našeho milovaného syna: prince Al-Waleeda bin Khaleda bin Talala bin Abdulazize Al Saúda, nechť se nad ním Bůh smiluje.“
K oznámení připojil černobílou fotografii syna ležícího na nemocničním lůžku s očima zavřenýma. Zároveň informoval, že pohřeb se uskuteční v neděli 20. července.
Příběh „spícího prince“ byl v Saúdské Arábii a dalších částech Blízkého východu široce sledován a inspiroval mnoho lidí. Ve společnosti rozvířil také diskuze o hranicích moderní medicíny, víře v zázrak a etice dlouhodobé intenzivní péče.
I přesto, že princ nikdy neprojevil známky plného vědomí, jeho rodina ho po celá ta léta obklopovala láskou a péčí. Lidé z různých koutů země i zahraničí ho navštěvovali, aby se za něj pomodlili, podpořili jeho otce nebo jednoduše vzdali úctu jeho životnímu boji.
Po 20 letech v bezvědomí tak skončil život jednoho z nejdéle žijících pacientů v kómatu v novodobé historii. Zpráva o jeho smrti vyvolala širokou vlnu soustrasti na sociálních sítích, kde lidé oceňují zejména sílu a víru jeho otce, který se nikdy nevzdal naděje.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.