Země, jak ji známe dnes, se z vesmíru jeví jako bledě modrá tečka. Její oceány pokrývají přibližně tři čtvrtiny povrchu a dávají planetě její charakteristický vzhled. Nová studie japonských vědců publikovaná v časopise Nature však naznačuje, že oceány kdysi nevypadaly modře – ale zeleně. A vzhledem k tomu, jak se mění chemie oceánů a podmínky pro život, by k takové změně mohlo dojít znovu.
Klíč k tomuto zjištění tkví ve starobylých usazeninách známých jako páskované železné formace, které vznikaly během archaika a paleoproterozoika, tedy zhruba mezi 3,8 a 1,8 miliardami let. V té době ještě život existoval jen ve formě jednobuněčných organismů v oceánech, zatímco pevniny byly pusté a tvořené hlavně horninami a sedimenty.
Déšť tehdy splavoval železo z pevniny do oceánů, kde ho dále doplňovaly podmořské sopky. Toto železo mělo později hrát zásadní roli v evoluci života a proměně barvy oceánů. Zemská atmosféra i moře tehdy postrádaly kyslík, ale v oceánech se začaly vyvíjet první organismy schopné fotosyntézy – bez přítomnosti kyslíku.
Tato anaerobní fotosyntéza produkovala jako vedlejší produkt právě kyslík, který se váže na železo v mořské vodě. Dokud bylo v oceánech železo, kyslík se neuvolňoval do atmosféry. Teprve když se železo nasytilo, začal se kyslík hromadit ve vzduchu – a odstartoval tzv. „Velkou oxidační událost“, díky níž se mohl rozvinout složitější život.
Páskované železné formace zaznamenávají tuto zásadní změnu ve formě střídajících se vrstev železa ukládaného bez přístupu kyslíku a jeho oxidované, červené varianty. Právě tyto vrstvy dosvědčují, jak probíhal přerod z bezkyslíkové na okysličenou planetu.
Japonská studie však přináší nové poznatky – poukazuje na současné zelené zbarvení vody okolo japonského sopečného ostrova Iwo Jima, kde se ve vodě vyskytuje oxidované železo typu Fe(III). Právě v těchto vodách se daří sinicím, tzv. modrozeleným řasám, které jsou ve skutečnosti bakteriemi. Tyto organismy se začaly vyvíjet v době, kdy byly oceány plné železa a málo kyslíku.
Zajímavé je, že sinice disponují dvěma typy pigmentů – běžným chlorofylem a zvláštním barvivem zvaným fykoerythrobilin (PEB). Nový výzkum ukazuje, že geneticky upravené sinice s tímto pigmentem rostou v zelené vodě rychleji, protože PEB je účinnější při fotosyntéze za zeleného světla.
Simulace provedené výzkumníky naznačují, že kyslík vznikající při rané fotosyntéze vedl k oxidaci rozpuštěného železa natolik, že zbarvil povrchové vrstvy oceánů do zelena. Až když bylo železo vyčerpáno, mohl kyslík existovat volně i v atmosféře.
To znamená, že planeta s nazelenalými oceány pozorovaná z vesmíru by mohla být dobrým kandidátem pro existenci raných forem fotosyntetického života. Archaikum trvalo 1,5 miliardy let – tedy většinu historie Země. Vývoj komplexního života se odehrál až mnohem později, ve zlomku tohoto času.
Z toho vyplývá, že barva oceánů se pravděpodobně v čase měnila – někdy modré, jindy zelené, možná i v jiných odstínech. Tato barevná variabilita mohla být důvodem, proč sinice vyvinuly více typů fotosyntetických pigmentů – jako adaptaci na různě zbarvené prostředí.
Mohly by být oceány znovu zelené – nebo mít úplně jinou barvu? Studie naznačuje, že ano. Například fialové oceány by mohly vzniknout při vysoké koncentraci síry a nízkém obsahu kyslíku – tedy za podmínek intenzivní sopečné činnosti. Tyto podmínky by přály růstu fialových sirných bakterií.
Oceány by mohly být i červené – například v tropech, kde se díky vysokým teplotám a zvětrávání hornin vytváří červené oxidy železa, které řeky unášejí do moří. Také nadměrné používání hnojiv může podporovat růst rudých řas, což dnes vidíme v podobě tzv. „červených přílivů“ blízko kanalizací.
Jak Slunce stárne, bude stále jasnější, což způsobí silnější odpařování oceánů a větší vystavení UV záření. Takové podmínky by mohly opět favorizovat bakterie žijící v hlubších vrstvách vody, a proměnit barvu moří v hnědou, fialovou nebo zelenou. Nakonec oceány zcela zmizí – vypaří se, až Slunce pohltí Zemi.
Dlouhodobě nic na Zemi netrvá věčně. Ani barva oceánů. A jak ukazuje výzkum, jejich proměna je nejen možná, ale i nevyhnutelná.
Nepříjemná situace potkala v týdnu populární kapelu J.A.R. a zejména jejího zpěváka Dana Bártu. Hudebníci museli odložit dva pražské koncerty, protože Bárta přišel k velmi nepříjemnému zranění. Co se mu stalo?
Česko má za sebou první ze dvou letošních velkých důchodových změn. Potvrdila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která od dubna vyplácí všechny důchody v první polovině kalendářního měsíce.
Největší událostí týdne bylo úterní rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Americký prezident Donald Trump může ukončit snahy o dosažení míru na Ukrajině, pokud se během následujících dní ukáže, že konflikt mezi Kyjevem a Moskvou není možné ukončit. Řekl to americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Dva dubnové dny s letními teplotami jsou minulostí, v pátek pozorujeme výraznou změnu počasí v Česku. Na většině území prší a s deštěm se na zem snáší prach ze Sahary, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje. Nejradostnější možnou novinkou se ve čtvrtek pochlubila oblíbená herečka Veronika Khek Kubařová. S manželem se po deseti letech od svatby těší na miminko!
Nejvyšší soud Spojeného království ve středu učinil historické rozhodnutí, když jednomyslně stanovil, že pojmy „žena“ a „pohlaví“ podle britského zákona o rovnosti z roku 2010 znamenají výhradně biologickou ženu a biologické pohlaví. Rozsudek okamžitě vyvolal silné reakce napříč společností a znamená zásadní vítězství pro tzv. genderkritické feministky, zatímco představuje těžkou ránu pro aktivisty bojující za práva transgender osob.
Hokejové finále extraligy začalo dramatem – Pardubice sahaly po vítězství, ale Kometa Brno v závěru srovnala a v prodloužení urvala výhru 2:1. Zápas rozhodl po více než dvaceti duelech bez gólu obránce Holland. Série pokračuje v pátek znovu v Pardubicích.
Společnost Google čelí zásadnímu právnímu neúspěchu. Americká federální soudkyně Leonie Brinkemaová ve čtvrtek rozhodla, že technologický gigant porušil antimonopolní zákony, když úmyslně získal a udržoval monopolní postavení na dvou klíčových trzích s technologiemi pro online reklamu. Toto rozhodnutí vyrazilo dech jak Googlu, tak i provozovatelům webových stránek, které reklamy této společnosti používají, neboť může připravit půdu pro rozdělení reklamního impéria Googlu.
Pondělní vesmírná mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen, včetně několika známých osobností, se zpočátku zdála jako přelomový moment v historii komerčního cestování mimo Zemi. Vzápětí se však stala terčem tvrdé kritiky.
Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.
Po tragické středě, která si na českých silnicích vyžádala hned sedm obětí, přinesl čtvrtek další čtyři úmrtí. K nejnovější nehodě došlo v obci Kolaje na Nymbursku, kde osobní automobil srazil několik osob stojících u odstaveného vozu. Další tragická havárie se odehrála na Orlickoústecku, kde mladý řidič společně se spolujezdcem zahynul po nárazu do stromu.