Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Zelenskyj během setkání s novináři v Kyjevě zdůraznil, že obnovení toku ruské suroviny přes ukrajinské území by se prakticky rovnalo zrušení ekonomických sankcí uvalených na Moskvu. Vyjádřil nepochopení nad tím, proč je na Ukrajinu vyvíjen politický tlak, aby obnovila tranzit, který de facto financuje protievropskou politiku. Podle jeho slov je nepřípustné, aby byla vojenská pomoc nebo životně důležitá půjčka ve výši 90 miliard eur podmiňována opravou potrubí.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země je na ruské energii závislá, využil odpor k Ukrajině jako klíčové téma své kampaně před dubnovými volbami. Budapešť v současnosti blokuje jak nové sankce proti Rusku, tak zmíněnou finanční pomoc pro Kyjev. EU sice vyzývá Zelenského k rychlé opravě a vpuštění inspektorů na místo poškození, ukrajinský lídr však odmítá ustoupit principu, kdy by na jedné straně svět prodej ruské ropy sankcionoval a na druhé nutil Ukrajinu k jeho obnově.
Napětí zvyšuje i nedávné rozhodnutí Spojených států, které dočasně uvolnily sankce na nákup ruské ropy již naložené na moři, aby zmírnily energetický šok vyvolaný válkou s Íránem. Zelenskyj tento krok ostře kritizoval s tím, že oslabování sankčního režimu světu nepomůže a pouze nahrává Rusku. Americká výjimka má podle dostupných informací platit do 11. dubna, což Moskva interpretuje jako důkaz své nepostradatelnosti na trhu s energiemi.
V kontextu rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě Zelenskyj označil ukrajinské technologie za „ukrajinskou ropu“. Konkrétně mluvil o vývoji a výrobě moderních dronů určených k likvidaci levných bezpilotních letounů íránské konstrukce. O tyto zkušenosti a technologie mají nyní velký zájem nejen Spojené státy, ale i země v Perském zálivu. Kyjev je připraven jednat o společné produkci s USA v hodnotě 50 miliard dolarů, ale požaduje za své know-how adekvátní finanční i technologické protiplnění.
Ukrajinský prezident zároveň varoval před riziky, která pro jeho zemi plynou z války na Blízkém východě. Přiznal, že pozornost Washingtonu se nyní přesouvá směrem k Íránu, což může vést ke zpoždění dodávek zbraní nebo snížení objemu kritického obranného materiálu pro Ukrajinu. Zdůraznil, že Kyjev si o íránském režimu nedělá žádné iluze a rozhodně jej nepodporuje, ovšem tříštění americké pozornosti mezi dvě fronty situaci Ukrajiny komplikuje.
Situace kolem ropovodu Družba tak zůstává patová. Zatímco Maďarsko a Slovensko požadují obnovení dodávek kvůli stabilitě vlastních ekonomik, Ukrajina vnímá ropovod jako nástroj ruského vlivu a odmítá se nechat vmanipulovat do role prostředníka v obchodu s agresorem. Zelenskyj trvá na tom, že rozhodnutí o půjčce ve výši 90 miliard eur již bylo přijato všemi 27 státy Unie a mělo by být bez dalších podmínek realizováno.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.