Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Zelenskyj během setkání s novináři v Kyjevě zdůraznil, že obnovení toku ruské suroviny přes ukrajinské území by se prakticky rovnalo zrušení ekonomických sankcí uvalených na Moskvu. Vyjádřil nepochopení nad tím, proč je na Ukrajinu vyvíjen politický tlak, aby obnovila tranzit, který de facto financuje protievropskou politiku. Podle jeho slov je nepřípustné, aby byla vojenská pomoc nebo životně důležitá půjčka ve výši 90 miliard eur podmiňována opravou potrubí.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země je na ruské energii závislá, využil odpor k Ukrajině jako klíčové téma své kampaně před dubnovými volbami. Budapešť v současnosti blokuje jak nové sankce proti Rusku, tak zmíněnou finanční pomoc pro Kyjev. EU sice vyzývá Zelenského k rychlé opravě a vpuštění inspektorů na místo poškození, ukrajinský lídr však odmítá ustoupit principu, kdy by na jedné straně svět prodej ruské ropy sankcionoval a na druhé nutil Ukrajinu k jeho obnově.
Napětí zvyšuje i nedávné rozhodnutí Spojených států, které dočasně uvolnily sankce na nákup ruské ropy již naložené na moři, aby zmírnily energetický šok vyvolaný válkou s Íránem. Zelenskyj tento krok ostře kritizoval s tím, že oslabování sankčního režimu světu nepomůže a pouze nahrává Rusku. Americká výjimka má podle dostupných informací platit do 11. dubna, což Moskva interpretuje jako důkaz své nepostradatelnosti na trhu s energiemi.
V kontextu rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě Zelenskyj označil ukrajinské technologie za „ukrajinskou ropu“. Konkrétně mluvil o vývoji a výrobě moderních dronů určených k likvidaci levných bezpilotních letounů íránské konstrukce. O tyto zkušenosti a technologie mají nyní velký zájem nejen Spojené státy, ale i země v Perském zálivu. Kyjev je připraven jednat o společné produkci s USA v hodnotě 50 miliard dolarů, ale požaduje za své know-how adekvátní finanční i technologické protiplnění.
Ukrajinský prezident zároveň varoval před riziky, která pro jeho zemi plynou z války na Blízkém východě. Přiznal, že pozornost Washingtonu se nyní přesouvá směrem k Íránu, což může vést ke zpoždění dodávek zbraní nebo snížení objemu kritického obranného materiálu pro Ukrajinu. Zdůraznil, že Kyjev si o íránském režimu nedělá žádné iluze a rozhodně jej nepodporuje, ovšem tříštění americké pozornosti mezi dvě fronty situaci Ukrajiny komplikuje.
Situace kolem ropovodu Družba tak zůstává patová. Zatímco Maďarsko a Slovensko požadují obnovení dodávek kvůli stabilitě vlastních ekonomik, Ukrajina vnímá ropovod jako nástroj ruského vlivu a odmítá se nechat vmanipulovat do role prostředníka v obchodu s agresorem. Zelenskyj trvá na tom, že rozhodnutí o půjčce ve výši 90 miliard eur již bylo přijato všemi 27 státy Unie a mělo by být bez dalších podmínek realizováno.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.