Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Zelenskyj během setkání s novináři v Kyjevě zdůraznil, že obnovení toku ruské suroviny přes ukrajinské území by se prakticky rovnalo zrušení ekonomických sankcí uvalených na Moskvu. Vyjádřil nepochopení nad tím, proč je na Ukrajinu vyvíjen politický tlak, aby obnovila tranzit, který de facto financuje protievropskou politiku. Podle jeho slov je nepřípustné, aby byla vojenská pomoc nebo životně důležitá půjčka ve výši 90 miliard eur podmiňována opravou potrubí.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země je na ruské energii závislá, využil odpor k Ukrajině jako klíčové téma své kampaně před dubnovými volbami. Budapešť v současnosti blokuje jak nové sankce proti Rusku, tak zmíněnou finanční pomoc pro Kyjev. EU sice vyzývá Zelenského k rychlé opravě a vpuštění inspektorů na místo poškození, ukrajinský lídr však odmítá ustoupit principu, kdy by na jedné straně svět prodej ruské ropy sankcionoval a na druhé nutil Ukrajinu k jeho obnově.
Napětí zvyšuje i nedávné rozhodnutí Spojených států, které dočasně uvolnily sankce na nákup ruské ropy již naložené na moři, aby zmírnily energetický šok vyvolaný válkou s Íránem. Zelenskyj tento krok ostře kritizoval s tím, že oslabování sankčního režimu světu nepomůže a pouze nahrává Rusku. Americká výjimka má podle dostupných informací platit do 11. dubna, což Moskva interpretuje jako důkaz své nepostradatelnosti na trhu s energiemi.
V kontextu rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě Zelenskyj označil ukrajinské technologie za „ukrajinskou ropu“. Konkrétně mluvil o vývoji a výrobě moderních dronů určených k likvidaci levných bezpilotních letounů íránské konstrukce. O tyto zkušenosti a technologie mají nyní velký zájem nejen Spojené státy, ale i země v Perském zálivu. Kyjev je připraven jednat o společné produkci s USA v hodnotě 50 miliard dolarů, ale požaduje za své know-how adekvátní finanční i technologické protiplnění.
Ukrajinský prezident zároveň varoval před riziky, která pro jeho zemi plynou z války na Blízkém východě. Přiznal, že pozornost Washingtonu se nyní přesouvá směrem k Íránu, což může vést ke zpoždění dodávek zbraní nebo snížení objemu kritického obranného materiálu pro Ukrajinu. Zdůraznil, že Kyjev si o íránském režimu nedělá žádné iluze a rozhodně jej nepodporuje, ovšem tříštění americké pozornosti mezi dvě fronty situaci Ukrajiny komplikuje.
Situace kolem ropovodu Družba tak zůstává patová. Zatímco Maďarsko a Slovensko požadují obnovení dodávek kvůli stabilitě vlastních ekonomik, Ukrajina vnímá ropovod jako nástroj ruského vlivu a odmítá se nechat vmanipulovat do role prostředníka v obchodu s agresorem. Zelenskyj trvá na tom, že rozhodnutí o půjčce ve výši 90 miliard eur již bylo přijato všemi 27 státy Unie a mělo by být bez dalších podmínek realizováno.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
