Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Zelenskyj během setkání s novináři v Kyjevě zdůraznil, že obnovení toku ruské suroviny přes ukrajinské území by se prakticky rovnalo zrušení ekonomických sankcí uvalených na Moskvu. Vyjádřil nepochopení nad tím, proč je na Ukrajinu vyvíjen politický tlak, aby obnovila tranzit, který de facto financuje protievropskou politiku. Podle jeho slov je nepřípustné, aby byla vojenská pomoc nebo životně důležitá půjčka ve výši 90 miliard eur podmiňována opravou potrubí.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země je na ruské energii závislá, využil odpor k Ukrajině jako klíčové téma své kampaně před dubnovými volbami. Budapešť v současnosti blokuje jak nové sankce proti Rusku, tak zmíněnou finanční pomoc pro Kyjev. EU sice vyzývá Zelenského k rychlé opravě a vpuštění inspektorů na místo poškození, ukrajinský lídr však odmítá ustoupit principu, kdy by na jedné straně svět prodej ruské ropy sankcionoval a na druhé nutil Ukrajinu k jeho obnově.
Napětí zvyšuje i nedávné rozhodnutí Spojených států, které dočasně uvolnily sankce na nákup ruské ropy již naložené na moři, aby zmírnily energetický šok vyvolaný válkou s Íránem. Zelenskyj tento krok ostře kritizoval s tím, že oslabování sankčního režimu světu nepomůže a pouze nahrává Rusku. Americká výjimka má podle dostupných informací platit do 11. dubna, což Moskva interpretuje jako důkaz své nepostradatelnosti na trhu s energiemi.
V kontextu rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě Zelenskyj označil ukrajinské technologie za „ukrajinskou ropu“. Konkrétně mluvil o vývoji a výrobě moderních dronů určených k likvidaci levných bezpilotních letounů íránské konstrukce. O tyto zkušenosti a technologie mají nyní velký zájem nejen Spojené státy, ale i země v Perském zálivu. Kyjev je připraven jednat o společné produkci s USA v hodnotě 50 miliard dolarů, ale požaduje za své know-how adekvátní finanční i technologické protiplnění.
Ukrajinský prezident zároveň varoval před riziky, která pro jeho zemi plynou z války na Blízkém východě. Přiznal, že pozornost Washingtonu se nyní přesouvá směrem k Íránu, což může vést ke zpoždění dodávek zbraní nebo snížení objemu kritického obranného materiálu pro Ukrajinu. Zdůraznil, že Kyjev si o íránském režimu nedělá žádné iluze a rozhodně jej nepodporuje, ovšem tříštění americké pozornosti mezi dvě fronty situaci Ukrajiny komplikuje.
Situace kolem ropovodu Družba tak zůstává patová. Zatímco Maďarsko a Slovensko požadují obnovení dodávek kvůli stabilitě vlastních ekonomik, Ukrajina vnímá ropovod jako nástroj ruského vlivu a odmítá se nechat vmanipulovat do role prostředníka v obchodu s agresorem. Zelenskyj trvá na tom, že rozhodnutí o půjčce ve výši 90 miliard eur již bylo přijato všemi 27 státy Unie a mělo by být bez dalších podmínek realizováno.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
Zatímco se pozornost světové veřejnosti upírá k válečnému konfliktu na Blízkém východě, ukrajinská armáda využívá taktické situace k postupu ve své protiofenzivě. Od konce ledna 2026 se ukrajinským silám podařilo osvobodit více než 400 kilometrů čtverečních území na jihu a východě země. Tento vývoj výrazně narušuje plány Ruska na jeho očekávanou jarní ofenzivu ještě předtím, než mohla naplno začít.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.