Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Zelenskyj během setkání s novináři v Kyjevě zdůraznil, že obnovení toku ruské suroviny přes ukrajinské území by se prakticky rovnalo zrušení ekonomických sankcí uvalených na Moskvu. Vyjádřil nepochopení nad tím, proč je na Ukrajinu vyvíjen politický tlak, aby obnovila tranzit, který de facto financuje protievropskou politiku. Podle jeho slov je nepřípustné, aby byla vojenská pomoc nebo životně důležitá půjčka ve výši 90 miliard eur podmiňována opravou potrubí.
Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země je na ruské energii závislá, využil odpor k Ukrajině jako klíčové téma své kampaně před dubnovými volbami. Budapešť v současnosti blokuje jak nové sankce proti Rusku, tak zmíněnou finanční pomoc pro Kyjev. EU sice vyzývá Zelenského k rychlé opravě a vpuštění inspektorů na místo poškození, ukrajinský lídr však odmítá ustoupit principu, kdy by na jedné straně svět prodej ruské ropy sankcionoval a na druhé nutil Ukrajinu k jeho obnově.
Napětí zvyšuje i nedávné rozhodnutí Spojených států, které dočasně uvolnily sankce na nákup ruské ropy již naložené na moři, aby zmírnily energetický šok vyvolaný válkou s Íránem. Zelenskyj tento krok ostře kritizoval s tím, že oslabování sankčního režimu světu nepomůže a pouze nahrává Rusku. Americká výjimka má podle dostupných informací platit do 11. dubna, což Moskva interpretuje jako důkaz své nepostradatelnosti na trhu s energiemi.
V kontextu rozšiřujícího se konfliktu na Blízkém východě Zelenskyj označil ukrajinské technologie za „ukrajinskou ropu“. Konkrétně mluvil o vývoji a výrobě moderních dronů určených k likvidaci levných bezpilotních letounů íránské konstrukce. O tyto zkušenosti a technologie mají nyní velký zájem nejen Spojené státy, ale i země v Perském zálivu. Kyjev je připraven jednat o společné produkci s USA v hodnotě 50 miliard dolarů, ale požaduje za své know-how adekvátní finanční i technologické protiplnění.
Ukrajinský prezident zároveň varoval před riziky, která pro jeho zemi plynou z války na Blízkém východě. Přiznal, že pozornost Washingtonu se nyní přesouvá směrem k Íránu, což může vést ke zpoždění dodávek zbraní nebo snížení objemu kritického obranného materiálu pro Ukrajinu. Zdůraznil, že Kyjev si o íránském režimu nedělá žádné iluze a rozhodně jej nepodporuje, ovšem tříštění americké pozornosti mezi dvě fronty situaci Ukrajiny komplikuje.
Situace kolem ropovodu Družba tak zůstává patová. Zatímco Maďarsko a Slovensko požadují obnovení dodávek kvůli stabilitě vlastních ekonomik, Ukrajina vnímá ropovod jako nástroj ruského vlivu a odmítá se nechat vmanipulovat do role prostředníka v obchodu s agresorem. Zelenskyj trvá na tom, že rozhodnutí o půjčce ve výši 90 miliard eur již bylo přijato všemi 27 státy Unie a mělo by být bez dalších podmínek realizováno.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.