Válka na Ukrajině, která vypukla na konci února 2022, se již protáhla až do roku 2026. Lídři obou stran konfliktu přednesli své novoroční projevy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že mírová dohoda je téměř hotová. Ruský protějšek Vladimir Putin podle svých slov věří ve vítězství Moskvy.
Zelenskyj ve svém dvacetiminutovém projevu zopakoval, že mírová dohoda, kterou se snaží zprostředkovat Američané, je z 90 procent hotová. Zbývajících deset procent ale podle jeho slov rozhodne o osudu míru, Ukrajiny a Evropy.
Ukrajinský prezident zároveň zdůraznil, že Kyjev nechce mír za každou cenu. Ukrajinci si podle svého lídra přejí konec války, nikoliv konec vlastního státu. Podotkl, že stažení vojáků z Donbasu by znamenalo, že "je všemu konec". Poděkoval také zahraničním partnerům, kteří podporují jeho zemi.
Zelenskyj po posledním jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem prohlásil, že Washington nabízí bezpečnostní záruky na dobu 15 let. "Podpisy pod slabými dohodami jen podněcují válku," poznamenal pak v novoročním projevu. "Buď svět zastaví ruskou válku, anebo Rusko zatáhne svět do své války," vzkázal ukrajinský prezident.
Putin se ve výrazně kratší novoroční řeči nechal slyšet, že věří ruským vojákům a v jejich vítězství na Ukrajině. Pro probíhající válku opět používal termín "speciální vojenská operace". "Snažíme se přinášet radost a teplo skrze péči o ty, kteří podporu potřebují, a samozřejmě stát po boku našich hrdinů – účastníků speciální vojenské operace – slovem i činem," dodal.
Moskva momentálně kontroluje asi 75 procent území Doněcké oblasti a prakticky celou Luhanskou oblast. Právě otázka budoucnosti těchto oblastí se zdá být největší překážkou v mírových jednáních, protože Kreml odmítá jakýkoliv kompromis a požaduje stažení Ukrajinců z Doněcku a Luhansku.
Válka na Ukrajině trvá již přes tři a půl roku. Vypukla 24. února 2022, kdy ruská armáda zahájila plnohodnotnou invazi do sousední země.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.