Válka na Ukrajině, která vypukla na konci února 2022, se již protáhla až do roku 2026. Lídři obou stran konfliktu přednesli své novoroční projevy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že mírová dohoda je téměř hotová. Ruský protějšek Vladimir Putin podle svých slov věří ve vítězství Moskvy.
Zelenskyj ve svém dvacetiminutovém projevu zopakoval, že mírová dohoda, kterou se snaží zprostředkovat Američané, je z 90 procent hotová. Zbývajících deset procent ale podle jeho slov rozhodne o osudu míru, Ukrajiny a Evropy.
Ukrajinský prezident zároveň zdůraznil, že Kyjev nechce mír za každou cenu. Ukrajinci si podle svého lídra přejí konec války, nikoliv konec vlastního státu. Podotkl, že stažení vojáků z Donbasu by znamenalo, že "je všemu konec". Poděkoval také zahraničním partnerům, kteří podporují jeho zemi.
Zelenskyj po posledním jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem prohlásil, že Washington nabízí bezpečnostní záruky na dobu 15 let. "Podpisy pod slabými dohodami jen podněcují válku," poznamenal pak v novoročním projevu. "Buď svět zastaví ruskou válku, anebo Rusko zatáhne svět do své války," vzkázal ukrajinský prezident.
Putin se ve výrazně kratší novoroční řeči nechal slyšet, že věří ruským vojákům a v jejich vítězství na Ukrajině. Pro probíhající válku opět používal termín "speciální vojenská operace". "Snažíme se přinášet radost a teplo skrze péči o ty, kteří podporu potřebují, a samozřejmě stát po boku našich hrdinů – účastníků speciální vojenské operace – slovem i činem," dodal.
Moskva momentálně kontroluje asi 75 procent území Doněcké oblasti a prakticky celou Luhanskou oblast. Právě otázka budoucnosti těchto oblastí se zdá být největší překážkou v mírových jednáních, protože Kreml odmítá jakýkoliv kompromis a požaduje stažení Ukrajinců z Doněcku a Luhansku.
Válka na Ukrajině trvá již přes tři a půl roku. Vypukla 24. února 2022, kdy ruská armáda zahájila plnohodnotnou invazi do sousední země.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.