Trojice uskupení, která chtějí utvořit novou vládu, ve středu oznámila, že dokončila jednání ohledně programu. O personáliích se dnes bavit nechtěla. Podle zákulisních informací je však stále možné, že prezident Petr Pavel obdrží návrh na jmenování Filipa Turka ministrem zahraničí.
ANO, SPD a Motoristé si rozdělili ministerstva už v úvodu jednání o nové vládě, přičemž diplomacie připadla posledně jmenované straně. Její představitelé i po nedávné kauze deklarují, že jejich kandidátem na ministra je nadále Filip Turek. S ním má podle zákulisních informací problém prezident, ale i pravděpodobný příští premiér.
Babiš by si ale v této personální otázce zřejmě rád umyl ruce. Podle informací webu Seznam Zprávy z okolí ANO i Pražského hradu může dojít k tomu, že na Hrad dorazí seznam ministrů, na kterém bude i Turkovo jméno. Babiš by tak rozhodnutí ponechal na Pavlovi. "Proč by to Andrej Babiš řešil, když to může přehodit na nás," uvedl zdroj z okolí hlavy státu.
ANO, SPD a Motoristé dokončili jednání ohledně programu příští české vlády, uvedl první místopředseda vítězného hnutí Karel Havlíček ve středu. Program kabinetu, který nahradí končící Fialovu vládu, bude představen v pondělí 3. listopadu, kdy také zástupci všech zastoupených uskupení podepíší koaliční smlouvu.
"Nemáme tam žádné rozpory. Upřesnili jsme si některé náležitosti a můžeme v tuto chvíli zkonstatovat, že je definitivně ze sta procent hotový," řekl Havlíček k programu podle ČT. Dnes už se dojednávaly jen nepodstatné detaily. "Nebylo to nic, co by rozdělovalo koalici," podotkl.
Předseda SPD Tomio Okamura označil debatu nad programem za pracovní, věcnou a pozitivní. Sám bude nominantem koalice na post předsedy Poslanecké sněmovny. Motoristé navrhnou do vedení dolní parlamentní komory poslance Jiřího Bartáka na post místopředsedy.
Vládní personálie zatím uskupení tají. "Vládní jména budeme komentovat až v momentě, kdy bude finální seznam. Nejdříve s ním bude seznámen pan prezident," sdělil Havlíček. Okamura ho doplnil slovy, že SPD nebude mluvit jiné straně do nominací.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.
Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.
Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.