Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno navštívil Washington, aby zajistil, že Německo zůstane o těchto plánech informováno. Po setkání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem zdůraznil, že Berlín očekává změnu v americké vojenské pozici. Již před dvěma lety Pistorius naznačil, že se Američané jednoho dne budou angažovat méně, jenže Evropa si na jejich zvýšenou aktivitu už zvykla.
Pro Německo, které hostí zdaleka nejvíce amerických vojáků v Evropě (přibližně 35 000 příslušníků), je americká vojenská přítomnost po desetiletí páteří globálních operací USA a pilířem evropské obrany. Mezi klíčové základny patří letecká základna Ramstein, centrum pro americké letecké operace a satelitní komunikaci, a Grafenwöhr, největší cvičiště americké armády mimo Spojené státy.
Německo má i nadále značné mezery ve vlastních vojenských kapacitách, od munice a připravenosti po strategické odstrašení, a tak se Berlín stále silně spoléhá na americké síly. To zahrnuje i americké jaderné hlavice umístěné v Büchelu, které jsou klíčovým prvkem společné obrany NATO proti hrozbám, jako je Rusko.
Aylin Matlé, vedoucí pracovnice pro bezpečnostní politiku v Německé radě pro zahraniční vztahy, však upozornila, že americká přítomnost slouží i zájmům Washingtonu, neboť základny jako Ramstein se využívají k promítání moci na Blízký východ a do Afriky.
Jedním z pravděpodobných výsledků přezkumu globálního rozložení sil je stažení přibližně 20 000 amerických vojáků, kteří byli do Evropy vysláni v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoliv by stále zůstala zachována značná americká přítomnost (současný počet amerických vojáků na kontinentu se pohybuje mezi 90 000 a 100 000), takové snížení by pod Trumpovou administrativou poslalo symbolickou, ale ne příliš pozitivní zprávu.
Německo se snaží zabránit tomu, aby nejistota ohledně budoucích plánů přerostla v krizi. Pistorius zdůraznil potřebu koordinovaného přístupu k případnému stažení vojsk, aby nevznikly nebezpečné mezery v obranných schopnostech. To podnítilo Německo k posílení tiché diplomacie. Němečtí představitelé prosazují postupný a transparentní přístup a zdůrazňují rostoucí vojenské investice země a její připravenost hostit americké síly.
V červnu Německo oznámilo plány na zvýšení obranných výdajů z přibližně 86 miliard eur v roce 2025 na zhruba 153 miliard eur do roku 2029, čímž by dosáhlo přibližně 3,5 procenta HDP, aby splnilo cíle NATO a podpořilo závazky týkající se sdílené infrastruktury.
Kancléř Friedrich Merz, ministr obrany Pistorius a ministr zahraničí Johann Wadephul se snažili znovu navázat úzkou spolupráci s USA, což se zatím umírněně daří. Merzova osobní angažovanost v jednáních s prezidentem Trumpem, včetně telefonátu v červenci ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu, je považována za snahu udržet si přízeň Washingtonu.
Při setkání s Trumpem v Bílém domě kancléř Merz nadnesl otázku přítomnosti amerických vojsk. Trump k tomu poznamenal, že „Evropa musí dělat více, ale Německo se snaží. Podíváme se, co dává smysl do budoucna.“ Tyto diplomatické snahy jsou pro Berlín klíčové, avšak to, co přijde dál, závisí zcela na Washingtonu.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Spojené státy a Evropská unie se dnes dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.