Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno navštívil Washington, aby zajistil, že Německo zůstane o těchto plánech informováno. Po setkání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem zdůraznil, že Berlín očekává změnu v americké vojenské pozici. Již před dvěma lety Pistorius naznačil, že se Američané jednoho dne budou angažovat méně, jenže Evropa si na jejich zvýšenou aktivitu už zvykla.
Pro Německo, které hostí zdaleka nejvíce amerických vojáků v Evropě (přibližně 35 000 příslušníků), je americká vojenská přítomnost po desetiletí páteří globálních operací USA a pilířem evropské obrany. Mezi klíčové základny patří letecká základna Ramstein, centrum pro americké letecké operace a satelitní komunikaci, a Grafenwöhr, největší cvičiště americké armády mimo Spojené státy.
Německo má i nadále značné mezery ve vlastních vojenských kapacitách, od munice a připravenosti po strategické odstrašení, a tak se Berlín stále silně spoléhá na americké síly. To zahrnuje i americké jaderné hlavice umístěné v Büchelu, které jsou klíčovým prvkem společné obrany NATO proti hrozbám, jako je Rusko.
Aylin Matlé, vedoucí pracovnice pro bezpečnostní politiku v Německé radě pro zahraniční vztahy, však upozornila, že americká přítomnost slouží i zájmům Washingtonu, neboť základny jako Ramstein se využívají k promítání moci na Blízký východ a do Afriky.
Jedním z pravděpodobných výsledků přezkumu globálního rozložení sil je stažení přibližně 20 000 amerických vojáků, kteří byli do Evropy vysláni v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoliv by stále zůstala zachována značná americká přítomnost (současný počet amerických vojáků na kontinentu se pohybuje mezi 90 000 a 100 000), takové snížení by pod Trumpovou administrativou poslalo symbolickou, ale ne příliš pozitivní zprávu.
Německo se snaží zabránit tomu, aby nejistota ohledně budoucích plánů přerostla v krizi. Pistorius zdůraznil potřebu koordinovaného přístupu k případnému stažení vojsk, aby nevznikly nebezpečné mezery v obranných schopnostech. To podnítilo Německo k posílení tiché diplomacie. Němečtí představitelé prosazují postupný a transparentní přístup a zdůrazňují rostoucí vojenské investice země a její připravenost hostit americké síly.
V červnu Německo oznámilo plány na zvýšení obranných výdajů z přibližně 86 miliard eur v roce 2025 na zhruba 153 miliard eur do roku 2029, čímž by dosáhlo přibližně 3,5 procenta HDP, aby splnilo cíle NATO a podpořilo závazky týkající se sdílené infrastruktury.
Kancléř Friedrich Merz, ministr obrany Pistorius a ministr zahraničí Johann Wadephul se snažili znovu navázat úzkou spolupráci s USA, což se zatím umírněně daří. Merzova osobní angažovanost v jednáních s prezidentem Trumpem, včetně telefonátu v červenci ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu, je považována za snahu udržet si přízeň Washingtonu.
Při setkání s Trumpem v Bílém domě kancléř Merz nadnesl otázku přítomnosti amerických vojsk. Trump k tomu poznamenal, že „Evropa musí dělat více, ale Německo se snaží. Podíváme se, co dává smysl do budoucna.“ Tyto diplomatické snahy jsou pro Berlín klíčové, avšak to, co přijde dál, závisí zcela na Washingtonu.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.