Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno navštívil Washington, aby zajistil, že Německo zůstane o těchto plánech informováno. Po setkání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem zdůraznil, že Berlín očekává změnu v americké vojenské pozici. Již před dvěma lety Pistorius naznačil, že se Američané jednoho dne budou angažovat méně, jenže Evropa si na jejich zvýšenou aktivitu už zvykla.
Pro Německo, které hostí zdaleka nejvíce amerických vojáků v Evropě (přibližně 35 000 příslušníků), je americká vojenská přítomnost po desetiletí páteří globálních operací USA a pilířem evropské obrany. Mezi klíčové základny patří letecká základna Ramstein, centrum pro americké letecké operace a satelitní komunikaci, a Grafenwöhr, největší cvičiště americké armády mimo Spojené státy.
Německo má i nadále značné mezery ve vlastních vojenských kapacitách, od munice a připravenosti po strategické odstrašení, a tak se Berlín stále silně spoléhá na americké síly. To zahrnuje i americké jaderné hlavice umístěné v Büchelu, které jsou klíčovým prvkem společné obrany NATO proti hrozbám, jako je Rusko.
Aylin Matlé, vedoucí pracovnice pro bezpečnostní politiku v Německé radě pro zahraniční vztahy, však upozornila, že americká přítomnost slouží i zájmům Washingtonu, neboť základny jako Ramstein se využívají k promítání moci na Blízký východ a do Afriky.
Jedním z pravděpodobných výsledků přezkumu globálního rozložení sil je stažení přibližně 20 000 amerických vojáků, kteří byli do Evropy vysláni v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoliv by stále zůstala zachována značná americká přítomnost (současný počet amerických vojáků na kontinentu se pohybuje mezi 90 000 a 100 000), takové snížení by pod Trumpovou administrativou poslalo symbolickou, ale ne příliš pozitivní zprávu.
Německo se snaží zabránit tomu, aby nejistota ohledně budoucích plánů přerostla v krizi. Pistorius zdůraznil potřebu koordinovaného přístupu k případnému stažení vojsk, aby nevznikly nebezpečné mezery v obranných schopnostech. To podnítilo Německo k posílení tiché diplomacie. Němečtí představitelé prosazují postupný a transparentní přístup a zdůrazňují rostoucí vojenské investice země a její připravenost hostit americké síly.
V červnu Německo oznámilo plány na zvýšení obranných výdajů z přibližně 86 miliard eur v roce 2025 na zhruba 153 miliard eur do roku 2029, čímž by dosáhlo přibližně 3,5 procenta HDP, aby splnilo cíle NATO a podpořilo závazky týkající se sdílené infrastruktury.
Kancléř Friedrich Merz, ministr obrany Pistorius a ministr zahraničí Johann Wadephul se snažili znovu navázat úzkou spolupráci s USA, což se zatím umírněně daří. Merzova osobní angažovanost v jednáních s prezidentem Trumpem, včetně telefonátu v červenci ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu, je považována za snahu udržet si přízeň Washingtonu.
Při setkání s Trumpem v Bílém domě kancléř Merz nadnesl otázku přítomnosti amerických vojsk. Trump k tomu poznamenal, že „Evropa musí dělat více, ale Německo se snaží. Podíváme se, co dává smysl do budoucna.“ Tyto diplomatické snahy jsou pro Berlín klíčové, avšak to, co přijde dál, závisí zcela na Washingtonu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.