Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno navštívil Washington, aby zajistil, že Německo zůstane o těchto plánech informováno. Po setkání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem zdůraznil, že Berlín očekává změnu v americké vojenské pozici. Již před dvěma lety Pistorius naznačil, že se Američané jednoho dne budou angažovat méně, jenže Evropa si na jejich zvýšenou aktivitu už zvykla.
Pro Německo, které hostí zdaleka nejvíce amerických vojáků v Evropě (přibližně 35 000 příslušníků), je americká vojenská přítomnost po desetiletí páteří globálních operací USA a pilířem evropské obrany. Mezi klíčové základny patří letecká základna Ramstein, centrum pro americké letecké operace a satelitní komunikaci, a Grafenwöhr, největší cvičiště americké armády mimo Spojené státy.
Německo má i nadále značné mezery ve vlastních vojenských kapacitách, od munice a připravenosti po strategické odstrašení, a tak se Berlín stále silně spoléhá na americké síly. To zahrnuje i americké jaderné hlavice umístěné v Büchelu, které jsou klíčovým prvkem společné obrany NATO proti hrozbám, jako je Rusko.
Aylin Matlé, vedoucí pracovnice pro bezpečnostní politiku v Německé radě pro zahraniční vztahy, však upozornila, že americká přítomnost slouží i zájmům Washingtonu, neboť základny jako Ramstein se využívají k promítání moci na Blízký východ a do Afriky.
Jedním z pravděpodobných výsledků přezkumu globálního rozložení sil je stažení přibližně 20 000 amerických vojáků, kteří byli do Evropy vysláni v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoliv by stále zůstala zachována značná americká přítomnost (současný počet amerických vojáků na kontinentu se pohybuje mezi 90 000 a 100 000), takové snížení by pod Trumpovou administrativou poslalo symbolickou, ale ne příliš pozitivní zprávu.
Německo se snaží zabránit tomu, aby nejistota ohledně budoucích plánů přerostla v krizi. Pistorius zdůraznil potřebu koordinovaného přístupu k případnému stažení vojsk, aby nevznikly nebezpečné mezery v obranných schopnostech. To podnítilo Německo k posílení tiché diplomacie. Němečtí představitelé prosazují postupný a transparentní přístup a zdůrazňují rostoucí vojenské investice země a její připravenost hostit americké síly.
V červnu Německo oznámilo plány na zvýšení obranných výdajů z přibližně 86 miliard eur v roce 2025 na zhruba 153 miliard eur do roku 2029, čímž by dosáhlo přibližně 3,5 procenta HDP, aby splnilo cíle NATO a podpořilo závazky týkající se sdílené infrastruktury.
Kancléř Friedrich Merz, ministr obrany Pistorius a ministr zahraničí Johann Wadephul se snažili znovu navázat úzkou spolupráci s USA, což se zatím umírněně daří. Merzova osobní angažovanost v jednáních s prezidentem Trumpem, včetně telefonátu v červenci ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu, je považována za snahu udržet si přízeň Washingtonu.
Při setkání s Trumpem v Bílém domě kancléř Merz nadnesl otázku přítomnosti amerických vojsk. Trump k tomu poznamenal, že „Evropa musí dělat více, ale Německo se snaží. Podíváme se, co dává smysl do budoucna.“ Tyto diplomatické snahy jsou pro Berlín klíčové, avšak to, co přijde dál, závisí zcela na Washingtonu.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.