Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno navštívil Washington, aby zajistil, že Německo zůstane o těchto plánech informováno. Po setkání s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem zdůraznil, že Berlín očekává změnu v americké vojenské pozici. Již před dvěma lety Pistorius naznačil, že se Američané jednoho dne budou angažovat méně, jenže Evropa si na jejich zvýšenou aktivitu už zvykla.
Pro Německo, které hostí zdaleka nejvíce amerických vojáků v Evropě (přibližně 35 000 příslušníků), je americká vojenská přítomnost po desetiletí páteří globálních operací USA a pilířem evropské obrany. Mezi klíčové základny patří letecká základna Ramstein, centrum pro americké letecké operace a satelitní komunikaci, a Grafenwöhr, největší cvičiště americké armády mimo Spojené státy.
Německo má i nadále značné mezery ve vlastních vojenských kapacitách, od munice a připravenosti po strategické odstrašení, a tak se Berlín stále silně spoléhá na americké síly. To zahrnuje i americké jaderné hlavice umístěné v Büchelu, které jsou klíčovým prvkem společné obrany NATO proti hrozbám, jako je Rusko.
Aylin Matlé, vedoucí pracovnice pro bezpečnostní politiku v Německé radě pro zahraniční vztahy, však upozornila, že americká přítomnost slouží i zájmům Washingtonu, neboť základny jako Ramstein se využívají k promítání moci na Blízký východ a do Afriky.
Jedním z pravděpodobných výsledků přezkumu globálního rozložení sil je stažení přibližně 20 000 amerických vojáků, kteří byli do Evropy vysláni v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoliv by stále zůstala zachována značná americká přítomnost (současný počet amerických vojáků na kontinentu se pohybuje mezi 90 000 a 100 000), takové snížení by pod Trumpovou administrativou poslalo symbolickou, ale ne příliš pozitivní zprávu.
Německo se snaží zabránit tomu, aby nejistota ohledně budoucích plánů přerostla v krizi. Pistorius zdůraznil potřebu koordinovaného přístupu k případnému stažení vojsk, aby nevznikly nebezpečné mezery v obranných schopnostech. To podnítilo Německo k posílení tiché diplomacie. Němečtí představitelé prosazují postupný a transparentní přístup a zdůrazňují rostoucí vojenské investice země a její připravenost hostit americké síly.
V červnu Německo oznámilo plány na zvýšení obranných výdajů z přibližně 86 miliard eur v roce 2025 na zhruba 153 miliard eur do roku 2029, čímž by dosáhlo přibližně 3,5 procenta HDP, aby splnilo cíle NATO a podpořilo závazky týkající se sdílené infrastruktury.
Kancléř Friedrich Merz, ministr obrany Pistorius a ministr zahraničí Johann Wadephul se snažili znovu navázat úzkou spolupráci s USA, což se zatím umírněně daří. Merzova osobní angažovanost v jednáních s prezidentem Trumpem, včetně telefonátu v červenci ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu, je považována za snahu udržet si přízeň Washingtonu.
Při setkání s Trumpem v Bílém domě kancléř Merz nadnesl otázku přítomnosti amerických vojsk. Trump k tomu poznamenal, že „Evropa musí dělat více, ale Německo se snaží. Podíváme se, co dává smysl do budoucna.“ Tyto diplomatické snahy jsou pro Berlín klíčové, avšak to, co přijde dál, závisí zcela na Washingtonu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.