Místostarosta Prahy 8 a jeden ze zakládajících členů ODS Martin Cibulka se rozhodl rezignovat na svou funkci. Ve svém odchodu vyjádřil silnou kritiku vůči vedení strany a premiéru Petru Fialovi, kterému v otevřeném dopise doporučil rezignaci.
Martin Cibulka, místostarosta Prahy 8 a dlouholetý člen ODS, oznámil svou rezignaci na funkci a otevřeně kritizoval současné směřování strany i její působení ve vládní koalici SPOLU. V dopise adresovaném podle webu iDnes premiéru Petru Fialovi Cibulka označil stav ODS za nejhorší v historii a tvrdil, že vláda okamžitě po volbách opustila své sliby voličům. „Tato koalice opustila sliby, které dala lidem, kteří ji dostali do křesel. Okamžitě po zvolení,“ uvedl.
Cibulka ve svém dopise dále napsal, že situaci nelze omlouvat válkou na Ukrajině, jak se někteří členové strany snaží vysvětlit. Naopak upozornil na to, jak vláda „energií na prosazování přesného opaku slibů“ navrhuje nové daně, včetně zvýšení koncesionářských poplatků, které označil za klamné opatření. Podle něj se ODS i koalice SPOLU stále více vzdalují od hodnot, které původně slibovaly voličům.
Dalším důvodem jeho rezignace byl způsob, jakým byl na pražskou kandidátku SPOLU prosazen bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský, který dříve působil v Pirátské straně. Cibulka kritizoval, že Lipavský nebyl představen členské základně a nebyl ani formálně nominován. „Bohužel jsem se nikde nedočetl, které to jsou,“ poznamenal Cibulka s odkazem na údajnou sdílenou hodnotovou základnu Lipavského a ODS.
Ve svém dopise Cibulka rovněž otevřeně vyzval premiéra Fialu k rezignaci. „Je pro mě prakticky nemožné v této situaci, na takto viditelném postu, obhajovat chování, které předvádíte,“ napsal Cibulka. Vyzval Fialu, aby zvážil odstoupení, protože podle něj vláda zatěžuje lokální politiky tím, že jim nutí nepochopitelné kroky vedení strany.
ODS v Praze 8 dlouhodobě kritizuje současné vedení strany. V komunálních volbách v roce 2022 se rozhodla kandidovat samostatně a ve volbách uspěla. K tomu, že ODS v Praze 8 dokázala prosadit kandidátku Vladimíru Ludkovou do Senátu, která porazila silné konkurenty, přispěla i silná kritika vedení strany, která se stala základním kamenem pro místní podporu.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.