Ještě minulý týden Elon Musk veřejně vyzýval k impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa. Tento týden se ale vše obrátilo – Musk náhle změnil tón a znovu chválí administrativu, kterou před pár dny tvrdě kritizoval. Důvodem jsou podle CNN nepokojné protesty v Los Angeles po zásazích imigrační policie a rozsáhlých raziích proti nelegálním migrantům.
Během víkendu Musk smazal několik svých nejostřejších příspěvků na síti X, včetně výzvy k Trumpově odvolání a nepodloženého tvrzení, že prezidentovo jméno figurovalo v dokumentech týkajících se zločinů Jeffreyho Epsteina.
Místo toho začal veřejně podporovat tvrdý postoj Bílého domu vůči násilnostem v Kalifornii. Na příspěvek viceprezidenta J. D. Vance, ve kterém odsoudil „výtržnosti a násilí“, Musk přidal americké vlajky. V minulosti se Musk opakovaně stavěl za uzavřené hranice, tvrdý boj s nelegální migrací a deportace – tedy agendu, kterou Trumpova administrativa znovu rozjíždí naplno.
Musk sdílel i příspěvek Trumpa z platformy Truth Social, kde prezident požadoval omluvu od kalifornského guvernéra Gavina Newsoma a starostky Los Angeles Karen Bassové. V ulicích města mezitím hořela auta a demonstrace se vyhrotily.
Vance v jednom rozhovoru prohlásil, že „pokud Elon trochu zchladne, všechno bude v pořádku“. Musk na to reagoval lakonickým komentářem: „Cool.“ Také znovu začal sledovat Stephena Millera, jednoho z hlavních architektů Trumpovy imigrační politiky, kterého před pár dny „odsledoval“. Zvláštní pozornost tomu věnují média kvůli tomu, že Millerova manželka Katie Millerová nedávno opustila Bílý dům, aby přešla pracovat přímo k Muskovi. Pár se přitom s Muskem pravidelně společensky stýkal.
Spekulace o osobních i politických důsledcích této roztržky jen sílí, a Katie Millerová zatím na žádosti o komentář nereagovala.
Musk se také pokusil vyvrátit falešný obrázek, který se virálně šířil, a na němž měl údajně reagovat Millerovi komentářem: „Stejně jsem ti přebral manželku.“ Musk napsal: „Ne, to je falešné. Nikdy jsem to nepsal.“
Zároveň ale neznamená, že se miliardář úplně smířil s Trumpovou agendou. Stále kritizuje prezidentův rozsáhlý návrh zákona o domácí politice, známý jako „One, Big, Beautiful Bill“, který už prošel Sněmovnou reprezentantů a míří do Senátu. Musk tvrdí, že zákon podkopává úsilí jeho týmu pro efektivní státní správu, a zemi zadluží o biliony dolarů – což Bílý dům odmítá.
V neděli sdílel satirický článek z Babylon Bee s titulkem „Republikáni oznámili plán dělat opak toho, co po nich voliči chtějí“ a souhlasil s komentářem, že jeho spor s Trumpem „není žádná přetvářka ani kouřová clona“.
Přesto na Wall Street zavládla mírná úleva. Analytici věří, že příměří mezi Muskem a Trumpem může vydržet.
„Nemyslíme si, že se vrátí do dob, kdy byli v Mar-a-Lagu nerozlučná dvojice, ale je možné, že si přes prostředníky znovu najdou cestu k sobě,“ napsal analytik Dan Ives ze společnosti WedBush. „Trump Muska potřebuje kvůli republikánům, a Musk zase Trumpa kvůli federálnímu rámci pro autonomní vozidla.“
Akcie Tesly v pondělí posílily o 4,6 %, ale stále nedosáhly úrovně před čtvrteční veřejnou roztržkou.
Trump mezitím v pondělí zareagoval také smířlivě: „Měli jsme dobrý vztah. Přeju mu hodně štěstí, opravdu.“ Na otázku, zda by Muska zvedl telefon, kdyby volal, odpověděl: „O tom jsem nepřemýšlel. Ale myslím, že by mi chtěl zavolat.“
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
