Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Současné ukrajinské kapacity, jako jsou občasné útoky dronů, konvenční vyčkávací munice či dělostřelecké systémy, totiž sice dokážou způsobit bodové škody, ale postrádají masový efekt a odolnost vůči elektronickému boji, které jsou nezbytné pro systematické potlačení nepřátelských operací. Ruské letectvo tak může s relativní tichou podporou nadále operovat ze svých základen hluboko v zázemí a podnikat ničivé údery řízenými střelami a klouzavými bombami na ukrajinská města a infrastrukturu.
Nová iniciativa se záměrně obrací na soukromý sektor, technologické startupy a inženýrské týmy, od kterých požaduje návrhy systémů schopných samostatně nebo pod kontrolou operátora vyřazovat z provozu letadla, ranveje, sklady paliva i munice a pozemní podpůrnou infrastrukturu.
Výzva je technologicky otevřená, takže řešení mohou zahrnovat bezpilotní letecké systémy různých konfigurací, autonomní munici, rojové technologie i hybridní přístupy. Klíčovou podmínkou je schopnost fungovat v podmínkách bez signálu GPS, odolnost vůči prostředkům elektronického boje a možnost rychlého nasazení do praxe, přičemž projekty vyžadující k realizaci více než jeden rok budou automaticky vyřazeny.
NATO a ukrajinské ministerstvo obrany pro tuto inovační výzvu vyčlenily finanční odměnu ve výši až 250 000 eur, která bude rozdělena mezi maximálně tři vítěze po úspěšné demonstraci jejich řešení. Zájemci z řad organizací se sídlem v členských státech NATO nebo na Ukrajině mohou své návrhy podávat do 20. července.
Následně výběrová komise složená z vojenských expertů vybere deset finalistů, jejichž jména budou oznámena 11. srpna. Tito postupující týmy pak dostanou příležitost osobně prezentovat své technologické koncepty během plánovaného prezentačního dne, který se uskuteční na začátku září v polské Varšavě.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.
Americký prezident Donald Trump čelí narůstajícím komplikacím spojeným s vojenským konfliktem s Íránem, který trvá již šestý měsíc. Rozsáhlé vojenské údery ani ekonomický tlak ze strany Spojených států nedovedly Írán k přijetí amerických požadavků. Teherán navíc nedodržuje ani dojednaná příměří, která pro něj byla výhodná. Místo ústupu dává Írán najevo čím dál větší sebevědomí a zvyšuje své požadavky.
Izraelští vojáci přinutili dvě palestinské rodiny opustit jejich obležené domovy na Západním břehu Jordánu. K tomuto kroku došlo pouze den poté, co vysoce postavený izraelský velitel osobním slibem přislíbil ukončení násilné kampaně izraelských osadníků, jejímž cílem bylo tyto obyvatele z oblasti vyhnat.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.