Maďarsko dnes čekají parlamentní volby, které jsou označovány za nejtěžší zkoušku pro dlouholetého premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz. Orbán, který usiluje o páté funkční období v řadě, během šestnácti let u moci přetvořil zemi v neliberální demokracii, jež se stala modelem pro pravicové populisty po celém světě. Volební místnosti se otevřely v neděli ráno a uzavřou se v 19 hodin místního času, přičemž průzkumy naznačují, že výsledek by mohl být velmi těsný.
Hlavním vyzyvatelem dvaašedesátiletého Orbána je Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza. Pětačtyřicetiletý Magyar je bývalým insiderem vládní strany, který se s Fideszem rozešel v roce 2024 po skandálu kolem prezidentské milosti pro muže zapojeného do krytí zneužívání dětí. Tento incident vedl k rezignaci prezidentky Katalin Novákové i tehdejší ministryně spravedlnosti Judit Vargy, která byla Magyarovou manželkou. Magyar tehdy v médiích obvinil Orbána, že se „schovává za ženské sukně“, a začal odkrývat zákulisní informace o korupci a majetkových poměrech úzkého kruhu rodin napojených na vládu.
Kampaň strany Tisza se soustředí především na domácí témata, jako je stagnující ekonomika, špatný stav zdravotnictví a všudypřítomná korupce. Magyar se záměrně vyhýbá zahraničněpolitickým otázkám a mezinárodním médiím, aby nedal vládě záminku k obviněním z kolaborace s cizími mocnostmi. Tato taktika mu umožnila oslovit mladší generaci a voliče v městech, pro které se heslo „Fidesz, zmiz!“ stalo v posledních dnech v budapešťských ulicích běžným pokřikem.
Vládní strana Fidesz naproti tomu postavila svou kampaň na vyvolávání strachu z vnějších hrozeb. Klíčovým slovem jejich rétoriky se stal výraz „háború“ neboli válka. Orbán se prezentuje jako jediný politik, který dokáže udržet Maďary mimo konflikt na sousední Ukrajině, a slibuje, že Kyjevu neposkytne zbraně ani maďarské vojáky. Součástí této strategie je i antikampaň, která na plakátech zobrazuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského společně s Péterem Magyarem jako hrozbu pro zemi.
V rámci volebního boje využil Fidesz také moderní technologie, včetně videí vytvořených umělou inteligencí. Jedno z nich ukazuje Magyara, jak násilím odvádí mladého muže na frontu, další pak emotivní scénu s popravou otce v blátě, kterou doprovází varování, že Brusel se chystá udělat z této noční můry realitu. Kritici poukazují na ironii Orbánova postoje, neboť svou kariéru začínal koncem 80. let jako liberální odpůrce komunismu žádající odchod sovětských vojsk, zatímco dnes jsou jeho příznivci konfrontováni s opozičním skandováním „Rusové, jděte domů!“.
Do maďarských voleb se neobvyklým způsobem zapojily i Spojené státy. Současná americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa má na Orbánově úspěchu velký zájem, protože jeho styl vládnutí považuje za vzor pro „trumpovskou revoluci“ v Evropě. Viceprezident JD Vance tento týden strávil v Budapešti dva dny, aby podpořil Orbána v kampani, a sám prezident Trump na sociálních sítích přislíbil využití plné ekonomické síly USA k posílení maďarského hospodářství, pokud to bude premiér a maďarský lid potřebovat.
Evropská unie sleduje hlasování se stejným napětím, ovšem z opačných důvodů. Orbán dlouhodobě blokuje klíčová rozhodnutí v Bruselu, včetně úvěru pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur, což zdůvodňuje spory s Kyjevem o poškozený ropovod. Podle politických analytiků by většina evropských lídrů uvítala změnu v Budapešti, protože Magyar je vnímán jako předvídatelnější partner pro vyjednávání, přestože se k otázce pomoci Ukrajině během kampaně vyjadřoval velmi opatrně.
Předvolební atmosféru v zemi provázela i tvrzení o chystaném vydírání. Péter Magyar v únoru prohlásil, že Fidesz proti němu plánuje použít tajně pořízený videozáznam z jeho soukromého života. Magyar na tato varování reagoval výzvou, aby vládní strana zveřejnila cokoli, co má k dispozici, a zdůraznil, že se za svůj soukromý život nestydí. Do dnešního dne však žádný takový materiál, pokud skutečně existuje, nebyl zveřejněn.
Navzdory tomu, že strana Tisza si v průzkumech udržuje dvouciferný náskok již déle než rok, analytici varují, že výsledek je stále nejistý. Důvodem je především maďarský volební systém a výrazné překreslení volebních obvodů (gerrymandering), které nahrává vládní straně. Maďarsko tak dnes stojí na rozcestí, kdy se rozhoduje o tom, zda bude pokračovat v cestě nastolené Viktorem Orbánem, nebo se přikloní k opoziční vizi zaměřené na vnitřní reformy a potírání korupce.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
