Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Ruská armáda vyslala na Ukrajinu 70 raket a 145 dronů, přičemž hlavním cílem byl právě Kyjev. Podle ukrajinského letectva při těchto útocích zahynulo nejméně osm lidí a přes 60 dalších bylo zraněno. Ukrajinské záchranné složky hlásily zásahy na třinácti místech v hlavním městě, včetně obytných domů a civilní infrastruktury.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok zkrátil svou návštěvu Jižní Afriky a oznámil, že se okamžitě vrací do vlasti. „Je nesmírně důležité, aby celý svět viděl, co se skutečně děje,“ uvedl Zelenskyj s tím, že Ukrajina obnoví jednání se zahraničními partnery ohledně posílení protivzdušné obrany.
Ruské ministerstvo obrany útoky označilo za „masivní údery vysoce přesnými zbraněmi“, zaměřené na průmyslové podniky související s letectvím, raketami, kosmonautikou a výrobou střelného prachu. „Cílů bylo dosaženo. Všechny byly zasaženy,“ oznámila Moskva.
Útok vyvolal další napětí mezi Trumpovou administrativou a Kyjevem, zejména kvůli rozdílným názorům na budoucnost Krymu. USA údajně v rámci snahy o mírovou dohodu navrhují uznat ruskou kontrolu nad poloostrovem, což by znamenalo zásadní obrat v americké politice i porušení mezinárodních principů po druhé světové válce. Zelenskyj takový návrh odmítá jako protiústavní.
„Je to vysoce škodlivé pro mírová jednání s Ruskem,“ reagoval Trump na Zelenského stanovisko. Současně jeho viceprezident JD Vance naznačil, že USA zváží ukončení své diplomatické iniciativy, pokud obě strany brzy nepřijmou navržený kompromis.
Zatímco záchranáři pátrají po lidech uvězněných pod troskami v kyjevské čtvrti Sviatošyn, ministerstvo vnitra informovalo, že mezi pohřešovanými jsou i dvě děti. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele k setrvání v úkrytech a potvrdil, že záchranné práce pokračují, zatím bez nasazení těžké techniky.
Podle záchranářů bylo nejméně 42 osob hospitalizováno, z toho šest dětí. Útoky zasáhly i další regiony – například Dnipro, Charkov, Poltavu, Sumy či Záporoží.
CNN informovala, že ve čtvrtek ráno zněly v Kyjevě sirény více než šest hodin v kuse. Jeden z jejich producentů popsal, jak s dítětem čekal v úzké chodbě, zatímco venku létaly drony a duněly výbuchy.
Útok přichází v době, kdy se diplomatická jednání mezi USA, Ukrajinou a evropskými partnery komplikují. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se stáhl z plánovaných ministerských rozhovorů, které byly následně sníženy na úroveň nižších úředníků.
Trump zároveň jmenoval svého blízkovýchodního vyslance Stevea Witkoffa jako emisara pro jednání s Putinem. Ten má v pátek navštívit Moskvu.
Zelenskyj ve svém komentáři na síti X uvedl: „Emoce dnes běží na plné obrátky.“ A přestože je mezinárodní diplomatická scéna opět napjatá, naděje na ukončení války se znovu odsunuje do nejisté budoucnosti.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
