Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Ruská armáda vyslala na Ukrajinu 70 raket a 145 dronů, přičemž hlavním cílem byl právě Kyjev. Podle ukrajinského letectva při těchto útocích zahynulo nejméně osm lidí a přes 60 dalších bylo zraněno. Ukrajinské záchranné složky hlásily zásahy na třinácti místech v hlavním městě, včetně obytných domů a civilní infrastruktury.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok zkrátil svou návštěvu Jižní Afriky a oznámil, že se okamžitě vrací do vlasti. „Je nesmírně důležité, aby celý svět viděl, co se skutečně děje,“ uvedl Zelenskyj s tím, že Ukrajina obnoví jednání se zahraničními partnery ohledně posílení protivzdušné obrany.
Ruské ministerstvo obrany útoky označilo za „masivní údery vysoce přesnými zbraněmi“, zaměřené na průmyslové podniky související s letectvím, raketami, kosmonautikou a výrobou střelného prachu. „Cílů bylo dosaženo. Všechny byly zasaženy,“ oznámila Moskva.
Útok vyvolal další napětí mezi Trumpovou administrativou a Kyjevem, zejména kvůli rozdílným názorům na budoucnost Krymu. USA údajně v rámci snahy o mírovou dohodu navrhují uznat ruskou kontrolu nad poloostrovem, což by znamenalo zásadní obrat v americké politice i porušení mezinárodních principů po druhé světové válce. Zelenskyj takový návrh odmítá jako protiústavní.
„Je to vysoce škodlivé pro mírová jednání s Ruskem,“ reagoval Trump na Zelenského stanovisko. Současně jeho viceprezident JD Vance naznačil, že USA zváží ukončení své diplomatické iniciativy, pokud obě strany brzy nepřijmou navržený kompromis.
Zatímco záchranáři pátrají po lidech uvězněných pod troskami v kyjevské čtvrti Sviatošyn, ministerstvo vnitra informovalo, že mezi pohřešovanými jsou i dvě děti. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele k setrvání v úkrytech a potvrdil, že záchranné práce pokračují, zatím bez nasazení těžké techniky.
Podle záchranářů bylo nejméně 42 osob hospitalizováno, z toho šest dětí. Útoky zasáhly i další regiony – například Dnipro, Charkov, Poltavu, Sumy či Záporoží.
CNN informovala, že ve čtvrtek ráno zněly v Kyjevě sirény více než šest hodin v kuse. Jeden z jejich producentů popsal, jak s dítětem čekal v úzké chodbě, zatímco venku létaly drony a duněly výbuchy.
Útok přichází v době, kdy se diplomatická jednání mezi USA, Ukrajinou a evropskými partnery komplikují. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se stáhl z plánovaných ministerských rozhovorů, které byly následně sníženy na úroveň nižších úředníků.
Trump zároveň jmenoval svého blízkovýchodního vyslance Stevea Witkoffa jako emisara pro jednání s Putinem. Ten má v pátek navštívit Moskvu.
Zelenskyj ve svém komentáři na síti X uvedl: „Emoce dnes běží na plné obrátky.“ A přestože je mezinárodní diplomatická scéna opět napjatá, naděje na ukončení války se znovu odsunuje do nejisté budoucnosti.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
