Žvýkačka – každodenní drobnost, kterou mnozí považují za nevinný zvyk. Ve skutečnosti však jde o další formu plastového znečištění, která ročně uniká do životního prostředí v ohromném množství. A co je horší – většina z nás si vůbec neuvědomuje, že žvýká plast.
Naprostá většina žvýkaček na trhu je vyrobena ze syntetických kaučuků na bázi ropy – stejných typů plastů, jaké se používají při výrobě pneumatik nebo plastových tašek. Přestože obaly jen vágně zmiňují „gumu“, chemické rozbory odhalují přítomnost látek jako styren-butadien, polyethylen nebo polyvinylacetát – tedy komponenty používané v pneumatikách, plastových lahvích či dokonce ve dřevolepu.
Globální průmysl žvýkaček má hodnotu téměř 49 miliard dolarů a dominují mu tři hlavní výrobci, přičemž značku Wrigley vlastní největší podíl (35 %). Odhaduje se, že se každoročně vyrobí 1,74 bilionu kusů žvýkaček, což odpovídá asi 2,4 milionu tun – z čehož je více než 730 000 tun syntetické gumové báze.
Tato hmota po vyplivnutí končí často na chodnících, pod lavičkami nebo školními lavicemi. A zatímco tradiční odpad se časem rozloží, syntetická žvýkačka je biologicky neodbouratelná. V prostředí tvrdne, praská a postupně se rozpadá na mikroplasty – proces, který může trvat desítky let.
Čištění ulic od žvýkaček je nákladné – například v Británii podle webu The Conversation vyjde průměrně na £1.50 na metr čtvereční, což v Británii ročně stojí místní samosprávy okolo 7 milionů liber (200 milionů korun). Iniciativy jako sběrné nádoby na žvýkačky od společnosti Gumdrop Ltd nebo vzdělávací kampaně britské charity Keep Britain Tidy sice pomáhají, ale řeší jen následky, nikoliv příčinu.
Jak upozorňují odborníci, označování žvýkaček jako „odpad“ místo „znečištění“ posouvá odpovědnost na jednotlivce – spotřebitele. Pokud bychom žvýkačku jasně definovali jako plastový znečišťovatel, musela by se zodpovědnost přesunout na výrobce.
Stejně jako u jiných jednorázových plastů je třeba i u žvýkaček uplatnit pravidla „omez, znovupoužij, recykluj a přepracuj“. To zahrnuje například vzdělávání o tom, co vlastně žvýkáme, a jaký má tento produkt dopad na přírodu, transparentní značení složení na obalech, podpora alternativ – jako jsou žvýkačky z přírodních materiálů a zdanění syntetických žvýkaček, které by pomohlo financovat úklid a zároveň motivovalo firmy k inovaci nebo legislativu, která by donutila výrobce nést odpovědnost za životní cyklus jejich produktů.
Znečištění žvýkačkami je jen další formou plastového problému. Řešením není jen, aby lidé více vyhazovali žvýkačky do košů – ale aby samotné výrobky byly méně škodlivé. Je načase přestat před tímto problémem zavírat oči a začít ho řešit jako to, čím opravdu je: ekologickou krizí z plastu, kterou si strkáme přímo do úst.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.