Žvýkačka – každodenní drobnost, kterou mnozí považují za nevinný zvyk. Ve skutečnosti však jde o další formu plastového znečištění, která ročně uniká do životního prostředí v ohromném množství. A co je horší – většina z nás si vůbec neuvědomuje, že žvýká plast.
Naprostá většina žvýkaček na trhu je vyrobena ze syntetických kaučuků na bázi ropy – stejných typů plastů, jaké se používají při výrobě pneumatik nebo plastových tašek. Přestože obaly jen vágně zmiňují „gumu“, chemické rozbory odhalují přítomnost látek jako styren-butadien, polyethylen nebo polyvinylacetát – tedy komponenty používané v pneumatikách, plastových lahvích či dokonce ve dřevolepu.
Globální průmysl žvýkaček má hodnotu téměř 49 miliard dolarů a dominují mu tři hlavní výrobci, přičemž značku Wrigley vlastní největší podíl (35 %). Odhaduje se, že se každoročně vyrobí 1,74 bilionu kusů žvýkaček, což odpovídá asi 2,4 milionu tun – z čehož je více než 730 000 tun syntetické gumové báze.
Tato hmota po vyplivnutí končí často na chodnících, pod lavičkami nebo školními lavicemi. A zatímco tradiční odpad se časem rozloží, syntetická žvýkačka je biologicky neodbouratelná. V prostředí tvrdne, praská a postupně se rozpadá na mikroplasty – proces, který může trvat desítky let.
Čištění ulic od žvýkaček je nákladné – například v Británii podle webu The Conversation vyjde průměrně na £1.50 na metr čtvereční, což v Británii ročně stojí místní samosprávy okolo 7 milionů liber (200 milionů korun). Iniciativy jako sběrné nádoby na žvýkačky od společnosti Gumdrop Ltd nebo vzdělávací kampaně britské charity Keep Britain Tidy sice pomáhají, ale řeší jen následky, nikoliv příčinu.
Jak upozorňují odborníci, označování žvýkaček jako „odpad“ místo „znečištění“ posouvá odpovědnost na jednotlivce – spotřebitele. Pokud bychom žvýkačku jasně definovali jako plastový znečišťovatel, musela by se zodpovědnost přesunout na výrobce.
Stejně jako u jiných jednorázových plastů je třeba i u žvýkaček uplatnit pravidla „omez, znovupoužij, recykluj a přepracuj“. To zahrnuje například vzdělávání o tom, co vlastně žvýkáme, a jaký má tento produkt dopad na přírodu, transparentní značení složení na obalech, podpora alternativ – jako jsou žvýkačky z přírodních materiálů a zdanění syntetických žvýkaček, které by pomohlo financovat úklid a zároveň motivovalo firmy k inovaci nebo legislativu, která by donutila výrobce nést odpovědnost za životní cyklus jejich produktů.
Znečištění žvýkačkami je jen další formou plastového problému. Řešením není jen, aby lidé více vyhazovali žvýkačky do košů – ale aby samotné výrobky byly méně škodlivé. Je načase přestat před tímto problémem zavírat oči a začít ho řešit jako to, čím opravdu je: ekologickou krizí z plastu, kterou si strkáme přímo do úst.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.