Žvýkačka – každodenní drobnost, kterou mnozí považují za nevinný zvyk. Ve skutečnosti však jde o další formu plastového znečištění, která ročně uniká do životního prostředí v ohromném množství. A co je horší – většina z nás si vůbec neuvědomuje, že žvýká plast.
Naprostá většina žvýkaček na trhu je vyrobena ze syntetických kaučuků na bázi ropy – stejných typů plastů, jaké se používají při výrobě pneumatik nebo plastových tašek. Přestože obaly jen vágně zmiňují „gumu“, chemické rozbory odhalují přítomnost látek jako styren-butadien, polyethylen nebo polyvinylacetát – tedy komponenty používané v pneumatikách, plastových lahvích či dokonce ve dřevolepu.
Globální průmysl žvýkaček má hodnotu téměř 49 miliard dolarů a dominují mu tři hlavní výrobci, přičemž značku Wrigley vlastní největší podíl (35 %). Odhaduje se, že se každoročně vyrobí 1,74 bilionu kusů žvýkaček, což odpovídá asi 2,4 milionu tun – z čehož je více než 730 000 tun syntetické gumové báze.
Tato hmota po vyplivnutí končí často na chodnících, pod lavičkami nebo školními lavicemi. A zatímco tradiční odpad se časem rozloží, syntetická žvýkačka je biologicky neodbouratelná. V prostředí tvrdne, praská a postupně se rozpadá na mikroplasty – proces, který může trvat desítky let.
Čištění ulic od žvýkaček je nákladné – například v Británii podle webu The Conversation vyjde průměrně na £1.50 na metr čtvereční, což v Británii ročně stojí místní samosprávy okolo 7 milionů liber (200 milionů korun). Iniciativy jako sběrné nádoby na žvýkačky od společnosti Gumdrop Ltd nebo vzdělávací kampaně britské charity Keep Britain Tidy sice pomáhají, ale řeší jen následky, nikoliv příčinu.
Jak upozorňují odborníci, označování žvýkaček jako „odpad“ místo „znečištění“ posouvá odpovědnost na jednotlivce – spotřebitele. Pokud bychom žvýkačku jasně definovali jako plastový znečišťovatel, musela by se zodpovědnost přesunout na výrobce.
Stejně jako u jiných jednorázových plastů je třeba i u žvýkaček uplatnit pravidla „omez, znovupoužij, recykluj a přepracuj“. To zahrnuje například vzdělávání o tom, co vlastně žvýkáme, a jaký má tento produkt dopad na přírodu, transparentní značení složení na obalech, podpora alternativ – jako jsou žvýkačky z přírodních materiálů a zdanění syntetických žvýkaček, které by pomohlo financovat úklid a zároveň motivovalo firmy k inovaci nebo legislativu, která by donutila výrobce nést odpovědnost za životní cyklus jejich produktů.
Znečištění žvýkačkami je jen další formou plastového problému. Řešením není jen, aby lidé více vyhazovali žvýkačky do košů – ale aby samotné výrobky byly méně škodlivé. Je načase přestat před tímto problémem zavírat oči a začít ho řešit jako to, čím opravdu je: ekologickou krizí z plastu, kterou si strkáme přímo do úst.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.