Žvýkačka – každodenní drobnost, kterou mnozí považují za nevinný zvyk. Ve skutečnosti však jde o další formu plastového znečištění, která ročně uniká do životního prostředí v ohromném množství. A co je horší – většina z nás si vůbec neuvědomuje, že žvýká plast.
Naprostá většina žvýkaček na trhu je vyrobena ze syntetických kaučuků na bázi ropy – stejných typů plastů, jaké se používají při výrobě pneumatik nebo plastových tašek. Přestože obaly jen vágně zmiňují „gumu“, chemické rozbory odhalují přítomnost látek jako styren-butadien, polyethylen nebo polyvinylacetát – tedy komponenty používané v pneumatikách, plastových lahvích či dokonce ve dřevolepu.
Globální průmysl žvýkaček má hodnotu téměř 49 miliard dolarů a dominují mu tři hlavní výrobci, přičemž značku Wrigley vlastní největší podíl (35 %). Odhaduje se, že se každoročně vyrobí 1,74 bilionu kusů žvýkaček, což odpovídá asi 2,4 milionu tun – z čehož je více než 730 000 tun syntetické gumové báze.
Tato hmota po vyplivnutí končí často na chodnících, pod lavičkami nebo školními lavicemi. A zatímco tradiční odpad se časem rozloží, syntetická žvýkačka je biologicky neodbouratelná. V prostředí tvrdne, praská a postupně se rozpadá na mikroplasty – proces, který může trvat desítky let.
Čištění ulic od žvýkaček je nákladné – například v Británii podle webu The Conversation vyjde průměrně na £1.50 na metr čtvereční, což v Británii ročně stojí místní samosprávy okolo 7 milionů liber (200 milionů korun). Iniciativy jako sběrné nádoby na žvýkačky od společnosti Gumdrop Ltd nebo vzdělávací kampaně britské charity Keep Britain Tidy sice pomáhají, ale řeší jen následky, nikoliv příčinu.
Jak upozorňují odborníci, označování žvýkaček jako „odpad“ místo „znečištění“ posouvá odpovědnost na jednotlivce – spotřebitele. Pokud bychom žvýkačku jasně definovali jako plastový znečišťovatel, musela by se zodpovědnost přesunout na výrobce.
Stejně jako u jiných jednorázových plastů je třeba i u žvýkaček uplatnit pravidla „omez, znovupoužij, recykluj a přepracuj“. To zahrnuje například vzdělávání o tom, co vlastně žvýkáme, a jaký má tento produkt dopad na přírodu, transparentní značení složení na obalech, podpora alternativ – jako jsou žvýkačky z přírodních materiálů a zdanění syntetických žvýkaček, které by pomohlo financovat úklid a zároveň motivovalo firmy k inovaci nebo legislativu, která by donutila výrobce nést odpovědnost za životní cyklus jejich produktů.
Znečištění žvýkačkami je jen další formou plastového problému. Řešením není jen, aby lidé více vyhazovali žvýkačky do košů – ale aby samotné výrobky byly méně škodlivé. Je načase přestat před tímto problémem zavírat oči a začít ho řešit jako to, čím opravdu je: ekologickou krizí z plastu, kterou si strkáme přímo do úst.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.