Žvýkačka – každodenní drobnost, kterou mnozí považují za nevinný zvyk. Ve skutečnosti však jde o další formu plastového znečištění, která ročně uniká do životního prostředí v ohromném množství. A co je horší – většina z nás si vůbec neuvědomuje, že žvýká plast.
Naprostá většina žvýkaček na trhu je vyrobena ze syntetických kaučuků na bázi ropy – stejných typů plastů, jaké se používají při výrobě pneumatik nebo plastových tašek. Přestože obaly jen vágně zmiňují „gumu“, chemické rozbory odhalují přítomnost látek jako styren-butadien, polyethylen nebo polyvinylacetát – tedy komponenty používané v pneumatikách, plastových lahvích či dokonce ve dřevolepu.
Globální průmysl žvýkaček má hodnotu téměř 49 miliard dolarů a dominují mu tři hlavní výrobci, přičemž značku Wrigley vlastní největší podíl (35 %). Odhaduje se, že se každoročně vyrobí 1,74 bilionu kusů žvýkaček, což odpovídá asi 2,4 milionu tun – z čehož je více než 730 000 tun syntetické gumové báze.
Tato hmota po vyplivnutí končí často na chodnících, pod lavičkami nebo školními lavicemi. A zatímco tradiční odpad se časem rozloží, syntetická žvýkačka je biologicky neodbouratelná. V prostředí tvrdne, praská a postupně se rozpadá na mikroplasty – proces, který může trvat desítky let.
Čištění ulic od žvýkaček je nákladné – například v Británii podle webu The Conversation vyjde průměrně na £1.50 na metr čtvereční, což v Británii ročně stojí místní samosprávy okolo 7 milionů liber (200 milionů korun). Iniciativy jako sběrné nádoby na žvýkačky od společnosti Gumdrop Ltd nebo vzdělávací kampaně britské charity Keep Britain Tidy sice pomáhají, ale řeší jen následky, nikoliv příčinu.
Jak upozorňují odborníci, označování žvýkaček jako „odpad“ místo „znečištění“ posouvá odpovědnost na jednotlivce – spotřebitele. Pokud bychom žvýkačku jasně definovali jako plastový znečišťovatel, musela by se zodpovědnost přesunout na výrobce.
Stejně jako u jiných jednorázových plastů je třeba i u žvýkaček uplatnit pravidla „omez, znovupoužij, recykluj a přepracuj“. To zahrnuje například vzdělávání o tom, co vlastně žvýkáme, a jaký má tento produkt dopad na přírodu, transparentní značení složení na obalech, podpora alternativ – jako jsou žvýkačky z přírodních materiálů a zdanění syntetických žvýkaček, které by pomohlo financovat úklid a zároveň motivovalo firmy k inovaci nebo legislativu, která by donutila výrobce nést odpovědnost za životní cyklus jejich produktů.
Znečištění žvýkačkami je jen další formou plastového problému. Řešením není jen, aby lidé více vyhazovali žvýkačky do košů – ale aby samotné výrobky byly méně škodlivé. Je načase přestat před tímto problémem zavírat oči a začít ho řešit jako to, čím opravdu je: ekologickou krizí z plastu, kterou si strkáme přímo do úst.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.