V roce 2018 astronomové na Zemi zaznamenali výbuch, jaký dosud nikdy neviděli. Odehrál se ve vzdálenosti přibližně 200 milionů světelných let od Země a jeho jas a rychlost překonaly vše, co věda od výbuchů hvězd – supernov – očekává. Tajemný záblesk dostal jméno AT2018cow, ale brzy se mu mezi vědci začalo přezdívat prostě „Kráva“. Od té doby se podobných zvláštních jevů objevilo jen asi tucet a vědci jim nyní říkají luminous fast blue optical transients (LFBots) – „svítivé rychlé modré optické přechodné jevy“.
Tato záhadná vesmírná událost byla pozorována díky pozemnímu sledovacímu systému ATLAS, který sleduje oblohu kvůli případným hrozbám ze strany asteroidů. Výbuch „Krávy“ byl však až stokrát jasnější než běžná supernova a během několika dní zase zmizel, což je pro tyto jevy neobvyklé – supernovy svítí týdny až měsíce. Navíc měl podle vědců z britské Univerzity v Sheffieldu podivně plochý tvar.
Od té doby byly podobné výbuchy objeveny jen v omezeném počtu – například „Koala“ (ZTF18abvkwla), „Velbloud“ (ZTF20acigmel), „Tasmánský čert“ (AT2022tsd) nebo „Pěnkava“ či „Kolouch“ (AT2023fhn). Nejnovější z nich, detekovaný v listopadu 2024, zatím oficiální přezdívku nemá, ale vědci zvažují jméno „Vosa“ (AT2024wpp). Tento výbuch byl podle odborníků nejjasnějším LFBotem od „Krávy“ a jeho raná detekce umožnila detailní sledování i pomocí Hubbleova teleskopu.
Původ těchto explozí zůstává nejasný. Původní teorie předpokládala, že jde o tzv. selhané supernovy – hvězdy, které se zhroutily do sebe, ale místo výbuchu vytvořily černou díru nebo neutronovou hvězdu, která hvězdu „sežrala zevnitř“. Tato teorie ale naráží na nedostatek důkazů – například u výbuchu „Vosy“ nebyly detekovány žádné proudy materiálu, které by takový jev měl doprovázet.
Alternativní vysvětlení, které nyní získává na síle, říká, že tyto LFBoty vznikají při „stržení“ hvězdy do nitra tzv. středně hmotné černé díry. Tyto černé díry mají hmotnost mezi 100 až 100 000 Sluncí a dosud nebyly definitivně prokázány. Pokud se potvrdí, že právě tyto černé díry jsou původci LFBotů, mohlo by jít o přelomový objev – chybějící článek mezi běžnými a supermasivními černými dírami.
Podle studie z nizozemského Ústavu pro kosmický výzkum, kterou vedl Zheng Cao, se podařilo z rentgenových pozorování „Krávy“ zjistit přítomnost disku materiálu kolem výbuchu. Počítačové modely ukazují, že tento disk odpovídá scénáři, kdy hvězda byla roztrhána a postupně požírána černou dírou střední velikosti. Každé „sousto“ hvězdy by přitom způsobilo jeden z těchto jasných záblesků.
Jinou možností je, že výbuchy způsobují masivní hvězdy zvané Wolf-Rayetovy hvězdy, které se dostanou do interakce s malou černou dírou – o hmotnosti 10 až 100 Sluncí. Tento model podporuje například Brian Metzger z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Bez ohledu na původ je jasné, že LFBoty jsou mimořádně vzácné – dosud bylo zaznamenáno jen asi 12 případů. Astronomové doufají, že počet těchto událostí brzy naroste. V roce 2026 má být vypuštěn izraelský vesmírný teleskop Ultrasat, který bude schopen díky svému širokému zornému poli zachytit více podobných přechodných jevů. Teleskopy jako James Webb Space Telescope (JWST) by pak mohly nabídnout podrobné údaje o konkrétních výbuších – pokud se jim podaří zaměřit správným směrem včas.
„Model středně hmotné černé díry je v tuto chvíli ten nejzajímavější,“ říká Daniel Perley z Liverpool John Moores University. „Stále ale nemáme dost důkazů, že tyto černé díry skutečně existují. LFBoty by mohly být klíčem.“
Pro potvrzení hypotéz bude potřeba analyzovat desítky dalších podobných výbuchů. Do té doby zůstanou „kravské záblesky“ jednou z nejzáhadnějších událostí ve vesmíru – a možná i jednou z nejdůležitějších stop k pochopení černých děr i temné hmoty.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.