Vědci jsou zmateni. Ve vesmíru objevili podivnou věc, nikdo ji ale nedokáže vysvětlit

Vesmír
Vesmír, foto: Pixabay
Klára Marková 5. května 2025 09:58
Sdílej:

V roce 2018 astronomové na Zemi zaznamenali výbuch, jaký dosud nikdy neviděli. Odehrál se ve vzdálenosti přibližně 200 milionů světelných let od Země a jeho jas a rychlost překonaly vše, co věda od výbuchů hvězd – supernov – očekává. Tajemný záblesk dostal jméno AT2018cow, ale brzy se mu mezi vědci začalo přezdívat prostě „Kráva“. Od té doby se podobných zvláštních jevů objevilo jen asi tucet a vědci jim nyní říkají luminous fast blue optical transients (LFBots) – „svítivé rychlé modré optické přechodné jevy“.

Tato záhadná vesmírná událost byla pozorována díky pozemnímu sledovacímu systému ATLAS, který sleduje oblohu kvůli případným hrozbám ze strany asteroidů. Výbuch „Krávy“ byl však až stokrát jasnější než běžná supernova a během několika dní zase zmizel, což je pro tyto jevy neobvyklé – supernovy svítí týdny až měsíce. Navíc měl podle vědců z britské Univerzity v Sheffieldu podivně plochý tvar.

Od té doby byly podobné výbuchy objeveny jen v omezeném počtu – například „Koala“ (ZTF18abvkwla), „Velbloud“ (ZTF20acigmel), „Tasmánský čert“ (AT2022tsd) nebo „Pěnkava“ či „Kolouch“ (AT2023fhn). Nejnovější z nich, detekovaný v listopadu 2024, zatím oficiální přezdívku nemá, ale vědci zvažují jméno „Vosa“ (AT2024wpp). Tento výbuch byl podle odborníků nejjasnějším LFBotem od „Krávy“ a jeho raná detekce umožnila detailní sledování i pomocí Hubbleova teleskopu.

Původ těchto explozí zůstává nejasný. Původní teorie předpokládala, že jde o tzv. selhané supernovy – hvězdy, které se zhroutily do sebe, ale místo výbuchu vytvořily černou díru nebo neutronovou hvězdu, která hvězdu „sežrala zevnitř“. Tato teorie ale naráží na nedostatek důkazů – například u výbuchu „Vosy“ nebyly detekovány žádné proudy materiálu, které by takový jev měl doprovázet.

Alternativní vysvětlení, které nyní získává na síle, říká, že tyto LFBoty vznikají při „stržení“ hvězdy do nitra tzv. středně hmotné černé díry. Tyto černé díry mají hmotnost mezi 100 až 100 000 Sluncí a dosud nebyly definitivně prokázány. Pokud se potvrdí, že právě tyto černé díry jsou původci LFBotů, mohlo by jít o přelomový objev – chybějící článek mezi běžnými a supermasivními černými dírami.

Podle studie z nizozemského Ústavu pro kosmický výzkum, kterou vedl Zheng Cao, se podařilo z rentgenových pozorování „Krávy“ zjistit přítomnost disku materiálu kolem výbuchu. Počítačové modely ukazují, že tento disk odpovídá scénáři, kdy hvězda byla roztrhána a postupně požírána černou dírou střední velikosti. Každé „sousto“ hvězdy by přitom způsobilo jeden z těchto jasných záblesků.

Jinou možností je, že výbuchy způsobují masivní hvězdy zvané Wolf-Rayetovy hvězdy, které se dostanou do interakce s malou černou dírou – o hmotnosti 10 až 100 Sluncí. Tento model podporuje například Brian Metzger z Kolumbijské univerzity v New Yorku.

Bez ohledu na původ je jasné, že LFBoty jsou mimořádně vzácné – dosud bylo zaznamenáno jen asi 12 případů. Astronomové doufají, že počet těchto událostí brzy naroste. V roce 2026 má být vypuštěn izraelský vesmírný teleskop Ultrasat, který bude schopen díky svému širokému zornému poli zachytit více podobných přechodných jevů. Teleskopy jako James Webb Space Telescope (JWST) by pak mohly nabídnout podrobné údaje o konkrétních výbuších – pokud se jim podaří zaměřit správným směrem včas.

„Model středně hmotné černé díry je v tuto chvíli ten nejzajímavější,“ říká Daniel Perley z Liverpool John Moores University. „Stále ale nemáme dost důkazů, že tyto černé díry skutečně existují. LFBoty by mohly být klíčem.“

Pro potvrzení hypotéz bude potřeba analyzovat desítky dalších podobných výbuchů. Do té doby zůstanou „kravské záblesky“ jednou z nejzáhadnějších událostí ve vesmíru – a možná i jednou z nejdůležitějších stop k pochopení černých děr i temné hmoty.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Objev, který lékařskému světu vyrazil dech. Žena má unikátní krevní skupinu, je jediná na světě

38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.

Novinky
Expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu

Tvorové, jejichž existenci nikdo nechápe. Vědci poprvé zjistili, co žije v hlubinách oceánu

Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.

Novinky
Převoz zkapalněného zemního plynu

EU miluje americký plyn, i když za něj Česko a další platí víc, říká Trumpův lobbista. Teď před hlavou USA varuje

Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.

Novinky
Mark Carney, Liberální strana Kanady

Kanada jde do toho, Austrálie se chystá. Roste počet zemí, které chtějí uznat Palestinu, Trumpovi se to nelíbí

Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.