V roce 2018 astronomové na Zemi zaznamenali výbuch, jaký dosud nikdy neviděli. Odehrál se ve vzdálenosti přibližně 200 milionů světelných let od Země a jeho jas a rychlost překonaly vše, co věda od výbuchů hvězd – supernov – očekává. Tajemný záblesk dostal jméno AT2018cow, ale brzy se mu mezi vědci začalo přezdívat prostě „Kráva“. Od té doby se podobných zvláštních jevů objevilo jen asi tucet a vědci jim nyní říkají luminous fast blue optical transients (LFBots) – „svítivé rychlé modré optické přechodné jevy“.
Tato záhadná vesmírná událost byla pozorována díky pozemnímu sledovacímu systému ATLAS, který sleduje oblohu kvůli případným hrozbám ze strany asteroidů. Výbuch „Krávy“ byl však až stokrát jasnější než běžná supernova a během několika dní zase zmizel, což je pro tyto jevy neobvyklé – supernovy svítí týdny až měsíce. Navíc měl podle vědců z britské Univerzity v Sheffieldu podivně plochý tvar.
Od té doby byly podobné výbuchy objeveny jen v omezeném počtu – například „Koala“ (ZTF18abvkwla), „Velbloud“ (ZTF20acigmel), „Tasmánský čert“ (AT2022tsd) nebo „Pěnkava“ či „Kolouch“ (AT2023fhn). Nejnovější z nich, detekovaný v listopadu 2024, zatím oficiální přezdívku nemá, ale vědci zvažují jméno „Vosa“ (AT2024wpp). Tento výbuch byl podle odborníků nejjasnějším LFBotem od „Krávy“ a jeho raná detekce umožnila detailní sledování i pomocí Hubbleova teleskopu.
Původ těchto explozí zůstává nejasný. Původní teorie předpokládala, že jde o tzv. selhané supernovy – hvězdy, které se zhroutily do sebe, ale místo výbuchu vytvořily černou díru nebo neutronovou hvězdu, která hvězdu „sežrala zevnitř“. Tato teorie ale naráží na nedostatek důkazů – například u výbuchu „Vosy“ nebyly detekovány žádné proudy materiálu, které by takový jev měl doprovázet.
Alternativní vysvětlení, které nyní získává na síle, říká, že tyto LFBoty vznikají při „stržení“ hvězdy do nitra tzv. středně hmotné černé díry. Tyto černé díry mají hmotnost mezi 100 až 100 000 Sluncí a dosud nebyly definitivně prokázány. Pokud se potvrdí, že právě tyto černé díry jsou původci LFBotů, mohlo by jít o přelomový objev – chybějící článek mezi běžnými a supermasivními černými dírami.
Podle studie z nizozemského Ústavu pro kosmický výzkum, kterou vedl Zheng Cao, se podařilo z rentgenových pozorování „Krávy“ zjistit přítomnost disku materiálu kolem výbuchu. Počítačové modely ukazují, že tento disk odpovídá scénáři, kdy hvězda byla roztrhána a postupně požírána černou dírou střední velikosti. Každé „sousto“ hvězdy by přitom způsobilo jeden z těchto jasných záblesků.
Jinou možností je, že výbuchy způsobují masivní hvězdy zvané Wolf-Rayetovy hvězdy, které se dostanou do interakce s malou černou dírou – o hmotnosti 10 až 100 Sluncí. Tento model podporuje například Brian Metzger z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Bez ohledu na původ je jasné, že LFBoty jsou mimořádně vzácné – dosud bylo zaznamenáno jen asi 12 případů. Astronomové doufají, že počet těchto událostí brzy naroste. V roce 2026 má být vypuštěn izraelský vesmírný teleskop Ultrasat, který bude schopen díky svému širokému zornému poli zachytit více podobných přechodných jevů. Teleskopy jako James Webb Space Telescope (JWST) by pak mohly nabídnout podrobné údaje o konkrétních výbuších – pokud se jim podaří zaměřit správným směrem včas.
„Model středně hmotné černé díry je v tuto chvíli ten nejzajímavější,“ říká Daniel Perley z Liverpool John Moores University. „Stále ale nemáme dost důkazů, že tyto černé díry skutečně existují. LFBoty by mohly být klíčem.“
Pro potvrzení hypotéz bude potřeba analyzovat desítky dalších podobných výbuchů. Do té doby zůstanou „kravské záblesky“ jednou z nejzáhadnějších událostí ve vesmíru – a možná i jednou z nejdůležitějších stop k pochopení černých děr i temné hmoty.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.