V roce 2018 astronomové na Zemi zaznamenali výbuch, jaký dosud nikdy neviděli. Odehrál se ve vzdálenosti přibližně 200 milionů světelných let od Země a jeho jas a rychlost překonaly vše, co věda od výbuchů hvězd – supernov – očekává. Tajemný záblesk dostal jméno AT2018cow, ale brzy se mu mezi vědci začalo přezdívat prostě „Kráva“. Od té doby se podobných zvláštních jevů objevilo jen asi tucet a vědci jim nyní říkají luminous fast blue optical transients (LFBots) – „svítivé rychlé modré optické přechodné jevy“.
Tato záhadná vesmírná událost byla pozorována díky pozemnímu sledovacímu systému ATLAS, který sleduje oblohu kvůli případným hrozbám ze strany asteroidů. Výbuch „Krávy“ byl však až stokrát jasnější než běžná supernova a během několika dní zase zmizel, což je pro tyto jevy neobvyklé – supernovy svítí týdny až měsíce. Navíc měl podle vědců z britské Univerzity v Sheffieldu podivně plochý tvar.
Od té doby byly podobné výbuchy objeveny jen v omezeném počtu – například „Koala“ (ZTF18abvkwla), „Velbloud“ (ZTF20acigmel), „Tasmánský čert“ (AT2022tsd) nebo „Pěnkava“ či „Kolouch“ (AT2023fhn). Nejnovější z nich, detekovaný v listopadu 2024, zatím oficiální přezdívku nemá, ale vědci zvažují jméno „Vosa“ (AT2024wpp). Tento výbuch byl podle odborníků nejjasnějším LFBotem od „Krávy“ a jeho raná detekce umožnila detailní sledování i pomocí Hubbleova teleskopu.
Původ těchto explozí zůstává nejasný. Původní teorie předpokládala, že jde o tzv. selhané supernovy – hvězdy, které se zhroutily do sebe, ale místo výbuchu vytvořily černou díru nebo neutronovou hvězdu, která hvězdu „sežrala zevnitř“. Tato teorie ale naráží na nedostatek důkazů – například u výbuchu „Vosy“ nebyly detekovány žádné proudy materiálu, které by takový jev měl doprovázet.
Alternativní vysvětlení, které nyní získává na síle, říká, že tyto LFBoty vznikají při „stržení“ hvězdy do nitra tzv. středně hmotné černé díry. Tyto černé díry mají hmotnost mezi 100 až 100 000 Sluncí a dosud nebyly definitivně prokázány. Pokud se potvrdí, že právě tyto černé díry jsou původci LFBotů, mohlo by jít o přelomový objev – chybějící článek mezi běžnými a supermasivními černými dírami.
Podle studie z nizozemského Ústavu pro kosmický výzkum, kterou vedl Zheng Cao, se podařilo z rentgenových pozorování „Krávy“ zjistit přítomnost disku materiálu kolem výbuchu. Počítačové modely ukazují, že tento disk odpovídá scénáři, kdy hvězda byla roztrhána a postupně požírána černou dírou střední velikosti. Každé „sousto“ hvězdy by přitom způsobilo jeden z těchto jasných záblesků.
Jinou možností je, že výbuchy způsobují masivní hvězdy zvané Wolf-Rayetovy hvězdy, které se dostanou do interakce s malou černou dírou – o hmotnosti 10 až 100 Sluncí. Tento model podporuje například Brian Metzger z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Bez ohledu na původ je jasné, že LFBoty jsou mimořádně vzácné – dosud bylo zaznamenáno jen asi 12 případů. Astronomové doufají, že počet těchto událostí brzy naroste. V roce 2026 má být vypuštěn izraelský vesmírný teleskop Ultrasat, který bude schopen díky svému širokému zornému poli zachytit více podobných přechodných jevů. Teleskopy jako James Webb Space Telescope (JWST) by pak mohly nabídnout podrobné údaje o konkrétních výbuších – pokud se jim podaří zaměřit správným směrem včas.
„Model středně hmotné černé díry je v tuto chvíli ten nejzajímavější,“ říká Daniel Perley z Liverpool John Moores University. „Stále ale nemáme dost důkazů, že tyto černé díry skutečně existují. LFBoty by mohly být klíčem.“
Pro potvrzení hypotéz bude potřeba analyzovat desítky dalších podobných výbuchů. Do té doby zůstanou „kravské záblesky“ jednou z nejzáhadnějších událostí ve vesmíru – a možná i jednou z nejdůležitějších stop k pochopení černých děr i temné hmoty.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.