Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
František si výslovně přál spočinout v bazilice Santa Maria Maggiore, starobylém mariánském chrámu v Římě, kam pravidelně přicházel k modlitbě před i po každé ze svých apoštolských cest. Tento vztah popsal jako celoživotní oddanost Panně Marii, k níž se často obracel jako ke své duchovní průvodkyni a ochránkyni.
Jeho poslední vůle byla zveřejněna Vatikánem a obsahuje přání na jednoduchý pohřeb bez okázalosti. Papež chtěl být pohřben v zemi, v postranní uličce mezi kaplí Salus Populi Romani a kaplí rodiny Sforzů. Jeho hrob má být prostý, bez jakýchkoliv zdobení, pouze se jménem „Franciscus“ vyrytým v latině. Náklady na pohřeb uhradí mecenáš, jehož jméno nebylo zveřejněno, ale prostředky již byly převedeny na správu baziliky.
V závěru svého testamentu papež připojil duchovní poselství, v němž svěřil své utrpení Bohu jako oběť za světový mír a bratrství mezi národy. Vyjádřil také vděčnost všem, kteří mu projevovali lásku a kteří se za něj modlí. Tento závěr jeho života ukazuje, jak hluboce zakořeněná byla jeho víra, pokora i touha po smíření.
Smrt papeže Františka znamená definitivní konec jedné mimořádné epochy v dějinách katolické církve. Byl prvním papežem z Jižní Ameriky, prvním z jižní polokoule a rovněž prvním jezuitou, který se stal nástupcem svatého Petra. Od svého zvolení v roce 2013, kdy vystřídal Benedikta XVI., přinesl do Vatikánu svěží vítr otevřenosti, prostoty a důrazu na sociální spravedlnost.
Jeho pontifikát byl poznamenán odhodláním reformovat církevní instituce, bojovat proti zneužívání moci a přiblížit církev obyčejným lidem. Zůstával populární i mezi konzervativními křídly církve a dokázal překlenout mnohé rozdíly mezi různými skupinami věřících. Často hovořil o ekologii, solidaritě, chudobě a potřebě globálního bratrství.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil v Argentině a ještě jako kardinál byl známý pro svou blízkost lidem, skromný životní styl a otevřenost vůči problémům běžného světa. V době svého zvolení už byl v pokročilém věku, přesto dokázal deset let energicky vést církev a být jejím hlasem v době globálních výzev.
Kardinál Kevin Farrell, jeden z jeho blízkých spolupracovníků, ocenil papežovo nasazení: „Papež František nás učil žít evangelium s odvahou a láskou ke všem, zvláště k těm, kdo byli přehlíženi nebo zapomenuti.“
Katolická církev se nyní připravuje na konkláve, během něhož bude zvolen nový papež. Datum pohřbu Františka zatím nebylo stanoveno, ale očekává se, že ceremonie proběhne během následujících dnů a zúčastní se jí tisíce věřících i světových státníků, aby vzdali poslední poctu muži, jenž se stal symbolem soucitu, víry a jednoty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.