Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
František si výslovně přál spočinout v bazilice Santa Maria Maggiore, starobylém mariánském chrámu v Římě, kam pravidelně přicházel k modlitbě před i po každé ze svých apoštolských cest. Tento vztah popsal jako celoživotní oddanost Panně Marii, k níž se často obracel jako ke své duchovní průvodkyni a ochránkyni.
Jeho poslední vůle byla zveřejněna Vatikánem a obsahuje přání na jednoduchý pohřeb bez okázalosti. Papež chtěl být pohřben v zemi, v postranní uličce mezi kaplí Salus Populi Romani a kaplí rodiny Sforzů. Jeho hrob má být prostý, bez jakýchkoliv zdobení, pouze se jménem „Franciscus“ vyrytým v latině. Náklady na pohřeb uhradí mecenáš, jehož jméno nebylo zveřejněno, ale prostředky již byly převedeny na správu baziliky.
V závěru svého testamentu papež připojil duchovní poselství, v němž svěřil své utrpení Bohu jako oběť za světový mír a bratrství mezi národy. Vyjádřil také vděčnost všem, kteří mu projevovali lásku a kteří se za něj modlí. Tento závěr jeho života ukazuje, jak hluboce zakořeněná byla jeho víra, pokora i touha po smíření.
Smrt papeže Františka znamená definitivní konec jedné mimořádné epochy v dějinách katolické církve. Byl prvním papežem z Jižní Ameriky, prvním z jižní polokoule a rovněž prvním jezuitou, který se stal nástupcem svatého Petra. Od svého zvolení v roce 2013, kdy vystřídal Benedikta XVI., přinesl do Vatikánu svěží vítr otevřenosti, prostoty a důrazu na sociální spravedlnost.
Jeho pontifikát byl poznamenán odhodláním reformovat církevní instituce, bojovat proti zneužívání moci a přiblížit církev obyčejným lidem. Zůstával populární i mezi konzervativními křídly církve a dokázal překlenout mnohé rozdíly mezi různými skupinami věřících. Často hovořil o ekologii, solidaritě, chudobě a potřebě globálního bratrství.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil v Argentině a ještě jako kardinál byl známý pro svou blízkost lidem, skromný životní styl a otevřenost vůči problémům běžného světa. V době svého zvolení už byl v pokročilém věku, přesto dokázal deset let energicky vést církev a být jejím hlasem v době globálních výzev.
Kardinál Kevin Farrell, jeden z jeho blízkých spolupracovníků, ocenil papežovo nasazení: „Papež František nás učil žít evangelium s odvahou a láskou ke všem, zvláště k těm, kdo byli přehlíženi nebo zapomenuti.“
Katolická církev se nyní připravuje na konkláve, během něhož bude zvolen nový papež. Datum pohřbu Františka zatím nebylo stanoveno, ale očekává se, že ceremonie proběhne během následujících dnů a zúčastní se jí tisíce věřících i světových státníků, aby vzdali poslední poctu muži, jenž se stal symbolem soucitu, víry a jednoty.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.