Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
František si výslovně přál spočinout v bazilice Santa Maria Maggiore, starobylém mariánském chrámu v Římě, kam pravidelně přicházel k modlitbě před i po každé ze svých apoštolských cest. Tento vztah popsal jako celoživotní oddanost Panně Marii, k níž se často obracel jako ke své duchovní průvodkyni a ochránkyni.
Jeho poslední vůle byla zveřejněna Vatikánem a obsahuje přání na jednoduchý pohřeb bez okázalosti. Papež chtěl být pohřben v zemi, v postranní uličce mezi kaplí Salus Populi Romani a kaplí rodiny Sforzů. Jeho hrob má být prostý, bez jakýchkoliv zdobení, pouze se jménem „Franciscus“ vyrytým v latině. Náklady na pohřeb uhradí mecenáš, jehož jméno nebylo zveřejněno, ale prostředky již byly převedeny na správu baziliky.
V závěru svého testamentu papež připojil duchovní poselství, v němž svěřil své utrpení Bohu jako oběť za světový mír a bratrství mezi národy. Vyjádřil také vděčnost všem, kteří mu projevovali lásku a kteří se za něj modlí. Tento závěr jeho života ukazuje, jak hluboce zakořeněná byla jeho víra, pokora i touha po smíření.
Smrt papeže Františka znamená definitivní konec jedné mimořádné epochy v dějinách katolické církve. Byl prvním papežem z Jižní Ameriky, prvním z jižní polokoule a rovněž prvním jezuitou, který se stal nástupcem svatého Petra. Od svého zvolení v roce 2013, kdy vystřídal Benedikta XVI., přinesl do Vatikánu svěží vítr otevřenosti, prostoty a důrazu na sociální spravedlnost.
Jeho pontifikát byl poznamenán odhodláním reformovat církevní instituce, bojovat proti zneužívání moci a přiblížit církev obyčejným lidem. Zůstával populární i mezi konzervativními křídly církve a dokázal překlenout mnohé rozdíly mezi různými skupinami věřících. Často hovořil o ekologii, solidaritě, chudobě a potřebě globálního bratrství.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil v Argentině a ještě jako kardinál byl známý pro svou blízkost lidem, skromný životní styl a otevřenost vůči problémům běžného světa. V době svého zvolení už byl v pokročilém věku, přesto dokázal deset let energicky vést církev a být jejím hlasem v době globálních výzev.
Kardinál Kevin Farrell, jeden z jeho blízkých spolupracovníků, ocenil papežovo nasazení: „Papež František nás učil žít evangelium s odvahou a láskou ke všem, zvláště k těm, kdo byli přehlíženi nebo zapomenuti.“
Katolická církev se nyní připravuje na konkláve, během něhož bude zvolen nový papež. Datum pohřbu Františka zatím nebylo stanoveno, ale očekává se, že ceremonie proběhne během následujících dnů a zúčastní se jí tisíce věřících i světových státníků, aby vzdali poslední poctu muži, jenž se stal symbolem soucitu, víry a jednoty.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.