Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
František si výslovně přál spočinout v bazilice Santa Maria Maggiore, starobylém mariánském chrámu v Římě, kam pravidelně přicházel k modlitbě před i po každé ze svých apoštolských cest. Tento vztah popsal jako celoživotní oddanost Panně Marii, k níž se často obracel jako ke své duchovní průvodkyni a ochránkyni.
Jeho poslední vůle byla zveřejněna Vatikánem a obsahuje přání na jednoduchý pohřeb bez okázalosti. Papež chtěl být pohřben v zemi, v postranní uličce mezi kaplí Salus Populi Romani a kaplí rodiny Sforzů. Jeho hrob má být prostý, bez jakýchkoliv zdobení, pouze se jménem „Franciscus“ vyrytým v latině. Náklady na pohřeb uhradí mecenáš, jehož jméno nebylo zveřejněno, ale prostředky již byly převedeny na správu baziliky.
V závěru svého testamentu papež připojil duchovní poselství, v němž svěřil své utrpení Bohu jako oběť za světový mír a bratrství mezi národy. Vyjádřil také vděčnost všem, kteří mu projevovali lásku a kteří se za něj modlí. Tento závěr jeho života ukazuje, jak hluboce zakořeněná byla jeho víra, pokora i touha po smíření.
Smrt papeže Františka znamená definitivní konec jedné mimořádné epochy v dějinách katolické církve. Byl prvním papežem z Jižní Ameriky, prvním z jižní polokoule a rovněž prvním jezuitou, který se stal nástupcem svatého Petra. Od svého zvolení v roce 2013, kdy vystřídal Benedikta XVI., přinesl do Vatikánu svěží vítr otevřenosti, prostoty a důrazu na sociální spravedlnost.
Jeho pontifikát byl poznamenán odhodláním reformovat církevní instituce, bojovat proti zneužívání moci a přiblížit církev obyčejným lidem. Zůstával populární i mezi konzervativními křídly církve a dokázal překlenout mnohé rozdíly mezi různými skupinami věřících. Často hovořil o ekologii, solidaritě, chudobě a potřebě globálního bratrství.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil v Argentině a ještě jako kardinál byl známý pro svou blízkost lidem, skromný životní styl a otevřenost vůči problémům běžného světa. V době svého zvolení už byl v pokročilém věku, přesto dokázal deset let energicky vést církev a být jejím hlasem v době globálních výzev.
Kardinál Kevin Farrell, jeden z jeho blízkých spolupracovníků, ocenil papežovo nasazení: „Papež František nás učil žít evangelium s odvahou a láskou ke všem, zvláště k těm, kdo byli přehlíženi nebo zapomenuti.“
Katolická církev se nyní připravuje na konkláve, během něhož bude zvolen nový papež. Datum pohřbu Františka zatím nebylo stanoveno, ale očekává se, že ceremonie proběhne během následujících dnů a zúčastní se jí tisíce věřících i světových státníků, aby vzdali poslední poctu muži, jenž se stal symbolem soucitu, víry a jednoty.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.