Představte si, že se ráno dozvíte o nové smrtící chřipce šířící se ve vašem městě. Úřady uklidňují situaci, ale sociální sítě zaplavují „odborníci“ s protichůdnými tvrzeními. Nemocnice praskají ve švech a lidé umírají – nejen na chřipku, ale i kvůli nedostupné péči. Později se ukáže, že celou paniku vyvolal cizí stát prostřednictvím záměrně šířených dezinformací. Přesto se to podle současného práva nepovažuje za akt války.
To je příklad tzv. kognitivní války (cog war) – války vedené v oblasti lidského myšlení a vnímání, často bez fyzických zbraní. Tento typ konfliktu se odehrává „pod prahem“ tradiční války a právní řády na něj nejsou připravené. Přesto může způsobit reálné škody – od chaosu až po smrtelné následky.
Kognitivní válka využívá manipulaci vnímání, emocí a chování jednotlivců, komunit i celých národů. V praxi může jít o formování veřejného mínění, šíření paniky nebo podkopávání důvěry v instituce. Klíčovým nástrojem je „reflexivní kontrola“, technika, kterou Rusko rozvíjí desítky let. Jejím cílem je přimět protivníka, aby činil rozhodnutí, která mu ve skutečnosti škodí, aniž by si manipulaci uvědomil.
Příklady z války na Ukrajině zahrnují například vyvolávání dojmů, že Ukrajina je historicky součástí Ruska, nebo že Západ je morálně zkažený. Během pandemie covidu-19 vedly dezinformace k odmítání ochranných opatření a užívání nebezpečných „léčebných“ metod – s fatálními následky. Šíření těchto narativů mělo podle expertů často geopolitické pozadí a bylo podporováno i uměle generovanými profily na sociálních sítích.
S nástupem digitálních nástrojů a umělé inteligence se kognitivní válka stává sofistikovanější. Technika zvaná mikrocílení (microtargeting) umožňuje přesně zacílit obsah na konkrétní osoby na základě jejich digitálních stop. Nové technologie propojující lidský mozek s počítačem – například prostřednictvím zařízení vyvíjených v rámci programu N3 americké agentury DARPA – by v budoucnu mohly být zneužity k manipulaci myšlení nebo dokonce k „psaní“ do mozku.
To vytváří zcela novou situaci: hranice mezi informačním prostorem a lidským tělem se stírá. Manipulace mysli se tak může dotýkat nejen našich názorů, ale i přímo mozkových procesů – což má hluboké důsledky pro pojetí svobody a autonomie.
Kognitivní útoky zatím nejsou jasně definovány jako válečný akt. Mezinárodní humanitární právo počítá především s fyzickým násilím – bombami a kulkami. Není jasné, zda například rozsáhlá zdravotní dezinformační kampaň, která povede k úmrtím, může být považována za ozbrojený útok podle Charty OSN.
Problém se týká i klasických válek: je obtížné odlišit běžné vojenské klamání (např. falešné manévry) od zakázaného zneužití důvěry (např. tajné sbírání DNA pod záminkou očkování). Právní nástroje na podobné taktiky zatím neexistují nebo nejsou aplikovány.
Autoři článku na webu The Conversation – profesor klinické genetiky David Gisselsson Nord a právní odborník na lidská práva Alberto Rinaldi z univerzity v Lundu – navrhují tři kroky Předefinovat pojem „hrozba“ (nejen jako fyzický útok, ale i jako informační operaci schopnou destabilizovat společnost), uznat psychologické škody jako skutečné válečné újmy (například i cílené způsobování stresu či paniky může mít ničivé následky) a opřít se o lidskoprávní rámec (současné právo chrání svobodu myšlení a zákaz válečné propagandy. Tyto nástroje je třeba více využívat i proti kognitivnímu útoku.)
Kognitivní válka je nenápadná, ale o to zákeřnější. Nezanechává kouř stoupající nad městy, ale otřásá důvěrou, racionalitou a v konečném důsledku i bezpečností celých společností. Pokud se právní rámce nepřizpůsobí této realitě, budoucí konflikty se budou odehrávat v naší hlavě – a my budeme bezbranní.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.