Představte si, že se ráno dozvíte o nové smrtící chřipce šířící se ve vašem městě. Úřady uklidňují situaci, ale sociální sítě zaplavují „odborníci“ s protichůdnými tvrzeními. Nemocnice praskají ve švech a lidé umírají – nejen na chřipku, ale i kvůli nedostupné péči. Později se ukáže, že celou paniku vyvolal cizí stát prostřednictvím záměrně šířených dezinformací. Přesto se to podle současného práva nepovažuje za akt války.
To je příklad tzv. kognitivní války (cog war) – války vedené v oblasti lidského myšlení a vnímání, často bez fyzických zbraní. Tento typ konfliktu se odehrává „pod prahem“ tradiční války a právní řády na něj nejsou připravené. Přesto může způsobit reálné škody – od chaosu až po smrtelné následky.
Kognitivní válka využívá manipulaci vnímání, emocí a chování jednotlivců, komunit i celých národů. V praxi může jít o formování veřejného mínění, šíření paniky nebo podkopávání důvěry v instituce. Klíčovým nástrojem je „reflexivní kontrola“, technika, kterou Rusko rozvíjí desítky let. Jejím cílem je přimět protivníka, aby činil rozhodnutí, která mu ve skutečnosti škodí, aniž by si manipulaci uvědomil.
Příklady z války na Ukrajině zahrnují například vyvolávání dojmů, že Ukrajina je historicky součástí Ruska, nebo že Západ je morálně zkažený. Během pandemie covidu-19 vedly dezinformace k odmítání ochranných opatření a užívání nebezpečných „léčebných“ metod – s fatálními následky. Šíření těchto narativů mělo podle expertů často geopolitické pozadí a bylo podporováno i uměle generovanými profily na sociálních sítích.
S nástupem digitálních nástrojů a umělé inteligence se kognitivní válka stává sofistikovanější. Technika zvaná mikrocílení (microtargeting) umožňuje přesně zacílit obsah na konkrétní osoby na základě jejich digitálních stop. Nové technologie propojující lidský mozek s počítačem – například prostřednictvím zařízení vyvíjených v rámci programu N3 americké agentury DARPA – by v budoucnu mohly být zneužity k manipulaci myšlení nebo dokonce k „psaní“ do mozku.
To vytváří zcela novou situaci: hranice mezi informačním prostorem a lidským tělem se stírá. Manipulace mysli se tak může dotýkat nejen našich názorů, ale i přímo mozkových procesů – což má hluboké důsledky pro pojetí svobody a autonomie.
Kognitivní útoky zatím nejsou jasně definovány jako válečný akt. Mezinárodní humanitární právo počítá především s fyzickým násilím – bombami a kulkami. Není jasné, zda například rozsáhlá zdravotní dezinformační kampaň, která povede k úmrtím, může být považována za ozbrojený útok podle Charty OSN.
Problém se týká i klasických válek: je obtížné odlišit běžné vojenské klamání (např. falešné manévry) od zakázaného zneužití důvěry (např. tajné sbírání DNA pod záminkou očkování). Právní nástroje na podobné taktiky zatím neexistují nebo nejsou aplikovány.
Autoři článku na webu The Conversation – profesor klinické genetiky David Gisselsson Nord a právní odborník na lidská práva Alberto Rinaldi z univerzity v Lundu – navrhují tři kroky Předefinovat pojem „hrozba“ (nejen jako fyzický útok, ale i jako informační operaci schopnou destabilizovat společnost), uznat psychologické škody jako skutečné válečné újmy (například i cílené způsobování stresu či paniky může mít ničivé následky) a opřít se o lidskoprávní rámec (současné právo chrání svobodu myšlení a zákaz válečné propagandy. Tyto nástroje je třeba více využívat i proti kognitivnímu útoku.)
Kognitivní válka je nenápadná, ale o to zákeřnější. Nezanechává kouř stoupající nad městy, ale otřásá důvěrou, racionalitou a v konečném důsledku i bezpečností celých společností. Pokud se právní rámce nepřizpůsobí této realitě, budoucí konflikty se budou odehrávat v naší hlavě – a my budeme bezbranní.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.