Představte si, že se ráno dozvíte o nové smrtící chřipce šířící se ve vašem městě. Úřady uklidňují situaci, ale sociální sítě zaplavují „odborníci“ s protichůdnými tvrzeními. Nemocnice praskají ve švech a lidé umírají – nejen na chřipku, ale i kvůli nedostupné péči. Později se ukáže, že celou paniku vyvolal cizí stát prostřednictvím záměrně šířených dezinformací. Přesto se to podle současného práva nepovažuje za akt války.
To je příklad tzv. kognitivní války (cog war) – války vedené v oblasti lidského myšlení a vnímání, často bez fyzických zbraní. Tento typ konfliktu se odehrává „pod prahem“ tradiční války a právní řády na něj nejsou připravené. Přesto může způsobit reálné škody – od chaosu až po smrtelné následky.
Kognitivní válka využívá manipulaci vnímání, emocí a chování jednotlivců, komunit i celých národů. V praxi může jít o formování veřejného mínění, šíření paniky nebo podkopávání důvěry v instituce. Klíčovým nástrojem je „reflexivní kontrola“, technika, kterou Rusko rozvíjí desítky let. Jejím cílem je přimět protivníka, aby činil rozhodnutí, která mu ve skutečnosti škodí, aniž by si manipulaci uvědomil.
Příklady z války na Ukrajině zahrnují například vyvolávání dojmů, že Ukrajina je historicky součástí Ruska, nebo že Západ je morálně zkažený. Během pandemie covidu-19 vedly dezinformace k odmítání ochranných opatření a užívání nebezpečných „léčebných“ metod – s fatálními následky. Šíření těchto narativů mělo podle expertů často geopolitické pozadí a bylo podporováno i uměle generovanými profily na sociálních sítích.
S nástupem digitálních nástrojů a umělé inteligence se kognitivní válka stává sofistikovanější. Technika zvaná mikrocílení (microtargeting) umožňuje přesně zacílit obsah na konkrétní osoby na základě jejich digitálních stop. Nové technologie propojující lidský mozek s počítačem – například prostřednictvím zařízení vyvíjených v rámci programu N3 americké agentury DARPA – by v budoucnu mohly být zneužity k manipulaci myšlení nebo dokonce k „psaní“ do mozku.
To vytváří zcela novou situaci: hranice mezi informačním prostorem a lidským tělem se stírá. Manipulace mysli se tak může dotýkat nejen našich názorů, ale i přímo mozkových procesů – což má hluboké důsledky pro pojetí svobody a autonomie.
Kognitivní útoky zatím nejsou jasně definovány jako válečný akt. Mezinárodní humanitární právo počítá především s fyzickým násilím – bombami a kulkami. Není jasné, zda například rozsáhlá zdravotní dezinformační kampaň, která povede k úmrtím, může být považována za ozbrojený útok podle Charty OSN.
Problém se týká i klasických válek: je obtížné odlišit běžné vojenské klamání (např. falešné manévry) od zakázaného zneužití důvěry (např. tajné sbírání DNA pod záminkou očkování). Právní nástroje na podobné taktiky zatím neexistují nebo nejsou aplikovány.
Autoři článku na webu The Conversation – profesor klinické genetiky David Gisselsson Nord a právní odborník na lidská práva Alberto Rinaldi z univerzity v Lundu – navrhují tři kroky Předefinovat pojem „hrozba“ (nejen jako fyzický útok, ale i jako informační operaci schopnou destabilizovat společnost), uznat psychologické škody jako skutečné válečné újmy (například i cílené způsobování stresu či paniky může mít ničivé následky) a opřít se o lidskoprávní rámec (současné právo chrání svobodu myšlení a zákaz válečné propagandy. Tyto nástroje je třeba více využívat i proti kognitivnímu útoku.)
Kognitivní válka je nenápadná, ale o to zákeřnější. Nezanechává kouř stoupající nad městy, ale otřásá důvěrou, racionalitou a v konečném důsledku i bezpečností celých společností. Pokud se právní rámce nepřizpůsobí této realitě, budoucí konflikty se budou odehrávat v naší hlavě – a my budeme bezbranní.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.