Představte si, že se ráno dozvíte o nové smrtící chřipce šířící se ve vašem městě. Úřady uklidňují situaci, ale sociální sítě zaplavují „odborníci“ s protichůdnými tvrzeními. Nemocnice praskají ve švech a lidé umírají – nejen na chřipku, ale i kvůli nedostupné péči. Později se ukáže, že celou paniku vyvolal cizí stát prostřednictvím záměrně šířených dezinformací. Přesto se to podle současného práva nepovažuje za akt války.
To je příklad tzv. kognitivní války (cog war) – války vedené v oblasti lidského myšlení a vnímání, často bez fyzických zbraní. Tento typ konfliktu se odehrává „pod prahem“ tradiční války a právní řády na něj nejsou připravené. Přesto může způsobit reálné škody – od chaosu až po smrtelné následky.
Kognitivní válka využívá manipulaci vnímání, emocí a chování jednotlivců, komunit i celých národů. V praxi může jít o formování veřejného mínění, šíření paniky nebo podkopávání důvěry v instituce. Klíčovým nástrojem je „reflexivní kontrola“, technika, kterou Rusko rozvíjí desítky let. Jejím cílem je přimět protivníka, aby činil rozhodnutí, která mu ve skutečnosti škodí, aniž by si manipulaci uvědomil.
Příklady z války na Ukrajině zahrnují například vyvolávání dojmů, že Ukrajina je historicky součástí Ruska, nebo že Západ je morálně zkažený. Během pandemie covidu-19 vedly dezinformace k odmítání ochranných opatření a užívání nebezpečných „léčebných“ metod – s fatálními následky. Šíření těchto narativů mělo podle expertů často geopolitické pozadí a bylo podporováno i uměle generovanými profily na sociálních sítích.
S nástupem digitálních nástrojů a umělé inteligence se kognitivní válka stává sofistikovanější. Technika zvaná mikrocílení (microtargeting) umožňuje přesně zacílit obsah na konkrétní osoby na základě jejich digitálních stop. Nové technologie propojující lidský mozek s počítačem – například prostřednictvím zařízení vyvíjených v rámci programu N3 americké agentury DARPA – by v budoucnu mohly být zneužity k manipulaci myšlení nebo dokonce k „psaní“ do mozku.
To vytváří zcela novou situaci: hranice mezi informačním prostorem a lidským tělem se stírá. Manipulace mysli se tak může dotýkat nejen našich názorů, ale i přímo mozkových procesů – což má hluboké důsledky pro pojetí svobody a autonomie.
Kognitivní útoky zatím nejsou jasně definovány jako válečný akt. Mezinárodní humanitární právo počítá především s fyzickým násilím – bombami a kulkami. Není jasné, zda například rozsáhlá zdravotní dezinformační kampaň, která povede k úmrtím, může být považována za ozbrojený útok podle Charty OSN.
Problém se týká i klasických válek: je obtížné odlišit běžné vojenské klamání (např. falešné manévry) od zakázaného zneužití důvěry (např. tajné sbírání DNA pod záminkou očkování). Právní nástroje na podobné taktiky zatím neexistují nebo nejsou aplikovány.
Autoři článku na webu The Conversation – profesor klinické genetiky David Gisselsson Nord a právní odborník na lidská práva Alberto Rinaldi z univerzity v Lundu – navrhují tři kroky Předefinovat pojem „hrozba“ (nejen jako fyzický útok, ale i jako informační operaci schopnou destabilizovat společnost), uznat psychologické škody jako skutečné válečné újmy (například i cílené způsobování stresu či paniky může mít ničivé následky) a opřít se o lidskoprávní rámec (současné právo chrání svobodu myšlení a zákaz válečné propagandy. Tyto nástroje je třeba více využívat i proti kognitivnímu útoku.)
Kognitivní válka je nenápadná, ale o to zákeřnější. Nezanechává kouř stoupající nad městy, ale otřásá důvěrou, racionalitou a v konečném důsledku i bezpečností celých společností. Pokud se právní rámce nepřizpůsobí této realitě, budoucí konflikty se budou odehrávat v naší hlavě – a my budeme bezbranní.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.
Bývalý starosta Pavel Novotný se bude opět podílet na vedení pražské městské části Řeporyje. Místní občanští demokraté se dohodli na spolupráci se zdejšími buňkami TOP 09 a ANO. Novotný už ale nebude nejvyšším představitelem obce, starostkou bude jeho sestra.
Přelom října a listopadu přináší kouzelný čas ztišení, kdy se podzimní příroda noří do melancholické atmosféry a otevírá prostor pro hlubší niternou revizi. Nadcházející víkend bude ideální příležitostí k zastavení se, načerpání nových sil před zimním obdobím a vymezení času pro sebe i své blízké. Podívejte se, co hvězdy připravily pro jednotlivá znamení zvěrokruhu.
Česká diplomacie dnes potvrdila velmi smutnou zprávu. Nejméně jeden český občan přišel o život při mimořádně tragické vlakové nehodě ve Španělsku, kde se srazily dvě soupravy na vysokorychlostní trati.
Světový hokej je v šoku z rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS). Ruští hokejisté dostanou možnost vrátit se na vrcholné reprezentační akce. Obavy o bezpečnost účastníků turnajů v případě účasti ruských týmů byly označeny za neopodstatněné. Jak reagovalo Česko?
Česko má za sebou připomínku 28. října, ale v listopadu se bude slavit výročí sametové revoluce. Hojně navštěvovaná akce na Národní třídě se letos nedočkala dotace od ministerstva kultury vedeného Oto Klempířem (Motoristé). Pořadatelé ale smutnit nemusí, protože obdrželi spoustu peněz od občanů.
Hned několik zástupců české kinematografie se ve středu dočkalo vyznamenání z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. Jednou z oceněných osobností byl i režisér Jan Hřebejk. K medaili pro úspěšného filmaře se rozhodl vyjádřit jeden z poslanců.
Převzetí českých a slovenských prodejen Tesco nizozemskou skupinou Ahold Delhaize, která provozuje síť Albert, představuje jednu z nejvýznamnějších změn na tuzemském maloobchodním trhu za poslední desetiletí. Hodnota transakce včetně převzatých závazků činí přibližně 41,4 miliardy korun. Pro české domácnosti je však nejdůležitější otázka, zda jeho uskutečnění nepovede k dražším potravinám.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.