Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio už počátkem března v hovoru s iráckým premiérem odsoudil tyto teroristické útoky, které zasahují i autonomní oblast Kurdistánu na severu země. Podle odhadů bylo na toto území vypáleno již přes 270 dronů a raket. Útoky míří nejen na americké jednotky a členy koalice proti IS, ale také na základny kurdské opozice. Itálie dokonce potvrdila, že útok na její vojáky v Iráku považuje za úmyslný čin.
Hlavním nástrojem íránského vlivu jsou Lidové mobilizační síly (PMF), zastřešující organizace desítek šíitských milic. Tyto skupiny, jako jsou Kataib Hizballáh nebo organizace Badr, mají s Íránem hluboké historické i operační vazby. PMF sice vznikly v roce 2014 pro boj proti Islámskému státu, nyní je však Teherán využívá jako svou prodlouženou ruku pro údery proti západním cílům.
V odvetě za narůstající agresi se tyto milice staly terčem intenzivních náletů. Od konce února byly zasaženy jejich tábory u Mosulu, Kirkúku i u syrských hranic, přičemž zahynuly desítky jejich členů. Irácké ministerstvo obrany informovalo o nasazení sebevražedných dronů proti jednotkám PMF a na sociálních sítích se spekuluje, že by mohlo jít o nové americké stroje typu LUCAS.
Strategický význam Iráku podtrhuje zejména oblast Kurdistánu. Právě sem se v posledním roce stáhla většina amerických sil z ostatních částí země a region slouží jako klíčová logistická spojka pro operace v Sýrii. Navíc tudy vedou ropovody do Turecka, což z Kurdistánu dělá geopolitickou křižovatku mezi Iránem, Tureckem a Sýrií. Teherán se nyní snaží tuto pozici Spojených států oslabit a donutit je soustředit pozornost na Irák místo na samotný Írán.
Kromě vojenských střetů čelí Irák i drtivým ekonomickým dopadům. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu nemůže země vyvážet ropu přes Perský záliv. Alternativní trasy přes Kurdistán mají jen omezenou kapacitu, což vede k finančním ztrátám a obavám z nedostatku potravin a dalšího zboží. Íránem podporované skupiny navíc útočí na tankery u kuvajtského pobřeží, čímž námořní obchod v oblasti prakticky zastavily.
Snaha Íránu udělat z Iráku svou „blízkou frontu“ trvá již desetiletí. Teherán systematicky posiloval milice a oslaboval irácké státní instituce, aby vytvořil závislost Bagdádu na své politice.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.