Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio už počátkem března v hovoru s iráckým premiérem odsoudil tyto teroristické útoky, které zasahují i autonomní oblast Kurdistánu na severu země. Podle odhadů bylo na toto území vypáleno již přes 270 dronů a raket. Útoky míří nejen na americké jednotky a členy koalice proti IS, ale také na základny kurdské opozice. Itálie dokonce potvrdila, že útok na její vojáky v Iráku považuje za úmyslný čin.
Hlavním nástrojem íránského vlivu jsou Lidové mobilizační síly (PMF), zastřešující organizace desítek šíitských milic. Tyto skupiny, jako jsou Kataib Hizballáh nebo organizace Badr, mají s Íránem hluboké historické i operační vazby. PMF sice vznikly v roce 2014 pro boj proti Islámskému státu, nyní je však Teherán využívá jako svou prodlouženou ruku pro údery proti západním cílům.
V odvetě za narůstající agresi se tyto milice staly terčem intenzivních náletů. Od konce února byly zasaženy jejich tábory u Mosulu, Kirkúku i u syrských hranic, přičemž zahynuly desítky jejich členů. Irácké ministerstvo obrany informovalo o nasazení sebevražedných dronů proti jednotkám PMF a na sociálních sítích se spekuluje, že by mohlo jít o nové americké stroje typu LUCAS.
Strategický význam Iráku podtrhuje zejména oblast Kurdistánu. Právě sem se v posledním roce stáhla většina amerických sil z ostatních částí země a region slouží jako klíčová logistická spojka pro operace v Sýrii. Navíc tudy vedou ropovody do Turecka, což z Kurdistánu dělá geopolitickou křižovatku mezi Iránem, Tureckem a Sýrií. Teherán se nyní snaží tuto pozici Spojených států oslabit a donutit je soustředit pozornost na Irák místo na samotný Írán.
Kromě vojenských střetů čelí Irák i drtivým ekonomickým dopadům. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu nemůže země vyvážet ropu přes Perský záliv. Alternativní trasy přes Kurdistán mají jen omezenou kapacitu, což vede k finančním ztrátám a obavám z nedostatku potravin a dalšího zboží. Íránem podporované skupiny navíc útočí na tankery u kuvajtského pobřeží, čímž námořní obchod v oblasti prakticky zastavily.
Snaha Íránu udělat z Iráku svou „blízkou frontu“ trvá již desetiletí. Teherán systematicky posiloval milice a oslaboval irácké státní instituce, aby vytvořil závislost Bagdádu na své politice.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.