Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio už počátkem března v hovoru s iráckým premiérem odsoudil tyto teroristické útoky, které zasahují i autonomní oblast Kurdistánu na severu země. Podle odhadů bylo na toto území vypáleno již přes 270 dronů a raket. Útoky míří nejen na americké jednotky a členy koalice proti IS, ale také na základny kurdské opozice. Itálie dokonce potvrdila, že útok na její vojáky v Iráku považuje za úmyslný čin.
Hlavním nástrojem íránského vlivu jsou Lidové mobilizační síly (PMF), zastřešující organizace desítek šíitských milic. Tyto skupiny, jako jsou Kataib Hizballáh nebo organizace Badr, mají s Íránem hluboké historické i operační vazby. PMF sice vznikly v roce 2014 pro boj proti Islámskému státu, nyní je však Teherán využívá jako svou prodlouženou ruku pro údery proti západním cílům.
V odvetě za narůstající agresi se tyto milice staly terčem intenzivních náletů. Od konce února byly zasaženy jejich tábory u Mosulu, Kirkúku i u syrských hranic, přičemž zahynuly desítky jejich členů. Irácké ministerstvo obrany informovalo o nasazení sebevražedných dronů proti jednotkám PMF a na sociálních sítích se spekuluje, že by mohlo jít o nové americké stroje typu LUCAS.
Strategický význam Iráku podtrhuje zejména oblast Kurdistánu. Právě sem se v posledním roce stáhla většina amerických sil z ostatních částí země a region slouží jako klíčová logistická spojka pro operace v Sýrii. Navíc tudy vedou ropovody do Turecka, což z Kurdistánu dělá geopolitickou křižovatku mezi Iránem, Tureckem a Sýrií. Teherán se nyní snaží tuto pozici Spojených států oslabit a donutit je soustředit pozornost na Irák místo na samotný Írán.
Kromě vojenských střetů čelí Irák i drtivým ekonomickým dopadům. Kvůli zablokování Hormuzského průlivu nemůže země vyvážet ropu přes Perský záliv. Alternativní trasy přes Kurdistán mají jen omezenou kapacitu, což vede k finančním ztrátám a obavám z nedostatku potravin a dalšího zboží. Íránem podporované skupiny navíc útočí na tankery u kuvajtského pobřeží, čímž námořní obchod v oblasti prakticky zastavily.
Snaha Íránu udělat z Iráku svou „blízkou frontu“ trvá již desetiletí. Teherán systematicky posiloval milice a oslaboval irácké státní instituce, aby vytvořil závislost Bagdádu na své politice.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
