Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Trumpova administrativa čelí vážnému dilematu: zatáhnout Spojené státy do války s Íránem po boku Izraele, nebo zachovat síly a pozornost pro důležitější strategickou prioritu – soupeření s Čínou. Gallagher tvrdí, že Írán není pro USA existenční hrozbou a jakékoli vojenské angažmá by znamenalo hluboké uvíznutí v další „věčné válce“, podobné těm v Iráku a Afghánistánu, ale tentokrát proti zemi s 90 miliony obyvatel a mnohem silnější armádou.
Izrael se však podle něj snaží Spojené státy do konfliktu zatáhnout, protože nedokáže sám zničit íránský jaderný program. Výsledkem je nebezpečný tlak na Washington, aby intervenoval přímo. Takový krok by nejen ohrozil životy amerických vojáků, ale zároveň odváděl pozornost od skutečných hrozeb, především rostoucího napětí s Čínou.
Po útocích z 7. října USA výrazně posílily vojenskou přítomnost v regionu, přesměrovaly lodě, vojáky i techniku k ochraně Izraele a odstrašení Íránu a jeho spojenců. Tyto kapacity ale často pocházejí z Indo-Pacifiku, kde měly původně čelit právě čínské expanzi.
Například systém protiraketové obrany THAAD, letadlová loď USS Carl Vinson či obranné baterie byly v dubnu přesunuty z Asie na Blízký východ. A jak v pondělí uvedla agentura Reuters, další letadlová loď USS Nimitz právě opustila Jihočínské moře a míří západním směrem. Tímto se podle Gallaghera zásadně oslabuje schopnost USA reagovat na případné čínské kroky v Tchajwanském průlivu či v Jihočínském moři.
Kromě toho se zvyšuje riziko útoků na přibližně 40 tisíc amerických vojáků rozmístěných v regionu. Írán opakovaně varoval, že pokud Izrael zaútočí na jeho jaderná zařízení, odpoví útoky na americké cíle. Tyto hrozby nyní nabývají reálných obrysů, a USA tak hrozí zatáhnutí do války, která nemá jasné cíle ani výhody, ale zato obrovské náklady.
Zatímco Čína nemá ambice dominovat Blízkému východu, má zde podle Gallaghera klíčové ekonomické zájmy. Přibližně polovina ropy dovážené do Číny pochází z Perského zálivu a Peking má s Teheránem úzké vztahy. Válka ohrožující íránský režim by tak byla pro Čínu ztrátou důležitého spojence.
Zároveň by ale čínské vedení mohlo válku využít ve svůj prospěch. USA zaměstnané konfliktem v Íránu by mohly poskytnout Pekingu příležitost k razantnějšímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři. Přesun amerických sil z Asie by Číně poskytl cenný strategický manévrovací prostor.
Kromě vojenských výhod by Čína mohla dále využít narativní linku, kterou razí od října: že Spojené státy uplatňují mezinárodní pravidla selektivně. USA právem kritizovaly Rusko za invazi na Ukrajinu, ale jak by ospravedlnily svou účast v útoku na Írán? Takový dvojí metr podle Gallaghera přispívá k tomu, že země globálního Jihu se od USA odvracejí a přiklánějí k Číně.
Trump se často chlubí, že během svého prvního funkčního období nezahájil žádnou novou válku. Ačkoliv tento obraz není zcela přesný, zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu by tuto pověst zcela zničilo a zklamalo by voliče, kteří doufali v mírovou zahraniční politiku.
V uplynulých letech slibovali prezidenti napříč stranami „pivot k Asii“, tedy přesun důrazu na Indo-Pacifik a strategickou soutěž s Čínou. Trumpův nový kabinet při nástupu do úřadu učinil stejné sliby. Avšak i tentokrát se zdá, že Spojené státy znovu uvíznou v Blízkém východě – regionu, jehož strategický význam pro americké zájmy neustále klesá.
Pokud chce prezident Trump zachovat své dědictví prezidenta, který se vyhýbá válkám, měl by se podle Gallaghera od konfliktu s Íránem distancovat. Zároveň by měl využít příležitosti a být tím prezidentem, který konečně přesměruje pozornost a zdroje Spojených států k tomu, co skutečně ohrožuje jejich globální postavení – tedy ke konkurenčnímu boji s Čínou.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.