Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Trumpova administrativa čelí vážnému dilematu: zatáhnout Spojené státy do války s Íránem po boku Izraele, nebo zachovat síly a pozornost pro důležitější strategickou prioritu – soupeření s Čínou. Gallagher tvrdí, že Írán není pro USA existenční hrozbou a jakékoli vojenské angažmá by znamenalo hluboké uvíznutí v další „věčné válce“, podobné těm v Iráku a Afghánistánu, ale tentokrát proti zemi s 90 miliony obyvatel a mnohem silnější armádou.
Izrael se však podle něj snaží Spojené státy do konfliktu zatáhnout, protože nedokáže sám zničit íránský jaderný program. Výsledkem je nebezpečný tlak na Washington, aby intervenoval přímo. Takový krok by nejen ohrozil životy amerických vojáků, ale zároveň odváděl pozornost od skutečných hrozeb, především rostoucího napětí s Čínou.
Po útocích z 7. října USA výrazně posílily vojenskou přítomnost v regionu, přesměrovaly lodě, vojáky i techniku k ochraně Izraele a odstrašení Íránu a jeho spojenců. Tyto kapacity ale často pocházejí z Indo-Pacifiku, kde měly původně čelit právě čínské expanzi.
Například systém protiraketové obrany THAAD, letadlová loď USS Carl Vinson či obranné baterie byly v dubnu přesunuty z Asie na Blízký východ. A jak v pondělí uvedla agentura Reuters, další letadlová loď USS Nimitz právě opustila Jihočínské moře a míří západním směrem. Tímto se podle Gallaghera zásadně oslabuje schopnost USA reagovat na případné čínské kroky v Tchajwanském průlivu či v Jihočínském moři.
Kromě toho se zvyšuje riziko útoků na přibližně 40 tisíc amerických vojáků rozmístěných v regionu. Írán opakovaně varoval, že pokud Izrael zaútočí na jeho jaderná zařízení, odpoví útoky na americké cíle. Tyto hrozby nyní nabývají reálných obrysů, a USA tak hrozí zatáhnutí do války, která nemá jasné cíle ani výhody, ale zato obrovské náklady.
Zatímco Čína nemá ambice dominovat Blízkému východu, má zde podle Gallaghera klíčové ekonomické zájmy. Přibližně polovina ropy dovážené do Číny pochází z Perského zálivu a Peking má s Teheránem úzké vztahy. Válka ohrožující íránský režim by tak byla pro Čínu ztrátou důležitého spojence.
Zároveň by ale čínské vedení mohlo válku využít ve svůj prospěch. USA zaměstnané konfliktem v Íránu by mohly poskytnout Pekingu příležitost k razantnějšímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři. Přesun amerických sil z Asie by Číně poskytl cenný strategický manévrovací prostor.
Kromě vojenských výhod by Čína mohla dále využít narativní linku, kterou razí od října: že Spojené státy uplatňují mezinárodní pravidla selektivně. USA právem kritizovaly Rusko za invazi na Ukrajinu, ale jak by ospravedlnily svou účast v útoku na Írán? Takový dvojí metr podle Gallaghera přispívá k tomu, že země globálního Jihu se od USA odvracejí a přiklánějí k Číně.
Trump se často chlubí, že během svého prvního funkčního období nezahájil žádnou novou válku. Ačkoliv tento obraz není zcela přesný, zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu by tuto pověst zcela zničilo a zklamalo by voliče, kteří doufali v mírovou zahraniční politiku.
V uplynulých letech slibovali prezidenti napříč stranami „pivot k Asii“, tedy přesun důrazu na Indo-Pacifik a strategickou soutěž s Čínou. Trumpův nový kabinet při nástupu do úřadu učinil stejné sliby. Avšak i tentokrát se zdá, že Spojené státy znovu uvíznou v Blízkém východě – regionu, jehož strategický význam pro americké zájmy neustále klesá.
Pokud chce prezident Trump zachovat své dědictví prezidenta, který se vyhýbá válkám, měl by se podle Gallaghera od konfliktu s Íránem distancovat. Zároveň by měl využít příležitosti a být tím prezidentem, který konečně přesměruje pozornost a zdroje Spojených států k tomu, co skutečně ohrožuje jejich globální postavení – tedy ke konkurenčnímu boji s Čínou.
Srpen je měsícem, na který Štefan Margita nemá nejlepší vzpomínky. Před třemi lety přišel o milovanou manželku Hanu Zagorovou. Od té chvíle se pečlivě stará o odkaz legendární zpěvačky. Tentokrát mohl v srpnu oznámit jejím fanouškům dobrou zprávu.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021.
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.