Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Trumpova administrativa čelí vážnému dilematu: zatáhnout Spojené státy do války s Íránem po boku Izraele, nebo zachovat síly a pozornost pro důležitější strategickou prioritu – soupeření s Čínou. Gallagher tvrdí, že Írán není pro USA existenční hrozbou a jakékoli vojenské angažmá by znamenalo hluboké uvíznutí v další „věčné válce“, podobné těm v Iráku a Afghánistánu, ale tentokrát proti zemi s 90 miliony obyvatel a mnohem silnější armádou.
Izrael se však podle něj snaží Spojené státy do konfliktu zatáhnout, protože nedokáže sám zničit íránský jaderný program. Výsledkem je nebezpečný tlak na Washington, aby intervenoval přímo. Takový krok by nejen ohrozil životy amerických vojáků, ale zároveň odváděl pozornost od skutečných hrozeb, především rostoucího napětí s Čínou.
Po útocích z 7. října USA výrazně posílily vojenskou přítomnost v regionu, přesměrovaly lodě, vojáky i techniku k ochraně Izraele a odstrašení Íránu a jeho spojenců. Tyto kapacity ale často pocházejí z Indo-Pacifiku, kde měly původně čelit právě čínské expanzi.
Například systém protiraketové obrany THAAD, letadlová loď USS Carl Vinson či obranné baterie byly v dubnu přesunuty z Asie na Blízký východ. A jak v pondělí uvedla agentura Reuters, další letadlová loď USS Nimitz právě opustila Jihočínské moře a míří západním směrem. Tímto se podle Gallaghera zásadně oslabuje schopnost USA reagovat na případné čínské kroky v Tchajwanském průlivu či v Jihočínském moři.
Kromě toho se zvyšuje riziko útoků na přibližně 40 tisíc amerických vojáků rozmístěných v regionu. Írán opakovaně varoval, že pokud Izrael zaútočí na jeho jaderná zařízení, odpoví útoky na americké cíle. Tyto hrozby nyní nabývají reálných obrysů, a USA tak hrozí zatáhnutí do války, která nemá jasné cíle ani výhody, ale zato obrovské náklady.
Zatímco Čína nemá ambice dominovat Blízkému východu, má zde podle Gallaghera klíčové ekonomické zájmy. Přibližně polovina ropy dovážené do Číny pochází z Perského zálivu a Peking má s Teheránem úzké vztahy. Válka ohrožující íránský režim by tak byla pro Čínu ztrátou důležitého spojence.
Zároveň by ale čínské vedení mohlo válku využít ve svůj prospěch. USA zaměstnané konfliktem v Íránu by mohly poskytnout Pekingu příležitost k razantnějšímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři. Přesun amerických sil z Asie by Číně poskytl cenný strategický manévrovací prostor.
Kromě vojenských výhod by Čína mohla dále využít narativní linku, kterou razí od října: že Spojené státy uplatňují mezinárodní pravidla selektivně. USA právem kritizovaly Rusko za invazi na Ukrajinu, ale jak by ospravedlnily svou účast v útoku na Írán? Takový dvojí metr podle Gallaghera přispívá k tomu, že země globálního Jihu se od USA odvracejí a přiklánějí k Číně.
Trump se často chlubí, že během svého prvního funkčního období nezahájil žádnou novou válku. Ačkoliv tento obraz není zcela přesný, zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu by tuto pověst zcela zničilo a zklamalo by voliče, kteří doufali v mírovou zahraniční politiku.
V uplynulých letech slibovali prezidenti napříč stranami „pivot k Asii“, tedy přesun důrazu na Indo-Pacifik a strategickou soutěž s Čínou. Trumpův nový kabinet při nástupu do úřadu učinil stejné sliby. Avšak i tentokrát se zdá, že Spojené státy znovu uvíznou v Blízkém východě – regionu, jehož strategický význam pro americké zájmy neustále klesá.
Pokud chce prezident Trump zachovat své dědictví prezidenta, který se vyhýbá válkám, měl by se podle Gallaghera od konfliktu s Íránem distancovat. Zároveň by měl využít příležitosti a být tím prezidentem, který konečně přesměruje pozornost a zdroje Spojených států k tomu, co skutečně ohrožuje jejich globální postavení – tedy ke konkurenčnímu boji s Čínou.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.