Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Trumpova administrativa čelí vážnému dilematu: zatáhnout Spojené státy do války s Íránem po boku Izraele, nebo zachovat síly a pozornost pro důležitější strategickou prioritu – soupeření s Čínou. Gallagher tvrdí, že Írán není pro USA existenční hrozbou a jakékoli vojenské angažmá by znamenalo hluboké uvíznutí v další „věčné válce“, podobné těm v Iráku a Afghánistánu, ale tentokrát proti zemi s 90 miliony obyvatel a mnohem silnější armádou.
Izrael se však podle něj snaží Spojené státy do konfliktu zatáhnout, protože nedokáže sám zničit íránský jaderný program. Výsledkem je nebezpečný tlak na Washington, aby intervenoval přímo. Takový krok by nejen ohrozil životy amerických vojáků, ale zároveň odváděl pozornost od skutečných hrozeb, především rostoucího napětí s Čínou.
Po útocích z 7. října USA výrazně posílily vojenskou přítomnost v regionu, přesměrovaly lodě, vojáky i techniku k ochraně Izraele a odstrašení Íránu a jeho spojenců. Tyto kapacity ale často pocházejí z Indo-Pacifiku, kde měly původně čelit právě čínské expanzi.
Například systém protiraketové obrany THAAD, letadlová loď USS Carl Vinson či obranné baterie byly v dubnu přesunuty z Asie na Blízký východ. A jak v pondělí uvedla agentura Reuters, další letadlová loď USS Nimitz právě opustila Jihočínské moře a míří západním směrem. Tímto se podle Gallaghera zásadně oslabuje schopnost USA reagovat na případné čínské kroky v Tchajwanském průlivu či v Jihočínském moři.
Kromě toho se zvyšuje riziko útoků na přibližně 40 tisíc amerických vojáků rozmístěných v regionu. Írán opakovaně varoval, že pokud Izrael zaútočí na jeho jaderná zařízení, odpoví útoky na americké cíle. Tyto hrozby nyní nabývají reálných obrysů, a USA tak hrozí zatáhnutí do války, která nemá jasné cíle ani výhody, ale zato obrovské náklady.
Zatímco Čína nemá ambice dominovat Blízkému východu, má zde podle Gallaghera klíčové ekonomické zájmy. Přibližně polovina ropy dovážené do Číny pochází z Perského zálivu a Peking má s Teheránem úzké vztahy. Válka ohrožující íránský režim by tak byla pro Čínu ztrátou důležitého spojence.
Zároveň by ale čínské vedení mohlo válku využít ve svůj prospěch. USA zaměstnané konfliktem v Íránu by mohly poskytnout Pekingu příležitost k razantnějšímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři. Přesun amerických sil z Asie by Číně poskytl cenný strategický manévrovací prostor.
Kromě vojenských výhod by Čína mohla dále využít narativní linku, kterou razí od října: že Spojené státy uplatňují mezinárodní pravidla selektivně. USA právem kritizovaly Rusko za invazi na Ukrajinu, ale jak by ospravedlnily svou účast v útoku na Írán? Takový dvojí metr podle Gallaghera přispívá k tomu, že země globálního Jihu se od USA odvracejí a přiklánějí k Číně.
Trump se často chlubí, že během svého prvního funkčního období nezahájil žádnou novou válku. Ačkoliv tento obraz není zcela přesný, zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu by tuto pověst zcela zničilo a zklamalo by voliče, kteří doufali v mírovou zahraniční politiku.
V uplynulých letech slibovali prezidenti napříč stranami „pivot k Asii“, tedy přesun důrazu na Indo-Pacifik a strategickou soutěž s Čínou. Trumpův nový kabinet při nástupu do úřadu učinil stejné sliby. Avšak i tentokrát se zdá, že Spojené státy znovu uvíznou v Blízkém východě – regionu, jehož strategický význam pro americké zájmy neustále klesá.
Pokud chce prezident Trump zachovat své dědictví prezidenta, který se vyhýbá válkám, měl by se podle Gallaghera od konfliktu s Íránem distancovat. Zároveň by měl využít příležitosti a být tím prezidentem, který konečně přesměruje pozornost a zdroje Spojených států k tomu, co skutečně ohrožuje jejich globální postavení – tedy ke konkurenčnímu boji s Čínou.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.