Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Trumpova administrativa čelí vážnému dilematu: zatáhnout Spojené státy do války s Íránem po boku Izraele, nebo zachovat síly a pozornost pro důležitější strategickou prioritu – soupeření s Čínou. Gallagher tvrdí, že Írán není pro USA existenční hrozbou a jakékoli vojenské angažmá by znamenalo hluboké uvíznutí v další „věčné válce“, podobné těm v Iráku a Afghánistánu, ale tentokrát proti zemi s 90 miliony obyvatel a mnohem silnější armádou.
Izrael se však podle něj snaží Spojené státy do konfliktu zatáhnout, protože nedokáže sám zničit íránský jaderný program. Výsledkem je nebezpečný tlak na Washington, aby intervenoval přímo. Takový krok by nejen ohrozil životy amerických vojáků, ale zároveň odváděl pozornost od skutečných hrozeb, především rostoucího napětí s Čínou.
Po útocích z 7. října USA výrazně posílily vojenskou přítomnost v regionu, přesměrovaly lodě, vojáky i techniku k ochraně Izraele a odstrašení Íránu a jeho spojenců. Tyto kapacity ale často pocházejí z Indo-Pacifiku, kde měly původně čelit právě čínské expanzi.
Například systém protiraketové obrany THAAD, letadlová loď USS Carl Vinson či obranné baterie byly v dubnu přesunuty z Asie na Blízký východ. A jak v pondělí uvedla agentura Reuters, další letadlová loď USS Nimitz právě opustila Jihočínské moře a míří západním směrem. Tímto se podle Gallaghera zásadně oslabuje schopnost USA reagovat na případné čínské kroky v Tchajwanském průlivu či v Jihočínském moři.
Kromě toho se zvyšuje riziko útoků na přibližně 40 tisíc amerických vojáků rozmístěných v regionu. Írán opakovaně varoval, že pokud Izrael zaútočí na jeho jaderná zařízení, odpoví útoky na americké cíle. Tyto hrozby nyní nabývají reálných obrysů, a USA tak hrozí zatáhnutí do války, která nemá jasné cíle ani výhody, ale zato obrovské náklady.
Zatímco Čína nemá ambice dominovat Blízkému východu, má zde podle Gallaghera klíčové ekonomické zájmy. Přibližně polovina ropy dovážené do Číny pochází z Perského zálivu a Peking má s Teheránem úzké vztahy. Válka ohrožující íránský režim by tak byla pro Čínu ztrátou důležitého spojence.
Zároveň by ale čínské vedení mohlo válku využít ve svůj prospěch. USA zaměstnané konfliktem v Íránu by mohly poskytnout Pekingu příležitost k razantnějšímu postupu vůči Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři. Přesun amerických sil z Asie by Číně poskytl cenný strategický manévrovací prostor.
Kromě vojenských výhod by Čína mohla dále využít narativní linku, kterou razí od října: že Spojené státy uplatňují mezinárodní pravidla selektivně. USA právem kritizovaly Rusko za invazi na Ukrajinu, ale jak by ospravedlnily svou účast v útoku na Írán? Takový dvojí metr podle Gallaghera přispívá k tomu, že země globálního Jihu se od USA odvracejí a přiklánějí k Číně.
Trump se často chlubí, že během svého prvního funkčního období nezahájil žádnou novou válku. Ačkoliv tento obraz není zcela přesný, zapojení USA do izraelsko-íránského konfliktu by tuto pověst zcela zničilo a zklamalo by voliče, kteří doufali v mírovou zahraniční politiku.
V uplynulých letech slibovali prezidenti napříč stranami „pivot k Asii“, tedy přesun důrazu na Indo-Pacifik a strategickou soutěž s Čínou. Trumpův nový kabinet při nástupu do úřadu učinil stejné sliby. Avšak i tentokrát se zdá, že Spojené státy znovu uvíznou v Blízkém východě – regionu, jehož strategický význam pro americké zájmy neustále klesá.
Pokud chce prezident Trump zachovat své dědictví prezidenta, který se vyhýbá válkám, měl by se podle Gallaghera od konfliktu s Íránem distancovat. Zároveň by měl využít příležitosti a být tím prezidentem, který konečně přesměruje pozornost a zdroje Spojených států k tomu, co skutečně ohrožuje jejich globální postavení – tedy ke konkurenčnímu boji s Čínou.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.