Na Ukrajině každý den přicházejí tisíce záběrů z bojové linie – tanky zachvácené plameny, vojáci prchající před drony, výbuchy. A nyní tyto záběry nejsou jen svědectvím války, ale i měnou. Ukrajinská armáda totiž zavedla systém, v němž se body za zničené cíle směňují za výbavu. Válka se tak mění v digitální soutěž, kterou někteří přirovnávají k počítačové hře.
Pod názvem „Armáda dronů: Bonus“ (nebo také „e-body“) ukrajinské jednotky sbírají body za každého zabitého ruského vojáka či zničenou techniku. Odměny nejsou symbolické – za likvidaci raketometu je například 50 bodů, tank přináší 40 a poškozený tank 20.
Za tímto systémem stojí tým Brave 1, složený z odborníků z vlády i armády. Hlavním architektem programu je ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov, který jej popisuje jako nástroj pro lepší využívání omezených zdrojů. „Jde o kvalitní data, matematiku války,“ říká.
Po třech a půl letech brutální války už však nejde jen o efektivitu. Fedorov připouští, že důležitou roli hraje i motivace vyčerpaných vojáků. „Vidíme, jak změna hodnot bodů ovlivňuje jejich ochotu bojovat.“
Ačkoliv program funguje jako vojenská verze Amazonu – vojáci si mohou za získané body koupit vybavení v online katalogu – jeho duch je syrový. Každé nahrané video je analyzováno, vyhodnoceno a podle vojenských priorit oceněno. Videa mrtvých nepřátel tak mají konkrétní cenu.
Podle vyjádření frontových vojáků, které oslovila BBC, má systém smíšené přijetí. Někteří jej vnímají jako přínos, protože urychluje přístup k výbavě a posiluje motivaci. „Je to způsob, jak nahradit ztráty a zároveň uštědřit ty nepříteli,“ říká voják Volodymyr z 108. brigády.
Jiní ale upozorňují na problémy. Podle vojáka s přezdívkou Dymytro některé jednotky soupeří o zásahy, přebírají si „zásluhy“ nebo útočí na již znehybněnou techniku, jen aby získaly body. „Celý ten systém je jen důsledkem pokřiveného zvyku vše zpeněžit – i vlastní smrt,“ napsal BBC.
Analytici v Kyjevě hodnotí každý zásah ve dvou kategoriích – „zásah“ a „zničení“. Zajímavostí je, že živý zajatec má větší hodnotu než mrtvý nepřítel – až desetinásobek. „Zajatý Rus se dá využít při výměnách,“ vysvětluje analytik Volodia.
Se změnami na bojišti se systém přizpůsobuje – například kvůli zvýšenému nasazení ruských motorizovaných hlídek pěších vojáků se zvýšila bodová hodnota za každého zabitého vojáka z 2 na 6 bodů. Cennější jsou také operátoři ruských dronů než samotné stroje.
Vylepšený Brave 1 Market nabízí více než 1 600 položek – od náhradních dílů po pozemní drony, které evakuují raněné. Vojáci mohou body směnit přímo za zboží a přidat hodnocení, zatímco účet nakonec zaplatí ministerstvo obrany. Cílem není nahradit tradiční vojenské zakázky, ale obejít jejich pomalost.
Tento přístup sice může znít cynicky – „body za zabíjení“, „Amazon pro válku“ – ale z ukrajinského pohledu jde o nutnost. Země čelí přesile a musí využít každou inovaci, aby přežila.
„Sbíráme data a děláme rozhodnutí na základě strategie,“ uzavírá Fedorov. „Je to válka, a my se snažíme bojovat co nejúčinněji.“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.