Na Ukrajině každý den přicházejí tisíce záběrů z bojové linie – tanky zachvácené plameny, vojáci prchající před drony, výbuchy. A nyní tyto záběry nejsou jen svědectvím války, ale i měnou. Ukrajinská armáda totiž zavedla systém, v němž se body za zničené cíle směňují za výbavu. Válka se tak mění v digitální soutěž, kterou někteří přirovnávají k počítačové hře.
Pod názvem „Armáda dronů: Bonus“ (nebo také „e-body“) ukrajinské jednotky sbírají body za každého zabitého ruského vojáka či zničenou techniku. Odměny nejsou symbolické – za likvidaci raketometu je například 50 bodů, tank přináší 40 a poškozený tank 20.
Za tímto systémem stojí tým Brave 1, složený z odborníků z vlády i armády. Hlavním architektem programu je ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov, který jej popisuje jako nástroj pro lepší využívání omezených zdrojů. „Jde o kvalitní data, matematiku války,“ říká.
Po třech a půl letech brutální války už však nejde jen o efektivitu. Fedorov připouští, že důležitou roli hraje i motivace vyčerpaných vojáků. „Vidíme, jak změna hodnot bodů ovlivňuje jejich ochotu bojovat.“
Ačkoliv program funguje jako vojenská verze Amazonu – vojáci si mohou za získané body koupit vybavení v online katalogu – jeho duch je syrový. Každé nahrané video je analyzováno, vyhodnoceno a podle vojenských priorit oceněno. Videa mrtvých nepřátel tak mají konkrétní cenu.
Podle vyjádření frontových vojáků, které oslovila BBC, má systém smíšené přijetí. Někteří jej vnímají jako přínos, protože urychluje přístup k výbavě a posiluje motivaci. „Je to způsob, jak nahradit ztráty a zároveň uštědřit ty nepříteli,“ říká voják Volodymyr z 108. brigády.
Jiní ale upozorňují na problémy. Podle vojáka s přezdívkou Dymytro některé jednotky soupeří o zásahy, přebírají si „zásluhy“ nebo útočí na již znehybněnou techniku, jen aby získaly body. „Celý ten systém je jen důsledkem pokřiveného zvyku vše zpeněžit – i vlastní smrt,“ napsal BBC.
Analytici v Kyjevě hodnotí každý zásah ve dvou kategoriích – „zásah“ a „zničení“. Zajímavostí je, že živý zajatec má větší hodnotu než mrtvý nepřítel – až desetinásobek. „Zajatý Rus se dá využít při výměnách,“ vysvětluje analytik Volodia.
Se změnami na bojišti se systém přizpůsobuje – například kvůli zvýšenému nasazení ruských motorizovaných hlídek pěších vojáků se zvýšila bodová hodnota za každého zabitého vojáka z 2 na 6 bodů. Cennější jsou také operátoři ruských dronů než samotné stroje.
Vylepšený Brave 1 Market nabízí více než 1 600 položek – od náhradních dílů po pozemní drony, které evakuují raněné. Vojáci mohou body směnit přímo za zboží a přidat hodnocení, zatímco účet nakonec zaplatí ministerstvo obrany. Cílem není nahradit tradiční vojenské zakázky, ale obejít jejich pomalost.
Tento přístup sice může znít cynicky – „body za zabíjení“, „Amazon pro válku“ – ale z ukrajinského pohledu jde o nutnost. Země čelí přesile a musí využít každou inovaci, aby přežila.
„Sbíráme data a děláme rozhodnutí na základě strategie,“ uzavírá Fedorov. „Je to válka, a my se snažíme bojovat co nejúčinněji.“
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.