Na Ukrajině každý den přicházejí tisíce záběrů z bojové linie – tanky zachvácené plameny, vojáci prchající před drony, výbuchy. A nyní tyto záběry nejsou jen svědectvím války, ale i měnou. Ukrajinská armáda totiž zavedla systém, v němž se body za zničené cíle směňují za výbavu. Válka se tak mění v digitální soutěž, kterou někteří přirovnávají k počítačové hře.
Pod názvem „Armáda dronů: Bonus“ (nebo také „e-body“) ukrajinské jednotky sbírají body za každého zabitého ruského vojáka či zničenou techniku. Odměny nejsou symbolické – za likvidaci raketometu je například 50 bodů, tank přináší 40 a poškozený tank 20.
Za tímto systémem stojí tým Brave 1, složený z odborníků z vlády i armády. Hlavním architektem programu je ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov, který jej popisuje jako nástroj pro lepší využívání omezených zdrojů. „Jde o kvalitní data, matematiku války,“ říká.
Po třech a půl letech brutální války už však nejde jen o efektivitu. Fedorov připouští, že důležitou roli hraje i motivace vyčerpaných vojáků. „Vidíme, jak změna hodnot bodů ovlivňuje jejich ochotu bojovat.“
Ačkoliv program funguje jako vojenská verze Amazonu – vojáci si mohou za získané body koupit vybavení v online katalogu – jeho duch je syrový. Každé nahrané video je analyzováno, vyhodnoceno a podle vojenských priorit oceněno. Videa mrtvých nepřátel tak mají konkrétní cenu.
Podle vyjádření frontových vojáků, které oslovila BBC, má systém smíšené přijetí. Někteří jej vnímají jako přínos, protože urychluje přístup k výbavě a posiluje motivaci. „Je to způsob, jak nahradit ztráty a zároveň uštědřit ty nepříteli,“ říká voják Volodymyr z 108. brigády.
Jiní ale upozorňují na problémy. Podle vojáka s přezdívkou Dymytro některé jednotky soupeří o zásahy, přebírají si „zásluhy“ nebo útočí na již znehybněnou techniku, jen aby získaly body. „Celý ten systém je jen důsledkem pokřiveného zvyku vše zpeněžit – i vlastní smrt,“ napsal BBC.
Analytici v Kyjevě hodnotí každý zásah ve dvou kategoriích – „zásah“ a „zničení“. Zajímavostí je, že živý zajatec má větší hodnotu než mrtvý nepřítel – až desetinásobek. „Zajatý Rus se dá využít při výměnách,“ vysvětluje analytik Volodia.
Se změnami na bojišti se systém přizpůsobuje – například kvůli zvýšenému nasazení ruských motorizovaných hlídek pěších vojáků se zvýšila bodová hodnota za každého zabitého vojáka z 2 na 6 bodů. Cennější jsou také operátoři ruských dronů než samotné stroje.
Vylepšený Brave 1 Market nabízí více než 1 600 položek – od náhradních dílů po pozemní drony, které evakuují raněné. Vojáci mohou body směnit přímo za zboží a přidat hodnocení, zatímco účet nakonec zaplatí ministerstvo obrany. Cílem není nahradit tradiční vojenské zakázky, ale obejít jejich pomalost.
Tento přístup sice může znít cynicky – „body za zabíjení“, „Amazon pro válku“ – ale z ukrajinského pohledu jde o nutnost. Země čelí přesile a musí využít každou inovaci, aby přežila.
„Sbíráme data a děláme rozhodnutí na základě strategie,“ uzavírá Fedorov. „Je to válka, a my se snažíme bojovat co nejúčinněji.“
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.