Na Ukrajině každý den přicházejí tisíce záběrů z bojové linie – tanky zachvácené plameny, vojáci prchající před drony, výbuchy. A nyní tyto záběry nejsou jen svědectvím války, ale i měnou. Ukrajinská armáda totiž zavedla systém, v němž se body za zničené cíle směňují za výbavu. Válka se tak mění v digitální soutěž, kterou někteří přirovnávají k počítačové hře.
Pod názvem „Armáda dronů: Bonus“ (nebo také „e-body“) ukrajinské jednotky sbírají body za každého zabitého ruského vojáka či zničenou techniku. Odměny nejsou symbolické – za likvidaci raketometu je například 50 bodů, tank přináší 40 a poškozený tank 20.
Za tímto systémem stojí tým Brave 1, složený z odborníků z vlády i armády. Hlavním architektem programu je ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov, který jej popisuje jako nástroj pro lepší využívání omezených zdrojů. „Jde o kvalitní data, matematiku války,“ říká.
Po třech a půl letech brutální války už však nejde jen o efektivitu. Fedorov připouští, že důležitou roli hraje i motivace vyčerpaných vojáků. „Vidíme, jak změna hodnot bodů ovlivňuje jejich ochotu bojovat.“
Ačkoliv program funguje jako vojenská verze Amazonu – vojáci si mohou za získané body koupit vybavení v online katalogu – jeho duch je syrový. Každé nahrané video je analyzováno, vyhodnoceno a podle vojenských priorit oceněno. Videa mrtvých nepřátel tak mají konkrétní cenu.
Podle vyjádření frontových vojáků, které oslovila BBC, má systém smíšené přijetí. Někteří jej vnímají jako přínos, protože urychluje přístup k výbavě a posiluje motivaci. „Je to způsob, jak nahradit ztráty a zároveň uštědřit ty nepříteli,“ říká voják Volodymyr z 108. brigády.
Jiní ale upozorňují na problémy. Podle vojáka s přezdívkou Dymytro některé jednotky soupeří o zásahy, přebírají si „zásluhy“ nebo útočí na již znehybněnou techniku, jen aby získaly body. „Celý ten systém je jen důsledkem pokřiveného zvyku vše zpeněžit – i vlastní smrt,“ napsal BBC.
Analytici v Kyjevě hodnotí každý zásah ve dvou kategoriích – „zásah“ a „zničení“. Zajímavostí je, že živý zajatec má větší hodnotu než mrtvý nepřítel – až desetinásobek. „Zajatý Rus se dá využít při výměnách,“ vysvětluje analytik Volodia.
Se změnami na bojišti se systém přizpůsobuje – například kvůli zvýšenému nasazení ruských motorizovaných hlídek pěších vojáků se zvýšila bodová hodnota za každého zabitého vojáka z 2 na 6 bodů. Cennější jsou také operátoři ruských dronů než samotné stroje.
Vylepšený Brave 1 Market nabízí více než 1 600 položek – od náhradních dílů po pozemní drony, které evakuují raněné. Vojáci mohou body směnit přímo za zboží a přidat hodnocení, zatímco účet nakonec zaplatí ministerstvo obrany. Cílem není nahradit tradiční vojenské zakázky, ale obejít jejich pomalost.
Tento přístup sice může znít cynicky – „body za zabíjení“, „Amazon pro válku“ – ale z ukrajinského pohledu jde o nutnost. Země čelí přesile a musí využít každou inovaci, aby přežila.
„Sbíráme data a děláme rozhodnutí na základě strategie,“ uzavírá Fedorov. „Je to válka, a my se snažíme bojovat co nejúčinněji.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.