Na Ukrajině každý den přicházejí tisíce záběrů z bojové linie – tanky zachvácené plameny, vojáci prchající před drony, výbuchy. A nyní tyto záběry nejsou jen svědectvím války, ale i měnou. Ukrajinská armáda totiž zavedla systém, v němž se body za zničené cíle směňují za výbavu. Válka se tak mění v digitální soutěž, kterou někteří přirovnávají k počítačové hře.
Pod názvem „Armáda dronů: Bonus“ (nebo také „e-body“) ukrajinské jednotky sbírají body za každého zabitého ruského vojáka či zničenou techniku. Odměny nejsou symbolické – za likvidaci raketometu je například 50 bodů, tank přináší 40 a poškozený tank 20.
Za tímto systémem stojí tým Brave 1, složený z odborníků z vlády i armády. Hlavním architektem programu je ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov, který jej popisuje jako nástroj pro lepší využívání omezených zdrojů. „Jde o kvalitní data, matematiku války,“ říká.
Po třech a půl letech brutální války už však nejde jen o efektivitu. Fedorov připouští, že důležitou roli hraje i motivace vyčerpaných vojáků. „Vidíme, jak změna hodnot bodů ovlivňuje jejich ochotu bojovat.“
Ačkoliv program funguje jako vojenská verze Amazonu – vojáci si mohou za získané body koupit vybavení v online katalogu – jeho duch je syrový. Každé nahrané video je analyzováno, vyhodnoceno a podle vojenských priorit oceněno. Videa mrtvých nepřátel tak mají konkrétní cenu.
Podle vyjádření frontových vojáků, které oslovila BBC, má systém smíšené přijetí. Někteří jej vnímají jako přínos, protože urychluje přístup k výbavě a posiluje motivaci. „Je to způsob, jak nahradit ztráty a zároveň uštědřit ty nepříteli,“ říká voják Volodymyr z 108. brigády.
Jiní ale upozorňují na problémy. Podle vojáka s přezdívkou Dymytro některé jednotky soupeří o zásahy, přebírají si „zásluhy“ nebo útočí na již znehybněnou techniku, jen aby získaly body. „Celý ten systém je jen důsledkem pokřiveného zvyku vše zpeněžit – i vlastní smrt,“ napsal BBC.
Analytici v Kyjevě hodnotí každý zásah ve dvou kategoriích – „zásah“ a „zničení“. Zajímavostí je, že živý zajatec má větší hodnotu než mrtvý nepřítel – až desetinásobek. „Zajatý Rus se dá využít při výměnách,“ vysvětluje analytik Volodia.
Se změnami na bojišti se systém přizpůsobuje – například kvůli zvýšenému nasazení ruských motorizovaných hlídek pěších vojáků se zvýšila bodová hodnota za každého zabitého vojáka z 2 na 6 bodů. Cennější jsou také operátoři ruských dronů než samotné stroje.
Vylepšený Brave 1 Market nabízí více než 1 600 položek – od náhradních dílů po pozemní drony, které evakuují raněné. Vojáci mohou body směnit přímo za zboží a přidat hodnocení, zatímco účet nakonec zaplatí ministerstvo obrany. Cílem není nahradit tradiční vojenské zakázky, ale obejít jejich pomalost.
Tento přístup sice může znít cynicky – „body za zabíjení“, „Amazon pro válku“ – ale z ukrajinského pohledu jde o nutnost. Země čelí přesile a musí využít každou inovaci, aby přežila.
„Sbíráme data a děláme rozhodnutí na základě strategie,“ uzavírá Fedorov. „Je to válka, a my se snažíme bojovat co nejúčinněji.“
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.