Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Mezi návštěvníky, které v nedávné době hostil Si Ťin-pching, byli i nejbližší spojenci USA. Britský premiér Keir Starmer a kanadský premiér Mark Carney navštívili Čínu minulý měsíc, následováni finským prezidentem Petteri Orpem. Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Pekingu objevil v prosinci a brzy se očekává příjezd německého kancléře Friedricha Merze. Z pohledu Číny jde o jasný signál, že éra úvah o ekonomickém odloučení od Pekingu končí a západní lídři začínají Čínu vnímat jako spolehlivého partnera, zejména v kontrastu s Trumpovou administrativou.
Tato diplomatická ofenziva přináší Pekingu i hmatatelné výsledky. Kanadský premiér Carney během své návštěvy, první od roku 2017, zmírnil přísná cla na čínské elektromobily výměnou za snížení bariér pro kanadské zemědělské produkty. Podobně i Evropská unie dospěla k dohodě, která nahrazuje cla na čínské vozy závazky ohledně minimálních prodejních cen, čímž se zmírnilo dlouhodobé napětí v automobilovém průmyslu.
Britský premiér Starmer zase vyzdvihl obchodní příležitosti pro Spojené království jen několik dní poté, co jeho vláda schválila plány na výstavbu kontroverzní čínské „megaambasády“ v Londýně. Podle odborníků stojí za touto diplomacií především realismus. Přestože nedůvěra vůči Pekingu přetrvává, zejména kvůli jeho podpoře ruského válečného úsilí na Ukrajině, evropské státy si uvědomují, že Čínu nelze ignorovat v době, kdy se USA pod Trumpovým vedením chovají podle jejich názoru nevyzpytatelně.
Analytici v Číně jsou optimističtí a domnívají se, že teorie o „odpojování“ od čínské ekonomiky se v praxi ukázala jako nepopulární a obtížně proveditelná. Naznačují také, že po odchodu USA z mnoha orgánů OSN a Trumpových snahách o vytvoření paralelních diplomatických struktur bude Evropa potřebovat Čínu jako mezinárodní protiváhu. To by mohlo vést k dalším kompromisům v otázkách obchodu, přístupu k technologiím nebo k oživení dříve pozastavené investiční dohody mezi EU a Čínou.
Peking se však brání narativu, že pouze „využívá“ rozporů mezi USA a jejich spojenci. Oteplování vztahů prezentuje jako nevyhnutelný výsledek čínského rozvoje, který přináší stabilitu mezinárodnímu společenství. Čínská vize světa počítá s řádem, který není ovládán americkými hodnotami a ideologickými bloky, ale kde se země rozhodují na základě společných ekonomických a strategických zájmů. V době, kdy se v Evropě otevřeně mluví o vzniku nového světového uspořádání, chce Peking ukázat, že jeho čas právě nastal.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.