Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Mezi návštěvníky, které v nedávné době hostil Si Ťin-pching, byli i nejbližší spojenci USA. Britský premiér Keir Starmer a kanadský premiér Mark Carney navštívili Čínu minulý měsíc, následováni finským prezidentem Petteri Orpem. Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Pekingu objevil v prosinci a brzy se očekává příjezd německého kancléře Friedricha Merze. Z pohledu Číny jde o jasný signál, že éra úvah o ekonomickém odloučení od Pekingu končí a západní lídři začínají Čínu vnímat jako spolehlivého partnera, zejména v kontrastu s Trumpovou administrativou.
Tato diplomatická ofenziva přináší Pekingu i hmatatelné výsledky. Kanadský premiér Carney během své návštěvy, první od roku 2017, zmírnil přísná cla na čínské elektromobily výměnou za snížení bariér pro kanadské zemědělské produkty. Podobně i Evropská unie dospěla k dohodě, která nahrazuje cla na čínské vozy závazky ohledně minimálních prodejních cen, čímž se zmírnilo dlouhodobé napětí v automobilovém průmyslu.
Britský premiér Starmer zase vyzdvihl obchodní příležitosti pro Spojené království jen několik dní poté, co jeho vláda schválila plány na výstavbu kontroverzní čínské „megaambasády“ v Londýně. Podle odborníků stojí za touto diplomacií především realismus. Přestože nedůvěra vůči Pekingu přetrvává, zejména kvůli jeho podpoře ruského válečného úsilí na Ukrajině, evropské státy si uvědomují, že Čínu nelze ignorovat v době, kdy se USA pod Trumpovým vedením chovají podle jejich názoru nevyzpytatelně.
Analytici v Číně jsou optimističtí a domnívají se, že teorie o „odpojování“ od čínské ekonomiky se v praxi ukázala jako nepopulární a obtížně proveditelná. Naznačují také, že po odchodu USA z mnoha orgánů OSN a Trumpových snahách o vytvoření paralelních diplomatických struktur bude Evropa potřebovat Čínu jako mezinárodní protiváhu. To by mohlo vést k dalším kompromisům v otázkách obchodu, přístupu k technologiím nebo k oživení dříve pozastavené investiční dohody mezi EU a Čínou.
Peking se však brání narativu, že pouze „využívá“ rozporů mezi USA a jejich spojenci. Oteplování vztahů prezentuje jako nevyhnutelný výsledek čínského rozvoje, který přináší stabilitu mezinárodnímu společenství. Čínská vize světa počítá s řádem, který není ovládán americkými hodnotami a ideologickými bloky, ale kde se země rozhodují na základě společných ekonomických a strategických zájmů. V době, kdy se v Evropě otevřeně mluví o vzniku nového světového uspořádání, chce Peking ukázat, že jeho čas právě nastal.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.