Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.
Ačkoliv teroristické hnutí Islámský stát přišlo o své fyzické území již v roce 2018 a počet útoků v Evropě od té doby výrazně klesl, jeho extremistická ideologie nadále oslovuje určité skupiny obyvatel.
Útok v Berlíně ukazuje, že proces radikalizace nezanikl a představuje trvalou hrozbu pro bezpečnost evropských států. Zmařené i dokonané akce z posledních let potvrzují, že teroristé se často zaměřují na kulturní akce nebo komunity, které jsou v rozporu s jejich viděním světa.
Současný profil útočníků odpovídá dlouhodobým sociologickým pozorováním. Pachatelem berlínského útoku byl v Německu narozený muž libanonského původu, což zapadá do vzorce radikalizace u části druhé generace přistěhovalců. Podobné zázemí měli i mladíci, kteří v létě 2024 plánovali útok na koncert zpěvačky Taylor Swift ve Vídni.
Odborníci podle webu The Conversation poukazují na to, že potomci imigrantů často vyrůstají v sekulárním prostředí a k radikální formě islámu se obracejí až v pozdějším věku, mnohdy v reakci na osobní krize nebo pobyt ve vězení.
Tento fenomén bývá popisován jako forma generační revolty vůči vlastním rodičům, kteří do Evropy přišli s cílem zajistit rodině lepší život. Naopak u třetí generace přistěhovalců se již radikalizace objevuje minimálně, neboť bývají lépe integrováni do společnosti.
Berlínský útok okamžitě vyvolal vlnu ostrých politických debat. Němečtí politici označili čin za teroristický akt, přičemž formulace některých představitelů vyvolaly diskusi o přesném rozlišování mezi politickým islamismem a náboženstvím jako takovým. Očekává se, že událost znovu vyhrotí politické spory ohledně migrační politiky a bezpečnosti.
Bezpečnostní analytici zdůrazňují, že pro efektivní potírání extremismu je nutné řešit i hlubší sociální a ekonomické příčiny, které k radikalizaci vedou. Pocit vyčlenění ze společnosti a sociální frustrace totiž vytvářejí živnou půdu pro šíření radikálních myšlenek bez ohledu na to, z jaké části ideologického spektra pocházejí.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.
Sledovat na vlastní oči kolaps ledovců za hlasitého potlesku turistů, kteří si neuvědomují souvislosti, se pro mnohé průvodce v Antarktidě stalo neúnosným zážitkem. Práce v obklopení tučňáků, kosatek a nedotčené přírody platila roky za vysněné povolání. Pro řadu z nich se však tato výsada postupně proměnila v morální dilema, které nakonec vyústilo v odchod ze zaměstnání.
Rusko a Severní Korea dokončují výstavbu svého vládního projektu v podobě prvního silničního mostu, který země přímo propojí. Stavba překlenuje řeku Tumen a spojuje ruský Khasan se severokorejským městem Tumangang v odlehlé pohraniční oblasti. Oficiální místa obou států prezentují nový přechod především jako prostředek pro rozvoj vzájemného obchodu, turismu a posílení kulturních vazeb.
Americký prezident Donald Trump vystoupil na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii obklopen šéfy největších zbrojařských firem v zemi. Jeho vzkaz byl zcela jasný: Spojené státy potřebují vyrábět více zbraní, a to výrazně rychlejším tempem. Po jeho boku stál ministr obrany Pete Hegseth, přičemž celá akce měla podpořit americký průmysl a posílit vojenské kapacity státu. V zákulisí se však podle CNN hlasitě hovořilo o obrovských zásobách sofistikované munice, které padly během nedávných intenzivních bojů s Íránem.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.