Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ministerstvo obrany oficiálně oznámilo jen „posílení obranné pozice“ v regionu, když šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí večer sdělil, že nařídil rozmístění „dalších schopností“ v rámci Centrálního velení USA. Detaily však zůstávají záměrně nejasné – což může být snaha zachovat operační flexibilitu pro prezidenta, který se v pondělí předčasně vrátil z kanadského summitu G7.
Přesto se pozorovatelům podařilo zachytit významné pohyby amerických tankovacích letounů KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, které mířily směrem na východ. Některé z nich byly později zaznamenány i nad východní Evropou a dále. Tyto stroje by mohly být přípravou na doprovod dálkových bombardérů B-2 Spirit při případné misi nad Íránem.
Fordo, klíčové íránské zařízení na obohacování uranu, je vybudováno v hloubce 80 až 90 metrů pod horami. Takovou hloubku je možné zasáhnout pouze speciální konvenční bombou GBU-57/B, známou jako Massive Ordnance Penetrator, která váží 13,6 tuny. Jediným letounem certifikovaným k jejímu nesení je právě B-2, který by k cíli musel startovat buď z amerického Whitemanu v Missouri, z britského Fairfordu, nebo z izolované letecké základny Diego García v Indickém oceánu.
Podle satelitních snímků bylo v květnu na Diego Garcíe rozmístěno až šest bombardérů B-2, což je zhruba polovina aktuálně operačně schopného amerického arzenálu těchto strojů. Od té doby ale nebyly zveřejněny žádné nové informace. Je však známo, že několik komerčních poskytovatelů satelitních dat má smlouvy s vládními agenturami, což může vysvětlovat současné informační vakuum.
Odborníci tvrdí, že útok na Fordo by vyžadoval více než jeden přesný zásah. „Druhá bomba musí dopadnout do kráteru po první, aby prorazila až do hloubky a vyvolala ničivý efekt,“ vysvětlil analytik Royal United Services Institute Justin Bronk. „Jeden letoun může nést dvě takové bomby, ale celá mise by musela být extrémně precizní – a pravděpodobně by vyžadovala nasazení více bombardérů pro zajištění redundance.“
Zatímco Izrael během víkendového masivního náletu údajně zasáhl zařízení Fordo, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k žádnému poškození zatím nedošlo. To zvyšuje pravděpodobnost, že Washington by mohl útok zopakovat, tentokrát s daleko ničivějším potenciálem.
Cílem případné operace by však nemusel být pouze Fordo. Druhý významný jaderný komplex v Natanzu, zčásti zasažený už při izraelském útoku v pátek, má také část infrastruktury skrytou pod zemí. Ta však podle zpráv IAEA zůstala nepoškozena, což opět zvyšuje pokušení zasáhnout.
Zásadní otázkou pro Pentagon zůstává, zda by americké bombardéry mohly operovat nad Íránem bez většího rizika. Izrael během prvních pěti dnů ofenzivy podle dostupných informací ochromil většinu íránské protivzdušné obrany, což by mohlo otevřít prostor pro přesně zacílený americký úder.
Souběžně s tím americké námořnictvo přesunulo do oblasti druhou letadlovou loď – USS Nimitz, která nyní míří ze východní Asie do Arabského moře, kde se připojí k již přítomné lodi USS Carl Vinson. V oblasti se pohybují i minimálně tři torpédoborce, operující ve východním Středomoří. Spojené státy tak mají k dispozici širokou paletu prostředků pro případné rozšíření vzdušné kampaně.
Donald Trump se zatím k možnosti útoku nevyjádřil jednoznačně. V pondělí po návratu do Washingtonu uvedl, že nehledá příměří, ale „něco lepšího“. Zároveň ale varoval, že Írán by měl „okamžitě učinit dohodu, než bude pozdě“. Na své síti Truth Social pak napsal, že „ÍRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ“ a vyzval všechny, aby „okamžitě evakuovali Teherán“, aniž by toto tvrzení dále vysvětlil.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
