Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ministerstvo obrany oficiálně oznámilo jen „posílení obranné pozice“ v regionu, když šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí večer sdělil, že nařídil rozmístění „dalších schopností“ v rámci Centrálního velení USA. Detaily však zůstávají záměrně nejasné – což může být snaha zachovat operační flexibilitu pro prezidenta, který se v pondělí předčasně vrátil z kanadského summitu G7.
Přesto se pozorovatelům podařilo zachytit významné pohyby amerických tankovacích letounů KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, které mířily směrem na východ. Některé z nich byly později zaznamenány i nad východní Evropou a dále. Tyto stroje by mohly být přípravou na doprovod dálkových bombardérů B-2 Spirit při případné misi nad Íránem.
Fordo, klíčové íránské zařízení na obohacování uranu, je vybudováno v hloubce 80 až 90 metrů pod horami. Takovou hloubku je možné zasáhnout pouze speciální konvenční bombou GBU-57/B, známou jako Massive Ordnance Penetrator, která váží 13,6 tuny. Jediným letounem certifikovaným k jejímu nesení je právě B-2, který by k cíli musel startovat buď z amerického Whitemanu v Missouri, z britského Fairfordu, nebo z izolované letecké základny Diego García v Indickém oceánu.
Podle satelitních snímků bylo v květnu na Diego Garcíe rozmístěno až šest bombardérů B-2, což je zhruba polovina aktuálně operačně schopného amerického arzenálu těchto strojů. Od té doby ale nebyly zveřejněny žádné nové informace. Je však známo, že několik komerčních poskytovatelů satelitních dat má smlouvy s vládními agenturami, což může vysvětlovat současné informační vakuum.
Odborníci tvrdí, že útok na Fordo by vyžadoval více než jeden přesný zásah. „Druhá bomba musí dopadnout do kráteru po první, aby prorazila až do hloubky a vyvolala ničivý efekt,“ vysvětlil analytik Royal United Services Institute Justin Bronk. „Jeden letoun může nést dvě takové bomby, ale celá mise by musela být extrémně precizní – a pravděpodobně by vyžadovala nasazení více bombardérů pro zajištění redundance.“
Zatímco Izrael během víkendového masivního náletu údajně zasáhl zařízení Fordo, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k žádnému poškození zatím nedošlo. To zvyšuje pravděpodobnost, že Washington by mohl útok zopakovat, tentokrát s daleko ničivějším potenciálem.
Cílem případné operace by však nemusel být pouze Fordo. Druhý významný jaderný komplex v Natanzu, zčásti zasažený už při izraelském útoku v pátek, má také část infrastruktury skrytou pod zemí. Ta však podle zpráv IAEA zůstala nepoškozena, což opět zvyšuje pokušení zasáhnout.
Zásadní otázkou pro Pentagon zůstává, zda by americké bombardéry mohly operovat nad Íránem bez většího rizika. Izrael během prvních pěti dnů ofenzivy podle dostupných informací ochromil většinu íránské protivzdušné obrany, což by mohlo otevřít prostor pro přesně zacílený americký úder.
Souběžně s tím americké námořnictvo přesunulo do oblasti druhou letadlovou loď – USS Nimitz, která nyní míří ze východní Asie do Arabského moře, kde se připojí k již přítomné lodi USS Carl Vinson. V oblasti se pohybují i minimálně tři torpédoborce, operující ve východním Středomoří. Spojené státy tak mají k dispozici širokou paletu prostředků pro případné rozšíření vzdušné kampaně.
Donald Trump se zatím k možnosti útoku nevyjádřil jednoznačně. V pondělí po návratu do Washingtonu uvedl, že nehledá příměří, ale „něco lepšího“. Zároveň ale varoval, že Írán by měl „okamžitě učinit dohodu, než bude pozdě“. Na své síti Truth Social pak napsal, že „ÍRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ“ a vyzval všechny, aby „okamžitě evakuovali Teherán“, aniž by toto tvrzení dále vysvětlil.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
