Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ministerstvo obrany oficiálně oznámilo jen „posílení obranné pozice“ v regionu, když šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí večer sdělil, že nařídil rozmístění „dalších schopností“ v rámci Centrálního velení USA. Detaily však zůstávají záměrně nejasné – což může být snaha zachovat operační flexibilitu pro prezidenta, který se v pondělí předčasně vrátil z kanadského summitu G7.
Přesto se pozorovatelům podařilo zachytit významné pohyby amerických tankovacích letounů KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, které mířily směrem na východ. Některé z nich byly později zaznamenány i nad východní Evropou a dále. Tyto stroje by mohly být přípravou na doprovod dálkových bombardérů B-2 Spirit při případné misi nad Íránem.
Fordo, klíčové íránské zařízení na obohacování uranu, je vybudováno v hloubce 80 až 90 metrů pod horami. Takovou hloubku je možné zasáhnout pouze speciální konvenční bombou GBU-57/B, známou jako Massive Ordnance Penetrator, která váží 13,6 tuny. Jediným letounem certifikovaným k jejímu nesení je právě B-2, který by k cíli musel startovat buď z amerického Whitemanu v Missouri, z britského Fairfordu, nebo z izolované letecké základny Diego García v Indickém oceánu.
Podle satelitních snímků bylo v květnu na Diego Garcíe rozmístěno až šest bombardérů B-2, což je zhruba polovina aktuálně operačně schopného amerického arzenálu těchto strojů. Od té doby ale nebyly zveřejněny žádné nové informace. Je však známo, že několik komerčních poskytovatelů satelitních dat má smlouvy s vládními agenturami, což může vysvětlovat současné informační vakuum.
Odborníci tvrdí, že útok na Fordo by vyžadoval více než jeden přesný zásah. „Druhá bomba musí dopadnout do kráteru po první, aby prorazila až do hloubky a vyvolala ničivý efekt,“ vysvětlil analytik Royal United Services Institute Justin Bronk. „Jeden letoun může nést dvě takové bomby, ale celá mise by musela být extrémně precizní – a pravděpodobně by vyžadovala nasazení více bombardérů pro zajištění redundance.“
Zatímco Izrael během víkendového masivního náletu údajně zasáhl zařízení Fordo, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k žádnému poškození zatím nedošlo. To zvyšuje pravděpodobnost, že Washington by mohl útok zopakovat, tentokrát s daleko ničivějším potenciálem.
Cílem případné operace by však nemusel být pouze Fordo. Druhý významný jaderný komplex v Natanzu, zčásti zasažený už při izraelském útoku v pátek, má také část infrastruktury skrytou pod zemí. Ta však podle zpráv IAEA zůstala nepoškozena, což opět zvyšuje pokušení zasáhnout.
Zásadní otázkou pro Pentagon zůstává, zda by americké bombardéry mohly operovat nad Íránem bez většího rizika. Izrael během prvních pěti dnů ofenzivy podle dostupných informací ochromil většinu íránské protivzdušné obrany, což by mohlo otevřít prostor pro přesně zacílený americký úder.
Souběžně s tím americké námořnictvo přesunulo do oblasti druhou letadlovou loď – USS Nimitz, která nyní míří ze východní Asie do Arabského moře, kde se připojí k již přítomné lodi USS Carl Vinson. V oblasti se pohybují i minimálně tři torpédoborce, operující ve východním Středomoří. Spojené státy tak mají k dispozici širokou paletu prostředků pro případné rozšíření vzdušné kampaně.
Donald Trump se zatím k možnosti útoku nevyjádřil jednoznačně. V pondělí po návratu do Washingtonu uvedl, že nehledá příměří, ale „něco lepšího“. Zároveň ale varoval, že Írán by měl „okamžitě učinit dohodu, než bude pozdě“. Na své síti Truth Social pak napsal, že „ÍRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ“ a vyzval všechny, aby „okamžitě evakuovali Teherán“, aniž by toto tvrzení dále vysvětlil.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
