Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ministerstvo obrany oficiálně oznámilo jen „posílení obranné pozice“ v regionu, když šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí večer sdělil, že nařídil rozmístění „dalších schopností“ v rámci Centrálního velení USA. Detaily však zůstávají záměrně nejasné – což může být snaha zachovat operační flexibilitu pro prezidenta, který se v pondělí předčasně vrátil z kanadského summitu G7.
Přesto se pozorovatelům podařilo zachytit významné pohyby amerických tankovacích letounů KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, které mířily směrem na východ. Některé z nich byly později zaznamenány i nad východní Evropou a dále. Tyto stroje by mohly být přípravou na doprovod dálkových bombardérů B-2 Spirit při případné misi nad Íránem.
Fordo, klíčové íránské zařízení na obohacování uranu, je vybudováno v hloubce 80 až 90 metrů pod horami. Takovou hloubku je možné zasáhnout pouze speciální konvenční bombou GBU-57/B, známou jako Massive Ordnance Penetrator, která váží 13,6 tuny. Jediným letounem certifikovaným k jejímu nesení je právě B-2, který by k cíli musel startovat buď z amerického Whitemanu v Missouri, z britského Fairfordu, nebo z izolované letecké základny Diego García v Indickém oceánu.
Podle satelitních snímků bylo v květnu na Diego Garcíe rozmístěno až šest bombardérů B-2, což je zhruba polovina aktuálně operačně schopného amerického arzenálu těchto strojů. Od té doby ale nebyly zveřejněny žádné nové informace. Je však známo, že několik komerčních poskytovatelů satelitních dat má smlouvy s vládními agenturami, což může vysvětlovat současné informační vakuum.
Odborníci tvrdí, že útok na Fordo by vyžadoval více než jeden přesný zásah. „Druhá bomba musí dopadnout do kráteru po první, aby prorazila až do hloubky a vyvolala ničivý efekt,“ vysvětlil analytik Royal United Services Institute Justin Bronk. „Jeden letoun může nést dvě takové bomby, ale celá mise by musela být extrémně precizní – a pravděpodobně by vyžadovala nasazení více bombardérů pro zajištění redundance.“
Zatímco Izrael během víkendového masivního náletu údajně zasáhl zařízení Fordo, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k žádnému poškození zatím nedošlo. To zvyšuje pravděpodobnost, že Washington by mohl útok zopakovat, tentokrát s daleko ničivějším potenciálem.
Cílem případné operace by však nemusel být pouze Fordo. Druhý významný jaderný komplex v Natanzu, zčásti zasažený už při izraelském útoku v pátek, má také část infrastruktury skrytou pod zemí. Ta však podle zpráv IAEA zůstala nepoškozena, což opět zvyšuje pokušení zasáhnout.
Zásadní otázkou pro Pentagon zůstává, zda by americké bombardéry mohly operovat nad Íránem bez většího rizika. Izrael během prvních pěti dnů ofenzivy podle dostupných informací ochromil většinu íránské protivzdušné obrany, což by mohlo otevřít prostor pro přesně zacílený americký úder.
Souběžně s tím americké námořnictvo přesunulo do oblasti druhou letadlovou loď – USS Nimitz, která nyní míří ze východní Asie do Arabského moře, kde se připojí k již přítomné lodi USS Carl Vinson. V oblasti se pohybují i minimálně tři torpédoborce, operující ve východním Středomoří. Spojené státy tak mají k dispozici širokou paletu prostředků pro případné rozšíření vzdušné kampaně.
Donald Trump se zatím k možnosti útoku nevyjádřil jednoznačně. V pondělí po návratu do Washingtonu uvedl, že nehledá příměří, ale „něco lepšího“. Zároveň ale varoval, že Írán by měl „okamžitě učinit dohodu, než bude pozdě“. Na své síti Truth Social pak napsal, že „ÍRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ“ a vyzval všechny, aby „okamžitě evakuovali Teherán“, aniž by toto tvrzení dále vysvětlil.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
