Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ministerstvo obrany oficiálně oznámilo jen „posílení obranné pozice“ v regionu, když šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí večer sdělil, že nařídil rozmístění „dalších schopností“ v rámci Centrálního velení USA. Detaily však zůstávají záměrně nejasné – což může být snaha zachovat operační flexibilitu pro prezidenta, který se v pondělí předčasně vrátil z kanadského summitu G7.
Přesto se pozorovatelům podařilo zachytit významné pohyby amerických tankovacích letounů KC-135 Stratotanker a KC-46 Pegasus, které mířily směrem na východ. Některé z nich byly později zaznamenány i nad východní Evropou a dále. Tyto stroje by mohly být přípravou na doprovod dálkových bombardérů B-2 Spirit při případné misi nad Íránem.
Fordo, klíčové íránské zařízení na obohacování uranu, je vybudováno v hloubce 80 až 90 metrů pod horami. Takovou hloubku je možné zasáhnout pouze speciální konvenční bombou GBU-57/B, známou jako Massive Ordnance Penetrator, která váží 13,6 tuny. Jediným letounem certifikovaným k jejímu nesení je právě B-2, který by k cíli musel startovat buď z amerického Whitemanu v Missouri, z britského Fairfordu, nebo z izolované letecké základny Diego García v Indickém oceánu.
Podle satelitních snímků bylo v květnu na Diego Garcíe rozmístěno až šest bombardérů B-2, což je zhruba polovina aktuálně operačně schopného amerického arzenálu těchto strojů. Od té doby ale nebyly zveřejněny žádné nové informace. Je však známo, že několik komerčních poskytovatelů satelitních dat má smlouvy s vládními agenturami, což může vysvětlovat současné informační vakuum.
Odborníci tvrdí, že útok na Fordo by vyžadoval více než jeden přesný zásah. „Druhá bomba musí dopadnout do kráteru po první, aby prorazila až do hloubky a vyvolala ničivý efekt,“ vysvětlil analytik Royal United Services Institute Justin Bronk. „Jeden letoun může nést dvě takové bomby, ale celá mise by musela být extrémně precizní – a pravděpodobně by vyžadovala nasazení více bombardérů pro zajištění redundance.“
Zatímco Izrael během víkendového masivního náletu údajně zasáhl zařízení Fordo, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) k žádnému poškození zatím nedošlo. To zvyšuje pravděpodobnost, že Washington by mohl útok zopakovat, tentokrát s daleko ničivějším potenciálem.
Cílem případné operace by však nemusel být pouze Fordo. Druhý významný jaderný komplex v Natanzu, zčásti zasažený už při izraelském útoku v pátek, má také část infrastruktury skrytou pod zemí. Ta však podle zpráv IAEA zůstala nepoškozena, což opět zvyšuje pokušení zasáhnout.
Zásadní otázkou pro Pentagon zůstává, zda by americké bombardéry mohly operovat nad Íránem bez většího rizika. Izrael během prvních pěti dnů ofenzivy podle dostupných informací ochromil většinu íránské protivzdušné obrany, což by mohlo otevřít prostor pro přesně zacílený americký úder.
Souběžně s tím americké námořnictvo přesunulo do oblasti druhou letadlovou loď – USS Nimitz, která nyní míří ze východní Asie do Arabského moře, kde se připojí k již přítomné lodi USS Carl Vinson. V oblasti se pohybují i minimálně tři torpédoborce, operující ve východním Středomoří. Spojené státy tak mají k dispozici širokou paletu prostředků pro případné rozšíření vzdušné kampaně.
Donald Trump se zatím k možnosti útoku nevyjádřil jednoznačně. V pondělí po návratu do Washingtonu uvedl, že nehledá příměří, ale „něco lepšího“. Zároveň ale varoval, že Írán by měl „okamžitě učinit dohodu, než bude pozdě“. Na své síti Truth Social pak napsal, že „ÍRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ“ a vyzval všechny, aby „okamžitě evakuovali Teherán“, aniž by toto tvrzení dále vysvětlil.
Srpen je měsícem, na který Štefan Margita nemá nejlepší vzpomínky. Před třemi lety přišel o milovanou manželku Hanu Zagorovou. Od té chvíle se pečlivě stará o odkaz legendární zpěvačky. Tentokrát mohl v srpnu oznámit jejím fanouškům dobrou zprávu.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021.
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
