USA zakázaly evropským regulátorům vstup do země

Marco Rubio
Marco Rubio, foto: U.S. Department of State
Klára Marková 24. prosince 2025 08:38
Sdílej:

Spojené státy americké přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když zakázaly vstup do země pěti významným Evropanům. Ministerstvo zahraničí je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy s cílem cenzurovat nebo potlačovat americké názory. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že tyto osoby vedly organizované úsilí o vynucování omezení obsahu na amerických platformách. Tento krok je dosud nejostřejším útokem Trumpovy administrativy na evropské digitální regulace, zejména na přelomový Akt o digitálních službách (DSA).

Mezi osobami, které mají nově zakázán vstup na území USA, je nejvýraznější postavou bývalý eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Rubio ho i s ostatními označil za „radikální aktivisty“ a představitele „ozbrojených neziskových organizací“.

Breton na sociálních sítích reagoval přirovnáním situace k mccarthismu a otázkou, zda se vrací hon na čarodějnice. Kromě něj se sankce týkají také Imrana Ahmeda z Centra pro boj proti digitální nenávisti, Josephine Ballon a Anny-Leny von Hodenberg z německé organizace HateAid a Clare Melford z Global Disinformation Index.

Americká strana tvrdí, že tito lidé prostřednictvím regulací dezinformací a nenávistných projevů potlačují svobodu slova a poškozují americké firmy. Podle podtajemnice Sarah Rogersové byl právě Breton „hlavním architektem“ DSA, který je v USA vnímán jako nástroj k umlčování konzervativních hlasů.

Washington v posledních měsících systematicky instruoval své diplomaty, aby budovali odpor proti těmto evropským pravidlům. Argumentují přitom ochranou národní suverenity před extrateritoriálními zásahy cizích států.

Nová opatření využívají imigrační zákon namísto přímých sankcí proti platformám, což je pro Trumpovu administrativu nová strategie v boji proti zahraničnímu vlivu. Pro většinu Evropanů, kteří běžně využívají bezvízový styk, to znamená, že budou pravděpodobně zablokováni v systému ESTA. Dotčené organizace označily postup USA za autoritářský útok na svobodu slova a za nemorální zneužití vládní moci. Celý spor prohlubuje propast mezi evropským přístupem k regulaci internetu a americkým důrazem na absolutní svobodu projevu.

Stalo se
Novinky
Bílý dům

V Bílém domě začaly po volbách personální čistky

Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.

Novinky
Hormuzský průliv

Hormuzský průliv může být znovu otevřen jako součást inspekce jaderných zařízení

Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.

Novinky
Ilustrační foto

10 let od podpisu klimatické dohody: Svět se propadá do hluboké krize, oteplení pod 1,5 stupně neudrží

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

Novinky
Izrael

"Je to jen textilní továrna." Jak Izrael před 60 lety světu tajil jaderný program?

Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.