Americké zpravodajské služby naznačují, že Čína připravuje dodávku nových systémů protivzdušné obrany do Íránu. Podle zdrojů obeznámených s aktuálními informacemi by k převozu zbraní mělo dojít během několika příštích týdnů. Tento krok je považován za vysoce provokativní, zejména proto, že Peking se sám prezentoval jako jeden z prostředníků křehkého příměří, které před několika dny pozastavilo válečný konflikt mezi USA a Íránem.
Zpravodajské informace vyvolávají obavy, že Teherán využívá dočasného klidu zbraní k doplnění svých arzenálů za pomoci klíčových zahraničních partnerů. Čína se podle všeho snaží zakrýt skutečný původ zásilek tím, že je plánuje trasovat přes třetí země. Tímto způsobem by si Peking mohl zachovat vnější neutralitu a popírat přímé zapojení do vyzbrojování íránského režimu.
Konkrétně se má jednat o přenosné systémy protivzdušné obrany odpalované z ramene, známé pod zkratkou MANPADS. Tyto zbraně představovaly během pětitýdenní války asymetrickou hrozbu pro nízko letící americká letadla. Pokud by příměří zkolabovalo, tyto systémy by mohly opět výrazně ohrozit americké vojenské kapacity v regionu.
Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu veškerá obvinění rezolutně popřel. Uvedl, že Čína nikdy neposkytla zbraně žádné straně konfliktu a zprávy označil za nepravdivé. Peking se podle něj naopak snaží o deeskalaci napětí a vyzval Spojené státy, aby upustily od nepodložených tvrzení a „vyvolávání senzací“.
Napětí mezi oběma mocnostmi zvyšuje i fakt, že americký prezident Donald Trump má začátkem příštího měsíce navštívit Čínu a jednat s prezidentem Si Ťin-pchingem. Bílý dům potvrdil, že rozhovory na vysoké úrovni probíhaly již během vyjednávání o příměří. Případné odhalení čínských dodávek zbraní by mohlo nadcházející summit zásadně zkomplikovat.
Trump již dříve naznačil, že americký stíhací letoun F-15, který byl minulý týden sestřelen nad Íránem, zasáhla tepelně naváděná raketa odpálená z ramene. Írán tehdy hovořil o použití „nového“ systému, aniž by upřesnil jeho původ. Dosud není jasné, zda šlo o technologii čínské výroby, ale incident podtrhuje účinnost těchto zbraní na bojišti.
Pokud by čínská vláda skutečně přímo převedla zbraňové systémy do Íránu, znamenalo by to novou úroveň podpory. Čínské firmy sice dlouhodobě prodávají Teheránu technologie dvojího užití, které umožňují výrobu zbraní a vylepšování navigačních systémů, ale přímý státní export hotových zbraní by byl zásadním posunem v politice Pekingu.
Analytici se domnívají, že Čína nevidí strategický přínos v otevřeném vstupu do konfliktu, který by proti USA a Izraeli nemohl Írán vyhrát. Peking se spíše snaží udržet pozici „přítele“, na jehož dodávkách ropy je čínská ekonomika závislá. Zároveň se snaží vystupovat neutrálně, aby si po skončení války mohl nárokovat roli konstruktivního globálního hráče.
Čína by mohla argumentovat tím, že systémy protivzdušné obrany mají defenzivní charakter, čímž by se snažila odlišit svou pomoc od Ruska. Moskva totiž Íránu během války aktivně poskytovala zpravodajské informace, které Teheránu pomáhaly zaměřovat americké jednotky a základny na Blízkém východě.
Írán má s Čínou i Ruskeм dlouhodobě provázané vojenské a ekonomické vztahy. Zatímco Teherán výrazně pomohl Rusku v jeho válce na Ukrajině dodávkami dronů Šáhed, Číně prodává většinu své sankcionované ropy. Tato trojstranná spolupráce nyní vytváří složitou síť zájmů, která testuje pevnost mezinárodních dohod a stabilitu celého regionu.
Bývalý princ Andrew je černou ovcí britské královské rodiny, což uplynulý víkend zase jen potvrdil. Král Karel III. sice navštívil místo, kde momentálně žije jeho mladší bratr, ale vidět se sourozencem se opravdu nechtěl.
Babišova vláda připravila novinku, kterou nepochybně ocení mnoho Čechů. Život ulehčí lidem, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání. Od července nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.