Americké zpravodajské služby naznačují, že Čína připravuje dodávku nových systémů protivzdušné obrany do Íránu. Podle zdrojů obeznámených s aktuálními informacemi by k převozu zbraní mělo dojít během několika příštích týdnů. Tento krok je považován za vysoce provokativní, zejména proto, že Peking se sám prezentoval jako jeden z prostředníků křehkého příměří, které před několika dny pozastavilo válečný konflikt mezi USA a Íránem.
Zpravodajské informace vyvolávají obavy, že Teherán využívá dočasného klidu zbraní k doplnění svých arzenálů za pomoci klíčových zahraničních partnerů. Čína se podle všeho snaží zakrýt skutečný původ zásilek tím, že je plánuje trasovat přes třetí země. Tímto způsobem by si Peking mohl zachovat vnější neutralitu a popírat přímé zapojení do vyzbrojování íránského režimu.
Konkrétně se má jednat o přenosné systémy protivzdušné obrany odpalované z ramene, známé pod zkratkou MANPADS. Tyto zbraně představovaly během pětitýdenní války asymetrickou hrozbu pro nízko letící americká letadla. Pokud by příměří zkolabovalo, tyto systémy by mohly opět výrazně ohrozit americké vojenské kapacity v regionu.
Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu veškerá obvinění rezolutně popřel. Uvedl, že Čína nikdy neposkytla zbraně žádné straně konfliktu a zprávy označil za nepravdivé. Peking se podle něj naopak snaží o deeskalaci napětí a vyzval Spojené státy, aby upustily od nepodložených tvrzení a „vyvolávání senzací“.
Napětí mezi oběma mocnostmi zvyšuje i fakt, že americký prezident Donald Trump má začátkem příštího měsíce navštívit Čínu a jednat s prezidentem Si Ťin-pchingem. Bílý dům potvrdil, že rozhovory na vysoké úrovni probíhaly již během vyjednávání o příměří. Případné odhalení čínských dodávek zbraní by mohlo nadcházející summit zásadně zkomplikovat.
Trump již dříve naznačil, že americký stíhací letoun F-15, který byl minulý týden sestřelen nad Íránem, zasáhla tepelně naváděná raketa odpálená z ramene. Írán tehdy hovořil o použití „nového“ systému, aniž by upřesnil jeho původ. Dosud není jasné, zda šlo o technologii čínské výroby, ale incident podtrhuje účinnost těchto zbraní na bojišti.
Pokud by čínská vláda skutečně přímo převedla zbraňové systémy do Íránu, znamenalo by to novou úroveň podpory. Čínské firmy sice dlouhodobě prodávají Teheránu technologie dvojího užití, které umožňují výrobu zbraní a vylepšování navigačních systémů, ale přímý státní export hotových zbraní by byl zásadním posunem v politice Pekingu.
Analytici se domnívají, že Čína nevidí strategický přínos v otevřeném vstupu do konfliktu, který by proti USA a Izraeli nemohl Írán vyhrát. Peking se spíše snaží udržet pozici „přítele“, na jehož dodávkách ropy je čínská ekonomika závislá. Zároveň se snaží vystupovat neutrálně, aby si po skončení války mohl nárokovat roli konstruktivního globálního hráče.
Čína by mohla argumentovat tím, že systémy protivzdušné obrany mají defenzivní charakter, čímž by se snažila odlišit svou pomoc od Ruska. Moskva totiž Íránu během války aktivně poskytovala zpravodajské informace, které Teheránu pomáhaly zaměřovat americké jednotky a základny na Blízkém východě.
Írán má s Čínou i Ruskeм dlouhodobě provázané vojenské a ekonomické vztahy. Zatímco Teherán výrazně pomohl Rusku v jeho válce na Ukrajině dodávkami dronů Šáhed, Číně prodává většinu své sankcionované ropy. Tato trojstranná spolupráce nyní vytváří složitou síť zájmů, která testuje pevnost mezinárodních dohod a stabilitu celého regionu.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.