Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Hlavní ukrajinský vyjednavač a bývalý šéf rozvědky, generálporučík Kyrylo Budanov, uvedl pro Bloomberg, že Rusko mění svůj postoj. Podle něj si v Moskvě uvědomují, že válka musí skončit, což je hlavní důvod, proč se nyní skutečně vyjednává. Budanov předpovídá, že konec konfliktu na sebe nenechá dlouho čekat, protože „biliony“, které Rusko do agrese investovalo, si vybírají svou daň na ekonomice země.
Ekonomické statistiky potvrzují, že náklady na ruskou obranu dosáhly v roce 2025 astronomických 15,5 bilionu rublů (přibližně 144 miliard liber). Země se tak po pěti letech války ocitá na pokraji hospodářského kolapsu. Ačkoliv Budanov neupřesnil, jak by mohlo vypadat budoucí územní uspořádání, zdůraznil, že obě strany už jasně chápou meze toho, co je pro ně přijatelné, což označil za obrovský pokrok.
Změnu rétoriky naznačil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který překvapivě připustil, že vyhlídka na politické a diplomatické urovnání je reálná. Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Putin pociťuje narůstající tlak na zastavení bojů. Zároveň však varoval, že ruský vůdce může v případě neúspěchu vyjednávání vsadit na ještě tvrdší represe a vyhlásit další vlnu mobilizace.
Přestože bylo dohodnuto velikonoční příměří, poslední hodiny před jeho začátkem doprovázelo brutální ostřelování. Rusko na Ukrajinu vyslalo 160 dronů, z nichž se 133 podařilo sestřelit. Útoky si vyžádaly nejméně dvě oběti v Oděse. Ruské ministerstvo obrany pro změnu nahlásilo sestřelení 99 ukrajinských dronů nad ruským územím a okupovaným Krymem.
Bilance čtyřletého konfliktu je z hlediska lidských ztrát děsivá. Od února 2022 utrpěly ruské síly přibližně 1,2 milionu ztrát (zranění a mrtví), přičemž počet padlých se odhaduje až na 325 000. Jen během obnovené ofenzívy letos v březnu přišlo Rusko podle ukrajinského velení o více než 6 000 vojáků během pouhých tří dnů. Od konce druhé světové války neutrpěla žádná světová mocnost v jediném konfliktu tak rozsáhlé ztráty.
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.