Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.
Cílem je financovat další vlnu bezpilotních letounů, raket a vojenských technologií, které by udržely Rusko v defenzivě a donutily Vladimira Putina uvědomit si, že válku nemůže vyhrát. Fedorov pro Politico uvedl, že pokud bude mít země dostatek zdrojů na spuštění nového cyklu válečných inovací, získá Ukrajina dalších šest měsíců náskoku.
Pětatřicetiletý ministr se ujal úřadu v lednu jako v pořadí čtvrtý šéf rezortu obrany od začátku ruské invaze v únoru 2022. Do sektoru přinesl zkušenosti z technologické oblasti a soukromého podnikání, což pomohlo zrychlit inovace a masovou produkci dronů a střel. Vedle toho se zaměřuje na zlepšení protivzdušné obrany a nápravu nefunkčního systému vojenských odvodů.
Pro pokračování této transformace však Kyjev naléhavě potřebuje finance od svých spojenců, přičemž Fedorov zdůraznil, že Ukrajina svým bojem chrání celou Evropu. Minulý týden proto země požádala státy Evropské unie o uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje, který byl dlouho blokován maďarskou vládou. Tyto prostředky by podle ministra neměly jít zpět do národních pokladen donátorů, ale měly by být poslány přímo do Kyjeva.
Potřeby Ukrajiny v oblasti vojenských výdajů pro letošní rok dosahují 136 miliard eur, z čehož je země schopna z vlastních zdrojů pokrýt pouze 53 miliard eur. Nově dohodnutá unijní půjčka slibuje pro letošek zhruba 28,3 miliardy eur jako součást celkového dvouletého balíku ve výši 90 miliard eur.
Další finance plynou z bilaterálních dohod a programů NATO, přesto to podle Fedorova stále nestačí a cílenou pomoc potřebuje země co nejdříve. Prezident Volodymyr Zelenskyj se navíc chystá na nadcházející summit NATO v Ankaře, kde se očekává schválení dalšího balíku podpory.
Ukrajinský ministr obrany chce unijní partnery přesvědčit, aby pomoc směřovali primárně do toho, co armáda skutečně potřebuje, a nikoliv do toho, co je pro dárcovské země pohodlné poskytnout. Jako příklad uvedl Dánsko, které pružně změnilo objednávky dělostřelecké munice na varianty s prodlouženým doletem.
Fedorov by také rád přesunul například 200 milionů eur určených na opravy tanků do investic pro bezpilotní letouny středního doletu, které dokážou zasahovat logistické cíle sto kilometrů za frontovou linií. Změnu dynamiky ve válce přisuzuje dřívějším rozhodnutím, mezi něž patřilo zablokování satelitních terminálů Starlink pro ruské síly a nákup dronů s optickými vlákny či interceptorů v době, kdy byla unijní půjčka zablokována.
Nové vedení ministerstva rovněž zavedlo transparentní výběrová řízení na drony a granáty s cílem potlačit korupci. Výsledkem zintenzivnění dronových útoků jsou hořící ruské rafinérie a nedostatek paliva v Rusku, což zpomalilo postup okupačních vojsk. Tento pohled potvrzuje i think-tank Institute for the Study of War, podle něhož se charakter války momentálně mění ve prospěch ukrajinských sil.
Vláda v Kyjevě navíc v tomto měsíci reformovala vojenskou službu s cílem motivovat k návratu přibližně 200 tisíc mužů, kteří se vyhýbají odvodům. Nová legislativa zjednodušuje návrat dezertérů, umožňuje demobilizaci po dlouhé službě a výrazně zvyšuje platy vojáků, kdy základní mzda stoupla na 30 tisíc hřiven a na nebezpečných frontových pozicích může dosáhnout až 400 tisíc hřiven. Rychlejší dodávky západní vojenské pomoci by podle Fedorova umožnily uvolnit domácí státní prostředky právě na krytí těchto nových armádních platů.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.
Za okny panuje babí léto, které s námi vydrží ještě několik dní. Jinak ale každý tuší, že se výhledově ochladí, protože už běží meteorologický i astronomický podzim. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nicméně neočekává až neobvykle chladné počasí.
Pondělní uzavření velkých obchodů podle odhadů připravilo dotčené obchodníky v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb. Středový odhad činí zhruba 700 milionů korun. Nejde přitom o celkový obrat, který by velké prodejny za běžného pondělí vytvořily, ale o tu část, kterou už nedokážou získat zpět v okolních dnech nebo prostřednictvím internetového prodeje.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.