Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.
Cílem je financovat další vlnu bezpilotních letounů, raket a vojenských technologií, které by udržely Rusko v defenzivě a donutily Vladimira Putina uvědomit si, že válku nemůže vyhrát. Fedorov pro Politico uvedl, že pokud bude mít země dostatek zdrojů na spuštění nového cyklu válečných inovací, získá Ukrajina dalších šest měsíců náskoku.
Pětatřicetiletý ministr se ujal úřadu v lednu jako v pořadí čtvrtý šéf rezortu obrany od začátku ruské invaze v únoru 2022. Do sektoru přinesl zkušenosti z technologické oblasti a soukromého podnikání, což pomohlo zrychlit inovace a masovou produkci dronů a střel. Vedle toho se zaměřuje na zlepšení protivzdušné obrany a nápravu nefunkčního systému vojenských odvodů.
Pro pokračování této transformace však Kyjev naléhavě potřebuje finance od svých spojenců, přičemž Fedorov zdůraznil, že Ukrajina svým bojem chrání celou Evropu. Minulý týden proto země požádala státy Evropské unie o uvolnění 6,6 miliardy eur z Evropského mírového nástroje, který byl dlouho blokován maďarskou vládou. Tyto prostředky by podle ministra neměly jít zpět do národních pokladen donátorů, ale měly by být poslány přímo do Kyjeva.
Potřeby Ukrajiny v oblasti vojenských výdajů pro letošní rok dosahují 136 miliard eur, z čehož je země schopna z vlastních zdrojů pokrýt pouze 53 miliard eur. Nově dohodnutá unijní půjčka slibuje pro letošek zhruba 28,3 miliardy eur jako součást celkového dvouletého balíku ve výši 90 miliard eur.
Další finance plynou z bilaterálních dohod a programů NATO, přesto to podle Fedorova stále nestačí a cílenou pomoc potřebuje země co nejdříve. Prezident Volodymyr Zelenskyj se navíc chystá na nadcházející summit NATO v Ankaře, kde se očekává schválení dalšího balíku podpory.
Ukrajinský ministr obrany chce unijní partnery přesvědčit, aby pomoc směřovali primárně do toho, co armáda skutečně potřebuje, a nikoliv do toho, co je pro dárcovské země pohodlné poskytnout. Jako příklad uvedl Dánsko, které pružně změnilo objednávky dělostřelecké munice na varianty s prodlouženým doletem.
Fedorov by také rád přesunul například 200 milionů eur určených na opravy tanků do investic pro bezpilotní letouny středního doletu, které dokážou zasahovat logistické cíle sto kilometrů za frontovou linií. Změnu dynamiky ve válce přisuzuje dřívějším rozhodnutím, mezi něž patřilo zablokování satelitních terminálů Starlink pro ruské síly a nákup dronů s optickými vlákny či interceptorů v době, kdy byla unijní půjčka zablokována.
Nové vedení ministerstva rovněž zavedlo transparentní výběrová řízení na drony a granáty s cílem potlačit korupci. Výsledkem zintenzivnění dronových útoků jsou hořící ruské rafinérie a nedostatek paliva v Rusku, což zpomalilo postup okupačních vojsk. Tento pohled potvrzuje i think-tank Institute for the Study of War, podle něhož se charakter války momentálně mění ve prospěch ukrajinských sil.
Vláda v Kyjevě navíc v tomto měsíci reformovala vojenskou službu s cílem motivovat k návratu přibližně 200 tisíc mužů, kteří se vyhýbají odvodům. Nová legislativa zjednodušuje návrat dezertérů, umožňuje demobilizaci po dlouhé službě a výrazně zvyšuje platy vojáků, kdy základní mzda stoupla na 30 tisíc hřiven a na nebezpečných frontových pozicích může dosáhnout až 400 tisíc hřiven. Rychlejší dodávky západní vojenské pomoci by podle Fedorova umožnily uvolnit domácí státní prostředky právě na krytí těchto nových armádních platů.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.