Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Polský novinář Witold Jurasz publikoval analýzu s názvem „Rusko se může dopustit ozbrojené provokace vůči Polsku“, ve které se opírá o pět nezávislých zdrojů. Podle jeho zjištění se však strategické záměry Kremlu netýkají vyhlášení klasické války nebo zahájení plnohodnotné invaze. Pokud k akci vůči polskému území skutečně dojde, půjde o vojenskou provokaci omezeného rozsahu.
Existence tohoto vážného bezpečnostního rizika vyšla najevo nejprve v kruzích polských tajných služeb. Vysoce postavený představitel tamních bezpečnostních složek potvrdil, že Severoatlantická aliance má o těchto plánech konkrétní zpravodajské informace. Tyto citlivé zprávy následně oficiálně ověřil a potvrdil také velvyslanec jednoho z klíčových polských spojenců v rámci NATO.
Britský list The Telegraph v této souvislosti upozornil, že ruské síly by se mohly zaměřit na polskou kritickou infrastrukturu. Ta by se mohla stát terčem útoků za pomoci bezpilotních letounů a raket, přičemž vyloučeno není ani fyzické překročení hranic aliančního území ruskými vojáky. Spojené státy na základě vlastních indicií Varšavu před tímto konkrétním scénářem již několikrát varovaly.
Podle zjištění britských novinářů se plány na uskutečnění provokací v Polsku nebo v pobaltských státech v Moskvě reálně projednávaly. Kreml by se po provedení takového úderu mohl pokusit svalit vinu na třetí stranu a tvrdit, že celou operaci zorganizovala a provedla Ukrajina. Tato taktika pod falešnou vlajkou má za cíl vnést chaos do řad západních spojenců.
Vojenské plánování v Moskvě počítá se dvěma možnými směry případného pozemního incidentu. Útok ze strany Ruska by mohl být veden buď z území sousedního Běloruska, nebo z Královce. Tato strategická ruská enkláva, která se nachází severně od polských hranic, je pro alianční stratégy dlouhodobým zdrojem napětí, neboť v ní má Moskva rozmístěný jaderný arzenál.
Na množící se informace o hrozící ruské provokaci oficiálně reagoval polský premiér Donald Tusk. Šéf polského vládního kabinetu během tiskové konference prohlásil, že situaci považuje za velmi vážnou. Polsko se podle něj v těchto dnech nesmírně intenzivně připravuje na různé varianty vývoje a odmítá jakékoli zlehčování bezpečnostní situace ze strany státních orgánů.
Tusk zároveň zdůraznil, že jeho cílem není vyvolávat mezi polskými občany paniku nebo strach. Přesto otevřeně varoval, že nadcházející měsíce mohou být z hlediska bezpečnosti v regionu naprosto kritické. Tyto obavy jsou podle něj velmi silně a autenticky vnímány zejména v sousedních pobaltských státech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti ruských hranic.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.