Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Ještě nedávno byl Trump označován za izolacionistu – vymezoval se vůči NATO, prosazoval heslo „America First“ a odmítal vleklé konflikty v zahraničí. Dnes se však tento obraz bortí. Po přežití dvou impeachmentů, několika soudních verdiktů a dokonce i dvou pokusů o atentát už nemá co ztratit – a jeho poradci už jej nekrotí tak jako během prvního funkčního období.
Nálet na íránská zařízení představuje zlom, který ukazuje na prezidenta bez zábran, jak to nazval blízkovýchodní expert Ilan Goldenberg: „Tohle je Trump bez řetězů.“ I kdyby později ustoupil – jak se stalo v případě známé kauzy TACO – pokaždé posune hranice přijatelného chování.
Co ale jeho rozhodnutí skutečně znamená pro takzvanou „Trumpovu doktrínu“? V tom se experti neshodnou. „Netuším, co je jeho doktrína. Zeptejte se jeho,“ uvedl jeden z analytiků Blízkého východu. Jiný, bývalý úředník z Bushovy éry, odpověděl prostě: „Vážně?“
Jiní se přece jen pokusili o interpretaci. Podle republikánského stratéga Billa Corteseho Trump „sází na diplomacii, ale dává jasně najevo, že tyto okna příležitostí nezůstávají otevřená věčně.“ Použití síly podle něj přichází v úvahu jen tehdy, pokud je cílené, krátkodobé a má jasný přínos pro americké občany.
Sankční expert Eddie Fishman zase tvrdí, že Trump věří v „rychlé a rozhodné použití americké síly – ekonomické i vojenské – k dosažení maximálních cílů.“ Věří, že USA mají takovou převahu, že když udeří, ostatní země ustoupí.
Jestli se tato strategie vyplatí, ukáže čas. Trump sice vyzval Írán, aby na útok neodpovídal a využil situaci k jednáním o míru, ale Teherán slíbil odvetu – a experti očekávají, že k ní opravdu dojde. Už nyní se mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, což by znamenalo skokové zdražení ropy a globální ekonomické otřesy. Navíc je v regionu rozmístěno kolem 40 tisíc amerických vojáků, kteří se mohou stát terčem útoků.
Trump tak může skončit přesně v tom typu vleklé války, před kterou vždy varoval – čímž by definitivně popřel svou image „izolacionisty“.
Celá eskalace začala poté, co Izrael začal útočit na íránské cíle, a Trump se rozhodl nebránit izraelské iniciativě, když se mu zdálo, že Íránci příliš otálejí s ústupky při jednáních. „Mysleli si, že mají proti sobě dalšího slabého vůdce, se kterým si mohou hrát jako dosud. A zjistili, že se mýlili,“ řekl ministr zahraničí Marco Rubio.
Lekce pro svět? Trump neblafuje – i ty nejodvážnější a nejnepředvídatelnější kroky může skutečně učinit. A jeho trpělivost s diplomacií má velmi krátkou životnost, zvlášť vůči státům, které považuje za slabší.
Trumpova politika se možná stále označuje jako „America First“, ale její výklad je stejně proměnlivý jako sám prezident. Odpůrci tvrdí, že tímto krokem ohrožuje americké životy i zájmy. Příznivci říkají, že odstranění jaderné hrozby ze strany úhlavního nepřítele je tím nejlepším, co může „America First“ znamenat.
A právě v tom je podstata Trumpa – a jeho politické doktríny, která odmítá být jednoznačně uchopena.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
