Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Ještě nedávno byl Trump označován za izolacionistu – vymezoval se vůči NATO, prosazoval heslo „America First“ a odmítal vleklé konflikty v zahraničí. Dnes se však tento obraz bortí. Po přežití dvou impeachmentů, několika soudních verdiktů a dokonce i dvou pokusů o atentát už nemá co ztratit – a jeho poradci už jej nekrotí tak jako během prvního funkčního období.
Nálet na íránská zařízení představuje zlom, který ukazuje na prezidenta bez zábran, jak to nazval blízkovýchodní expert Ilan Goldenberg: „Tohle je Trump bez řetězů.“ I kdyby později ustoupil – jak se stalo v případě známé kauzy TACO – pokaždé posune hranice přijatelného chování.
Co ale jeho rozhodnutí skutečně znamená pro takzvanou „Trumpovu doktrínu“? V tom se experti neshodnou. „Netuším, co je jeho doktrína. Zeptejte se jeho,“ uvedl jeden z analytiků Blízkého východu. Jiný, bývalý úředník z Bushovy éry, odpověděl prostě: „Vážně?“
Jiní se přece jen pokusili o interpretaci. Podle republikánského stratéga Billa Corteseho Trump „sází na diplomacii, ale dává jasně najevo, že tyto okna příležitostí nezůstávají otevřená věčně.“ Použití síly podle něj přichází v úvahu jen tehdy, pokud je cílené, krátkodobé a má jasný přínos pro americké občany.
Sankční expert Eddie Fishman zase tvrdí, že Trump věří v „rychlé a rozhodné použití americké síly – ekonomické i vojenské – k dosažení maximálních cílů.“ Věří, že USA mají takovou převahu, že když udeří, ostatní země ustoupí.
Jestli se tato strategie vyplatí, ukáže čas. Trump sice vyzval Írán, aby na útok neodpovídal a využil situaci k jednáním o míru, ale Teherán slíbil odvetu – a experti očekávají, že k ní opravdu dojde. Už nyní se mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, což by znamenalo skokové zdražení ropy a globální ekonomické otřesy. Navíc je v regionu rozmístěno kolem 40 tisíc amerických vojáků, kteří se mohou stát terčem útoků.
Trump tak může skončit přesně v tom typu vleklé války, před kterou vždy varoval – čímž by definitivně popřel svou image „izolacionisty“.
Celá eskalace začala poté, co Izrael začal útočit na íránské cíle, a Trump se rozhodl nebránit izraelské iniciativě, když se mu zdálo, že Íránci příliš otálejí s ústupky při jednáních. „Mysleli si, že mají proti sobě dalšího slabého vůdce, se kterým si mohou hrát jako dosud. A zjistili, že se mýlili,“ řekl ministr zahraničí Marco Rubio.
Lekce pro svět? Trump neblafuje – i ty nejodvážnější a nejnepředvídatelnější kroky může skutečně učinit. A jeho trpělivost s diplomacií má velmi krátkou životnost, zvlášť vůči státům, které považuje za slabší.
Trumpova politika se možná stále označuje jako „America First“, ale její výklad je stejně proměnlivý jako sám prezident. Odpůrci tvrdí, že tímto krokem ohrožuje americké životy i zájmy. Příznivci říkají, že odstranění jaderné hrozby ze strany úhlavního nepřítele je tím nejlepším, co může „America First“ znamenat.
A právě v tom je podstata Trumpa – a jeho politické doktríny, která odmítá být jednoznačně uchopena.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
