Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Ještě nedávno byl Trump označován za izolacionistu – vymezoval se vůči NATO, prosazoval heslo „America First“ a odmítal vleklé konflikty v zahraničí. Dnes se však tento obraz bortí. Po přežití dvou impeachmentů, několika soudních verdiktů a dokonce i dvou pokusů o atentát už nemá co ztratit – a jeho poradci už jej nekrotí tak jako během prvního funkčního období.
Nálet na íránská zařízení představuje zlom, který ukazuje na prezidenta bez zábran, jak to nazval blízkovýchodní expert Ilan Goldenberg: „Tohle je Trump bez řetězů.“ I kdyby později ustoupil – jak se stalo v případě známé kauzy TACO – pokaždé posune hranice přijatelného chování.
Co ale jeho rozhodnutí skutečně znamená pro takzvanou „Trumpovu doktrínu“? V tom se experti neshodnou. „Netuším, co je jeho doktrína. Zeptejte se jeho,“ uvedl jeden z analytiků Blízkého východu. Jiný, bývalý úředník z Bushovy éry, odpověděl prostě: „Vážně?“
Jiní se přece jen pokusili o interpretaci. Podle republikánského stratéga Billa Corteseho Trump „sází na diplomacii, ale dává jasně najevo, že tyto okna příležitostí nezůstávají otevřená věčně.“ Použití síly podle něj přichází v úvahu jen tehdy, pokud je cílené, krátkodobé a má jasný přínos pro americké občany.
Sankční expert Eddie Fishman zase tvrdí, že Trump věří v „rychlé a rozhodné použití americké síly – ekonomické i vojenské – k dosažení maximálních cílů.“ Věří, že USA mají takovou převahu, že když udeří, ostatní země ustoupí.
Jestli se tato strategie vyplatí, ukáže čas. Trump sice vyzval Írán, aby na útok neodpovídal a využil situaci k jednáním o míru, ale Teherán slíbil odvetu – a experti očekávají, že k ní opravdu dojde. Už nyní se mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, což by znamenalo skokové zdražení ropy a globální ekonomické otřesy. Navíc je v regionu rozmístěno kolem 40 tisíc amerických vojáků, kteří se mohou stát terčem útoků.
Trump tak může skončit přesně v tom typu vleklé války, před kterou vždy varoval – čímž by definitivně popřel svou image „izolacionisty“.
Celá eskalace začala poté, co Izrael začal útočit na íránské cíle, a Trump se rozhodl nebránit izraelské iniciativě, když se mu zdálo, že Íránci příliš otálejí s ústupky při jednáních. „Mysleli si, že mají proti sobě dalšího slabého vůdce, se kterým si mohou hrát jako dosud. A zjistili, že se mýlili,“ řekl ministr zahraničí Marco Rubio.
Lekce pro svět? Trump neblafuje – i ty nejodvážnější a nejnepředvídatelnější kroky může skutečně učinit. A jeho trpělivost s diplomacií má velmi krátkou životnost, zvlášť vůči státům, které považuje za slabší.
Trumpova politika se možná stále označuje jako „America First“, ale její výklad je stejně proměnlivý jako sám prezident. Odpůrci tvrdí, že tímto krokem ohrožuje americké životy i zájmy. Příznivci říkají, že odstranění jaderné hrozby ze strany úhlavního nepřítele je tím nejlepším, co může „America First“ znamenat.
A právě v tom je podstata Trumpa – a jeho politické doktríny, která odmítá být jednoznačně uchopena.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
