Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Ještě nedávno byl Trump označován za izolacionistu – vymezoval se vůči NATO, prosazoval heslo „America First“ a odmítal vleklé konflikty v zahraničí. Dnes se však tento obraz bortí. Po přežití dvou impeachmentů, několika soudních verdiktů a dokonce i dvou pokusů o atentát už nemá co ztratit – a jeho poradci už jej nekrotí tak jako během prvního funkčního období.
Nálet na íránská zařízení představuje zlom, který ukazuje na prezidenta bez zábran, jak to nazval blízkovýchodní expert Ilan Goldenberg: „Tohle je Trump bez řetězů.“ I kdyby později ustoupil – jak se stalo v případě známé kauzy TACO – pokaždé posune hranice přijatelného chování.
Co ale jeho rozhodnutí skutečně znamená pro takzvanou „Trumpovu doktrínu“? V tom se experti neshodnou. „Netuším, co je jeho doktrína. Zeptejte se jeho,“ uvedl jeden z analytiků Blízkého východu. Jiný, bývalý úředník z Bushovy éry, odpověděl prostě: „Vážně?“
Jiní se přece jen pokusili o interpretaci. Podle republikánského stratéga Billa Corteseho Trump „sází na diplomacii, ale dává jasně najevo, že tyto okna příležitostí nezůstávají otevřená věčně.“ Použití síly podle něj přichází v úvahu jen tehdy, pokud je cílené, krátkodobé a má jasný přínos pro americké občany.
Sankční expert Eddie Fishman zase tvrdí, že Trump věří v „rychlé a rozhodné použití americké síly – ekonomické i vojenské – k dosažení maximálních cílů.“ Věří, že USA mají takovou převahu, že když udeří, ostatní země ustoupí.
Jestli se tato strategie vyplatí, ukáže čas. Trump sice vyzval Írán, aby na útok neodpovídal a využil situaci k jednáním o míru, ale Teherán slíbil odvetu – a experti očekávají, že k ní opravdu dojde. Už nyní se mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, což by znamenalo skokové zdražení ropy a globální ekonomické otřesy. Navíc je v regionu rozmístěno kolem 40 tisíc amerických vojáků, kteří se mohou stát terčem útoků.
Trump tak může skončit přesně v tom typu vleklé války, před kterou vždy varoval – čímž by definitivně popřel svou image „izolacionisty“.
Celá eskalace začala poté, co Izrael začal útočit na íránské cíle, a Trump se rozhodl nebránit izraelské iniciativě, když se mu zdálo, že Íránci příliš otálejí s ústupky při jednáních. „Mysleli si, že mají proti sobě dalšího slabého vůdce, se kterým si mohou hrát jako dosud. A zjistili, že se mýlili,“ řekl ministr zahraničí Marco Rubio.
Lekce pro svět? Trump neblafuje – i ty nejodvážnější a nejnepředvídatelnější kroky může skutečně učinit. A jeho trpělivost s diplomacií má velmi krátkou životnost, zvlášť vůči státům, které považuje za slabší.
Trumpova politika se možná stále označuje jako „America First“, ale její výklad je stejně proměnlivý jako sám prezident. Odpůrci tvrdí, že tímto krokem ohrožuje americké životy i zájmy. Příznivci říkají, že odstranění jaderné hrozby ze strany úhlavního nepřítele je tím nejlepším, co může „America First“ znamenat.
A právě v tom je podstata Trumpa – a jeho politické doktríny, která odmítá být jednoznačně uchopena.
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.
