Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Ještě nedávno byl Trump označován za izolacionistu – vymezoval se vůči NATO, prosazoval heslo „America First“ a odmítal vleklé konflikty v zahraničí. Dnes se však tento obraz bortí. Po přežití dvou impeachmentů, několika soudních verdiktů a dokonce i dvou pokusů o atentát už nemá co ztratit – a jeho poradci už jej nekrotí tak jako během prvního funkčního období.
Nálet na íránská zařízení představuje zlom, který ukazuje na prezidenta bez zábran, jak to nazval blízkovýchodní expert Ilan Goldenberg: „Tohle je Trump bez řetězů.“ I kdyby později ustoupil – jak se stalo v případě známé kauzy TACO – pokaždé posune hranice přijatelného chování.
Co ale jeho rozhodnutí skutečně znamená pro takzvanou „Trumpovu doktrínu“? V tom se experti neshodnou. „Netuším, co je jeho doktrína. Zeptejte se jeho,“ uvedl jeden z analytiků Blízkého východu. Jiný, bývalý úředník z Bushovy éry, odpověděl prostě: „Vážně?“
Jiní se přece jen pokusili o interpretaci. Podle republikánského stratéga Billa Corteseho Trump „sází na diplomacii, ale dává jasně najevo, že tyto okna příležitostí nezůstávají otevřená věčně.“ Použití síly podle něj přichází v úvahu jen tehdy, pokud je cílené, krátkodobé a má jasný přínos pro americké občany.
Sankční expert Eddie Fishman zase tvrdí, že Trump věří v „rychlé a rozhodné použití americké síly – ekonomické i vojenské – k dosažení maximálních cílů.“ Věří, že USA mají takovou převahu, že když udeří, ostatní země ustoupí.
Jestli se tato strategie vyplatí, ukáže čas. Trump sice vyzval Írán, aby na útok neodpovídal a využil situaci k jednáním o míru, ale Teherán slíbil odvetu – a experti očekávají, že k ní opravdu dojde. Už nyní se mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, což by znamenalo skokové zdražení ropy a globální ekonomické otřesy. Navíc je v regionu rozmístěno kolem 40 tisíc amerických vojáků, kteří se mohou stát terčem útoků.
Trump tak může skončit přesně v tom typu vleklé války, před kterou vždy varoval – čímž by definitivně popřel svou image „izolacionisty“.
Celá eskalace začala poté, co Izrael začal útočit na íránské cíle, a Trump se rozhodl nebránit izraelské iniciativě, když se mu zdálo, že Íránci příliš otálejí s ústupky při jednáních. „Mysleli si, že mají proti sobě dalšího slabého vůdce, se kterým si mohou hrát jako dosud. A zjistili, že se mýlili,“ řekl ministr zahraničí Marco Rubio.
Lekce pro svět? Trump neblafuje – i ty nejodvážnější a nejnepředvídatelnější kroky může skutečně učinit. A jeho trpělivost s diplomacií má velmi krátkou životnost, zvlášť vůči státům, které považuje za slabší.
Trumpova politika se možná stále označuje jako „America First“, ale její výklad je stejně proměnlivý jako sám prezident. Odpůrci tvrdí, že tímto krokem ohrožuje americké životy i zájmy. Příznivci říkají, že odstranění jaderné hrozby ze strany úhlavního nepřítele je tím nejlepším, co může „America First“ znamenat.
A právě v tom je podstata Trumpa – a jeho politické doktríny, která odmítá být jednoznačně uchopena.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
