Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
Tento diplomatický obrat přichází ve chvíli, kdy jsou transatlantické vztahy podrobeny těžké zkoušce. Americký prezident Donald Trump totiž opětovně pohrozil možným vystoupením USA z NATO, které označil za „papírového tygra“. Starmer tyto výroky nepřímo kritizoval a odmítl se podvolit tlaku Washingtonu, aby se Británie přímo zapojila do válečného konfliktu na Blízkém východě.
Premiér ve svém projevu otevřeně přiznal, že brexit způsobil britské ekonomice hluboké škody. Podle něj jsou příležitosti k posílení bezpečnosti a snížení životních nákladů skrze užší spolupráci s Bruselem příliš velké na to, aby je Londýn mohl ignorovat. Přesto však Starmer ujistil voliče, že jeho slib z volební kampaně zůstává v platnosti – Británie se nehodlá vrátit do celní unie, na jednotný trh ani neobnoví volný pohyb osob.
Situace v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro světové dodávky ropy, zůstává kritická. Britská ministryně zahraničí proto ve středu předsedala setkání mezinárodních lídrů, které mělo za úkol posoudit diplomatická a politická opatření k jeho znovuotevření. Starmer dodal, že vojenští plánovači již pracují na možnostech, jak zajistit bezpečnou plavbu v momentě, kdy nastane příměří.
Britská vláda se snaží balancovat na hraně mezi evropskou integrací a zachováním „zvláštního vztahu“ s USA. Premiér argumentuje tím, že silnější role Británie v Evropě ve skutečnosti upevní i vazby s Washingtonem, protože po sobě jdoucí američtí prezidenti dlouhodobě volali po tom, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost.
K válce na Blízkém východě se ostře vyjádřila i kancléřka pokladu Rachel Reevesová. V rozhovoru pro stanici BBC uvedla, že cítí hněv vůči Donaldu Trumpovi za to, že se rozhodl rozpoutat konflikt bez jasného plánu, jak jej ukončit. Právě nedostatek strategie byl hlavním důvodem, proč se Británie odmítla k americkým a izraelským úderům na Teherán připojit.
Ekonomické dopady konfliktu začínají pociťovat i běžní Britové. Odborníci předpovídají, že náklady na energie pro domácnosti by mohly od července vzrůst v průměru o 288 liber. Reevesová přislíbila, že vláda stojí při lidech a připravuje se na všechny eventuality, aby udržela životní náklady pod kontrolou, ačkoliv vyloučila plošné dotace na energie ve stylu dřívější vlády Liz Trussové.
Napětí mezi Londýnem a Bílým domem vyvrcholilo Trumpovým útokem na sociálních sítích, kde si vzal Starmera na mušku kvůli jeho zdrženlivosti. Trump vzkázal, že USA už Británii nepomohou, stejně jako ona nepomohla jim, a vyzval spojence, aby si svou ropu zajistili sami. To jen potvrzuje zprávy, že Washington je ochoten ukončit válku i bez toho, aby garantoval průchodnost strategického průlivu.
Starmerova iniciativa získala podporu od kampaně Best for Britain, která považuje sblížení s evropskými přáteli za jedinou správnou cestu uprostřed „ničivé Trumpovy války v Íránu“. Britská veřejnost byla nicméně varována, že nadcházející týdny nebudou snadné a vyžádají si pevné vedení.
Navzdory politickému hluku a tlaku z obou stran Atlantiku se Starmer snaží profilovat jako lídr, který upřednostňuje stabilitu a diplomatická řešení. Jeho snaha o „reset“ vztahů s EU je tak vnímána jako pragmatická reakce na měnící se globální uspořádání, kde se na tradiční americké záruky již nelze stoprocentně spoléhat.
Princ Harry konečně prozradil, jaké má pocity z nečekaného návratu do Velké Británie, kterým společně s manželkou Meghan zaskočili spoustu lidí. Odpověděl tak i na častou otázku, zda už náhodou neuvažuje o dalším stěhování pryč z rodné země.
Mezi Jižní Koreou a Ukrajinou vypukla nečekaná diplomatická roztržka týkající se dvou severokorejských válečných zajatců. Konflikt roznětl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN veřejně zmínil, že Kyjev předal tyto dva zajatce do Soulu. Jihokorejská strana však místo oslav reagovala s velkým rozhořčením. Ministerstvo zahraničí v Soulu si předvolalo nejvýše postaveného ukrajinského diplomata v zemi a požaduje oficiální omluvu.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.