Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
Tento diplomatický obrat přichází ve chvíli, kdy jsou transatlantické vztahy podrobeny těžké zkoušce. Americký prezident Donald Trump totiž opětovně pohrozil možným vystoupením USA z NATO, které označil za „papírového tygra“. Starmer tyto výroky nepřímo kritizoval a odmítl se podvolit tlaku Washingtonu, aby se Británie přímo zapojila do válečného konfliktu na Blízkém východě.
Premiér ve svém projevu otevřeně přiznal, že brexit způsobil britské ekonomice hluboké škody. Podle něj jsou příležitosti k posílení bezpečnosti a snížení životních nákladů skrze užší spolupráci s Bruselem příliš velké na to, aby je Londýn mohl ignorovat. Přesto však Starmer ujistil voliče, že jeho slib z volební kampaně zůstává v platnosti – Británie se nehodlá vrátit do celní unie, na jednotný trh ani neobnoví volný pohyb osob.
Situace v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro světové dodávky ropy, zůstává kritická. Britská ministryně zahraničí proto ve středu předsedala setkání mezinárodních lídrů, které mělo za úkol posoudit diplomatická a politická opatření k jeho znovuotevření. Starmer dodal, že vojenští plánovači již pracují na možnostech, jak zajistit bezpečnou plavbu v momentě, kdy nastane příměří.
Britská vláda se snaží balancovat na hraně mezi evropskou integrací a zachováním „zvláštního vztahu“ s USA. Premiér argumentuje tím, že silnější role Británie v Evropě ve skutečnosti upevní i vazby s Washingtonem, protože po sobě jdoucí američtí prezidenti dlouhodobě volali po tom, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost.
K válce na Blízkém východě se ostře vyjádřila i kancléřka pokladu Rachel Reevesová. V rozhovoru pro stanici BBC uvedla, že cítí hněv vůči Donaldu Trumpovi za to, že se rozhodl rozpoutat konflikt bez jasného plánu, jak jej ukončit. Právě nedostatek strategie byl hlavním důvodem, proč se Británie odmítla k americkým a izraelským úderům na Teherán připojit.
Ekonomické dopady konfliktu začínají pociťovat i běžní Britové. Odborníci předpovídají, že náklady na energie pro domácnosti by mohly od července vzrůst v průměru o 288 liber. Reevesová přislíbila, že vláda stojí při lidech a připravuje se na všechny eventuality, aby udržela životní náklady pod kontrolou, ačkoliv vyloučila plošné dotace na energie ve stylu dřívější vlády Liz Trussové.
Napětí mezi Londýnem a Bílým domem vyvrcholilo Trumpovým útokem na sociálních sítích, kde si vzal Starmera na mušku kvůli jeho zdrženlivosti. Trump vzkázal, že USA už Británii nepomohou, stejně jako ona nepomohla jim, a vyzval spojence, aby si svou ropu zajistili sami. To jen potvrzuje zprávy, že Washington je ochoten ukončit válku i bez toho, aby garantoval průchodnost strategického průlivu.
Starmerova iniciativa získala podporu od kampaně Best for Britain, která považuje sblížení s evropskými přáteli za jedinou správnou cestu uprostřed „ničivé Trumpovy války v Íránu“. Britská veřejnost byla nicméně varována, že nadcházející týdny nebudou snadné a vyžádají si pevné vedení.
Navzdory politickému hluku a tlaku z obou stran Atlantiku se Starmer snaží profilovat jako lídr, který upřednostňuje stabilitu a diplomatická řešení. Jeho snaha o „reset“ vztahů s EU je tak vnímána jako pragmatická reakce na měnící se globální uspořádání, kde se na tradiční americké záruky již nelze stoprocentně spoléhat.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.