Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
Tento diplomatický obrat přichází ve chvíli, kdy jsou transatlantické vztahy podrobeny těžké zkoušce. Americký prezident Donald Trump totiž opětovně pohrozil možným vystoupením USA z NATO, které označil za „papírového tygra“. Starmer tyto výroky nepřímo kritizoval a odmítl se podvolit tlaku Washingtonu, aby se Británie přímo zapojila do válečného konfliktu na Blízkém východě.
Premiér ve svém projevu otevřeně přiznal, že brexit způsobil britské ekonomice hluboké škody. Podle něj jsou příležitosti k posílení bezpečnosti a snížení životních nákladů skrze užší spolupráci s Bruselem příliš velké na to, aby je Londýn mohl ignorovat. Přesto však Starmer ujistil voliče, že jeho slib z volební kampaně zůstává v platnosti – Británie se nehodlá vrátit do celní unie, na jednotný trh ani neobnoví volný pohyb osob.
Situace v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro světové dodávky ropy, zůstává kritická. Britská ministryně zahraničí proto ve středu předsedala setkání mezinárodních lídrů, které mělo za úkol posoudit diplomatická a politická opatření k jeho znovuotevření. Starmer dodal, že vojenští plánovači již pracují na možnostech, jak zajistit bezpečnou plavbu v momentě, kdy nastane příměří.
Britská vláda se snaží balancovat na hraně mezi evropskou integrací a zachováním „zvláštního vztahu“ s USA. Premiér argumentuje tím, že silnější role Británie v Evropě ve skutečnosti upevní i vazby s Washingtonem, protože po sobě jdoucí američtí prezidenti dlouhodobě volali po tom, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost.
K válce na Blízkém východě se ostře vyjádřila i kancléřka pokladu Rachel Reevesová. V rozhovoru pro stanici BBC uvedla, že cítí hněv vůči Donaldu Trumpovi za to, že se rozhodl rozpoutat konflikt bez jasného plánu, jak jej ukončit. Právě nedostatek strategie byl hlavním důvodem, proč se Británie odmítla k americkým a izraelským úderům na Teherán připojit.
Ekonomické dopady konfliktu začínají pociťovat i běžní Britové. Odborníci předpovídají, že náklady na energie pro domácnosti by mohly od července vzrůst v průměru o 288 liber. Reevesová přislíbila, že vláda stojí při lidech a připravuje se na všechny eventuality, aby udržela životní náklady pod kontrolou, ačkoliv vyloučila plošné dotace na energie ve stylu dřívější vlády Liz Trussové.
Napětí mezi Londýnem a Bílým domem vyvrcholilo Trumpovým útokem na sociálních sítích, kde si vzal Starmera na mušku kvůli jeho zdrženlivosti. Trump vzkázal, že USA už Británii nepomohou, stejně jako ona nepomohla jim, a vyzval spojence, aby si svou ropu zajistili sami. To jen potvrzuje zprávy, že Washington je ochoten ukončit válku i bez toho, aby garantoval průchodnost strategického průlivu.
Starmerova iniciativa získala podporu od kampaně Best for Britain, která považuje sblížení s evropskými přáteli za jedinou správnou cestu uprostřed „ničivé Trumpovy války v Íránu“. Britská veřejnost byla nicméně varována, že nadcházející týdny nebudou snadné a vyžádají si pevné vedení.
Navzdory politickému hluku a tlaku z obou stran Atlantiku se Starmer snaží profilovat jako lídr, který upřednostňuje stabilitu a diplomatická řešení. Jeho snaha o „reset“ vztahů s EU je tak vnímána jako pragmatická reakce na měnící se globální uspořádání, kde se na tradiční americké záruky již nelze stoprocentně spoléhat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.