Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
Tento diplomatický obrat přichází ve chvíli, kdy jsou transatlantické vztahy podrobeny těžké zkoušce. Americký prezident Donald Trump totiž opětovně pohrozil možným vystoupením USA z NATO, které označil za „papírového tygra“. Starmer tyto výroky nepřímo kritizoval a odmítl se podvolit tlaku Washingtonu, aby se Británie přímo zapojila do válečného konfliktu na Blízkém východě.
Premiér ve svém projevu otevřeně přiznal, že brexit způsobil britské ekonomice hluboké škody. Podle něj jsou příležitosti k posílení bezpečnosti a snížení životních nákladů skrze užší spolupráci s Bruselem příliš velké na to, aby je Londýn mohl ignorovat. Přesto však Starmer ujistil voliče, že jeho slib z volební kampaně zůstává v platnosti – Británie se nehodlá vrátit do celní unie, na jednotný trh ani neobnoví volný pohyb osob.
Situace v Hormuzském průlivu, který je klíčový pro světové dodávky ropy, zůstává kritická. Britská ministryně zahraničí proto ve středu předsedala setkání mezinárodních lídrů, které mělo za úkol posoudit diplomatická a politická opatření k jeho znovuotevření. Starmer dodal, že vojenští plánovači již pracují na možnostech, jak zajistit bezpečnou plavbu v momentě, kdy nastane příměří.
Britská vláda se snaží balancovat na hraně mezi evropskou integrací a zachováním „zvláštního vztahu“ s USA. Premiér argumentuje tím, že silnější role Británie v Evropě ve skutečnosti upevní i vazby s Washingtonem, protože po sobě jdoucí američtí prezidenti dlouhodobě volali po tom, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost.
K válce na Blízkém východě se ostře vyjádřila i kancléřka pokladu Rachel Reevesová. V rozhovoru pro stanici BBC uvedla, že cítí hněv vůči Donaldu Trumpovi za to, že se rozhodl rozpoutat konflikt bez jasného plánu, jak jej ukončit. Právě nedostatek strategie byl hlavním důvodem, proč se Británie odmítla k americkým a izraelským úderům na Teherán připojit.
Ekonomické dopady konfliktu začínají pociťovat i běžní Britové. Odborníci předpovídají, že náklady na energie pro domácnosti by mohly od července vzrůst v průměru o 288 liber. Reevesová přislíbila, že vláda stojí při lidech a připravuje se na všechny eventuality, aby udržela životní náklady pod kontrolou, ačkoliv vyloučila plošné dotace na energie ve stylu dřívější vlády Liz Trussové.
Napětí mezi Londýnem a Bílým domem vyvrcholilo Trumpovým útokem na sociálních sítích, kde si vzal Starmera na mušku kvůli jeho zdrženlivosti. Trump vzkázal, že USA už Británii nepomohou, stejně jako ona nepomohla jim, a vyzval spojence, aby si svou ropu zajistili sami. To jen potvrzuje zprávy, že Washington je ochoten ukončit válku i bez toho, aby garantoval průchodnost strategického průlivu.
Starmerova iniciativa získala podporu od kampaně Best for Britain, která považuje sblížení s evropskými přáteli za jedinou správnou cestu uprostřed „ničivé Trumpovy války v Íránu“. Britská veřejnost byla nicméně varována, že nadcházející týdny nebudou snadné a vyžádají si pevné vedení.
Navzdory politickému hluku a tlaku z obou stran Atlantiku se Starmer snaží profilovat jako lídr, který upřednostňuje stabilitu a diplomatická řešení. Jeho snaha o „reset“ vztahů s EU je tak vnímána jako pragmatická reakce na měnící se globální uspořádání, kde se na tradiční americké záruky již nelze stoprocentně spoléhat.
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.