Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Trump reagoval na informace amerických zpravodajců, kteří se domnívají, že Írán se připravuje na umístění námořních min v Hormuzském průlivu. Na zjištění upozornila britská stanice BBC. Íránci se chystají využívat malá plavidla, která by vždy dopravila na příslušné místo dvě až tři miny.
Šéf Bílého domu se proto rozhodl varovat Teherán. Vzkaz umístil na sociální síť Truth Social. "Pokud Írán umístil jakékoliv miny do Hormuzského průlivu - nemáme o tom žádné zprávy - vyzýváme k jejich okamžitému odstranění," uvedl americký prezident.
"Pokud byly miny z jakéhokoliv důvodu umístěny a nebudou bezodkladně odstraněny, budou vojenské důsledky pro Írán na takové úrovni, jakou ještě nezažil. Pokud naopak odstraní, co mohlo být umístěno, bude to obrovský krok správným směrem," dodal Trump.
Hormuzský průliv je průlivem mezi Perským a Ománským zálivem. Jde o jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem, jde tak o jedno z nejdůležitějších strategických míst na světě. Průlivem se dopravuje asi 20 procent světové ropy a dokonce 35 procent ropy přepravované po moři.
Pokud by se potvrdila přítomnost min v průlivu, mohly by znovu reagovat ceny ropy, které se již kvůli konfliktu na světových trzích zvýšily v souvislosti s obavami o bezpečný transfer suroviny do světa.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.