Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Trump reagoval na informace amerických zpravodajců, kteří se domnívají, že Írán se připravuje na umístění námořních min v Hormuzském průlivu. Na zjištění upozornila britská stanice BBC. Íránci se chystají využívat malá plavidla, která by vždy dopravila na příslušné místo dvě až tři miny.
Šéf Bílého domu se proto rozhodl varovat Teherán. Vzkaz umístil na sociální síť Truth Social. "Pokud Írán umístil jakékoliv miny do Hormuzského průlivu - nemáme o tom žádné zprávy - vyzýváme k jejich okamžitému odstranění," uvedl americký prezident.
"Pokud byly miny z jakéhokoliv důvodu umístěny a nebudou bezodkladně odstraněny, budou vojenské důsledky pro Írán na takové úrovni, jakou ještě nezažil. Pokud naopak odstraní, co mohlo být umístěno, bude to obrovský krok správným směrem," dodal Trump.
Hormuzský průliv je průlivem mezi Perským a Ománským zálivem. Jde o jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem, jde tak o jedno z nejdůležitějších strategických míst na světě. Průlivem se dopravuje asi 20 procent světové ropy a dokonce 35 procent ropy přepravované po moři.
Pokud by se potvrdila přítomnost min v průlivu, mohly by znovu reagovat ceny ropy, které se již kvůli konfliktu na světových trzích zvýšily v souvislosti s obavami o bezpečný transfer suroviny do světa.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.