Trump varuje Írán: Hrozí vám něco nevídaného! Ceny ropy mohou opět stoupat

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Mariana Nová 10. března 2026 22:03
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě. 

Trump reagoval na informace amerických zpravodajců, kteří se domnívají, že Írán se připravuje na umístění námořních min v Hormuzském průlivu. Na zjištění upozornila britská stanice BBC. Íránci se chystají využívat malá plavidla, která by vždy dopravila na příslušné místo dvě až tři miny. 

Šéf Bílého domu se proto rozhodl varovat Teherán. Vzkaz umístil na sociální síť Truth Social. "Pokud Írán umístil jakékoliv miny do Hormuzského průlivu - nemáme o tom žádné zprávy - vyzýváme k jejich okamžitému odstranění," uvedl americký prezident. 

"Pokud byly miny z jakéhokoliv důvodu umístěny a nebudou bezodkladně odstraněny, budou vojenské důsledky pro Írán na takové úrovni, jakou ještě nezažil. Pokud naopak odstraní, co mohlo být umístěno, bude to obrovský krok správným směrem," dodal Trump. 

Hormuzský průliv je průlivem mezi Perským a Ománským zálivem. Jde o jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem, jde tak o jedno z nejdůležitějších strategických míst na světě. Průlivem se dopravuje asi 20 procent světové ropy a dokonce 35 procent ropy přepravované po moři. 

Pokud by se potvrdila přítomnost min v průlivu, mohly by znovu reagovat ceny ropy, které se již kvůli konfliktu na světových trzích zvýšily v souvislosti s obavami o bezpečný transfer suroviny do světa. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Pokud se dohodneme na míru, USA s Íránem najdou a zničí jeho vysoce obohacený uran, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.

Novinky
Donald Trump

Grónsko nevyšlo. Trump proto zvažuje odkoupení jiného ostrova

Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.

Novinky
Viktor Orbán

Rozkrádali Orbánovi lidé Maďarsko? Protikorupční úřad vyzval k prošetření

Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.

Novinky
Ruský útok na město Sumy

Sbližování napadené země se severní Evropou? Válka na Ukrajině odhalila nečekanou soudržnost

Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.