Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
Podle Trumpova tvrzení americké nálety v posledních dnech ostrov Charg v podstatě zdemolovaly. Uvedl, že vojenské síly toto místo možná zasáhnou ještě několikrát, ačkoliv jedním dechem dodal, že se záměrně vyhnul energetickým potrubím. Jejich oprava by totiž trvala roky, což zřejmě nebylo součástí aktuálního strategického záměru.
V rozhovoru, který trval přibližně 30 minut, Trump rovněž zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Reagoval tak na spekulace o jeho zdravotním stavu, které se šíří od začátku konfliktu. Prezident však pro svá tvrzení o možném úmrtí nástupce Alího Chameneího nepředložil žádné konkrétní důkazy.
Dalším velkým tématem byl Hormuzský průliv, který je kvůli konfliktu již dva týdny v podstatě uzavřen. Trump přiznal, že není jasné, zda Írán do vod průlivu rozmístil miny. Tato vodní cesta je přitom naprosto zásadní pro světový obchod, jelikož tudy běžně protéká přibližně pětina veškeré vytěžené ropy.
Obavy z dopadů války na globální dodávky energií a ochromení průlivu již vyhnaly ceny ropy na nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky. To se okamžitě projevilo i na cenách pohonných hmot po celém světě včetně Spojených států. Trump přesto slíbil, že průliv bude velmi důrazně vyčištěn, aby se doprava mohla obnovit.
Prezident očekává, že se k operaci na zabezpečení průlivu připojí i další země, které jsou současným stavem poškozeny. Na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy sice Írán vojensky i ekonomicky zdecimovaly, ale o bezpečnost námořní trasy by se měly postarat i ty státy, které ropu skrze Hormuz odebírají.
Trump tento přístup označil za „týmové úsilí“, které by mělo svět sjednotit v zájmu bezpečnosti a trvalého míru. Jde o určitý posun v jeho rétorice, protože dříve operaci Epic Fury prezentoval spíše jako jednostrannou ukázku síly USA a Izraele, která nepotřebuje mezinárodní schválení. Odmítl však upřesnit, zda bude americké námořnictvo přímo doprovázet obchodní lodě.
Během rozhovoru Trump vyjádřil také překvapení nad tím, že se terčem íránských útoků stali i američtí spojenci v Perském zálivu. Podle jeho slov byly tyto země napadeny zcela zbytečně a označil to za největší překvapení celého dosavadního konfliktu. Přestože Írán o dohodu údajně stojí, Trump zopakoval, že zatím není kam spěchat.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.