Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
Podle Trumpova tvrzení americké nálety v posledních dnech ostrov Charg v podstatě zdemolovaly. Uvedl, že vojenské síly toto místo možná zasáhnou ještě několikrát, ačkoliv jedním dechem dodal, že se záměrně vyhnul energetickým potrubím. Jejich oprava by totiž trvala roky, což zřejmě nebylo součástí aktuálního strategického záměru.
V rozhovoru, který trval přibližně 30 minut, Trump rovněž zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Reagoval tak na spekulace o jeho zdravotním stavu, které se šíří od začátku konfliktu. Prezident však pro svá tvrzení o možném úmrtí nástupce Alího Chameneího nepředložil žádné konkrétní důkazy.
Dalším velkým tématem byl Hormuzský průliv, který je kvůli konfliktu již dva týdny v podstatě uzavřen. Trump přiznal, že není jasné, zda Írán do vod průlivu rozmístil miny. Tato vodní cesta je přitom naprosto zásadní pro světový obchod, jelikož tudy běžně protéká přibližně pětina veškeré vytěžené ropy.
Obavy z dopadů války na globální dodávky energií a ochromení průlivu již vyhnaly ceny ropy na nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky. To se okamžitě projevilo i na cenách pohonných hmot po celém světě včetně Spojených států. Trump přesto slíbil, že průliv bude velmi důrazně vyčištěn, aby se doprava mohla obnovit.
Prezident očekává, že se k operaci na zabezpečení průlivu připojí i další země, které jsou současným stavem poškozeny. Na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy sice Írán vojensky i ekonomicky zdecimovaly, ale o bezpečnost námořní trasy by se měly postarat i ty státy, které ropu skrze Hormuz odebírají.
Trump tento přístup označil za „týmové úsilí“, které by mělo svět sjednotit v zájmu bezpečnosti a trvalého míru. Jde o určitý posun v jeho rétorice, protože dříve operaci Epic Fury prezentoval spíše jako jednostrannou ukázku síly USA a Izraele, která nepotřebuje mezinárodní schválení. Odmítl však upřesnit, zda bude americké námořnictvo přímo doprovázet obchodní lodě.
Během rozhovoru Trump vyjádřil také překvapení nad tím, že se terčem íránských útoků stali i američtí spojenci v Perském zálivu. Podle jeho slov byly tyto země napadeny zcela zbytečně a označil to za největší překvapení celého dosavadního konfliktu. Přestože Írán o dohodu údajně stojí, Trump zopakoval, že zatím není kam spěchat.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.