Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Tato prohlášení přicházejí v momentě, kdy Trumpovy kroky na mezinárodní scéně budí značné kontroverze i obavy mezi spojenci. Jen před několika dny americké speciální jednotky provedly bleskovou operaci ve Venezuele, při které byl zajat tamní autoritářský vůdce Nicolás Maduro i se svou manželkou. Oba již stanuli před soudem v USA, kde čelí obviněním z narkoterorismu a pašování drog, přičemž jakoukoli vinu popírají.
Prezident v rozhovoru zdůraznil, že jeho cílem není lidem ubližovat, ale prosazovat americké zájmy. Svůj postoj k mezinárodním pravidlům relativizoval prohlášením, že vždy záleží na konkrétní definici toho, co mezinárodní právo vlastně je. Tento přístup doplňuje jeho nedávné rozhodnutí stáhnout Spojené státy z 66 mezinárodních organizací a dohod, včetně klíčových klimatických úmluv, s vysvětlením, že již neslouží americkým cílům.
Značnou pozornost budí také Trumpovy úvahy o Grónsku. Bílý dům potvrdil, že získání tohoto strategického území je prioritou národní bezpečnosti. Prezidentovi poradci zvažují různé cesty k ovládnutí ostrova, přičemž mluvčí Karoline Leavittová nevyloučila ani vojenskou variantu. Trump k tomu dodal, že pro pocit úspěchu je v tomto případě klíčové právě vlastnictví, které nelze nahradit pouhým pronájmem nebo smlouvou.
Vztahy s evropskými partnery v NATO zůstávají napjaté i kvůli Trumpově opakované kritice aliance. Na sociálních sítích vyjádřil pochybnosti o tom, zda by spojenci přispěchali Spojeným státům na pomoc, kdyby ji skutečně potřebovaly. Tento narativ „Amerika na prvním místě“ v kombinaci s jeho vírou ve vlastní neomezený úsudek vyvolává u diplomatů otázky ohledně stability dosavadního světového řádu.
Prezidentův pohled na moc se zdá být hluboce zakořeněn v jeho byznysové minulosti, kde vlastnictví a osobní rozhodnost hrají prim. Zatímco doma čelí kritice opozice, která se snaží jeho pravomoci omezit skrze legislativní kroky v Senátu, Trump dává jasně najevo, že hodlá jednat především podle svého svědomí. Celý svět tak nyní sleduje, kam až tyto vnitřně stanovené mantinely nejdůležitějšího muže planety sahají.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.