Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Tato prohlášení přicházejí v momentě, kdy Trumpovy kroky na mezinárodní scéně budí značné kontroverze i obavy mezi spojenci. Jen před několika dny americké speciální jednotky provedly bleskovou operaci ve Venezuele, při které byl zajat tamní autoritářský vůdce Nicolás Maduro i se svou manželkou. Oba již stanuli před soudem v USA, kde čelí obviněním z narkoterorismu a pašování drog, přičemž jakoukoli vinu popírají.
Prezident v rozhovoru zdůraznil, že jeho cílem není lidem ubližovat, ale prosazovat americké zájmy. Svůj postoj k mezinárodním pravidlům relativizoval prohlášením, že vždy záleží na konkrétní definici toho, co mezinárodní právo vlastně je. Tento přístup doplňuje jeho nedávné rozhodnutí stáhnout Spojené státy z 66 mezinárodních organizací a dohod, včetně klíčových klimatických úmluv, s vysvětlením, že již neslouží americkým cílům.
Značnou pozornost budí také Trumpovy úvahy o Grónsku. Bílý dům potvrdil, že získání tohoto strategického území je prioritou národní bezpečnosti. Prezidentovi poradci zvažují různé cesty k ovládnutí ostrova, přičemž mluvčí Karoline Leavittová nevyloučila ani vojenskou variantu. Trump k tomu dodal, že pro pocit úspěchu je v tomto případě klíčové právě vlastnictví, které nelze nahradit pouhým pronájmem nebo smlouvou.
Vztahy s evropskými partnery v NATO zůstávají napjaté i kvůli Trumpově opakované kritice aliance. Na sociálních sítích vyjádřil pochybnosti o tom, zda by spojenci přispěchali Spojeným státům na pomoc, kdyby ji skutečně potřebovaly. Tento narativ „Amerika na prvním místě“ v kombinaci s jeho vírou ve vlastní neomezený úsudek vyvolává u diplomatů otázky ohledně stability dosavadního světového řádu.
Prezidentův pohled na moc se zdá být hluboce zakořeněn v jeho byznysové minulosti, kde vlastnictví a osobní rozhodnost hrají prim. Zatímco doma čelí kritice opozice, která se snaží jeho pravomoci omezit skrze legislativní kroky v Senátu, Trump dává jasně najevo, že hodlá jednat především podle svého svědomí. Celý svět tak nyní sleduje, kam až tyto vnitřně stanovené mantinely nejdůležitějšího muže planety sahají.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.