Očekávaný summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce vyvolává řadu spekulací. I když obě strany, Rusko i Ukrajina, vyjadřují přání ukončit válku, jejich podmínky se diametrálně liší. To naznačuje, že cesta k míru nebude jednoduchá.
Trump nedávno naznačil, že se bude snažit vrátit část Ruskem okupovaného území Ukrajině, ale zároveň připustil, že by mohlo dojít k „nějakým výměnám a změnám území“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takové řešení kategoricky odmítá. Je neoblomný v tom, že Ukrajina nepřistoupí na žádnou dohodu, která by uznala ruskou kontrolu nad Moskvou okupovanými regiony, včetně Krymu. Jak Zelenskyj uvedl, „nebude odměňovat Rusko za to, co spáchalo“.
Na druhé straně Putin trvá na svých územních požadavcích, ukrajinské neutralitě a omezení velikosti její armády. Ruská invaze byla částečně motivována jeho přesvědčením, že NATO využívá Ukrajinu k tomu, aby se dostalo blíže k ruským hranicím.
Evropští lídři se v telefonickém hovoru s Trumpem pokusili zajistit, aby americký prezident hájil zájmy Ukrajiny a evropskou bezpečnost. Jednání na Aljašce bylo totiž uspíšeno a Evropané z něj byli vynecháni. Zástupci EU však po hovoru vyjádřili opatrný optimismus. Trump údajně prohlásil, že jeho cílem je dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Trump souhlasil, že jakékoli teritoriální otázky je nutné řešit za účasti Volodymyra Zelenského a že součástí dohody musí být i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump ohodnotil setkání jako „deset z deseti“ a uvedl, že Rusko bude čelit „velmi vážným“ následkům, pokud válku neukončí.
I přes tyto povzbudivé signály přetrvává v Evropě nervozita. Evropští lídři zdůraznili nutnost zapojení Kyjeva do jakéhokoli finálního rozhodnutí, což svědčí o jejich obavách, že by Putin mohl nakonec Trumpa přesvědčit, aby Ukrajina výměnou za příměří odevzdala část svého území.
Podle polského premiéra Donalda Tuska je nejdůležitější, aby Evropa přesvědčila Trumpa, že „Rusku se nedá věřit“. Německý kancléř Friedrich Merz dodal, že lídři dali jasně najevo, že Ukrajina „musí být u stolu, jakmile dojde na další jednání“.
Britský premiér Keir Starmer také vyjádřil opatrný optimismus a řekl, že existuje „reálná šance“ na dosažení příměří. Jen den před summitem se setkal se Zelenským, což byl pečlivě koordinovaný krok, který měl demonstrovat podporu Ukrajině. Starmer prohlásil, že Ukrajina musí mít zaručenou „územní celistvost“ a že mezinárodní hranice „nesmějí být měněny silou“.
Ukrajinský prezident mezitím usiluje o to, aby byly evropské požadavky vyslyšeny. On i evropští lídři zopakovali svůj požadavek, že územní celistvost Ukrajiny musí být chráněna. Vyzvali také k tomu, aby případné příměří bylo trvalé a aby bylo zajištěno bezpečnostními zárukami.
Za tímto účelem byla vytvořena „koalice ochotných“, která se zavázala poskytnout Ukrajině vojenskou podporu. Tato koalice je připravena nasadit vojáky na ukrajinské území, aby odradila Rusko od porušení dohodnutého míru.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.