Očekávaný summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce vyvolává řadu spekulací. I když obě strany, Rusko i Ukrajina, vyjadřují přání ukončit válku, jejich podmínky se diametrálně liší. To naznačuje, že cesta k míru nebude jednoduchá.
Trump nedávno naznačil, že se bude snažit vrátit část Ruskem okupovaného území Ukrajině, ale zároveň připustil, že by mohlo dojít k „nějakým výměnám a změnám území“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takové řešení kategoricky odmítá. Je neoblomný v tom, že Ukrajina nepřistoupí na žádnou dohodu, která by uznala ruskou kontrolu nad Moskvou okupovanými regiony, včetně Krymu. Jak Zelenskyj uvedl, „nebude odměňovat Rusko za to, co spáchalo“.
Na druhé straně Putin trvá na svých územních požadavcích, ukrajinské neutralitě a omezení velikosti její armády. Ruská invaze byla částečně motivována jeho přesvědčením, že NATO využívá Ukrajinu k tomu, aby se dostalo blíže k ruským hranicím.
Evropští lídři se v telefonickém hovoru s Trumpem pokusili zajistit, aby americký prezident hájil zájmy Ukrajiny a evropskou bezpečnost. Jednání na Aljašce bylo totiž uspíšeno a Evropané z něj byli vynecháni. Zástupci EU však po hovoru vyjádřili opatrný optimismus. Trump údajně prohlásil, že jeho cílem je dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Trump souhlasil, že jakékoli teritoriální otázky je nutné řešit za účasti Volodymyra Zelenského a že součástí dohody musí být i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump ohodnotil setkání jako „deset z deseti“ a uvedl, že Rusko bude čelit „velmi vážným“ následkům, pokud válku neukončí.
I přes tyto povzbudivé signály přetrvává v Evropě nervozita. Evropští lídři zdůraznili nutnost zapojení Kyjeva do jakéhokoli finálního rozhodnutí, což svědčí o jejich obavách, že by Putin mohl nakonec Trumpa přesvědčit, aby Ukrajina výměnou za příměří odevzdala část svého území.
Podle polského premiéra Donalda Tuska je nejdůležitější, aby Evropa přesvědčila Trumpa, že „Rusku se nedá věřit“. Německý kancléř Friedrich Merz dodal, že lídři dali jasně najevo, že Ukrajina „musí být u stolu, jakmile dojde na další jednání“.
Britský premiér Keir Starmer také vyjádřil opatrný optimismus a řekl, že existuje „reálná šance“ na dosažení příměří. Jen den před summitem se setkal se Zelenským, což byl pečlivě koordinovaný krok, který měl demonstrovat podporu Ukrajině. Starmer prohlásil, že Ukrajina musí mít zaručenou „územní celistvost“ a že mezinárodní hranice „nesmějí být měněny silou“.
Ukrajinský prezident mezitím usiluje o to, aby byly evropské požadavky vyslyšeny. On i evropští lídři zopakovali svůj požadavek, že územní celistvost Ukrajiny musí být chráněna. Vyzvali také k tomu, aby případné příměří bylo trvalé a aby bylo zajištěno bezpečnostními zárukami.
Za tímto účelem byla vytvořena „koalice ochotných“, která se zavázala poskytnout Ukrajině vojenskou podporu. Tato koalice je připravena nasadit vojáky na ukrajinské území, aby odradila Rusko od porušení dohodnutého míru.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.