Očekávaný summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce vyvolává řadu spekulací. I když obě strany, Rusko i Ukrajina, vyjadřují přání ukončit válku, jejich podmínky se diametrálně liší. To naznačuje, že cesta k míru nebude jednoduchá.
Trump nedávno naznačil, že se bude snažit vrátit část Ruskem okupovaného území Ukrajině, ale zároveň připustil, že by mohlo dojít k „nějakým výměnám a změnám území“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takové řešení kategoricky odmítá. Je neoblomný v tom, že Ukrajina nepřistoupí na žádnou dohodu, která by uznala ruskou kontrolu nad Moskvou okupovanými regiony, včetně Krymu. Jak Zelenskyj uvedl, „nebude odměňovat Rusko za to, co spáchalo“.
Na druhé straně Putin trvá na svých územních požadavcích, ukrajinské neutralitě a omezení velikosti její armády. Ruská invaze byla částečně motivována jeho přesvědčením, že NATO využívá Ukrajinu k tomu, aby se dostalo blíže k ruským hranicím.
Evropští lídři se v telefonickém hovoru s Trumpem pokusili zajistit, aby americký prezident hájil zájmy Ukrajiny a evropskou bezpečnost. Jednání na Aljašce bylo totiž uspíšeno a Evropané z něj byli vynecháni. Zástupci EU však po hovoru vyjádřili opatrný optimismus. Trump údajně prohlásil, že jeho cílem je dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Trump souhlasil, že jakékoli teritoriální otázky je nutné řešit za účasti Volodymyra Zelenského a že součástí dohody musí být i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump ohodnotil setkání jako „deset z deseti“ a uvedl, že Rusko bude čelit „velmi vážným“ následkům, pokud válku neukončí.
I přes tyto povzbudivé signály přetrvává v Evropě nervozita. Evropští lídři zdůraznili nutnost zapojení Kyjeva do jakéhokoli finálního rozhodnutí, což svědčí o jejich obavách, že by Putin mohl nakonec Trumpa přesvědčit, aby Ukrajina výměnou za příměří odevzdala část svého území.
Podle polského premiéra Donalda Tuska je nejdůležitější, aby Evropa přesvědčila Trumpa, že „Rusku se nedá věřit“. Německý kancléř Friedrich Merz dodal, že lídři dali jasně najevo, že Ukrajina „musí být u stolu, jakmile dojde na další jednání“.
Britský premiér Keir Starmer také vyjádřil opatrný optimismus a řekl, že existuje „reálná šance“ na dosažení příměří. Jen den před summitem se setkal se Zelenským, což byl pečlivě koordinovaný krok, který měl demonstrovat podporu Ukrajině. Starmer prohlásil, že Ukrajina musí mít zaručenou „územní celistvost“ a že mezinárodní hranice „nesmějí být měněny silou“.
Ukrajinský prezident mezitím usiluje o to, aby byly evropské požadavky vyslyšeny. On i evropští lídři zopakovali svůj požadavek, že územní celistvost Ukrajiny musí být chráněna. Vyzvali také k tomu, aby případné příměří bylo trvalé a aby bylo zajištěno bezpečnostními zárukami.
Za tímto účelem byla vytvořena „koalice ochotných“, která se zavázala poskytnout Ukrajině vojenskou podporu. Tato koalice je připravena nasadit vojáky na ukrajinské území, aby odradila Rusko od porušení dohodnutého míru.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.