Očekávaný summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce vyvolává řadu spekulací. I když obě strany, Rusko i Ukrajina, vyjadřují přání ukončit válku, jejich podmínky se diametrálně liší. To naznačuje, že cesta k míru nebude jednoduchá.
Trump nedávno naznačil, že se bude snažit vrátit část Ruskem okupovaného území Ukrajině, ale zároveň připustil, že by mohlo dojít k „nějakým výměnám a změnám území“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takové řešení kategoricky odmítá. Je neoblomný v tom, že Ukrajina nepřistoupí na žádnou dohodu, která by uznala ruskou kontrolu nad Moskvou okupovanými regiony, včetně Krymu. Jak Zelenskyj uvedl, „nebude odměňovat Rusko za to, co spáchalo“.
Na druhé straně Putin trvá na svých územních požadavcích, ukrajinské neutralitě a omezení velikosti její armády. Ruská invaze byla částečně motivována jeho přesvědčením, že NATO využívá Ukrajinu k tomu, aby se dostalo blíže k ruským hranicím.
Evropští lídři se v telefonickém hovoru s Trumpem pokusili zajistit, aby americký prezident hájil zájmy Ukrajiny a evropskou bezpečnost. Jednání na Aljašce bylo totiž uspíšeno a Evropané z něj byli vynecháni. Zástupci EU však po hovoru vyjádřili opatrný optimismus. Trump údajně prohlásil, že jeho cílem je dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Trump souhlasil, že jakékoli teritoriální otázky je nutné řešit za účasti Volodymyra Zelenského a že součástí dohody musí být i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump ohodnotil setkání jako „deset z deseti“ a uvedl, že Rusko bude čelit „velmi vážným“ následkům, pokud válku neukončí.
I přes tyto povzbudivé signály přetrvává v Evropě nervozita. Evropští lídři zdůraznili nutnost zapojení Kyjeva do jakéhokoli finálního rozhodnutí, což svědčí o jejich obavách, že by Putin mohl nakonec Trumpa přesvědčit, aby Ukrajina výměnou za příměří odevzdala část svého území.
Podle polského premiéra Donalda Tuska je nejdůležitější, aby Evropa přesvědčila Trumpa, že „Rusku se nedá věřit“. Německý kancléř Friedrich Merz dodal, že lídři dali jasně najevo, že Ukrajina „musí být u stolu, jakmile dojde na další jednání“.
Britský premiér Keir Starmer také vyjádřil opatrný optimismus a řekl, že existuje „reálná šance“ na dosažení příměří. Jen den před summitem se setkal se Zelenským, což byl pečlivě koordinovaný krok, který měl demonstrovat podporu Ukrajině. Starmer prohlásil, že Ukrajina musí mít zaručenou „územní celistvost“ a že mezinárodní hranice „nesmějí být měněny silou“.
Ukrajinský prezident mezitím usiluje o to, aby byly evropské požadavky vyslyšeny. On i evropští lídři zopakovali svůj požadavek, že územní celistvost Ukrajiny musí být chráněna. Vyzvali také k tomu, aby případné příměří bylo trvalé a aby bylo zajištěno bezpečnostními zárukami.
Za tímto účelem byla vytvořena „koalice ochotných“, která se zavázala poskytnout Ukrajině vojenskou podporu. Tato koalice je připravena nasadit vojáky na ukrajinské území, aby odradila Rusko od porušení dohodnutého míru.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.