Očekávaný summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce vyvolává řadu spekulací. I když obě strany, Rusko i Ukrajina, vyjadřují přání ukončit válku, jejich podmínky se diametrálně liší. To naznačuje, že cesta k míru nebude jednoduchá.
Trump nedávno naznačil, že se bude snažit vrátit část Ruskem okupovaného území Ukrajině, ale zároveň připustil, že by mohlo dojít k „nějakým výměnám a změnám území“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takové řešení kategoricky odmítá. Je neoblomný v tom, že Ukrajina nepřistoupí na žádnou dohodu, která by uznala ruskou kontrolu nad Moskvou okupovanými regiony, včetně Krymu. Jak Zelenskyj uvedl, „nebude odměňovat Rusko za to, co spáchalo“.
Na druhé straně Putin trvá na svých územních požadavcích, ukrajinské neutralitě a omezení velikosti její armády. Ruská invaze byla částečně motivována jeho přesvědčením, že NATO využívá Ukrajinu k tomu, aby se dostalo blíže k ruským hranicím.
Evropští lídři se v telefonickém hovoru s Trumpem pokusili zajistit, aby americký prezident hájil zájmy Ukrajiny a evropskou bezpečnost. Jednání na Aljašce bylo totiž uspíšeno a Evropané z něj byli vynecháni. Zástupci EU však po hovoru vyjádřili opatrný optimismus. Trump údajně prohlásil, že jeho cílem je dojednat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Trump souhlasil, že jakékoli teritoriální otázky je nutné řešit za účasti Volodymyra Zelenského a že součástí dohody musí být i bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump ohodnotil setkání jako „deset z deseti“ a uvedl, že Rusko bude čelit „velmi vážným“ následkům, pokud válku neukončí.
I přes tyto povzbudivé signály přetrvává v Evropě nervozita. Evropští lídři zdůraznili nutnost zapojení Kyjeva do jakéhokoli finálního rozhodnutí, což svědčí o jejich obavách, že by Putin mohl nakonec Trumpa přesvědčit, aby Ukrajina výměnou za příměří odevzdala část svého území.
Podle polského premiéra Donalda Tuska je nejdůležitější, aby Evropa přesvědčila Trumpa, že „Rusku se nedá věřit“. Německý kancléř Friedrich Merz dodal, že lídři dali jasně najevo, že Ukrajina „musí být u stolu, jakmile dojde na další jednání“.
Britský premiér Keir Starmer také vyjádřil opatrný optimismus a řekl, že existuje „reálná šance“ na dosažení příměří. Jen den před summitem se setkal se Zelenským, což byl pečlivě koordinovaný krok, který měl demonstrovat podporu Ukrajině. Starmer prohlásil, že Ukrajina musí mít zaručenou „územní celistvost“ a že mezinárodní hranice „nesmějí být měněny silou“.
Ukrajinský prezident mezitím usiluje o to, aby byly evropské požadavky vyslyšeny. On i evropští lídři zopakovali svůj požadavek, že územní celistvost Ukrajiny musí být chráněna. Vyzvali také k tomu, aby případné příměří bylo trvalé a aby bylo zajištěno bezpečnostními zárukami.
Za tímto účelem byla vytvořena „koalice ochotných“, která se zavázala poskytnout Ukrajině vojenskou podporu. Tato koalice je připravena nasadit vojáky na ukrajinské území, aby odradila Rusko od porušení dohodnutého míru.
V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mladá brazilská aktivistka Janiely Truká vystoupila na klimatickém summitu COP31 v Antalyi s naléhavou výzvou na ochranu domorodých území, lesů a tradičních kultur před dopady globální krize. Její slova zaznamenala novinářka Fiona Harvey, která pro The Guardian rozebrala také procedurální úskalí a historický vývoj dosavadních klimatických konferencí OSN.
V tureckém přímořském letovisku Antalya dnes začala oficiální jednání konference OSN o změně klimatu (COP31), kterou zahájili čelní představitelé mezinárodní politiky a organizací. Na úvodním plenárním zasedání vystoupili turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a energetiku Chris Bowen a výkonný tajemník OSN pro klima Simon Stiell, aby stanovili hlavní priority nadcházejících dvou týdnů.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské ozbrojené síly za uplynulý týden masivně zaútočily na ukrajinská města a komunity, přičemž na území státu vypustily celkem 115 raket různých typů, téměř 1 900 naváděných leteckých pum a více než 3 000 útočných dronů.
Spojené státy a Írán vedou tajná jednání s cílem odvrátit hrozbu nového rozsáhlého ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump totiž po nepříznivých výsledcích své strany v nedávných volbách do poloviny mandátu naznačil, že intenzivnější diplomacie může přinést dohodu. Diplomatické aktivity se zintenzivnily, ačkoliv podrobnosti obě strany sdílejí jen velmi zřídka.
Americká vesmírná agentura NASA oficiálně zahájila nábor nové generace astronautů, kteří by se měli v budoucnu podílet na dlouhodobém pobytu a práci na Měsíci i na plánovaných lidských misích směřujících na Mars.
Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
V tureckém pobřežním městě Antalya začal v pondělí klimatický summit OSN známý jako COP31, který provázejí varovné zprávy Světové meteorologické organizace. Podle nejnovějších údajů se na Zemi hromadí teplo dosud nevídaným a neustále zrychlujícím se tempem.
Nedávné volby do Kongresu ve Spojených státech přinesly obrovskou vlnu nespokojenosti amerických voličů, která těžce zasáhla Republikánskou stranu napříč celou zemí a vedla k historickým úspěchům demokratů. Výsledky voleb ukázaly hlubokou nespokojenost veřejnosti s druhým mandátem prezidenta Donald Trumpa, jehož popularita klesla na historická minima.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot oznámil, že Evropa a Francie budou mít své zástupce u jednacího stolu na nadcházejících mírových rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které se uskuteční tento týden v Abú Dhabí pod záštitou Spojených států.