Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Jde o citlivé téma, protože v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal na Putina zatykač, a to za jeho údajnou roli ve válečném zločinu spočívajícím v únosu a přesunu ukrajinských dětí z okupovaných území na území Ruské federace. Navzdory tomu Fox News získal a zveřejnil text dopisu. Dle analytiků je velmi nejasný a neobsahuje žádné přímé zmínky o únosech dětí.
"Drahý prezidente Putine," začíná dopis. "Každé dítě má ve svém srdci stejné tiché sny, ať už se narodí na venkově, nebo v nádherném centru města. Sní o lásce, možnostech a bezpečí. Jednoduchým, avšak hlubokým konceptem, pane Putine, s nímž jistě souhlasíte, je, že potomci každé generace začínají své životy s čistotou, s nevinností, která stojí nad geografií, vládou a ideologií."
Dopis nepřímo apeluje na Putina, aby vrátil děti, které jeho vláda zadržuje. "Tak odvážná myšlenka přesahuje veškeré lidské rozdělení a vy, pane Putine, jste vhodný k tomu, abyste tuto vizi uvedl v život jediným tahem pera ještě dnes," končí dopis. "Je čas."
Ukrajina únosy desítek tisíc svých dětí, které byly převezeny do Ruska nebo na Rusy okupovaná území bez souhlasu rodiny či opatrovníků, nazývá válečným zločinem. Ten naplňuje definici genocidy podle smlouvy OSN.
Zelenskyj během sobotního telefonátu s Trumpem vyjádřil vděčnost první dámě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že prezident poděkoval Melanii Trumpové za její úsilí o návrat násilně deportovaných ukrajinských dětí.
Melania Trumpová, která se narodila ve Slovinsku, se summitu na Aljašce neúčastnila. Již dříve ale uvedla, že jejím cílem jako první dámy je být podobná Eleanor Rooseveltové, která byla známá svou prací v oblasti práv a péče o děti.
Otázka unesených dětí se dostala na titulní stránky médií již na začátku srpna, kdy nezisková organizace Save Ukraine obvinila Rusko z „státem podporovaného obchodování s dětmi". Skupina administrátorů v Ruskem kontrolovaných oblastech Ukrajiny totiž zveřejnila on-line katalog, který nazvala ukrajinskými sirotky.
Šéf organizace Mykola Kuleba uvedl, že databáze obsahuje údaje o 294 ukrajinských dětech mladších 17 let, které byly odděleny od svých rodičů. "Rusko už se to ani nesnaží skrývat," řekl. "Otevřeně obchoduje s ukrajinskými dětmi. Způsob, jakým naše děti popisují, se neliší od katalogu otroků. Je to skutečné obchodování s dětmi v 21. století, které musí svět zastavit."
Američtí zákonodárci mezitím požadovali, aby se ukrajinské děti vrátily z Ruska ještě před dohodnutím jakéhokoli mírového plánu. V červenci dokonce předložili usnesení Kongresu, které vyzývá k jejich návratu.
Tato iniciativa odsuzuje únosy, násilný přesun a usnadňování nezákonné deportace ukrajinských dětí ze strany Ruska. Kongresman Michael McCaul uvedl, že "ruská armáda krutě unesla a nezákonně deportovala desítky tisíc ukrajinských dětí z jejich vlasti". "Tyto zvěrstva nejsou ojedinělé incidenty. Jsou přímým výsledkem Putinovy války," dodal.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.