Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Jde o citlivé téma, protože v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal na Putina zatykač, a to za jeho údajnou roli ve válečném zločinu spočívajícím v únosu a přesunu ukrajinských dětí z okupovaných území na území Ruské federace. Navzdory tomu Fox News získal a zveřejnil text dopisu. Dle analytiků je velmi nejasný a neobsahuje žádné přímé zmínky o únosech dětí.
"Drahý prezidente Putine," začíná dopis. "Každé dítě má ve svém srdci stejné tiché sny, ať už se narodí na venkově, nebo v nádherném centru města. Sní o lásce, možnostech a bezpečí. Jednoduchým, avšak hlubokým konceptem, pane Putine, s nímž jistě souhlasíte, je, že potomci každé generace začínají své životy s čistotou, s nevinností, která stojí nad geografií, vládou a ideologií."
Dopis nepřímo apeluje na Putina, aby vrátil děti, které jeho vláda zadržuje. "Tak odvážná myšlenka přesahuje veškeré lidské rozdělení a vy, pane Putine, jste vhodný k tomu, abyste tuto vizi uvedl v život jediným tahem pera ještě dnes," končí dopis. "Je čas."
Ukrajina únosy desítek tisíc svých dětí, které byly převezeny do Ruska nebo na Rusy okupovaná území bez souhlasu rodiny či opatrovníků, nazývá válečným zločinem. Ten naplňuje definici genocidy podle smlouvy OSN.
Zelenskyj během sobotního telefonátu s Trumpem vyjádřil vděčnost první dámě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že prezident poděkoval Melanii Trumpové za její úsilí o návrat násilně deportovaných ukrajinských dětí.
Melania Trumpová, která se narodila ve Slovinsku, se summitu na Aljašce neúčastnila. Již dříve ale uvedla, že jejím cílem jako první dámy je být podobná Eleanor Rooseveltové, která byla známá svou prací v oblasti práv a péče o děti.
Otázka unesených dětí se dostala na titulní stránky médií již na začátku srpna, kdy nezisková organizace Save Ukraine obvinila Rusko z „státem podporovaného obchodování s dětmi". Skupina administrátorů v Ruskem kontrolovaných oblastech Ukrajiny totiž zveřejnila on-line katalog, který nazvala ukrajinskými sirotky.
Šéf organizace Mykola Kuleba uvedl, že databáze obsahuje údaje o 294 ukrajinských dětech mladších 17 let, které byly odděleny od svých rodičů. "Rusko už se to ani nesnaží skrývat," řekl. "Otevřeně obchoduje s ukrajinskými dětmi. Způsob, jakým naše děti popisují, se neliší od katalogu otroků. Je to skutečné obchodování s dětmi v 21. století, které musí svět zastavit."
Američtí zákonodárci mezitím požadovali, aby se ukrajinské děti vrátily z Ruska ještě před dohodnutím jakéhokoli mírového plánu. V červenci dokonce předložili usnesení Kongresu, které vyzývá k jejich návratu.
Tato iniciativa odsuzuje únosy, násilný přesun a usnadňování nezákonné deportace ukrajinských dětí ze strany Ruska. Kongresman Michael McCaul uvedl, že "ruská armáda krutě unesla a nezákonně deportovala desítky tisíc ukrajinských dětí z jejich vlasti". "Tyto zvěrstva nejsou ojedinělé incidenty. Jsou přímým výsledkem Putinovy války," dodal.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.