Během Valného shromáždění OSN a po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským došlo k významné změně v postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Zatímco dříve naznačoval, že by Ukrajina měla odstoupit část svého území, nyní prostřednictvím svého příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území, a dokonce „možná zajít ještě dál“. Tuto změnu postoje vysvětluje tím, že nyní lépe rozumí vojenské a ekonomické situaci a že Rusko má velké ekonomické problémy.
Zelenskyj tento posun v Trumpově postoji ocenil a označil ho za "velkou změnu". Přestože neměl k dispozici konkrétní detaily o tom, jak by Spojené státy podpořily Ukrajinu, vyjádřil naději, že by mohly poskytnout více zbraní, protivzdušnou obranu a drony. V rozhovoru pro Fox News Zelenskyj také uvedl, že Trumpovo dřívější přesvědčení bylo ovlivněno tím, že mu Vladimir Putin „mnohokrát lhal“.
Trump také nazval Rusko "papírovým tygrem", který "bezcílně bojuje tři a půl roku válku, kterou by skutečná vojenská mocnost vyhrála za méně než týden". V rozporu se svými dřívějšími výroky, kdy se zdráhal otevřeně kritizovat Rusko, tento příspěvek označil za důkaz, že Putin má velké ekonomické potíže.
V reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru NATO Ruskem, kdy drony a letadla narušily prostor Polska, Estonska a Rumunska, Trump také prohlásil, že by NATO mělo ruské stroje sestřelit. NATO vydalo prohlášení, v němž odsoudilo ruské akce a varovalo, že použije "všechny nezbytné vojenské a nevojenské prostředky", aby se bránilo. Trump však později své prohlášení upřesnil s tím, že to "záleží na okolnostech".
Trumpův nový postoj je v ostrém kontrastu s jeho dřívějšími výroky, kdy v únoru prohlásil, že Ukrajina "nemá teď karty" na to, aby zvítězila. V srpnu zase tvrdil, že pro urovnání konfliktu bude nutné "nějaké území vyměnit" a existovaly zprávy, že by mohl tlačit na Zelenského, aby se vzdal Doněcké a Luhanské oblasti.
Navzdory svému agresivnímu postoji vůči Rusku a pohrůžkám sankcemi se zatím nezdá, že by podnikl nějaké konkrétní kroky, když Kreml ignoroval jeho ultimáta. Tato nepředvídatelnost je dlouhodobým rysem Trumpovy zahraniční politiky.
Zmatený vývoj událostí na Ukrajině ukazuje, proč se zahraniční mocnosti, zejména v Evropě, snaží s Trumpem spolupracovat. První projev prezidenta ve druhém funkčním období přinesl střízlivý obraz nové globální reality. Spojené státy, které více než kdokoli jiný pomohly vybudovat OSN, se nyní staly jejím největším kritikem. To vyvolává otázky o schopnosti této kdysi vitální světové organizace přežít ve své současné podobě.
Nejzajímavější částí Trumpova příspěvku na Truth Social je však možná ujištění, že Spojené státy budou pokračovat v prodeji zbraní NATO, které je pak může předat Ukrajině. Ačkoliv se nejedná o neomezený závazek, který nabízelo předchozí vedení, je to více, než co chtěl Trump letos nabídnout.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.