Během Valného shromáždění OSN a po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským došlo k významné změně v postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Zatímco dříve naznačoval, že by Ukrajina měla odstoupit část svého území, nyní prostřednictvím svého příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území, a dokonce „možná zajít ještě dál“. Tuto změnu postoje vysvětluje tím, že nyní lépe rozumí vojenské a ekonomické situaci a že Rusko má velké ekonomické problémy.
Zelenskyj tento posun v Trumpově postoji ocenil a označil ho za "velkou změnu". Přestože neměl k dispozici konkrétní detaily o tom, jak by Spojené státy podpořily Ukrajinu, vyjádřil naději, že by mohly poskytnout více zbraní, protivzdušnou obranu a drony. V rozhovoru pro Fox News Zelenskyj také uvedl, že Trumpovo dřívější přesvědčení bylo ovlivněno tím, že mu Vladimir Putin „mnohokrát lhal“.
Trump také nazval Rusko "papírovým tygrem", který "bezcílně bojuje tři a půl roku válku, kterou by skutečná vojenská mocnost vyhrála za méně než týden". V rozporu se svými dřívějšími výroky, kdy se zdráhal otevřeně kritizovat Rusko, tento příspěvek označil za důkaz, že Putin má velké ekonomické potíže.
V reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru NATO Ruskem, kdy drony a letadla narušily prostor Polska, Estonska a Rumunska, Trump také prohlásil, že by NATO mělo ruské stroje sestřelit. NATO vydalo prohlášení, v němž odsoudilo ruské akce a varovalo, že použije "všechny nezbytné vojenské a nevojenské prostředky", aby se bránilo. Trump však později své prohlášení upřesnil s tím, že to "záleží na okolnostech".
Trumpův nový postoj je v ostrém kontrastu s jeho dřívějšími výroky, kdy v únoru prohlásil, že Ukrajina "nemá teď karty" na to, aby zvítězila. V srpnu zase tvrdil, že pro urovnání konfliktu bude nutné "nějaké území vyměnit" a existovaly zprávy, že by mohl tlačit na Zelenského, aby se vzdal Doněcké a Luhanské oblasti.
Navzdory svému agresivnímu postoji vůči Rusku a pohrůžkám sankcemi se zatím nezdá, že by podnikl nějaké konkrétní kroky, když Kreml ignoroval jeho ultimáta. Tato nepředvídatelnost je dlouhodobým rysem Trumpovy zahraniční politiky.
Zmatený vývoj událostí na Ukrajině ukazuje, proč se zahraniční mocnosti, zejména v Evropě, snaží s Trumpem spolupracovat. První projev prezidenta ve druhém funkčním období přinesl střízlivý obraz nové globální reality. Spojené státy, které více než kdokoli jiný pomohly vybudovat OSN, se nyní staly jejím největším kritikem. To vyvolává otázky o schopnosti této kdysi vitální světové organizace přežít ve své současné podobě.
Nejzajímavější částí Trumpova příspěvku na Truth Social je však možná ujištění, že Spojené státy budou pokračovat v prodeji zbraní NATO, které je pak může předat Ukrajině. Ačkoliv se nejedná o neomezený závazek, který nabízelo předchozí vedení, je to více, než co chtěl Trump letos nabídnout.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.