Během Valného shromáždění OSN a po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským došlo k významné změně v postoji Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Zatímco dříve naznačoval, že by Ukrajina měla odstoupit část svého území, nyní prostřednictvím svého příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdí, že Ukrajina může získat zpět všechna svá území, a dokonce „možná zajít ještě dál“. Tuto změnu postoje vysvětluje tím, že nyní lépe rozumí vojenské a ekonomické situaci a že Rusko má velké ekonomické problémy.
Zelenskyj tento posun v Trumpově postoji ocenil a označil ho za "velkou změnu". Přestože neměl k dispozici konkrétní detaily o tom, jak by Spojené státy podpořily Ukrajinu, vyjádřil naději, že by mohly poskytnout více zbraní, protivzdušnou obranu a drony. V rozhovoru pro Fox News Zelenskyj také uvedl, že Trumpovo dřívější přesvědčení bylo ovlivněno tím, že mu Vladimir Putin „mnohokrát lhal“.
Trump také nazval Rusko "papírovým tygrem", který "bezcílně bojuje tři a půl roku válku, kterou by skutečná vojenská mocnost vyhrála za méně než týden". V rozporu se svými dřívějšími výroky, kdy se zdráhal otevřeně kritizovat Rusko, tento příspěvek označil za důkaz, že Putin má velké ekonomické potíže.
V reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru NATO Ruskem, kdy drony a letadla narušily prostor Polska, Estonska a Rumunska, Trump také prohlásil, že by NATO mělo ruské stroje sestřelit. NATO vydalo prohlášení, v němž odsoudilo ruské akce a varovalo, že použije "všechny nezbytné vojenské a nevojenské prostředky", aby se bránilo. Trump však později své prohlášení upřesnil s tím, že to "záleží na okolnostech".
Trumpův nový postoj je v ostrém kontrastu s jeho dřívějšími výroky, kdy v únoru prohlásil, že Ukrajina "nemá teď karty" na to, aby zvítězila. V srpnu zase tvrdil, že pro urovnání konfliktu bude nutné "nějaké území vyměnit" a existovaly zprávy, že by mohl tlačit na Zelenského, aby se vzdal Doněcké a Luhanské oblasti.
Navzdory svému agresivnímu postoji vůči Rusku a pohrůžkám sankcemi se zatím nezdá, že by podnikl nějaké konkrétní kroky, když Kreml ignoroval jeho ultimáta. Tato nepředvídatelnost je dlouhodobým rysem Trumpovy zahraniční politiky.
Zmatený vývoj událostí na Ukrajině ukazuje, proč se zahraniční mocnosti, zejména v Evropě, snaží s Trumpem spolupracovat. První projev prezidenta ve druhém funkčním období přinesl střízlivý obraz nové globální reality. Spojené státy, které více než kdokoli jiný pomohly vybudovat OSN, se nyní staly jejím největším kritikem. To vyvolává otázky o schopnosti této kdysi vitální světové organizace přežít ve své současné podobě.
Nejzajímavější částí Trumpova příspěvku na Truth Social je však možná ujištění, že Spojené státy budou pokračovat v prodeji zbraní NATO, které je pak může předat Ukrajině. Ačkoliv se nejedná o neomezený závazek, který nabízelo předchozí vedení, je to více, než co chtěl Trump letos nabídnout.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.