Naděje na historické setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina u jednacího stolu v Istanbulu definitivně zhasly. Oba státníci, kteří v uplynulých dnech svými vyjádřeními vzbuzovali dojem možné osobní účasti na mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, nakonec na jednání nedorazí. Informaci potvrdily jak Bílý dům, tak i ruský Kreml.
Kreml mezitím ve středu zveřejnil jména svých zástupců na plánovaných rozhovorech. Místo Putina vyšle do Istanbulu svého poradce Vladimira Medinského, který vedl i neúspěšná jednání v roce 2022. Delegaci doplní zástupci ruského ministerstva obrany, zahraničí i tajných služeb. Očekává se, že Rusko bude znovu prosazovat přísné podmínky, které Ukrajina v minulosti důrazně odmítla.
Trump se podle Bílého domu do Turecka nevydá. Američtí představitelé uvedli, že změnit v této fázi prezidentův cestovní plán, který zahrnuje návštěvy Kataru a Spojených arabských emirátů, by bylo extrémně komplikované. Také upozornili, že příprava na takto zásadní diplomatická jednání vyžaduje víc než jen improvizovaný zásah.
Na ukrajinské straně vyjádřil prezident Volodymyr Zelenskyj ochotu okamžitě do Istanbulu přiletět, pokud by se dostavil i Putin. V rozhovoru prohlásil, že pokud ruský prezident na jednání nepřijede, je to důkaz, že ve skutečnosti mír nechce.
Zelenskyj dorazil ve středu večer do Ankary, kde má na programu setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Případný přesun do Istanbulu má být připraven podle vývoje situace. Zároveň se v Turecku setkali ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, americký ministr zahraničí Marco Rubio a senátor Lindsey Graham, kteří projednali další diplomatické možnosti.
Podle informací z Kremlu se Moskva hodlá držet tvrdé linie, podobné té z jara 2022. Ukrajina má předložit návrh na měsíční příměří, zatímco ruská strana zřejmě bude trvat na omezení ukrajinské armády a zákazu spolupráce se Západem.
Z mezinárodního hlediska zaznívají obavy z dalšího selhání diplomatického procesu. Evropské státy připravují nové formy tlaku na Moskvu. Německý kancléř Friedrich Merz ve středu varoval před takzvaným „vynuceným mírem“, který by šel proti vůli Ukrajiny. Zdůraznil potřebu jednotného postupu Západu a odmítnutí ruské diktátu.
Své úsilí o podporu jednání vyjádřily i Brazílie a Čína. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v Pekingu uvedl, že plánuje apelovat na Putina, aby do Istanbulu přiletěl. V nadsázce dodal: „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, leť do Istanbulu a vyjednávej, sakra.‘“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.