Naděje na historické setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina u jednacího stolu v Istanbulu definitivně zhasly. Oba státníci, kteří v uplynulých dnech svými vyjádřeními vzbuzovali dojem možné osobní účasti na mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, nakonec na jednání nedorazí. Informaci potvrdily jak Bílý dům, tak i ruský Kreml.
Kreml mezitím ve středu zveřejnil jména svých zástupců na plánovaných rozhovorech. Místo Putina vyšle do Istanbulu svého poradce Vladimira Medinského, který vedl i neúspěšná jednání v roce 2022. Delegaci doplní zástupci ruského ministerstva obrany, zahraničí i tajných služeb. Očekává se, že Rusko bude znovu prosazovat přísné podmínky, které Ukrajina v minulosti důrazně odmítla.
Trump se podle Bílého domu do Turecka nevydá. Američtí představitelé uvedli, že změnit v této fázi prezidentův cestovní plán, který zahrnuje návštěvy Kataru a Spojených arabských emirátů, by bylo extrémně komplikované. Také upozornili, že příprava na takto zásadní diplomatická jednání vyžaduje víc než jen improvizovaný zásah.
Na ukrajinské straně vyjádřil prezident Volodymyr Zelenskyj ochotu okamžitě do Istanbulu přiletět, pokud by se dostavil i Putin. V rozhovoru prohlásil, že pokud ruský prezident na jednání nepřijede, je to důkaz, že ve skutečnosti mír nechce.
Zelenskyj dorazil ve středu večer do Ankary, kde má na programu setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Případný přesun do Istanbulu má být připraven podle vývoje situace. Zároveň se v Turecku setkali ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, americký ministr zahraničí Marco Rubio a senátor Lindsey Graham, kteří projednali další diplomatické možnosti.
Podle informací z Kremlu se Moskva hodlá držet tvrdé linie, podobné té z jara 2022. Ukrajina má předložit návrh na měsíční příměří, zatímco ruská strana zřejmě bude trvat na omezení ukrajinské armády a zákazu spolupráce se Západem.
Z mezinárodního hlediska zaznívají obavy z dalšího selhání diplomatického procesu. Evropské státy připravují nové formy tlaku na Moskvu. Německý kancléř Friedrich Merz ve středu varoval před takzvaným „vynuceným mírem“, který by šel proti vůli Ukrajiny. Zdůraznil potřebu jednotného postupu Západu a odmítnutí ruské diktátu.
Své úsilí o podporu jednání vyjádřily i Brazílie a Čína. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v Pekingu uvedl, že plánuje apelovat na Putina, aby do Istanbulu přiletěl. V nadsázce dodal: „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, leť do Istanbulu a vyjednávej, sakra.‘“
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.