Naděje na historické setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina u jednacího stolu v Istanbulu definitivně zhasly. Oba státníci, kteří v uplynulých dnech svými vyjádřeními vzbuzovali dojem možné osobní účasti na mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, nakonec na jednání nedorazí. Informaci potvrdily jak Bílý dům, tak i ruský Kreml.
Kreml mezitím ve středu zveřejnil jména svých zástupců na plánovaných rozhovorech. Místo Putina vyšle do Istanbulu svého poradce Vladimira Medinského, který vedl i neúspěšná jednání v roce 2022. Delegaci doplní zástupci ruského ministerstva obrany, zahraničí i tajných služeb. Očekává se, že Rusko bude znovu prosazovat přísné podmínky, které Ukrajina v minulosti důrazně odmítla.
Trump se podle Bílého domu do Turecka nevydá. Američtí představitelé uvedli, že změnit v této fázi prezidentův cestovní plán, který zahrnuje návštěvy Kataru a Spojených arabských emirátů, by bylo extrémně komplikované. Také upozornili, že příprava na takto zásadní diplomatická jednání vyžaduje víc než jen improvizovaný zásah.
Na ukrajinské straně vyjádřil prezident Volodymyr Zelenskyj ochotu okamžitě do Istanbulu přiletět, pokud by se dostavil i Putin. V rozhovoru prohlásil, že pokud ruský prezident na jednání nepřijede, je to důkaz, že ve skutečnosti mír nechce.
Zelenskyj dorazil ve středu večer do Ankary, kde má na programu setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Případný přesun do Istanbulu má být připraven podle vývoje situace. Zároveň se v Turecku setkali ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, americký ministr zahraničí Marco Rubio a senátor Lindsey Graham, kteří projednali další diplomatické možnosti.
Podle informací z Kremlu se Moskva hodlá držet tvrdé linie, podobné té z jara 2022. Ukrajina má předložit návrh na měsíční příměří, zatímco ruská strana zřejmě bude trvat na omezení ukrajinské armády a zákazu spolupráce se Západem.
Z mezinárodního hlediska zaznívají obavy z dalšího selhání diplomatického procesu. Evropské státy připravují nové formy tlaku na Moskvu. Německý kancléř Friedrich Merz ve středu varoval před takzvaným „vynuceným mírem“, který by šel proti vůli Ukrajiny. Zdůraznil potřebu jednotného postupu Západu a odmítnutí ruské diktátu.
Své úsilí o podporu jednání vyjádřily i Brazílie a Čína. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v Pekingu uvedl, že plánuje apelovat na Putina, aby do Istanbulu přiletěl. V nadsázce dodal: „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, leť do Istanbulu a vyjednávej, sakra.‘“
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.