Naděje na historické setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina u jednacího stolu v Istanbulu definitivně zhasly. Oba státníci, kteří v uplynulých dnech svými vyjádřeními vzbuzovali dojem možné osobní účasti na mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, nakonec na jednání nedorazí. Informaci potvrdily jak Bílý dům, tak i ruský Kreml.
Kreml mezitím ve středu zveřejnil jména svých zástupců na plánovaných rozhovorech. Místo Putina vyšle do Istanbulu svého poradce Vladimira Medinského, který vedl i neúspěšná jednání v roce 2022. Delegaci doplní zástupci ruského ministerstva obrany, zahraničí i tajných služeb. Očekává se, že Rusko bude znovu prosazovat přísné podmínky, které Ukrajina v minulosti důrazně odmítla.
Trump se podle Bílého domu do Turecka nevydá. Američtí představitelé uvedli, že změnit v této fázi prezidentův cestovní plán, který zahrnuje návštěvy Kataru a Spojených arabských emirátů, by bylo extrémně komplikované. Také upozornili, že příprava na takto zásadní diplomatická jednání vyžaduje víc než jen improvizovaný zásah.
Na ukrajinské straně vyjádřil prezident Volodymyr Zelenskyj ochotu okamžitě do Istanbulu přiletět, pokud by se dostavil i Putin. V rozhovoru prohlásil, že pokud ruský prezident na jednání nepřijede, je to důkaz, že ve skutečnosti mír nechce.
Zelenskyj dorazil ve středu večer do Ankary, kde má na programu setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Případný přesun do Istanbulu má být připraven podle vývoje situace. Zároveň se v Turecku setkali ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, americký ministr zahraničí Marco Rubio a senátor Lindsey Graham, kteří projednali další diplomatické možnosti.
Podle informací z Kremlu se Moskva hodlá držet tvrdé linie, podobné té z jara 2022. Ukrajina má předložit návrh na měsíční příměří, zatímco ruská strana zřejmě bude trvat na omezení ukrajinské armády a zákazu spolupráce se Západem.
Z mezinárodního hlediska zaznívají obavy z dalšího selhání diplomatického procesu. Evropské státy připravují nové formy tlaku na Moskvu. Německý kancléř Friedrich Merz ve středu varoval před takzvaným „vynuceným mírem“, který by šel proti vůli Ukrajiny. Zdůraznil potřebu jednotného postupu Západu a odmítnutí ruské diktátu.
Své úsilí o podporu jednání vyjádřily i Brazílie a Čína. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v Pekingu uvedl, že plánuje apelovat na Putina, aby do Istanbulu přiletěl. V nadsázce dodal: „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, leť do Istanbulu a vyjednávej, sakra.‘“
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.