Naděje na historické setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina u jednacího stolu v Istanbulu definitivně zhasly. Oba státníci, kteří v uplynulých dnech svými vyjádřeními vzbuzovali dojem možné osobní účasti na mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, nakonec na jednání nedorazí. Informaci potvrdily jak Bílý dům, tak i ruský Kreml.
Kreml mezitím ve středu zveřejnil jména svých zástupců na plánovaných rozhovorech. Místo Putina vyšle do Istanbulu svého poradce Vladimira Medinského, který vedl i neúspěšná jednání v roce 2022. Delegaci doplní zástupci ruského ministerstva obrany, zahraničí i tajných služeb. Očekává se, že Rusko bude znovu prosazovat přísné podmínky, které Ukrajina v minulosti důrazně odmítla.
Trump se podle Bílého domu do Turecka nevydá. Američtí představitelé uvedli, že změnit v této fázi prezidentův cestovní plán, který zahrnuje návštěvy Kataru a Spojených arabských emirátů, by bylo extrémně komplikované. Také upozornili, že příprava na takto zásadní diplomatická jednání vyžaduje víc než jen improvizovaný zásah.
Na ukrajinské straně vyjádřil prezident Volodymyr Zelenskyj ochotu okamžitě do Istanbulu přiletět, pokud by se dostavil i Putin. V rozhovoru prohlásil, že pokud ruský prezident na jednání nepřijede, je to důkaz, že ve skutečnosti mír nechce.
Zelenskyj dorazil ve středu večer do Ankary, kde má na programu setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Případný přesun do Istanbulu má být připraven podle vývoje situace. Zároveň se v Turecku setkali ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, americký ministr zahraničí Marco Rubio a senátor Lindsey Graham, kteří projednali další diplomatické možnosti.
Podle informací z Kremlu se Moskva hodlá držet tvrdé linie, podobné té z jara 2022. Ukrajina má předložit návrh na měsíční příměří, zatímco ruská strana zřejmě bude trvat na omezení ukrajinské armády a zákazu spolupráce se Západem.
Z mezinárodního hlediska zaznívají obavy z dalšího selhání diplomatického procesu. Evropské státy připravují nové formy tlaku na Moskvu. Německý kancléř Friedrich Merz ve středu varoval před takzvaným „vynuceným mírem“, který by šel proti vůli Ukrajiny. Zdůraznil potřebu jednotného postupu Západu a odmítnutí ruské diktátu.
Své úsilí o podporu jednání vyjádřily i Brazílie a Čína. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v Pekingu uvedl, že plánuje apelovat na Putina, aby do Istanbulu přiletěl. V nadsázce dodal: „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, leť do Istanbulu a vyjednávej, sakra.‘“
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.