Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Tento rozpor v prohlášeních přichází poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně oznámil připravenost sdílet své bohaté zkušenosti s drony typu Šáhed. Zelenskyj dokonce uvedl, že již vydal pokyny k vyslání specialistů a nasazení ukrajinských stíhacích dronů k ochraně amerických základen v Jordánsku. Zdá se však, že tato snaha o upevnění pozice vůči Bílému domu narazila na nezájem Trumpovy administrativy.
Podle kuloárních informací se Ukrajina pokoušela své know-how v boji proti dronům nabídnout výměnou za finanční podporu, a to nejen Spojeným státům, ale i zemím v Perském zálivu. Trumpova současná rétorika ovšem naznačuje, že USA preferují spoléhat se výhradně na vlastní kapacity. Prezident v rozhovoru zdůraznil, že americké síly již nyní decimují íránský arzenál raket i bezpilotních prostředků.
Válečná situace v regionu mezitím dramaticky graduje. Donald Trump pohrozil, že v nadcházejícím týdnu zasáhne Írán „velmi tvrdě“. Aktuální údery americké armády popsal jako nejničivější ofenzivu od konce druhé světové války. Hlavním dějištěm bojů zůstává strategický ostrov Charg, kde se Američané snaží za každou cenu zajistit průchodnost Hormuzského průlivu, který je klíčový pro světovou energetiku.
Írán na stupňující se tlak reaguje varováním před odvetnými údery, které by mohly zasáhnout jakoukoli energetickou infrastrukturu napojenou na USA. Napětí mezi oběma stranami tak dosahuje bodu varu a hrozí nekontrolovanou eskalací. Teherán dává jasně najevo, že nehodlá ustoupit ani pod hrozbou totálního zničení svých exportních kapacit.
Kromě vnějších nepřátel se však americká administrativa potýká i s vnitřními spory. Ministr obrany Pete Hegseth čelí vlně kritiky za rušení úřadů, které měly za úkol minimalizovat rizika pro civilní obyvatelstvo během vojenských operací. Podle kritiků tento krok zvyšuje nebezpečí neúměrných vedlejších škod, což by mohlo podkopat legitimitu amerického tažení v očích světové veřejnosti.
Dopady války se začínají projevovat i v hospodářské politice uvnitř Spojených států. Bílý dům využil nouzových pravomocí a nařídil restartování těžby ropy u kalifornského pobřeží. Toto opatření má sloužit jako stabilizační prvek pro trh, který se potýká s výpadky dodávek z Blízkého východu a hrozbou energetické krize.
Trumpův tlak na Írán je tedy doprovázen snahou o maximální energetickou soběstačnost a demonstraci technologické nadvlády. Odmítnutí ukrajinské pomoci lze v tomto kontextu vnímat jako jasný vzkaz: Spojené státy chtějí mít otěže konfliktu pevně ve svých rukou a nehodlají být nikomu dlužny za pomoc při ochraně svých strategických zájmů.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
Strategie ukrajinského vedení vůči Washingtonu prošla za poslední rok dramatickou proměnou. Zatímco po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Kyjev trpělivě usiloval o jeho přízeň, dnes je situace opačná. Ukrajina definitivně přestala spoléhat na Spojené státy jako na svého hlavního garanta bezpečnosti a začala agresivně budovat novou síť spojenectví, která sahá od Evropy až po Perský záliv.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek zdůraznil hloubku a stabilitu vojenské spolupráce s Washingtonem. Učinil tak v reakci na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zvažuje stažení amerických jednotek z německého území. Merzova slova zazněla během návštěvy výcvikového centra obrněných jednotek Bundeswehru v severoněmeckém Munsteru, kde kancléř symbolicky sledoval cvičení z paluby obrněného vozidla Boxer.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.