Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Tento rozpor v prohlášeních přichází poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně oznámil připravenost sdílet své bohaté zkušenosti s drony typu Šáhed. Zelenskyj dokonce uvedl, že již vydal pokyny k vyslání specialistů a nasazení ukrajinských stíhacích dronů k ochraně amerických základen v Jordánsku. Zdá se však, že tato snaha o upevnění pozice vůči Bílému domu narazila na nezájem Trumpovy administrativy.
Podle kuloárních informací se Ukrajina pokoušela své know-how v boji proti dronům nabídnout výměnou za finanční podporu, a to nejen Spojeným státům, ale i zemím v Perském zálivu. Trumpova současná rétorika ovšem naznačuje, že USA preferují spoléhat se výhradně na vlastní kapacity. Prezident v rozhovoru zdůraznil, že americké síly již nyní decimují íránský arzenál raket i bezpilotních prostředků.
Válečná situace v regionu mezitím dramaticky graduje. Donald Trump pohrozil, že v nadcházejícím týdnu zasáhne Írán „velmi tvrdě“. Aktuální údery americké armády popsal jako nejničivější ofenzivu od konce druhé světové války. Hlavním dějištěm bojů zůstává strategický ostrov Charg, kde se Američané snaží za každou cenu zajistit průchodnost Hormuzského průlivu, který je klíčový pro světovou energetiku.
Írán na stupňující se tlak reaguje varováním před odvetnými údery, které by mohly zasáhnout jakoukoli energetickou infrastrukturu napojenou na USA. Napětí mezi oběma stranami tak dosahuje bodu varu a hrozí nekontrolovanou eskalací. Teherán dává jasně najevo, že nehodlá ustoupit ani pod hrozbou totálního zničení svých exportních kapacit.
Kromě vnějších nepřátel se však americká administrativa potýká i s vnitřními spory. Ministr obrany Pete Hegseth čelí vlně kritiky za rušení úřadů, které měly za úkol minimalizovat rizika pro civilní obyvatelstvo během vojenských operací. Podle kritiků tento krok zvyšuje nebezpečí neúměrných vedlejších škod, což by mohlo podkopat legitimitu amerického tažení v očích světové veřejnosti.
Dopady války se začínají projevovat i v hospodářské politice uvnitř Spojených států. Bílý dům využil nouzových pravomocí a nařídil restartování těžby ropy u kalifornského pobřeží. Toto opatření má sloužit jako stabilizační prvek pro trh, který se potýká s výpadky dodávek z Blízkého východu a hrozbou energetické krize.
Trumpův tlak na Írán je tedy doprovázen snahou o maximální energetickou soběstačnost a demonstraci technologické nadvlády. Odmítnutí ukrajinské pomoci lze v tomto kontextu vnímat jako jasný vzkaz: Spojené státy chtějí mít otěže konfliktu pevně ve svých rukou a nehodlají být nikomu dlužny za pomoc při ochraně svých strategických zájmů.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na evropské spojence a další světové mocnosti, aby se zapojili do ochrany Hormuzského průlivu. Varoval, že pokud Washingtonu nepomohou s odblokováním této klíčové vodní cesty, může to mít velmi negativní dopad na budoucnost Severoatlantické aliance. Průliv je v současnosti fakticky uzavřen v důsledku odvety Teheránu za americké a izraelské nálety, což způsobilo historicky největší narušení dodávek ropy a drastický nárůst jejích cen.
Co mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková společného? Obě členky slavné rodiny mají děti se třemi různými partnery. Hanychová je nejstarším potomkem populární herečky, která se rozhodla prozradit, proč se rozpadl její vztah s Agátiným otcem.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.