Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Merkelová popsala bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako osobnost, která „touží po pozornosti“ a úmyslně provokuje, aby se o něm mluvilo. Jako příklad uvedla známý incident z března 2017, kdy jí Trump během setkání v Bílém domě demonstrativně odmítl podat ruku před zraky přítomných novinářů. „Řekla jsem mu: ‚Donalde, měli bychom si potřást rukou.‘ A on to neudělal. Chtěl na sebe strhnout pozornost,“ vzpomínala. Dodala však, že jí později ruku podal – ale až mimo kamery.
Trumpovo chování podle Merkelové přesahovalo osobní rovinu a promítalo se i do jeho politických rozhodnutí, zejména do obchodní politiky. „Evropané musí být jednotní a nenechat se zastrašit. Když Trump uvalí cla, měli bychom odpovědět stejně,“ prohlásila s tím, že navzdory těmto výhradám nepodporuje přerušení transatlantických vztahů. „Ani Spojené státy nemohou přežít samy. Musíme jednat společně,“ dodala.
Merkelová se vyjádřila i k výrokům současného amerického viceprezidenta JD Vance, který tvrdí, že Spojené státy by měly být partnery pouze těm, kteří sdílejí jejich „pojetí svobody“. Tento přístup, podle ní postavený na odmítání pravidel a kontrol, označila za „nebezpečný“ a jako „reálné ohrožení demokracie“.
V části věnované Trumpovi se bývalá kancléřka rozepsala také o jeho pohledu na svět, který podle ní vychází z realitního byznysu. „Každý majetek lze získat jen jednou – buď ho máte vy, nebo někdo jiný. Tak se díval i na svět. Věřil, že úspěch jednoho státu je nutně neúspěchem druhého,“ shrnula.
Merkelová se při této příležitosti vrátila i k událostem spojeným s řeckou dluhovou krizí. Zvláštní pozornost věnovala roku 2015, kdy tehdejší řecký premiér Alexis Tsipras překvapivě oznámil plán vyhlásit referendum o přijetí podmínek mezinárodní finanční pomoci. „Byl to nejpřekvapivější telefonát mé politické kariéry. Zůstala jsem beze slov,“ uvedla. I přesto později jejich vztah označila za korektní a důvěryhodný. „Byl upřímný a nesnažil se mě klamat,“ ocenila Tsiprase.
Neopomněla ani rozdílné pohledy na evropskou ekonomiku, které ji v minulosti dělily s tehdejším prezidentem USA Barackem Obamou. „Nechápal právní rámec Evropské unie ani rozdíl mezi Evropskou centrální bankou a americkým Fedem,“ připomněla. Merkelová se nevyhýbala ani osobnímu přiznání o svých emocích během krizových summitů. „V jednom momentě jsem ten tlak nevydržela a rozplakala se. Ano, žena pláče na summitu,“ dodala s úsměvem.
Závěr jejího vystoupení patřil Evropě a Řecku. Merkelová jednoznačně odmítla představu, že by si kontinent mohl dovolit ztrátu jednoho ze svých členů. „Nikdy jsem nechtěla, aby Řecko opustilo eurozónu. Evropu bez Řecka si neumím představit. Patří do ní jako silný a nedílný člen,“ uzavřela.
Slova bývalé kancléřky připomínají, jak náročná a složitá byla léta jejího působení v čele německé vlády, ale také jakou váhu měla její osobnost v době, kdy Evropa čelila jedné krizi za druhou – od dluhové až po geopolitickou. A jak sama naznačila, některé výzvy – včetně těch spojených s Trumpem – jsou stále živé.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).