Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Merkelová popsala bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako osobnost, která „touží po pozornosti“ a úmyslně provokuje, aby se o něm mluvilo. Jako příklad uvedla známý incident z března 2017, kdy jí Trump během setkání v Bílém domě demonstrativně odmítl podat ruku před zraky přítomných novinářů. „Řekla jsem mu: ‚Donalde, měli bychom si potřást rukou.‘ A on to neudělal. Chtěl na sebe strhnout pozornost,“ vzpomínala. Dodala však, že jí později ruku podal – ale až mimo kamery.
Trumpovo chování podle Merkelové přesahovalo osobní rovinu a promítalo se i do jeho politických rozhodnutí, zejména do obchodní politiky. „Evropané musí být jednotní a nenechat se zastrašit. Když Trump uvalí cla, měli bychom odpovědět stejně,“ prohlásila s tím, že navzdory těmto výhradám nepodporuje přerušení transatlantických vztahů. „Ani Spojené státy nemohou přežít samy. Musíme jednat společně,“ dodala.
Merkelová se vyjádřila i k výrokům současného amerického viceprezidenta JD Vance, který tvrdí, že Spojené státy by měly být partnery pouze těm, kteří sdílejí jejich „pojetí svobody“. Tento přístup, podle ní postavený na odmítání pravidel a kontrol, označila za „nebezpečný“ a jako „reálné ohrožení demokracie“.
V části věnované Trumpovi se bývalá kancléřka rozepsala také o jeho pohledu na svět, který podle ní vychází z realitního byznysu. „Každý majetek lze získat jen jednou – buď ho máte vy, nebo někdo jiný. Tak se díval i na svět. Věřil, že úspěch jednoho státu je nutně neúspěchem druhého,“ shrnula.
Merkelová se při této příležitosti vrátila i k událostem spojeným s řeckou dluhovou krizí. Zvláštní pozornost věnovala roku 2015, kdy tehdejší řecký premiér Alexis Tsipras překvapivě oznámil plán vyhlásit referendum o přijetí podmínek mezinárodní finanční pomoci. „Byl to nejpřekvapivější telefonát mé politické kariéry. Zůstala jsem beze slov,“ uvedla. I přesto později jejich vztah označila za korektní a důvěryhodný. „Byl upřímný a nesnažil se mě klamat,“ ocenila Tsiprase.
Neopomněla ani rozdílné pohledy na evropskou ekonomiku, které ji v minulosti dělily s tehdejším prezidentem USA Barackem Obamou. „Nechápal právní rámec Evropské unie ani rozdíl mezi Evropskou centrální bankou a americkým Fedem,“ připomněla. Merkelová se nevyhýbala ani osobnímu přiznání o svých emocích během krizových summitů. „V jednom momentě jsem ten tlak nevydržela a rozplakala se. Ano, žena pláče na summitu,“ dodala s úsměvem.
Závěr jejího vystoupení patřil Evropě a Řecku. Merkelová jednoznačně odmítla představu, že by si kontinent mohl dovolit ztrátu jednoho ze svých členů. „Nikdy jsem nechtěla, aby Řecko opustilo eurozónu. Evropu bez Řecka si neumím představit. Patří do ní jako silný a nedílný člen,“ uzavřela.
Slova bývalé kancléřky připomínají, jak náročná a složitá byla léta jejího působení v čele německé vlády, ale také jakou váhu měla její osobnost v době, kdy Evropa čelila jedné krizi za druhou – od dluhové až po geopolitickou. A jak sama naznačila, některé výzvy – včetně těch spojených s Trumpem – jsou stále živé.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.