Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Merkelová popsala bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako osobnost, která „touží po pozornosti“ a úmyslně provokuje, aby se o něm mluvilo. Jako příklad uvedla známý incident z března 2017, kdy jí Trump během setkání v Bílém domě demonstrativně odmítl podat ruku před zraky přítomných novinářů. „Řekla jsem mu: ‚Donalde, měli bychom si potřást rukou.‘ A on to neudělal. Chtěl na sebe strhnout pozornost,“ vzpomínala. Dodala však, že jí později ruku podal – ale až mimo kamery.
Trumpovo chování podle Merkelové přesahovalo osobní rovinu a promítalo se i do jeho politických rozhodnutí, zejména do obchodní politiky. „Evropané musí být jednotní a nenechat se zastrašit. Když Trump uvalí cla, měli bychom odpovědět stejně,“ prohlásila s tím, že navzdory těmto výhradám nepodporuje přerušení transatlantických vztahů. „Ani Spojené státy nemohou přežít samy. Musíme jednat společně,“ dodala.
Merkelová se vyjádřila i k výrokům současného amerického viceprezidenta JD Vance, který tvrdí, že Spojené státy by měly být partnery pouze těm, kteří sdílejí jejich „pojetí svobody“. Tento přístup, podle ní postavený na odmítání pravidel a kontrol, označila za „nebezpečný“ a jako „reálné ohrožení demokracie“.
V části věnované Trumpovi se bývalá kancléřka rozepsala také o jeho pohledu na svět, který podle ní vychází z realitního byznysu. „Každý majetek lze získat jen jednou – buď ho máte vy, nebo někdo jiný. Tak se díval i na svět. Věřil, že úspěch jednoho státu je nutně neúspěchem druhého,“ shrnula.
Merkelová se při této příležitosti vrátila i k událostem spojeným s řeckou dluhovou krizí. Zvláštní pozornost věnovala roku 2015, kdy tehdejší řecký premiér Alexis Tsipras překvapivě oznámil plán vyhlásit referendum o přijetí podmínek mezinárodní finanční pomoci. „Byl to nejpřekvapivější telefonát mé politické kariéry. Zůstala jsem beze slov,“ uvedla. I přesto později jejich vztah označila za korektní a důvěryhodný. „Byl upřímný a nesnažil se mě klamat,“ ocenila Tsiprase.
Neopomněla ani rozdílné pohledy na evropskou ekonomiku, které ji v minulosti dělily s tehdejším prezidentem USA Barackem Obamou. „Nechápal právní rámec Evropské unie ani rozdíl mezi Evropskou centrální bankou a americkým Fedem,“ připomněla. Merkelová se nevyhýbala ani osobnímu přiznání o svých emocích během krizových summitů. „V jednom momentě jsem ten tlak nevydržela a rozplakala se. Ano, žena pláče na summitu,“ dodala s úsměvem.
Závěr jejího vystoupení patřil Evropě a Řecku. Merkelová jednoznačně odmítla představu, že by si kontinent mohl dovolit ztrátu jednoho ze svých členů. „Nikdy jsem nechtěla, aby Řecko opustilo eurozónu. Evropu bez Řecka si neumím představit. Patří do ní jako silný a nedílný člen,“ uzavřela.
Slova bývalé kancléřky připomínají, jak náročná a složitá byla léta jejího působení v čele německé vlády, ale také jakou váhu měla její osobnost v době, kdy Evropa čelila jedné krizi za druhou – od dluhové až po geopolitickou. A jak sama naznačila, některé výzvy – včetně těch spojených s Trumpem – jsou stále živé.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Druhé funkční období Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států dramaticky mění podobu mezinárodní diplomacie. Místo pečlivě připravovaných setkání plných protokolárních formalit se návštěvy zahraničních státníků v Oválné pracovně mění v nepředvídatelné a často napjaté inscenace, které připomínají spíš televizní reality show než seriózní mezivládní jednání.
Umělá inteligence si postupně razí cestu i do světa zemědělství, ale mezi samotnými farmáři přetrvává spíše zdrženlivost než nadšení. Přestože do chytrého zemědělství putovaly v posledních letech stovky miliard dolarů, přijetí nových technologií na australských farmách zůstává vlažné. Zkušenosti z australského venkova ukazují, že samotná technická vyspělost nestačí – klíčem je schopnost přizpůsobení se drsným podmínkám a potřebám každodenní praxe.
Potravinová bezpečnost, jeden ze základních pilířů lidského blahobytu, čelí rostoucím hrozbám ze strany měnícího se klimatu. Výzkumníci z britského meteorologického úřadu Met Office ve spolupráci se Světovým potravinovým programem (WFP) varují, že ačkoliv některé regiony mohou z klimatických změn krátkodobě těžit, naprostá většina oblastí bude čelit vážným výzvám, které ohrozí dostupnost, přístup, využitelnost a stabilitu potravin.
Ukrajina zatím marně čeká na podrobnější informace o „miliardách dolarů“ ve vojenské pomoci, kterou v pondělí přislíbil americký prezident Donald Trump. I když zazněla slova o poskytnutí 17 baterií protiraketového systému Patriot, zůstává nejasné, zda půjde o celé systémy, jednotlivé odpalovací zařízení či jen záchytné střely.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.