Trump odmítl Merkelové potřást rukou. Ta po letech prozradila, o co mu skutečně jde

Merkelová popsala bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako osobnost, která „touží po pozornosti“ a úmyslně provokuje, aby se o něm mluvilo. Jako příklad uvedla známý incident z března 2017, kdy jí Trump během setkání v Bílém domě demonstrativně odmítl podat ruku před zraky přítomných novinářů. „Řekla jsem mu: ‚Donalde, měli bychom si potřást rukou.‘ A on to neudělal. Chtěl na sebe strhnout pozornost,“ vzpomínala. Dodala však, že jí později ruku podal – ale až mimo kamery.

Trumpovo chování podle Merkelové přesahovalo osobní rovinu a promítalo se i do jeho politických rozhodnutí, zejména do obchodní politiky. „Evropané musí být jednotní a nenechat se zastrašit. Když Trump uvalí cla, měli bychom odpovědět stejně,“ prohlásila s tím, že navzdory těmto výhradám nepodporuje přerušení transatlantických vztahů. „Ani Spojené státy nemohou přežít samy. Musíme jednat společně,“ dodala.

Merkelová se vyjádřila i k výrokům současného amerického viceprezidenta JD Vance, který tvrdí, že Spojené státy by měly být partnery pouze těm, kteří sdílejí jejich „pojetí svobody“. Tento přístup, podle ní postavený na odmítání pravidel a kontrol, označila za „nebezpečný“ a jako „reálné ohrožení demokracie“.

V části věnované Trumpovi se bývalá kancléřka rozepsala také o jeho pohledu na svět, který podle ní vychází z realitního byznysu. „Každý majetek lze získat jen jednou – buď ho máte vy, nebo někdo jiný. Tak se díval i na svět. Věřil, že úspěch jednoho státu je nutně neúspěchem druhého,“ shrnula.

Merkelová se při této příležitosti vrátila i k událostem spojeným s řeckou dluhovou krizí. Zvláštní pozornost věnovala roku 2015, kdy tehdejší řecký premiér Alexis Tsipras překvapivě oznámil plán vyhlásit referendum o přijetí podmínek mezinárodní finanční pomoci. „Byl to nejpřekvapivější telefonát mé politické kariéry. Zůstala jsem beze slov,“ uvedla. I přesto později jejich vztah označila za korektní a důvěryhodný. „Byl upřímný a nesnažil se mě klamat,“ ocenila Tsiprase.

Neopomněla ani rozdílné pohledy na evropskou ekonomiku, které ji v minulosti dělily s tehdejším prezidentem USA Barackem Obamou. „Nechápal právní rámec Evropské unie ani rozdíl mezi Evropskou centrální bankou a americkým Fedem,“ připomněla. Merkelová se nevyhýbala ani osobnímu přiznání o svých emocích během krizových summitů. „V jednom momentě jsem ten tlak nevydržela a rozplakala se. Ano, žena pláče na summitu,“ dodala s úsměvem.

Závěr jejího vystoupení patřil Evropě a Řecku. Merkelová jednoznačně odmítla představu, že by si kontinent mohl dovolit ztrátu jednoho ze svých členů. „Nikdy jsem nechtěla, aby Řecko opustilo eurozónu. Evropu bez Řecka si neumím představit. Patří do ní jako silný a nedílný člen,“ uzavřela.

Slova bývalé kancléřky připomínají, jak náročná a složitá byla léta jejího působení v čele německé vlády, ale také jakou váhu měla její osobnost v době, kdy Evropa čelila jedné krizi za druhou – od dluhové až po geopolitickou. A jak sama naznačila, některé výzvy – včetně těch spojených s Trumpem – jsou stále živé.