Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová při návštěvě Atén otevřeně promluvila o svých zkušenostech s Donaldem Trumpem, řeckou dluhovou krizí i emocemi, které ji provázely během náročných let ve vrcholné politice. Rozhovor poskytla u příležitosti uvedení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“, které se v Řecku těší mimořádnému zájmu.
Merkelová popsala bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa jako osobnost, která „touží po pozornosti“ a úmyslně provokuje, aby se o něm mluvilo. Jako příklad uvedla známý incident z března 2017, kdy jí Trump během setkání v Bílém domě demonstrativně odmítl podat ruku před zraky přítomných novinářů. „Řekla jsem mu: ‚Donalde, měli bychom si potřást rukou.‘ A on to neudělal. Chtěl na sebe strhnout pozornost,“ vzpomínala. Dodala však, že jí později ruku podal – ale až mimo kamery.
Trumpovo chování podle Merkelové přesahovalo osobní rovinu a promítalo se i do jeho politických rozhodnutí, zejména do obchodní politiky. „Evropané musí být jednotní a nenechat se zastrašit. Když Trump uvalí cla, měli bychom odpovědět stejně,“ prohlásila s tím, že navzdory těmto výhradám nepodporuje přerušení transatlantických vztahů. „Ani Spojené státy nemohou přežít samy. Musíme jednat společně,“ dodala.
Merkelová se vyjádřila i k výrokům současného amerického viceprezidenta JD Vance, který tvrdí, že Spojené státy by měly být partnery pouze těm, kteří sdílejí jejich „pojetí svobody“. Tento přístup, podle ní postavený na odmítání pravidel a kontrol, označila za „nebezpečný“ a jako „reálné ohrožení demokracie“.
V části věnované Trumpovi se bývalá kancléřka rozepsala také o jeho pohledu na svět, který podle ní vychází z realitního byznysu. „Každý majetek lze získat jen jednou – buď ho máte vy, nebo někdo jiný. Tak se díval i na svět. Věřil, že úspěch jednoho státu je nutně neúspěchem druhého,“ shrnula.
Merkelová se při této příležitosti vrátila i k událostem spojeným s řeckou dluhovou krizí. Zvláštní pozornost věnovala roku 2015, kdy tehdejší řecký premiér Alexis Tsipras překvapivě oznámil plán vyhlásit referendum o přijetí podmínek mezinárodní finanční pomoci. „Byl to nejpřekvapivější telefonát mé politické kariéry. Zůstala jsem beze slov,“ uvedla. I přesto později jejich vztah označila za korektní a důvěryhodný. „Byl upřímný a nesnažil se mě klamat,“ ocenila Tsiprase.
Neopomněla ani rozdílné pohledy na evropskou ekonomiku, které ji v minulosti dělily s tehdejším prezidentem USA Barackem Obamou. „Nechápal právní rámec Evropské unie ani rozdíl mezi Evropskou centrální bankou a americkým Fedem,“ připomněla. Merkelová se nevyhýbala ani osobnímu přiznání o svých emocích během krizových summitů. „V jednom momentě jsem ten tlak nevydržela a rozplakala se. Ano, žena pláče na summitu,“ dodala s úsměvem.
Závěr jejího vystoupení patřil Evropě a Řecku. Merkelová jednoznačně odmítla představu, že by si kontinent mohl dovolit ztrátu jednoho ze svých členů. „Nikdy jsem nechtěla, aby Řecko opustilo eurozónu. Evropu bez Řecka si neumím představit. Patří do ní jako silný a nedílný člen,“ uzavřela.
Slova bývalé kancléřky připomínají, jak náročná a složitá byla léta jejího působení v čele německé vlády, ale také jakou váhu měla její osobnost v době, kdy Evropa čelila jedné krizi za druhou – od dluhové až po geopolitickou. A jak sama naznačila, některé výzvy – včetně těch spojených s Trumpem – jsou stále živé.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.