Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Podezřelého udala osoba blízká pachateli, podle webu CNN jeho vlastní otec. Trump upřesnil, že se jedná o duchovního a člověka, který má spojení s bezpečnostními složkami. Tato osoba šla za otcem podezřelého, který pak přesvědčil svého syna, aby se vydal úřadům. Otec s ním následně jel až na policejní ředitelství, kde byl zadržen.
Prezident Trump také v rozhovoru vyjádřil naději, že se soudní proces uskuteční co nejrychleji. Zároveň vyslovil přání, aby si pachatel vysloužil trest smrti. Podle jeho slov si Kirka velmi vážil a byl to skvělý člověk.
Trump zavzpomínal na Kirka, kterého považoval za „syna“. Popisoval ho jako talentovaného a skvělého muže, který mu pomáhal získávat mladé voliče. Uvedl, že nikdy neviděl, že by mladí lidé takto tíhli k jedinému člověku. Je podle něj ostuda, že tento hlas byl umlčen.
K incidentu Trump dodal, že dostal informaci o zatčení asi pět minut předtím, než začal rozhovor. Proto také upozornil, že se informace mohou ještě upřesnit, ale že hovoří na základě toho, co mu bylo sděleno. Neprozradil jméno podezřelého a dodal, že další podrobnosti budou zveřejněny později.
Zmínil také, že vyšetřovatelé začínali s minimem informací. Jediným vodítkem jim byl nekvalitní videozáznam, na kterém byla postava pachatele vidět jen nejasně. Pochválil úřady za skvělou práci a spolupráci, která vedla k dopadení.
Prezident uvedl, že neviděl video ze střelby, protože si nechce Kirka pamatovat takto, a že slyšel, že záběry jsou příšerné. Cítil by se prý hrozně, kdyby to viděl.
Debata o novém unijním zákonu, který by měl zajistit monitorování stavu evropských lesů, se dostala do slepé uličky. Hlavní příčinou je neschopnost najít kompromis mezi pravicovými a levicovými politickými skupinami. Jednání mezi hlavními vyjednavači byla zrušena, protože se ukázalo, že dohoda je v současnosti prakticky nemožná. Zablokování legislativy ukazuje na to, že středová koalice v Evropském parlamentu slábne po posunu doprava v nedávných volbách.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Indií zažívají značné napětí. Poradce Bílého domu Peter Navarro nedávno varoval, že spory s Indií „neskončí dobře“. Vztahy se zhoršily kvůli obchodním praktikám Indie, které USA považují za nekalé, a kvůli pokračujícím nákupům ruských energetických zdrojů.
Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Princ Harry překvapivě navštívil Kyjev. Cílem jeho cesty bylo vyjádřit podporu zraněným vojákům a podpořit proces jejich rehabilitace. Během své cesty do hlavního města Ukrajiny, kam přijel na pozvání tamní vlády, se s týmem své nadace Invictus Games chystá představit nové iniciativy.
Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.