Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Data zveřejněná institutem Pew Research Center ukazují, že ještě v roce 2023 mělo na Čínu příznivý názor pouhých 14 % Američanů. Aktuální čísla však hovoří o tom, že se tento podíl téměř zdvojnásobil a dosáhl 27 %. Tato změna vnímání prostupuje napříč celou společností, ovšem nejvýraznější je u mladé generace a příznivců Demokratické strany. Spojené státy se tak po letech napětí, vyvolaného obchodními bitvami během prvního Trumpova funkčního období, ocitají v nové fázi vztahů.
Souběžně s politickými změnami roste také zájem o čínskou kulturu a zábavní průmysl, což je patrné zejména na sociálních sítích. Fenoménem se stal trend zvaný „Chinamaxxing“, kdy se západní tvůrci obsahu snaží osvojit si čínské zvyky. Průzkum, kterého se zúčastnilo více než 8 500 dospělých Američanů, navíc potvrdil, že ubylo respondentů, kteří by Čínu označovali přímo za nepřítele. Většina ji sice stále vidí jako hlavního konkurenta, ale hrany nepřátelství se postupně obrušují.
Zajímavý posun nastal také v hodnocení lídrů obou zemí. Důvěra v čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se od roku 2023 více než zdvojnásobila, přičemž nyní 17 % Američanů věří, že v mezinárodních záležitostech jedná správně. Naopak u Donalda Trumpa je patrný propad důvěry v jeho schopnost činit dobrá politická rozhodnutí ve vztahu k Pekingu. Jeho popularita v této oblasti klesla na 39 %, což představuje meziroční snížení o šest procentních bodů.
Tento vývoj přichází v době, kdy se oba státníci připravují na květnový summit v Pekingu. Čína se dlouhodobě snaží prezentovat jako stabilní a zodpovědná světová mocnost. Tento obraz staví do kontrastu k často nepředvídatelné zahraniční politice Donalda Trumpa, která zahrnuje nejen vysoká cla pro obchodní partnery, ale také eskalující konflikt s Íránem. Peking tak využívá americké nestability k posílení svého mezinárodního vlivu.
Prezident Si Ťin-pching během úterního jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že dnešní svět je plný chaosu a čelí střetu mezi spravedlností a hrubou silou. Podle jeho slov se odpovědnost každého národa odráží v tom, jak přistupuje k mezinárodnímu právu a světovému řádu. Mnohé z těchto myšlenek rezonují i u americké veřejnosti, která začíná být skeptická k jednostranným krokům své vlastní administrativy.
Nálady se však nemění pouze v USA, ale i v dalších západních zemích. V Kanadě se počet lidí s pozitivním pohledem na Čínu od roku 2021 téměř ztrojnásobil. Podobná situace panuje v jihovýchodní Asii, kde nedávný průzkum ukázal, že mírná většina respondentů by v případě nutnosti volit mezi dvěma supervelmocemi upřednostnila právě Čínu před Spojenými státy. Peking tak boduje na poli takzvané měkké síly.
Generační propast v USA zůstává značná, ale mladí lidé do 50 let vidí Čínu mnohem optimističtěji než starší generace. Zatímco senioři stále častěji vnímají asijskou zemi jako hrozbu, generace Z se inspiruje čínským životním stylem. Na internetu masivně sdílejí videa o pití horké vody, přípravě ovocných čajů nebo tradičních fyzických cvičeních, čímž se snaží kulturně sblížit s čínským prostředím.
Kulturní vliv Číny se projevuje i v módě a hračkách. Obrovský úspěch zaznamenala například bunda Adidas Tang, která se po představení v Šanghaji stala celosvětovým hitem. Stejně tak sběratelské figurky Labubus, vyráběné v Číně, se staly miliardovým byznysem a zaplavily trhy po celém světě. Čínské výrobky už nejsou vnímány jen jako levné kopie, ale jako žádané lifestylové zboží.
Klíčovou roli v tomto sbližování hrají technologie. Američtí uživatelé se loni, v obavách ze zákazu TikToku, začali masově přesouvat na čínskou aplikaci Xiaohongshu, známou také jako RedNote. Poprvé v historii se tak na jedné platformě ve velkém potkávají lidé z obou stran pověstného čínského „velkého firewallu“. Tento digitální prostor umožňuje sdílení humoru a navazování přátelství, která by dříve byla nemyslitelná.
Ačkoliv se trendy na sociálních sítích mohou zdát pomíjivé, hlubší posun ve veřejném mínění má reálný dopad na globální politiku. Přijetí čínských produktů a kulturní výměna vytvářejí půdu pro novou formu diplomacie. Pro Si Ťin-pchinga je tato proměna amerického smýšlení vítaným faktorem, který mu pomáhá při budování pozice Číny jako respektovaného lídra na světové scéně.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.