Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Data zveřejněná institutem Pew Research Center ukazují, že ještě v roce 2023 mělo na Čínu příznivý názor pouhých 14 % Američanů. Aktuální čísla však hovoří o tom, že se tento podíl téměř zdvojnásobil a dosáhl 27 %. Tato změna vnímání prostupuje napříč celou společností, ovšem nejvýraznější je u mladé generace a příznivců Demokratické strany. Spojené státy se tak po letech napětí, vyvolaného obchodními bitvami během prvního Trumpova funkčního období, ocitají v nové fázi vztahů.
Souběžně s politickými změnami roste také zájem o čínskou kulturu a zábavní průmysl, což je patrné zejména na sociálních sítích. Fenoménem se stal trend zvaný „Chinamaxxing“, kdy se západní tvůrci obsahu snaží osvojit si čínské zvyky. Průzkum, kterého se zúčastnilo více než 8 500 dospělých Američanů, navíc potvrdil, že ubylo respondentů, kteří by Čínu označovali přímo za nepřítele. Většina ji sice stále vidí jako hlavního konkurenta, ale hrany nepřátelství se postupně obrušují.
Zajímavý posun nastal také v hodnocení lídrů obou zemí. Důvěra v čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se od roku 2023 více než zdvojnásobila, přičemž nyní 17 % Američanů věří, že v mezinárodních záležitostech jedná správně. Naopak u Donalda Trumpa je patrný propad důvěry v jeho schopnost činit dobrá politická rozhodnutí ve vztahu k Pekingu. Jeho popularita v této oblasti klesla na 39 %, což představuje meziroční snížení o šest procentních bodů.
Tento vývoj přichází v době, kdy se oba státníci připravují na květnový summit v Pekingu. Čína se dlouhodobě snaží prezentovat jako stabilní a zodpovědná světová mocnost. Tento obraz staví do kontrastu k často nepředvídatelné zahraniční politice Donalda Trumpa, která zahrnuje nejen vysoká cla pro obchodní partnery, ale také eskalující konflikt s Íránem. Peking tak využívá americké nestability k posílení svého mezinárodního vlivu.
Prezident Si Ťin-pching během úterního jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že dnešní svět je plný chaosu a čelí střetu mezi spravedlností a hrubou silou. Podle jeho slov se odpovědnost každého národa odráží v tom, jak přistupuje k mezinárodnímu právu a světovému řádu. Mnohé z těchto myšlenek rezonují i u americké veřejnosti, která začíná být skeptická k jednostranným krokům své vlastní administrativy.
Nálady se však nemění pouze v USA, ale i v dalších západních zemích. V Kanadě se počet lidí s pozitivním pohledem na Čínu od roku 2021 téměř ztrojnásobil. Podobná situace panuje v jihovýchodní Asii, kde nedávný průzkum ukázal, že mírná většina respondentů by v případě nutnosti volit mezi dvěma supervelmocemi upřednostnila právě Čínu před Spojenými státy. Peking tak boduje na poli takzvané měkké síly.
Generační propast v USA zůstává značná, ale mladí lidé do 50 let vidí Čínu mnohem optimističtěji než starší generace. Zatímco senioři stále častěji vnímají asijskou zemi jako hrozbu, generace Z se inspiruje čínským životním stylem. Na internetu masivně sdílejí videa o pití horké vody, přípravě ovocných čajů nebo tradičních fyzických cvičeních, čímž se snaží kulturně sblížit s čínským prostředím.
Kulturní vliv Číny se projevuje i v módě a hračkách. Obrovský úspěch zaznamenala například bunda Adidas Tang, která se po představení v Šanghaji stala celosvětovým hitem. Stejně tak sběratelské figurky Labubus, vyráběné v Číně, se staly miliardovým byznysem a zaplavily trhy po celém světě. Čínské výrobky už nejsou vnímány jen jako levné kopie, ale jako žádané lifestylové zboží.
Klíčovou roli v tomto sbližování hrají technologie. Američtí uživatelé se loni, v obavách ze zákazu TikToku, začali masově přesouvat na čínskou aplikaci Xiaohongshu, známou také jako RedNote. Poprvé v historii se tak na jedné platformě ve velkém potkávají lidé z obou stran pověstného čínského „velkého firewallu“. Tento digitální prostor umožňuje sdílení humoru a navazování přátelství, která by dříve byla nemyslitelná.
Ačkoliv se trendy na sociálních sítích mohou zdát pomíjivé, hlubší posun ve veřejném mínění má reálný dopad na globální politiku. Přijetí čínských produktů a kulturní výměna vytvářejí půdu pro novou formu diplomacie. Pro Si Ťin-pchinga je tato proměna amerického smýšlení vítaným faktorem, který mu pomáhá při budování pozice Číny jako respektovaného lídra na světové scéně.
Americký prezident Donald Trump po dvou dnech mlčení poprvé reagoval na výsledek maďarských parlamentních voleb, ve kterých po šestnácti letech u moci prohrál dosavadní premiér Viktor Orbán. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera Trump vyjádřil nad odchodem svého dlouholetého spojence určité zklamání, ovšem v jeho vyjádření zazněl jeden podstatný detail – o jejich vztahu začal mluvit v minulém čase.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by mohly být obnoveny v pákistánském Islámábádu již během následujících dvou dnů. Trump tuto informaci sdělil reportérce deníku New York Post, které dokonce sám zavolal s aktualizací situace. Podle šéfa Bílého domu je Washington nakloněn návratu k jednacímu stolu, a to i díky úsilí pákistánských prostředníků.
Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona přejmenuje na Ministerstvo hospodářství. A to proto, že nový název lépe vyjadřuje skutečnou působnost a roli resortu při tvorbě a koordinaci hospodářské politiky státu. Je také víc srozumitelný v zahraničí.
Jsme sice teprve v polovině dubna, ale už teď vás může zajímat, jak bude během blížících se květnových svátků. Díky dlouhodobému výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) již máme tušení.
Po Donaldu Trumpovi se do papeže Lva XIV. pustil další krajan a výrazný představitel americké politické scény. Americký viceprezident J. D. Vance se nepřekvapivě postavil na Trumpovu stranu. Papeže požádal, aby nemluvil Bílému domu do politiky.
Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením.
Snaha o nalezení diplomatického řešení konfliktu na Blízkém východě pokračuje. Americký viceprezident J. D. Vance prozradil, jak probíhají diplomatická jednání s Íránem. Teherán nicméně obvinil z ekonomického terorismu v souvislosti s tím, co se odehrává v Hormuzském průlivu.
Jméno Jiřiny Bohdalové se v poslední době skloňovalo v souvislosti s blížícími se půlkulatinami. Tohle téma ale nyní ustupuje do pozadí. Legendární herečka totiž podle dostupných informací přišla o milovanou sestru.
Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.
Britney Spears byla svého času jednou z největších hvězd světové popmusic, ale ty doby jsou dávno pryč. Poslední dobou na sebe upozorňuje už jen skandály. Naposledy ji policisté zadrželi pro podezření z řízení pod vlivem alkoholu a drog. Zpěvačka se proto rozhodla nastoupit na léčbu. Informovala o tom BBC.
Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).