Zatímco administrativa prezidenta Donalda Trumpa vede otevřené spory s nepřáteli a obchodní války se spojenci, postoj Američanů k jejich největšímu globálnímu rivalovi, Číně, se začíná výrazně měnit. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění se pohled obyvatel Spojených států na asijskou velmoc obrací k lepšímu. Tento trend je o to překvapivější, že jen před několika lety dosahovala protičínská nálada a nenávistné projevy vůči Asiatům během pandemie covidu-19 svého vrcholu.
Data zveřejněná institutem Pew Research Center ukazují, že ještě v roce 2023 mělo na Čínu příznivý názor pouhých 14 % Američanů. Aktuální čísla však hovoří o tom, že se tento podíl téměř zdvojnásobil a dosáhl 27 %. Tato změna vnímání prostupuje napříč celou společností, ovšem nejvýraznější je u mladé generace a příznivců Demokratické strany. Spojené státy se tak po letech napětí, vyvolaného obchodními bitvami během prvního Trumpova funkčního období, ocitají v nové fázi vztahů.
Souběžně s politickými změnami roste také zájem o čínskou kulturu a zábavní průmysl, což je patrné zejména na sociálních sítích. Fenoménem se stal trend zvaný „Chinamaxxing“, kdy se západní tvůrci obsahu snaží osvojit si čínské zvyky. Průzkum, kterého se zúčastnilo více než 8 500 dospělých Američanů, navíc potvrdil, že ubylo respondentů, kteří by Čínu označovali přímo za nepřítele. Většina ji sice stále vidí jako hlavního konkurenta, ale hrany nepřátelství se postupně obrušují.
Zajímavý posun nastal také v hodnocení lídrů obou zemí. Důvěra v čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se od roku 2023 více než zdvojnásobila, přičemž nyní 17 % Američanů věří, že v mezinárodních záležitostech jedná správně. Naopak u Donalda Trumpa je patrný propad důvěry v jeho schopnost činit dobrá politická rozhodnutí ve vztahu k Pekingu. Jeho popularita v této oblasti klesla na 39 %, což představuje meziroční snížení o šest procentních bodů.
Tento vývoj přichází v době, kdy se oba státníci připravují na květnový summit v Pekingu. Čína se dlouhodobě snaží prezentovat jako stabilní a zodpovědná světová mocnost. Tento obraz staví do kontrastu k často nepředvídatelné zahraniční politice Donalda Trumpa, která zahrnuje nejen vysoká cla pro obchodní partnery, ale také eskalující konflikt s Íránem. Peking tak využívá americké nestability k posílení svého mezinárodního vlivu.
Prezident Si Ťin-pching během úterního jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že dnešní svět je plný chaosu a čelí střetu mezi spravedlností a hrubou silou. Podle jeho slov se odpovědnost každého národa odráží v tom, jak přistupuje k mezinárodnímu právu a světovému řádu. Mnohé z těchto myšlenek rezonují i u americké veřejnosti, která začíná být skeptická k jednostranným krokům své vlastní administrativy.
Nálady se však nemění pouze v USA, ale i v dalších západních zemích. V Kanadě se počet lidí s pozitivním pohledem na Čínu od roku 2021 téměř ztrojnásobil. Podobná situace panuje v jihovýchodní Asii, kde nedávný průzkum ukázal, že mírná většina respondentů by v případě nutnosti volit mezi dvěma supervelmocemi upřednostnila právě Čínu před Spojenými státy. Peking tak boduje na poli takzvané měkké síly.
Generační propast v USA zůstává značná, ale mladí lidé do 50 let vidí Čínu mnohem optimističtěji než starší generace. Zatímco senioři stále častěji vnímají asijskou zemi jako hrozbu, generace Z se inspiruje čínským životním stylem. Na internetu masivně sdílejí videa o pití horké vody, přípravě ovocných čajů nebo tradičních fyzických cvičeních, čímž se snaží kulturně sblížit s čínským prostředím.
Kulturní vliv Číny se projevuje i v módě a hračkách. Obrovský úspěch zaznamenala například bunda Adidas Tang, která se po představení v Šanghaji stala celosvětovým hitem. Stejně tak sběratelské figurky Labubus, vyráběné v Číně, se staly miliardovým byznysem a zaplavily trhy po celém světě. Čínské výrobky už nejsou vnímány jen jako levné kopie, ale jako žádané lifestylové zboží.
Klíčovou roli v tomto sbližování hrají technologie. Američtí uživatelé se loni, v obavách ze zákazu TikToku, začali masově přesouvat na čínskou aplikaci Xiaohongshu, známou také jako RedNote. Poprvé v historii se tak na jedné platformě ve velkém potkávají lidé z obou stran pověstného čínského „velkého firewallu“. Tento digitální prostor umožňuje sdílení humoru a navazování přátelství, která by dříve byla nemyslitelná.
Ačkoliv se trendy na sociálních sítích mohou zdát pomíjivé, hlubší posun ve veřejném mínění má reálný dopad na globální politiku. Přijetí čínských produktů a kulturní výměna vytvářejí půdu pro novou formu diplomacie. Pro Si Ťin-pchinga je tato proměna amerického smýšlení vítaným faktorem, který mu pomáhá při budování pozice Číny jako respektovaného lídra na světové scéně.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.